Poznejte autora úžasného plánu

PRAVDĚPODOBNĚ jste už slyšeli o italském malíři a sochaři Michelangelovi. Možná jste žádné z jeho mistrovských děl neviděli v originále, ale asi budete souhlasit s jedním historikem umění, který tohoto italského génia označil za „úžasného a nesrovnatelného umělce“. Michelangelův talent nemůže nikdo popřít. Je snad možné obdivovat jeho díla a současně ho nepovažovat za výjimečného umělce?

Přemýšlejte nyní o ohromující složitosti a rozmanitosti života, který vidíme všude kolem sebe. List The New York Times v této souvislosti citoval jednoho profesora přírodních věd, který řekl: „Hmatatelné důkazy plánu jsou vidět v rostlinném i živočišném světě.“ Dále uvedl: „Život nás ohromuje tím, jak je v něm patrný plán.“ Je rozumné obdivovat plán a neuznávat přitom jeho autora?

Apoštol Pavel, pečlivý pozorovatel věcí kolem sebe, řekl, že někteří lidé se „klanějí . . . a slouží tvorstvu místo Stvořiteli“. (Římanům 1:25, Ekumenický překlad) Takoví lidé jsou ovlivněni rozšířenou evoluční teorií, a tak odmítají připustit fakt, že plán musí mít svého autora. Je však evoluční teorie v souladu s moderní pravou vědou? Povšimněte si, k jakému závěru dospěl Christoph Schönborn, katolický arcibiskup z Vídně, jehož slova byla uvedena v listu The New York Times: „Jakákoli teorie, která popírá nebo ignoruje úžasné důkazy o plánu v rostlinném i živočišném světě, není věda, ale ideologie.“

Konec vědeckého výzkumu?

Podle některých vědců by však přijetí názoru, že existují důkazy o Stvořiteli, „bránilo vědeckému výzkumu“. Jeden článek v časopisu New Scientist vyjádřil takové obavy tvrzením, že „věda jako činnost, která má neomezené možnosti poznávání, by dospěla ke konci, protože by byla zastavena nepřekonatelnou překážkou pojmenovanou ‚dílo autora‘“. Jsou tyto obavy opodstatněné? Vůbec ne, opak je pravdou. Proč?

Pokud bychom přijali názor, že vesmír a život na zemi jsou výsledkem slepé náhody a následně evoluce, v podstatě bychom se vzdali pokusu najít smysluplné vysvětlení. Na druhou stranu, pokud bychom uznali, že za věcmi kolem nás je inteligentní Stvořitel, může nás to podnítit, abychom zkoumali přírodu i to, jak se Stvořitelova inteligence odráží ve vesmíru. Uvažujte o následujícím příkladu: Historikové umění vědí, že Leonardo  da Vinci namaloval Monu Lisu, ale nepřestanou kvůli tomu zkoumat jeho techniku a materiály, které používal. Podobně, když uznáme, že existuje Stvořitel, není to důvod, abychom přestali zkoumat detaily a složitost jeho plánu a stvoření.

Bible nás nenabádá k tomu, abychom přestali zkoumat věci kolem sebe. Naopak nás povzbuzuje, abychom hledali odpovědi na otázky vědecké i duchovní. Starověký král David přemýšlel o tom, jak je jeho tělo mistrovsky utvořeno. Dospěl k tomuto závěru: „Jsem podivuhodně udělán, způsobem, který vzbuzuje bázeň. Tvá díla jsou podivuhodná, jak si má duše velice dobře uvědomuje.“ (Žalm 139:14) V Bibli je uvedena otázka, kterou Stvořitel položil patriarchovi Jobovi: „Uvažoval jsi inteligentně o rozlehlých prostorách země?“ (Job 38:18) Z toho rozhodně nevyplývá, že by lidé měli přestat ve zkoumání přírody. Naopak Stvořitel nás těmito slovy povzbuzuje, abychom se jeho výtvory zabývali. Zamysleme se také nad vybídkou proroka Izajáše, která nás podněcuje, abychom se více dozvěděli o tom, kdo vytvořil všechno kolem nás. Prorok napsal: „Vysoko pozvedněte oči a vizte. Kdo stvořil tyto věci?“ Text u Izajáše 40:26 pak uvádí fakt, že vesmír byl vytvořen zdrojem dynamické energie a moci, což je v souladu se známou Einsteinovou rovnicí E=mc².

Pravdou je, že odpovědi na otázky týkající se stvoření není vždy snadné najít. Důvodem je částečně to, že naše myšlenkové schopnosti jsou omezené a naše pochopení světa, ve kterém žijeme, je neúplné. Také Job si toho byl vědom. Velebil Stvořitele, který způsobil, že naše planeta není ve vesmíru na ničem viditelném zavěšena a že nad zemským povrchem jsou oblaka plná vody. (Job 26:7–9) Job si uvědomoval, že takové zázraky ‚jsou jen okraje Stvořitelových cest‘. (Job 26:14) Bezesporu se o okolním světě chtěl dozvídat více. A David uznával svá omezení, když napsal: „Takové poznání je pro mne příliš podivuhodné. Je tak vysoko, že ho nemohu dosáhnout.“ (Žalm 139:6)

Uznání existence Stvořitele tedy vědeckému pokroku nebrání. Do hloubky zkoumat otázky týkající se hmotných i duchovních věcí je možné neomezeně a věčně. Jeden starověký král, který byl znám svými rozsáhlými vědomostmi, pokorně napsal: „Lidem dal [Bůh] do srdce i touhu po věčnosti, jenže člověk  nevystihne začátek ani konec díla, jež Bůh koná.“ (Kazatel 3:11, Ekumenický překlad)

„Bůh mezer“?

