„Významný dar“ Polsku

DNE 6. července roku 1525 vévoda Albrecht Hohenzollernský prohlásil luteránství za státní náboženství. A tak se Prusy Vévodské, jež tehdy byly lénem polské koruny, staly prvním evropským státem, který oficiálně přijal učení Martina Luthera.

Albrecht si přál, aby se Königsberg (Královec) — hlavní město Východního Pruska — stal protestantským kulturním střediskem. Založil v tomto městě univerzitu a postaral se o to, aby byl zaveden tisk luteránských spisů v několika jazycích. V roce 1544 tento vévoda také vydal výnos, podle něhož měly být Polákům v územích, která byla jeho lénem, předčítány pasáže ze Svatého Písma v jejich jazyce. Tehdy však žádný polský překlad Bible ještě neexistoval.

Překlad v ‚běžném jazyce‘

Albrecht chtěl tuto situaci napravit, a proto začal hledat schopného překladatele, který by mohl přeložit do polštiny Křesťanská řecká písma. Asi v roce 1550 přijal do svých služeb Jana Seklucjana. Byl to spisovatel a zároveň knihkupec i tiskař. Seklucjan byl absolventem univerzity v Lipsku a bylo o něm známo, že provokuje katolickou církev šířením protestantských nauk. Tento muž odešel do Königsbergu ve skutečnosti již dříve, aby se vyhnul soudnímu řízení, jež mu hrozilo kvůli tomu, že šířil své náboženské názory.

Myšlenka, že má být vytvořen polský překlad Písma, Jana Seklucjana nadchla. Pouhý rok poté, co dostal tento úkol, byly uveřejněny první výtisky Matoušova evangelia. Toto vydání bylo opatřeno podrobným komentářem a poznámkami na okraji, které umožňovaly alternativní znění některých pasáží. Krátce nato Seklucjan zařídil tisk vydání, jež obsahovalo všechna čtyři evangelia. A během pouhých tří let vytiskl celá Křesťanská řecká písma.

Aby byl obsah přetlumočen přesně, překladatel bral v úvahu různé řecké texty. V předmluvě k vydání z roku 1551 se uvádí, že bylo přihlédnuto také k latinským překladům a k „překladům do některých jiných jazyků“. Stanisław Rospond, autor díla Studia nad językiem polskim XVI wieku (Studie o polském jazyce v 16. století), o tomto překladu  píše, že jeho autor se nevázal „knižním jazykem“, ale že použil polská slova, jimiž vytvořil „krásnou, hladce plynoucí prózu velmi blízkou běžnému jazyku“.

Seklucjan sice tento projekt koordinoval, ale všechno nasvědčuje tomu, že on sám překlad nevytvořil. Kdo tedy byl tím odborně vzdělaným překladatelem? Byl to Stanisław Murzynowski, muž, kterému v době, kdy mu Seklucjan tento obtížný úkol svěřil, patrně bylo jen něco přes dvacet let.

Murzynowski se narodil na vesnici, ale jakmile byl dost starý na to, aby začal studovat, otec ho poslal do Königsbergu na studium hebrejštiny a řečtiny. Potom se Murzynowski zapsal na univerzitu ve Wittenbergu v Německu, kde se pravděpodobně setkal s Martinem Lutherem. Mladý student poslouchal přednášky Philippa Melanchtona, který mu bezpochyby pomáhal osvojit si řečtinu a hebrejštinu. Murzynowski pak studoval ještě v Itálii a po návratu do Königsbergu nabídl své služby vévodovi Albrechtovi.

„Murzynowski byl pilným a výkonným pracovníkem,“ píše Maria Kossowska ve své knize The Bible in the Polish Language (Bible v polštině), „ale neupozorňoval na sebe, neusiloval o žádné význačné postavení ani nepožadoval, aby jeho jméno bylo uvedeno na titulní stránce překladu.“ O svých schopnostech tento mladý muž dokonce napsal: „Nevím, zda píši hůř latinsky, nebo polsky.“ Ačkoli měl Murzynowski takové pochybnosti, v každém případě napomohl k tomu, že se polskému lidu dostalo do rukou Boží slovo. Jeho společník Seklucjan o jejich překladu napsal, že to je „významný dar“ Polsku.

Jeden z nejvýznamnějších darů

Po tomto prvním polském překladu Bible následovalo mnoho dalších. V roce 1994 byla v polštině vydána Křesťanská řecká písma — Překlad nového světa a v roce 1997 vyšlo úplné Svaté Písmo — Překlad nového světa. Překladatelé na sebe neupozorňují. Snažili se přetlumočit Boží slovo nejen přesně, ale také jazykem, který je blízký dnešnímu způsobu vyjadřování, a ne vyjadřování ze šestnáctého století.

Dnes je Bible, buď celá nebo některé její části, dostupná asi ve 2 400 jazycích. Pokud si můžete opatřit přesný překlad Božího slova ve svém mateřském jazyce, budete mít jeden z nejvýznamnějších darů, jaký byste mohli dostat. Je to dar od Jehovy Boha a bude vám poskytovat vedení. (2. Timoteovi 3:15–17)

[Obrázek na straně 20]

Pamětní kámen připomínající Stanisława Murzynowského, který přeložil „Nový zákon“ do polštiny

[Obrázek na straně 21]

Třetí kapitola Matoušova evangelia v překladu Stanisława Murzynowského

[Podpisek]

Dzięki uprzejmości Towarzystwa Naukowego Płockiego