John Milton a jeho ztracené dílo

MÁLOKTERÝ spisovatel ovlivnil okolní svět tak významným způsobem jako John Milton, autor anglického eposu Ztracený ráj. Jeden životopisec o Miltonovi napsal, že ho „mnozí milovali, někteří ho nenáviděli, ale bylo jen málo těch, kdo o něm nikdy neslyšeli“. Pro anglickou literaturu a kulturu jsou jeho díla dodnes cenným vkladem.

Jak to, že vliv Johna Miltona byl tak silný? Proč bylo Miltonovo poslední dílo — De Doctrina Christiana (O křesťanském učení) — natolik kontroverzní, že bylo publikováno teprve po sto padesáti letech?

Jeho dřívější zaměření

John Milton se narodil roku 1608 v zámožné londýnské rodině. Později vzpomínal: „Otec mě už od mého dětství připravoval na studium literatury. Literaturu jsem studoval tak rád, že již od svých dvanácti let jsem málokdy chodíval spát před půlnocí.“ Byl vynikajícím studentem a v roce 1632 získal na univerzitě v Cambridge hodnost magistra. Potom ve studiu dějin a klasické literatury ještě pokračoval.

Milton chtěl být básníkem, ale v jeho době byla Anglie zmítána revolucí. Na popud parlamentu vedeného Oliverem Cromwellem byl jmenován soudní tribunál, který dal v roce 1649 popravit krále Karla I. Milton napsal v próze přesvědčivé pojednání, jímž tento čin obhajoval, a stal se mluvčím Cromwellovy vlády. Díky svým traktátům o otázkách politických a mravních získal věhlas vlastně ještě dříve, než se proslavil jako básník.

Roku 1660 byla obnovena monarchie a na trůn nastoupil Karel II. Tehdy se Milton kvůli své dřívější spolupráci s Cromwellem dostal do situace, kdy mu šlo o život. Uchýlil se do úkrytu a jedině díky pomoci vlivných přátel unikl smrti. I za těchto okolností se však stále hluboce zajímal o náboženské otázky.

„Podle Bible“

O tom, jak se již v mládí projevoval Miltonův zájem o náboženství, svědčí jeho výrok: „Začal jsem tím, že jsem se už jako chlapec věnoval cílevědomému studiu Starého a Nového zákona v původních jazycích.“ Milton si uvědomil, že v morálních a náboženských otázkách je Svaté Písmo jediným spolehlivým vodítkem. Ale když zkoumal tehdejší uznávaná teologická díla, byl naprosto zklamán. Později napsal: „Usoudil jsem, že by nebylo správné, kdybych své náboženské vyznání nebo svou naději na záchranu zakládal na takových teologických dílech.“ Milton se rozhodl, že své náboženské názory bude posuzovat přesně „podle Bible“. Začal sepisovat pod jednotlivá záhlaví klíčové biblické texty a z těchto soupisů pak biblické texty citoval.

Dnes je John Milton známý především jako autor díla Ztracený ráj. Je to poetické převyprávění biblické zprávy o tom, jak člověk ztratil dokonalost. (1. Mojžíšova, 3. kapitola) Především právě toto dílo, jež bylo poprvé vydáno  v roce 1667, přineslo Miltonovi věhlas v literárním světě, a to zejména tam, kde se mluvilo anglicky. Později vydal pokračování pod názvem Ráj opět nabytý. Tato básnická díla vysvětlují, jaký měl Bůh původně s člověkem záměr — totiž aby se člověk těšil z dokonalého života v pozemském ráji —, a poukazují na to, že Bůh prostřednictvím Krista pozemský ráj obnoví. Ve Ztraceném ráji například archanděl Michael předpovídá dobu, kdy Kristus dá „odplatu [věrným], kterým věčné blahoslavenství připraví buď v nebesích buď na zemi: nebo celá země jeden bude ráj, blažší než jest Eden, sídlo rozkoše“.

O křesťanském učení

Mnoho let si Milton také přál napsat rozsáhlé pojednání o křesťanském životě a učení. Ačkoli v roce 1652 úplně oslepl, pracoval na tomto projektu za pomoci svých sekretářů až do konce života, tedy do roku 1674. Toto poslední dílo Milton označil jako pojednání o křesťanském učení a uvedl, že bylo sestaveno výlučně ze Svatého Písma. V předmluvě napsal: „Autoři, kteří se zabývali tímto námětem, většinou . . . postupovali tak, že biblické texty, na kterých je jejich učení výslovně postaveno, uvedli jen v podobě stručného odkazu na kapitolu a verš, a to v poznámce na okraji. Já jsem se na rozdíl od nich snažil co nejčastěji citovat ze všech částí Bible.“ Tento Miltonův výrok je pravdivý, neboť v díle O křesťanském učení je Písmo přímo nebo nepřímo citováno více než devěttisíckrát.

Dříve sice Milton neváhal vyjadřovat své názory, ale uveřejnění tohoto pojednání odložil. Proč? Uvědomoval si, že biblická vysvětlení v něm uvedená se velmi liší od uznávaného církevního učení. Kromě toho po obnovení monarchie Milton upadl v nemilost u vlády. Proto možná čekal na klidnější dobu. Ať už tomu bylo jakkoli, po Miltonově smrti odnesl jeho sekretář latinský rukopis k vydavateli, ale ten odmítl dílo vytisknout. Jeden anglický ministr potom rukopis zabavil a dál se jím nezabýval. Miltonovo pojednání bylo objeveno teprve po sto padesáti letech.