Někteří namítají, že o Bohu se mluví pouze tehdy, když neexistuje žádné prokazatelné vědecké vysvětlení, a tak se Bůh stává jakýmsi „nouzovým řešením“. Takový božský Autor bývá označován jako „Bůh mezer“, jako by Bůh bylo kouzelné slovo, když lidé nedokáží vysvětlit skutečnosti pomocí vědy a logiky. Ale o jakých mezerách se zde mluví? Jsou to malé a nevýznamné mezery v našem poznání? Ne, jsou to obrovské trhliny zpochybňující věrohodnost Darwinovy evoluční teorie. Jedná se o zásadní mezery, které tato teorie není schopná vysvětlit. Upřímně řečeno, pro evolucionisty, kteří spoléhají na nepodložená tvrzení, se tak „Bohem mezer“ vlastně stala Darwinova teorie.

Stvořitel, o kterém se píše v Bibli, není žádným „Bohem mezer“. Jeho činnost totiž zahrnuje každou etapu, oblast i podrobnost veškerého stvoření. Žalmista zdůraznil vše zahrnující stvořitelskou činnost Jehovy těmito slovy: „Ty jsi zdrojem veškerého života a díky tvému světlu vidíme světlo.“ (Žalm 36:9, Today’s English Version) Bůh je výstižně popsán jako „Ten, kdo učinil nebe a zemi, moře a všechno v nich“. (Skutky 4:24; 14:15; 17:24) Jeden vzdělaný muž v prvním století měl tedy dobrý důvod, aby napsal, že Bůh „stvořil všechno“. (Efezanům 3:9)

Bůh také dal počátek ‚ustanovením nebes‘ neboli fyzikálním zákonům, které řídí hmotu a energii a které vědci neustále zkoumají. (Job 38:33) Boží plán je dokonalý. Díky němu Bůh dosáhl svého cíle — vytvořil zemi, která je obydlena rozmanitými druhy živých tvorů.

Plán a zdravý rozum

Nakonec bychom se na otázku stvoření měli podívat z hlediska zdravého rozumu. Když se odborný publicista John Horgan obecně vyjadřoval k platnosti různých vědeckých teorií, poznamenal: „Pokud jsou důkazy nejisté, neměli bychom se zdráhat přizvat na pomoc zdravý rozum.“

Je logické tvrdit, že život vznikl pouhou slepou náhodou nebo působením neosobních sil? Navzdory tomu, že evoluční teorie je všeobecně přijímána, mnoho přemýšlivých lidí včetně vědců je přesvědčeno, že existuje inteligentní Stvořitel. Jeden profesor biochemie uvedl, že „drtivá většina [laické veřejnosti] dochází k rozumnému závěru, že život byl naplánován“. Proč si to myslí? Asi každý bude souhlasit s výrokem apoštola Pavla, který napsal: „Každý dům je . . . někým postaven.“ (Hebrejcům 3:4) Pavel pak logicky uzavírá: „Ten, kdo postavil všechno, je Bůh.“ Z hlediska Bible je nesmyslné tvrdit, že dům musel mít architekta a stavitele, a přitom zastávat názor, že složitá buňka mohla vzniknout náhodou.

O lidech, kteří odmítají uznat existenci Stvořitele, Bible prohlašuje: „Bláznivý si řekl v srdci: ‚Není žádný Jehova.‘“ (Žalm 14:1)  Žalmista těmito slovy napomíná ty, kdo se o Boží existenci ještě nepřesvědčili. Někteří lidé se totiž spíše řídí svým osobním názorem, než aby objektivně posoudili skutečnosti. Na druhou stranu moudrý a přemýšlivý člověk existenci Stvořitele uzná. (Izajáš 45:18)

Pro mnoho lidí, kteří o takových důkazech uvažují, je existence Nejvyššího Autora nezpochybnitelná.

Autora můžete poznat

Pokud se považujeme za výtvor Autora, jaký s námi má záměr? Co je smyslem našeho života? Samotná věda na to odpovědět nedokáže. Tyto základní otázky však vyžadují jasné a uspokojující odpovědi. Užitečnou pomůckou v tom může být Bible. Popisuje Jehovu nejen jako Stvořitele, ale také jako toho, kdo všechno dělá s určitým záměrem. Písmo sděluje, jaký je Boží záměr s lidstvem, a tím nám dává naději do budoucnosti.

Ale kdo je vlastně Jehova? Jaký je to Bůh? Svědkové Jehovovi vás zvou, abyste poznali našeho Vznešeného Stvořitele a jeho osobnost. Můžete se dozvědět, jaké má jméno, vlastnosti a jak jedná s lidstvem. Na stránkách jeho Slova, Bible, se dočtete, proč bychom měli nejen obdivovat jeho úžasný plán, ale také mu vzdávat čest jako Autorovi. (Žalm 86:12; Zjevení 4:11)

[Obrázek na straně 4]

Michelangelo

[Obrázky na straně 5]

Víra v Autora je v souladu s pravou vědou

[Obrázek na straně 6]

Rozmanitost a přizpůsobivost svědčí o promyšleném plánu

[Obrázky na straně 7]

Plán vyžaduje autora