Snažme se vést opravdu smysluplný život

„Všechno, co dýchá — ať chválí Jah.“ (ŽALM 150:6)

1. Popište, jak jeden mladý muž hledal smysl života.

„STUDOVAL jsem medicínu, protože jsem chtěl lidem pomáhat. Také jsem si myslel, že k mému štěstí přispěje prestiž lékařského povolání a finanční ohodnocení,“ vzpomíná Seung Jin, který vyrůstal v Koreji. * „Když jsem ale zjistil, jak málo toho může lékař pro druhé udělat, ztratil jsem veškeré iluze. Vrhl jsem se tedy na umění, ale svými uměleckými díly jsem toho pro dobro druhých moc nedělal a cítil jsem se jako sobec. Proto jsem začal učit. Avšak brzy jsem zjistil, že druhým mohu pouze předávat informace, ale ne vedení, díky němuž by byli šťastní.“ Podobně jako mnozí jiní lidé, i Seung Jin pátral po smyslu života.

2. (a) Co to znamená, mít smysl života? (b) Díky čemu víme, že Stvořitel nás sem postavil s určitým záměrem?

² Mít opravdový smysl života znamená mít pro co žít — stanovit si v životě jasný cíl, tedy něco, nač se můžeme zaměřit. Mohou ale lidé pravý smysl života skutečně najít? To rozhodně! Z toho, že jsme obdařeni inteligencí, svědomím a rozumovými schopnostmi, vyplývá, že Stvořitel nás sem postavil s určitým záměrem. Je tedy nabíledni, že skutečný smysl své existence můžeme zjistit a naplnit pouze tehdy, když v souladu s tímto záměrem žijeme.

3. Jak můžeme žít v souladu s Božím záměrem?

³ Bible ukazuje, že to, zda člověk žije v souladu s Božím záměrem, se projeví různými způsoby. Například z podivuhodné stavby našeho těla je patrná Boží nesobecká láska. (Žalm 40:5; 139:14) Proto žít v souladu s Božím záměrem znamená milovat druhé stejně nesobecky jako Bůh. (1. Jana 4:7–11) Znamená to také dodržovat Boží pokyny, jejichž účelem je pomáhat nám, abychom v souladu s Božím láskyplným záměrem žili. (Kazatel 12:13; 1. Jana 5:3)

4. (a) Co je potřeba k tomu, abychom našli skutečný smysl života? (b) Co je tím nejvznešenějším životním cílem, o jaký může člověk usilovat?

⁴ Bůh si také přál, aby lidé žili na zemi šťastně  a pokojně, a to pokud jde nejen o vzájemné vztahy, ale i o jejich vztah ke zvířatům. (1. Mojžíšova 1:26; 2:15) Co však potřebujeme k tomu, abychom byli šťastní a spokojení? Je to podobné jako s dítětem. Pokud má být šťastné a spokojené, potřebuje cítit, že jeho rodiče jsou mu nablízku. Stejně tak my, pokud chceme najít skutečný smysl a cíl svého života, potřebujeme mít dobrý vztah k našemu nebeskému Otci. (Hebrejcům 12:9) Bůh nám umožňuje takový vztah získat, protože nám dovoluje přibližovat se k němu a protože vyslýchá naše modlitby. (Jakub 4:8; 1. Jana 5:14, 15) Pokud ‚chodíme s Bohem‘ ve víře a stáváme se jeho přáteli, můžeme svého nebeského Otce rozradostňovat a chválit. (1. Mojžíšova 6:9; Přísloví 23:15, 16; Jakub 2:23) A to je ten nejvznešenější životní cíl, o jaký můžeme usilovat. Žalmista napsal: „Všechno, co dýchá — ať chválí Jah.“ (Žalm 150:6)

Co je vaším smyslem života?

5. Proč je snaha uspokojovat v prvé řadě své hmotné potřeby nerozumná?

⁵ Součástí Božího záměru s lidstvem je mimo jiné to, aby se každý postaral o sebe a o svou rodinu. K tomu patří uspokojování jak tělesných, tak i duchovních potřeb. Je však nutné projevovat v tom vyrovnanost, aby každodenní povinnosti a problémy nevytlačily z našeho života duchovní činnosti, které jsou důležitější. (Matouš 4:4; 6:33) Je smutné, že mnoho lidí se dnes téměř výlučně zaměřuje na získávání hmotných věcí. Avšak snažit se uspokojovat všechny své potřeby pouze majetkem je nerozumné. Z nedávného průzkumu provedeného mezi milionáři v Asii vyplynulo, že mnozí z nich „cítí nejistotu a nespokojenost, přestože se těší dobrému společenskému postavení a přestože díky svému bohatství mají pocit, že něčeho dosáhli“. (Kazatel 5:11)

