Psaní — Jeho význam ve starověkém Izraeli
Psaní — Jeho význam ve starověkém Izraeli
ČETLI jste někdy něco z Iliady nebo Odyssey, dvou velkých eposů, které vznikly ve starověkém Řecku? Údajně byly napsány v devátém nebo osmém století př. n. l. Co ukazuje srovnání těchto děl s Biblí, jež začala být psána o mnoho století dříve? V publikaci The Jewish Bible and the Christian Bible (Židovská Bible a křesťanská Bible) se uvádí: „V Bibli je nejméně 429 zmínek o psaní a o psaných dokumentech. Vezmeme-li v úvahu, že Ilias se o psaní zmiňuje jen jednou a Odyssea se o něm nezmiňuje vůbec, vidíme v tom významný rozdíl.“
Dílo The Oxford Encyclopedia of Archaeology in the Near East vysvětluje, že „ve starověkém Izraeli bylo psaní zřejmě nedílnou součástí náboženského života“. Například smlouva Zákona byla zapsána a později veřejně předčítána všem mužům, ženám i dětem, a to pravidelně. Lidé ji také četli a studovali ve skupinách i v soukromí. Alan Millard, který je docentem na liverpoolské univerzitě, v závěru svého pojednání o některých rysech Zákona uvádí: „Zřejmě se předpokládalo, že Izraelité ze všech vrstev většinou umí číst a psát.“ (5. Mojžíšova 31:9–13; Jozue 1:8; Nehemjáš 8:13–15; Žalm 1:2)
Apoštol Pavel vysvětluje, jak by na svaté spisy měli pohlížet křesťané: „Všechno, co bylo napsáno dříve, bylo totiž napsáno pro naše poučení, abychom měli naději prostřednictvím své vytrvalosti a prostřednictvím útěchy z Písem.“ Vážíte si vy osobně Bible natolik, že ji čtete pravidelně? (Římanům 15:4)