„Lodě z Kittim“ brázdí moře

VÝCHODNÍ oblast Středozemního moře byla dějištěm mnoha námořních bitev. Zkusme si představit, jak asi vypadala jedna taková bitva v pátém století před Kristem. Triéra, loď s vynikajícími manévrovacími schopnostmi, pluje největší rychlostí. Asi 170 veslařů sedí ve třech řadách nad sebou a veslují ze všech sil. Posouvají se dopředu a dozadu na kožených polštářích, jež mají pomocí popruhů upnuté k hýždím.

Rychlostí sedm až devět uzlů, tedy asi 13 až 17 kilometrů za hodinu, triéra prudce proráží vlny a blíží se k nepřátelské lodi. Ta se snaží před ní uniknout. V kritickém okamžiku se zakymácí a její bok je vystaven útoku. Do jejího nepříliš masivního trupu proniká bronzem potažený kloun triéry. Je slyšet praskot tříštících se planěk a do zejícího otvoru se začne s hukotem valit mořská voda. Veslaři na nepřátelské lodi jsou zděšeni. Na triéře se žene malá skupina silně vyzbrojených bojovníků středovou chodbičkou vpřed, aby poškozenou loď vzali útokem. Ano, některé starověké lodě opravdu naháněly hrůzu.

Lidé, kteří studují Bibli, se zájmem sledují biblické zmínky o „Kittim“ a o ,lodích z Kittim‘. Některé z těchto zmínek jsou uvedeny v proroctvích. (4. Mojžíšova 24:24; Daniel 11:30; Izajáš 23:1) Ale kde vlastně leželo místo označené jako Kittim? Co víme o jeho lodích? A proč by nás měly odpovědi na tyto otázky zajímat?

Židovský historik Josephus použil pro Kittim označení „Chethimos“ a uvedl je v souvislosti s ostrovem Kyprem. O spojitosti mezi Kittim a Kyprem také svědčí jméno města Kition (nebo Citium) v jihovýchodní části  ostrova. Na Kypru se protínaly starověké obchodní cesty, a díky tomu, že ostrov ležel v blízkosti námořních přístavů na východním pobřeží Středozemního moře, mohl ze své geografické polohy vynikajícím způsobem těžit. V důsledku svého geopolitického postavení se Kypr musel často postavit na stranu některého z národů, jež proti sobě bojovaly, a proto se také stával buď mocným spojencem, nebo nepříjemnou překážkou.

Kypřané a moře

Lodě z Kypru si můžeme snadněji představit na základě archeologických nálezů z podmořských vykopávek a z hrobů, a také na základě starověkých písemností a kreseb na hrnčířských výrobcích. Starověcí Kypřané byli zkušenými staviteli lodí. Jejich ostrov byl pokryt hustými lesy a tamní zátoky byly přirozenými přístavy, jež poskytovaly ochranu. Dřevo se zde těžilo nejen ke stavbě lodí, ale také k tavení mědi. Její bohatá naleziště získala Kypru ve starověkém světě věhlas.

Intenzivní vývoz zboží z Kypru neunikl pozornosti Féničanů, kteří si na různých místech podél svých obchodních cest zakládali kolonie. Jednou z nich byla osada Kition na Kypru. (Izajáš 23:10–12)

Po pádu Tyru někteří z jeho obyvatel zřejmě našli útočiště v Kittim. Féničtí kolonizátoři byli zkušenými námořníky a pravděpodobně velmi přispěli k rozvoji kyperského loďařství. Strategická poloha Kitionu také poskytovala fénickým lodím vynikající ochranu.

Podíl na čilém mezinárodním obchodu

V tomto období starověku probíhal ve východním Středomoří čilý obchodní ruch. Lodě dopravovaly z Kypru cenné zboží na Krétu, Sardinii a Sicílii a také na ostrovy v Egejském moři. Na těchto místech byly nalezeny džbány a vázy z Kypru, a na Kypru se zase našlo velké množství jemné mykénské (řecké) keramiky. Měděné ingoty, jež byly nalezeny na Sardinii, byly podrobeny analýze a podle úsudku některých znalců pocházejí z Kypru.

 V roce 1982 byl nedaleko jižního pobřeží Turecka nalezen vrak pocházející z konce 14. století př. n. l. V podmořských vykopávkách byl objeven poklad v podobě nejrůznějších předmětů — našly se zde měděné ingoty údajně pocházející z Kypru, jantar, kananejské džbány, eben, sloní kly, souprava zlatých a stříbrných kananejských šperků a také skarabeové a jiné předměty z Egypta. Na základě analýzy hlíny, z níž bylo vyrobeno hrnčířské zboží nalezené na lodi, někteří odborníci tvrdí, že loď pravděpodobně pochází z Kypru.

Pokud jde o dobu, kdy podle odhadu tato loď ztroskotala, je zajímavé, že o lodích z Kittim se ve svém ‚příslovečném výroku‘ zmínil Balám. (4. Mojžíšova 24:15, 24) Na Středním východě už byly kyperské lodě zřejmě velmi dobře známé. Jak vypadaly?

Obchodní lodě

V hrobkách ve starověkém kyperském městě Amathus byly nalezeny hliněné modely různých lodí. Tyto modely poskytují cenné informace o tom, jak vypadala kyperská plavidla. Některé z nich jsou vystaveny v muzeích.