Dobře zabalený rukopis tohoto slavného básníka nalezl jistý úředník v roce 1823. Tehdejší anglický král Jiří IV. nařídil, aby dílo bylo přeloženo z latiny a uveřejněno. Když byl o dva roky později vydán anglický překlad tohoto díla, vznikla v teologických i literárních kruzích prudká polemika ohledně rukopisu. Jeden biskup okamžitě prohlásil, že rukopis je podvržený. Nechtěl věřit, že by Milton, jehož  mnozí považovali za největšího anglického autora náboženské poezie, mohl tak kategoricky odmítnout nedotknutelné církevní nauky. Překladatel tuto reakci předpokládal a na potvrzení Miltonova autorství opatřil vydání poznámkami pod čarou, v nichž jednotlivě uvedl 500 obdobných pasáží, které se vyskytují jak v díle O křesťanském učení, tak i ve Ztraceném ráji. *

Miltonovy náboženské názory

V Miltonově době už byla v Anglii protestantská reformace pevně zakotvena a styky s římskokatolickou církví byly přerušeny. Protestanté všeobecně zastávali názor, že v otázkách víry a morálky není rozhodujícím činitelem papež, ale že autoritou je výlučně Svaté Písmo. V pojednání O křesťanském učení však Milton ukázal, že ani mnohé protestantské nauky a zvyky nejsou v souladu s Písmem. Z biblických důvodů zavrhl kalvínskou nauku o předurčení a zdůrazňoval svobodnou vůli. Podporoval uctivé používání Božího jména Jehova a ve svých spisech je často uváděl.

Na základě Písma Milton dokazoval, že lidská duše může zemřít. V komentáři k 1. Mojžíšově 2:7 napsal: „Když byl člověk takto stvořen, je nakonec řečeno: tak se člověk stal živou duší. . . . Není dvojitý ani rozdělitelný, za jakého bývá obvykle považován, není vytvořen a složen ze dvou zcela odlišných součástí, duše a těla. Naopak, celý člověk je duší, a duše je člověk.“ Potom Milton položil otázku: „Umírá celý člověk, nebo jen tělo?“ Uvedl řadu biblických textů, z nichž je patrné, že umírá celý člověk, a pak dodal: „Avšak nejpřesvědčivější vysvětlení, jaké mohu uvést ohledně smrti duše, je vysvětlení Boží, Ezek[iel 18:]20: duše, která hřeší, ta zemře.“ Milton citoval také texty, jako je Lukáš 20:37 a Jan 11:25, aby ukázal, že nadějí pro mrtvé lidi je budoucí vzkříšení ze spánku smrti.

Co z obsahu pojednání O křesťanském učení vyvolalo nejsilnější reakci? Byl to Miltonův jednoduchý a přitom přesvědčivý biblický důkaz, že Kristus, Boží Syn, je podřízen Bohu, Otci. Milton cituje Jana 17:3 a Jana 20:17 a pak se ptá: „Jestliže Otec je Kristovým Bohem a naším Bohem a jestliže je jen jeden Bůh, kdo jiný může být Bohem kromě Otce?“

Dále Milton uvádí: „Samotný Syn i jeho apoštolové ve všech svých výrocích a spisech uznávají, že Otec je v každém ohledu větší než Syn.“ (Jan 14:28) „Vždyť je to Kristus, kdo říká, Mat. xxvi. 39, Můj Otče, jestliže je to možné, ať tento kalich ode mne odejde; nicméně ne jak já chci, ale jak ty chceš. . . . Proč se modlí jen k Otci, a ne sám k sobě, jestliže on sám je opravdu Bůh? Jestliže je on sám člověkem a zároveň i svrchovaným Bohem, proč se vůbec modlí o něco, co je v jeho vlastní moci? . . . Syn všude velebí a uctívá jedině Otce a tím nás učí, abychom dělali totéž.“

Miltonovy nedostatky

John Milton hledal pravdu. Ale jako každý člověk měl také své nedostatky a některé z jeho názorů byly možná ovlivněny špatnými zkušenostmi. Například krátce potom, co uzavřel manželství s dcerou jistého šlechtice, který byl zastáncem monarchie, jeho mladá manželka ho opustila a asi na tři roky se vrátila ke své rodině. V té době napsal Milton traktáty, v nichž obhajoval rozvod, a to nejen na základě manželské nevěry — což Ježíš uvedl jako jediné měřítko —, ale také v případech, kdy nelze dosáhnout souladu v manželství. (Matouš 19:9) Tutéž myšlenku Milton podporoval v pojednání O křesťanském učení.

I přes Miltonovy nedostatky jeho pojednání O křesťanském učení působivě předkládá biblický názor na mnoho důležitých nauk. Až dodnes čtenáře podněcuje k tomu, aby své náboženské názory posuzovali podle Svatého Písma, které je dokonalým měřítkem.

[Poznámka pod čarou]

[Obrázek na straně 11]

Milton horlivě studoval Bibli

[Podpisek]

S laskavým svolením The Early Modern Web at Oxford

[Obrázek na straně 12]

Básnické dílo „Ztracený ráj“ Miltona proslavilo

[Podpisek]

S laskavým svolením The Early Modern Web at Oxford

[Obrázek na straně 12]

Miltonovo poslední dílo bylo nalezeno teprve po 150 letech

[Podpisek]

Obrázek s laskavým svolením Rare Books and Special Collections, Thomas Cooper Library, University of South Carolina

[Podpisek obrázku na straně 11]

Obrázek s laskavým svolením Rare Books and Special Collections, Thomas Cooper Library, University of South Carolina