6. Jakou radu dal Ježíš ohledně získávání bohatství?

⁶ Ježíš mluvil o ‚podvodné moci bohatství‘. (Marek 4:19) V jakém smyslu je bohatství podvodné? V tom, že zdánlivě vede ke štěstí, ale skutečnost je jiná. Král Šalomoun poznamenal: „Kdo miluje peníze, peněz se nenasytí.“ (Kazatel 5:10, Ekumenický překlad) Je však vůbec možné usilovat o získání hmotného majetku, a přesto Bohu sloužit celou duší? Ne, to nejde. Ježíš vysvětlil: „Nikdo nemůže být otrokem dvou pánů, protože buď bude jednoho nenávidět a druhého milovat, nebo se přidrží jednoho a druhým pohrdne. Nemůžete být otroky Boha a bohatství.“ Ježíš své následovníky vybízel, aby si na zemi nestřádali hmotné věci, ale aby si střádali „poklady v nebi“, to znamená, aby si vytvářeli dobré jméno u Boha, který ‚ví, co potřebujeme, dříve než jej vůbec poprosíme‘. (Matouš 6:8, 19–25)

7. Jak se můžeme ‚pevně chopit skutečného života‘?

⁷ Když apoštol Pavel psal svému spolupracovníkovi Timoteovi, dal ve zmíněném směru křesťanům důraznou radu. Uvedl: „Těm, kdo jsou bohatí . . ., dávej nařízení, aby . . . nezakládali svou naději na nejistém bohatství, ale na Bohu, který nám bohatě opatřuje všechno k našemu potěšení; . . . aby byli štědří, pohotoví dělit se, a aby si jako poklad bezpečně chovali znamenitý základ pro budoucnost, aby se pevně chopili skutečného života.“ (1. Timoteovi 6:17–19)

Co je „skutečný život“?

8. (a) Proč se dnes mnozí lidé honí za bohatstvím a získáním společenského postavení? (b) Co si takoví lidé neuvědomují?

⁸ Většina lidí si pod vyjádřením „skutečný život“ představí blahobyt a nejrůznější radovánky. Jeden časopis vydávaný v Asii uvádí: „Ti, kdo sledují filmy nebo televizi, se naučí toužit po tom, co vidí, a snít o věcech, které by si mohli pořídit.“ Mnozí lidé považují  získání takových věcí nebo dosažení společenské prestiže za svůj smysl života. Někteří tomu obětují své mládí, zdraví, rodinu i duchovní hodnoty. Jen málokdo se zastaví a zamyslí nad tím, že v takovém obrazu vytvořeném médii se zrcadlí pouze ‚duch světa‘ neboli převládající myšlenkový postoj, kterým je ovlivněna většina obyvatel této planety a který lidi vede k tomu, aby jednali v rozporu s Boží vůlí. (1. Korinťanům 2:12; Efezanům 2:2) Není tedy divu, že je dnes tolik lidí nešťastných. (Přísloví 18:11; 23:4, 5)

9. Čeho lidé nikdy nemohou dosáhnout a proč?

⁹ A co lidé, kteří se nesobecky namáhají ve prospěch druhých a snaží se vymýtit hlad, nemoci a nespravedlnost? Díky jejich chvályhodnému a obětavému úsilí se často dosáhne mnoha dobrých výsledků. Přesto však ani ty nejlepší snahy nikdy nepovedou k tomu, že by se tento systém věcí změnil k lepšímu a byl spravedlivý. Proč to tak je? Protože ve skutečnosti „celý svět leží v moci toho ničemného“, tedy Satana, a ten si nepřeje, aby se něco měnilo k lepšímu. (1. Jana 5:19)

10. Kdy se budou věrní lidé těšit ze „skutečného života“?

¹⁰ Je velmi smutné, když člověk kromě života v tomto světě nemá žádnou naději. Pavel napsal: „Jestliže jsme v Krista doufali pouze v tomto životě, jsme ze všech lidí nejvíce k politování.“ Lidé, kteří se domnívají, že současný život je vším, v co můžeme doufat, obvykle zaujímají postoj: „Jezme a pijme, neboť zítra máme zemřít.“ (1. Korinťanům 15:19, 32) Naděje na lepší budoucnost však existuje. Boží slovo uvádí: „Jsou . . . nová nebesa a nová země, které očekáváme podle [Božího] slibu, a v těch bude přebývat spravedlnost.“ (2. Petra 3:13) V tom čase se křesťané budou moci radovat ze „skutečného života“, to znamená ‚věčného života‘ v dokonalosti, ať už v nebi, nebo na zemi pod láskyplnou vládou Božího Království. (1. Timoteovi 6:12)

11. Proč je podporování zájmů Božího Království smysluplnou činností?

¹¹ Právě prostřednictvím Božího Království budou úspěšně vyřešeny všechny problémy lidstva. Pracovat pro zájmy tohoto Království  je tedy tou nejsmysluplnější činností, jaké se člověk může věnovat. (Jan 4:34) Když se zmíněného díla účastníme, těšíme se z dobrého vztahu k našemu nebeskému Otci. K naší radosti přispívá i to, že můžeme sloužit po boku milionů spolukřesťanů, kteří mají tentýž smysl života.