Modely svědčí o tom, že nejprve byly lodě používány k mírovým, obchodním účelům. Menší lodě měly obvykle 20 veslařů. Měly široký, hluboký trup a byly určeny k přepravě zboží a cestujících na krátkých úsecích podél kyperského pobřeží. Plinius Starší se zmiňuje o tom, že Kypřané postavili malou lehkou loď, která byla poháněna vesly a měla nosnost až 90 tun.

Existovaly také větší obchodní lodě, jako byla ta loď nalezená u tureckého pobřeží. Některé mohly na volném moři dopravovat až 450 tun nákladu. Velké lodě měly až 50 veslařů, po 25 na každé straně. Mohly být 30 metrů dlouhé, se stěžněm vysokým přes 10 metrů.

Válečné lodě z „Kittim“ a biblická proroctví

Jehovovým duchem bylo inspirováno toto proroctví: „Budou lodě z pobřeží Kittim a jistě  budou trápit Asýrii.“ (4. Mojžíšova 24:2, 24) Splnila se tato předpověď? Jakou úlohu při tom měla plavidla z Kypru? Tyto „lodě z pobřeží Kittim“ — to nebyla mírová obchodní plavidla brázdící Středozemní moře. Byly to válečné lodě, jež s sebou přinášely utrpení.

V souvislosti s vývojem válečnictví se základní konstrukce plavidel přizpůsobovala novým požadavkům — plavidla musela být rychlejší a mohutnější. První kyperské válečné lodě se pravděpodobně podobaly lodi, která je vidět na malbě nalezené v Amathu. Zde je vyobrazena dlouhá štíhlá loď, jejíž záď je zakřivená směrem nahoru a dovnitř. Podobá se válečné lodi Féničanů. Je opatřena klounem a u přídě i zádě má po obou stranách umístěné okrouhlé štíty.

V osmém století př. n. l. mělo Řecko první diéry (lodě s vesly ve dvou řadách nad sebou). Tyto lodě byly asi 24 metrů dlouhé a 3 metry široké. Zpočátku byly lodě používány pouze k přepravě bojovníků, a skutečný boj probíhal na pevnině. Později se ukázalo, že je výhodné přidat ještě třetí řadu vesel, a na příď byl připevněn kloun potažený bronzem. Nová loď dostala označení triéra, jak již bylo uvedeno na začátku tohoto článku. Lodě tohoto typu získaly převahu v bitvě u Salaminy (480 př. n. l.), kde Řekové porazili perské loďstvo.

Později Alexandr Veliký zmobilizoval svou flotilu triér, když se ve snaze o nadvládu vydal na východ. Triéry měly malý prostor pro skladování zásob, protože byly určeny k boji, a ne k dlouhým plavbám na otevřeném moři. Bylo tedy třeba dělat zastávky na egejských ostrovech, aby bylo možné nabrat zásoby a provést potřebné opravy. Alexandrovým cílem bylo zničit perské loďstvo. Aby toho však dosáhl, musel nejdříve dobýt mohutnou ostrovní pevnost Tyros. Místem, kde bylo možné cestu k Tyru přerušit, byl Kypr.

Když Alexandr Veliký obléhal Tyros (332 př. n. l.), stáli Kypřané na jeho straně a poskytli mu loďstvo, které mělo 120 plavidel. Flotily, které se měly k Alexandrovi připojit, vedli tři kyperští králové. Podíleli se na obléhání Tyru, které trvalo sedm měsíců. Tyros padl a tak se splnilo biblické proroctví. (Ezekiel 26:3, 4; Zecharjáš 9:3, 4) Alexandr projevil kyperským králům vděčnost tím, že jim udělil zvláštní pravomoci.

Pozoruhodné splnění

Dějepisec Strabon, který žil v prvním století, vypráví, že Alexandr si na Kypru a ve Fénicii dal vyrobit lodě pro své tažení do Arábie. Tyto lodě byly lehké a daly se snadno rozebrat, takže se za pouhých sedm dnů dostaly do Thapsaku (Tifsach) v severní Sýrii. (1. Královská 4:24) Odtud bylo možné plavit se po proudu řeky do Babylónu.

Zdánlivě nesrozumitelný biblický výrok se tedy velmi podivuhodným způsobem splnil asi za deset století. Ve shodě se slovy uvedenými ve 4. Mojžíšově 24:24 dobře zorganizované vojsko Alexandra Velikého vytrvale postupovalo z Makedonie na východ, dobylo Asýrii a nakonec porazilo mocnou Médo-perskou říši.

Informace o ‚lodích z Kittim‘ sice nejsou nijak rozsáhlé, ale neklamně poukazují na pozoruhodné splnění biblického proroctví. Takové historické svědectví posiluje naše přesvědčení, že biblickým předpovědím můžeme důvěřovat. Mnoho takových proroctví se týká naší vlastní budoucnosti, a proto bychom je měli brát vážně.

[Mapa na straně 16 a 17]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

ITÁLIE

Sardinie

Sicílie

Egejské moře

ŘECKO

Kréta

LIBYE

TURECKO

KYPR

Kition

Tyros

EGYPT

[Obrázek na straně 16]

Model řecké válečné lodě triéry

[Podpisek]

Pictorial Archive (Near Eastern History) Est.

[Obrázek na straně 17]

Model starověké fénické válečné lodě diéry

[Podpisek]

Pictorial Archive (Near Eastern History) Est.

[Obrázek na straně 17]

Váza, na níž je vyobrazena kyperská loď

[Podpisek]

Published by permission of the Director of Antiquities and the Cyprus Museum

[Obrázek na straně 18]

Starověké nákladní lodě podobné lodím, o jakých je zmínka u Izajáše 60:9