Přinášejme ty správné oběti

12. Jaký je rozdíl mezi životem v současném systému věcí a ‚skutečným životem‘?

¹² Bible říká, že současný svět „pomíjí a rovněž jeho touha“. A to se vztahuje na všechny složky Satanova světa, včetně slávy a takzvaného úspěchu. „Ale ten, kdo činí Boží vůli, zůstává navždy.“ (1. Jana 2:15–17) Na rozdíl od nejistého bohatství, pomíjivé slávy a plytkého potěšení, které nabízí současný systém věcí, je ‚skutečný život‘ — neboli věčný život pod vládou Božího Království — trvalý, a stojí za to, abychom pro něj přinášeli oběti, pokud jsou to ovšem oběti správné.

13. Jak jedni manželé přinesli ty správné oběti?

¹³ Uvažujme o Henrym a Suzanne. Mají bezvýhradnou víru v Boží slib, že všem, kdo v životě dávají Království na první místo, bude Bůh pomáhat. (Matouš 6:33) Proto se rozhodli pro jednoduché bydlení, a tak nemuseli oba chodit do zaměstnání, ale mohli spolu se svými dvěma dcerami trávit víc času duchovními činnostmi. (Hebrejcům 13:15, 16) Jedna přítelkyně, která to s nimi myslela dobře, však jejich rozhodnutí nedokázala pochopit. Řekla Suzanne: „Pokud někdy chceš mít lepší bydlení, musíš pro to něco obětovat, drahá.“ Henry a Suzanne ale věděli, že pokud někdo dává Jehovu na první místo, „má slib života nynějšího a toho, který má přijít“. (1. Timoteovi 4:8; Titovi 2:12) Z jejich dcer se staly horlivé celodobé kazatelky dobré zprávy. Jako rodina jsou přesvědčeni, že o nic nepřišli. Právě naopak, tím, že usilují o ‚skutečný život‘, mnoho získali. (Filipanům 3:8; 1. Timoteovi 6:6–8)

‚Neužívejme světa plně‘

14. K jakým smutným následkům může vést to, když ztratíme ze zřetele skutečný smysl života?

¹⁴ Pokud bychom však opravdový smysl života ztratili ze zřetele a o ‚skutečný život‘ přestali usilovat, hrozilo by nám reálné nebezpečí. V takovém případě bychom totiž riskovali, že budeme ‚odvedeni úzkostnými starostmi a bohatstvím a rozkošemi tohoto života‘. (Lukáš 8:14) Neovládané touhy a ‚úzkostné starosti o živobytí‘ nás mohou dovést k tomu, že se činnostem v tomto systému věcí začneme věnovat příliš. (Lukáš 21:34, poznámka pod čarou) Je smutné, že někteří křesťané se nechali pohltit dnešní honbou za bohatstvím, byli „od víry zavedeni na scestí a celí se probodali mnoha bolestmi“. Někteří dokonce přišli o svůj drahocenný vztah k Jehovovi. To je opravdu vysoká cena za to, že ‚se pevně nedrželi věčného života‘. (1. Timoteovi 6:9, 10, 12; Přísloví 28:20)

15. Jaký užitek měla jedna rodina z toho, že její členové ‚neužívali světa plně‘?

¹⁵ Pavel křesťany vybízel, aby ‚ti, kdo užívají světa, ho neužívali plně‘. (1. Korinťanům 7:31) Keith a Bonnie si tuto radu vzali k srdci. Keith vypráví: „Svědkem Jehovovým jsem se stal v době, kdy jsem končil studium na dentistu. Měl jsem na vybranou. Mohl jsem přijímat mnoho pacientů a vydělávat spoustu peněz, ale to by nám bránilo v duchovní činnosti. Proto jsem se rozhodl svou práci omezit, abych se mohl víc věnovat uspokojování duchovních a citových potřeb manželky a dcer, kterých se nám postupně narodilo pět. I když nadbytek jsme měli jen zřídkakdy, naučili jsme se s penězi dobře hospodařit, a tak to, co jsme potřebovali, jsme vždycky měli. V naší rodině panovaly důvěrné a vřelé vztahy a rodinný život nám přinášel mnoho radosti. Nakonec jsme všichni vstoupili do celodobé služby. Naše dcery jsou dnes šťastně vdané a tři z nich mají už své vlastní děti. I jejich rodiny jsou šťastné, protože na první místo stále dávají Jehovovu vůli.“

 Dávejme konání Boží vůle na první místo

16, 17. O kterých nadaných lidech Bible vypráví a díky čemu jsou známí?

¹⁶ Bible uvádí jednak příklady lidí, pro něž konání Boží vůle bylo prvořadou věcí, a jednak těch, kteří na ni nedbali. Poučení z těchto příkladů si mohou vzít lidé každého věku pocházející z odlišných kultur a žijící v různých okolnostech. (Římanům 15:4; 1. Korinťanům 10:6, 11) Například Nimrod postavil velká města, ale bylo to v odporu proti Jehovovi. (1. Mojžíšova 10:8, 9) Mnozí jiní však jednali správně. Třeba pro Mojžíše nebylo smyslem života získat postavení na egyptském dvoře. Místo toho si vážil duchovních výsad a považoval je „za větší bohatství než egyptské poklady“. (Hebrejcům 11:26) Lékař Lukáš zřejmě pomáhal Pavlovi i dalším lidem překonávat jejich neduhy. Avšak nejznámějším Lukášovým počinem bylo to, že byl evangelistou a pisatelem Bible. Pavel je zase znám ne pro svou znalost tehdejšího práva, ale pro svou misionářskou činnost, kterou vykonával jako ‚apoštol pro národy‘. (Římanům 11:13)

¹⁷ David je znám především jako ‚muž příjemný Jehovovu srdci‘, a ne jako vojevůdce či hudebník a skladatel. (1. Samuelova 13:14) O Danielovi víme až dodnes ne díky tomu, že byl vládním úředníkem na babylónském dvoře, ale že věrně sloužil jako Jehovův prorok; Ester je známá ne jako perská královna, ale jako příklad odvahy a víry; Petr, Ondřej, Jakub a Jan nejsou známí jako úspěšní rybáři, ale především jako Ježíšovi apoštolové. A nakonec i sám Ježíš neproslul jako „tesař“, ale známe jej především jako ‚Krista‘. (Marek 6:3; Matouš 16:16) Všichni tito lidé si dobře uvědomovali, že ať už mají jakékoli vlohy, nadání či postavení, musí se ve svém životě zaměřovat na službu Bohu, a ne na světskou kariéru. Věděli, že tím nejvznešenějším a nejuspokojivějším smyslem života je chodit v bázni před Bohem.

18. Jak se jeden mladý křesťan rozhodl využít svůj život a co si uvědomil?

¹⁸ Seung Jin, o němž jsme mluvili na začátku, si to uvědomil také. Vypráví: „Místo abych veškerou svou energii věnoval medicíně, umění nebo pedagogice, rozhodl jsem se využít svůj život v souladu s tím, že jsem se zasvětil Bohu. Sloužím teď v oblasti, kde je velmi zapotřebí učitelů Bible a pomáhám lidem vydat se po cestě vedoucí k věčnému životu. Dřív jsem si myslel, že celodobá služba by mě dostatečně nenaplňovala. Ale dnes je můj život uspokojivější a naplněný víc než kdy jindy, protože se snažím zlepšit svou osobnost a spolupracovat s lidmi z různých kultur. Uvědomuji si, že náš život má opravdový smysl jen tehdy, když žijeme v souladu s Jehovovou vůlí.“

19. Jak může náš život získat skutečný smysl?

¹⁹ Jako křesťané se těšíme z výsady mít životodárné poznání a naději na záchranu. (Jan 17:3) Nebuďme tedy lidmi, kteří by ‚přijímali Boží nezaslouženou laskavost, a přitom by opomíjeli její účel‘. (2. Korinťanům 6:1) Dny a roky svého života raději využívejme k tomu, abychom chválili Jehovu. Šiřme poznání, které už nyní vede ke skutečnému štěstí a díky němuž v budoucnosti získáme věčný život. Pokud tak budeme jednat, zažijeme sami na sobě pravdivost Ježíšových slov: „Více štěstí je v dávání než v přijímání.“ (Skutky 20:35) Náš život tak bude mít skutečný smysl.

[Poznámka pod čarou]

Dokážete to vysvětlit?

• Co je tím nejvznešenějším smyslem života?

• Proč je nerozumné žít jen pro hmotné věci?

• Co je ‚skutečný život‘, který slibuje Bůh?

• Jak můžeme svůj život využít v souladu s Boží vůlí?

[Studijní otázky]

[Obrázky na straně 18]

Křesťané musí přinášet ty správné oběti