Důležité myšlenky z knih Nahum, Habakuk a Sefanjáš
Jehovovo slovo je živé
Důležité myšlenky z knih Nahum, Habakuk a Sefanjáš
ASYRSKÁ světová velmoc již zničila Samaří, hlavní město desetikmenného izraelského království. Asýrie už dlouho představovala hrozbu i pro Judu. Judský prorok Nahum nyní přichází s poselstvím pro asyrské hlavní město Ninive. Poselství je zaznamenáno v biblické knize Nahum, která byla dokončena někdy před rokem 632 př. n. l.
Další velmoc, jež se měla objevit na světové scéně, byla Babylónská říše, v níž někdy vládli chaldejští králové. Kniha Habakuk, která byla dopsána asi roku 628 př. n. l., předpovídá, jak Jehova tuto světovou velmoc použije k vykonání soudu, a také popisuje, co se nakonec s Babylónem stane.
Judský prorok Sefanjáš sloužil ještě dříve než Nahum a Habakuk. Oznamoval poselství zkázy i naděje pro Judu více než 40 let před zničením Jeruzaléma, k němuž došlo roku 607 př. n. l. Biblická kniha Sefanjáš obsahuje také prohlášení proti jiným národům.
„BĚDA MĚSTU KRVEPROLÉVÁNÍ“
„Prohlášení proti Ninive“ je od Jehovy Boha, který je „pomalý k hněvu a velký v moci“. Ačkoli je Jehova „pevností ve dni tísně“ pro všechny, kdo u něj hledají útočiště, Ninive má být přesto zničeno. (Nahum 1:1, 3, 7)
„Jehova jistě shromáždí [neboli obnoví] Jákobovu pýchu.“ Asýrie, podobně jako ‚lev trhající na kusy‘, však Boží vyvolený národ terorizuje. Jehova prohlásil: „Spálím [ninivský] dvoukolý válečný vůz v dýmu. A meč pohltí [ninivské] vlastní mladé lvy.“ (Nahum 2:2, 12, 13) „Běda městu krveprolévání“, tedy běda Ninive. „Všichni, kdo o [něm] uslyší zprávu, budou . . . jistě tleskat“ a radovat se. (Nahum 3:1, 19)
Odpovědi na biblické otázky:
1:9 — Co bude ‚naprostá záhuba‘ Ninive znamenat pro Judu? Přinese trvalou úlevu od Asýrie a „tíseň podruhé nevyvstane“. Jako kdyby už Ninive neexistovalo, Nahum napsal: „Pohleď — na horách nohy toho, kdo přináší dobrou zprávu, kdo zvěstuje mír. Judo, slav své svátky.“ (Nahum 1:15)
2:6 — Jaké „brány řek“ byly otevřeny? Těmito branami je míněn průlom v ninivských hradbách, který způsobila řeka Tigris. Když v roce 632 př. n. l. přitáhli proti Ninive Babylóňané a Médové, obyvatelé města se necítili nijak ohroženi. Ninive mělo vysoké zdi a jeho obyvatelé ho považovali za nedobytné. Silné deště však způsobily, že se řeka Tigris rozvodnila. Podle historika Diodóra byla „část města zaplavena a velká část hradeb stržena“. „Brány řek“ se tak otevřely a v souladu s proroctvím bylo Ninive dobyto tak rychle, jako když oheň pohlcuje strniště. (Nahum 1:8–10)
3:4 — V jakém smyslu se Ninive podobalo prostitutce? Ninive podvádělo národy — slibovalo jim přátelství a pomoc, ale ve skutečnosti jim nasazovalo jho v podobě útlaku. Asýrie například poskytla judskému králi Achazovi určitou pomoc proti spiknutí, které připravili Syřané a Izraelité. Nakonec však „proti [Achazovi] přišel asyrský král . . . a způsobil mu tíseň“. (2. Paralipomenon 28:20)
Poučení pro nás:
1:2–6. Jehova vykonává pomstu na svých nepřátelích, protože mu odmítají projevovat výlučnou oddanost. Z toho je patrné, že výlučnou oddanost očekává od svých ctitelů. (2. Mojžíšova 20:5)
1:10. Mohutné zdi se stovkami věží nezabránily splnění Jehovova slova proti Ninive. Ani dnes nepřátelé Jehovova lidu nebudou moci uniknout před vykonáním Božích rozsudků. (Přísloví 2:22; Daniel 2:44)
‚SPRAVEDLIVÝ ZŮSTANE NAŽIVU‘
Obsahem prvních dvou kapitol knihy Habakuk je rozhovor mezi prorokem a Jehovou Bohem. Habakuk byl velmi znepokojen tím, co se dělo v Judě, a proto se Boha zeptal: „Proč mi dáváš vidět to, co ubližuje, a stále hledíš na pouhé těžkosti?“ Jehova mu odpověděl: „Budím . . . Chaldejce, národ hořký a prchlivý.“ Prorok se divil tomu, že Bůh použije ty, kdo „jednají zrádně“, aby Judu potrestal. (Habakuk 1:3, 6, 13) Bůh Habakuka ujistil, že spravedlivý zůstane naživu, ale že nepřítel neunikne trestu. Prorok kromě toho zapsal pět běd, které na Chaldejce měly přijít. (Habakuk 2:4)
V modlitbě o milosrdenství, kterou Habakuk pronáší „v žalozpěvech“, vzpomíná na dávné projevy Jehovovy ohromné moci, jako byly například ty u Rudého moře, v pustině a u Jericha. Prorok také předpovídá, že Jehova vyjde s ničivým hněvem v Armagedonu. Modlitba končí slovy: „Jehova, Svrchovaný Pán, je má životní energie; a učiní mé nohy jako laní a způsobí, že budu šlapat po svých výšinách.“ (Habakuk 3:1, 19)
Odpovědi na biblické otázky:
1:5, 6 — Proč se Židům mohlo zdát neuvěřitelné, že proti Jeruzalému povstanou Chaldejci? V době, kdy Habakuk začal prorokovat, byla Juda pod silným vlivem Egypta. (2. Královská 23:29, 30, 34) I když Babylóňané sílili, jejich armáda ještě neporazila faraona Neka. (Jeremjáš 46:2) Navíc byl v Jeruzalémě Jehovův chrám a bez přerušení tam vládla Davidova dynastie. Židům se tehdy zdálo nemyslitelné, že by Bůh dovolil, aby Chaldejci Jeruzalém zničili. Ale bez ohledu na to, jak neuvěřitelně jim možná zněla Habakukova slova, vidění o tom, že Babylóňané zničí Jeruzalém, se ‚zcela jistě splnilo‘ v roce 607 př. n. l. (Habakuk 2:3)
2:5 — Kdo je „zdatný muž“ a proč „nedosáhne svého cíle“? ‚Zdatného muže‘ tvořili Babylóňané, kteří díky svým vojenským dovednostem poráželi národy. Chuť vítězství vedla k tomu, že se tento muž choval jako někdo opilý vínem. Nedokázal však k sobě shromáždit všechny národy, protože Jehova použil Médy a Peršany, aby způsobili jeho pád. Novodobý kolektivní „muž“ se skládá z politických mocností. I on je opilý sebejistotou a vlastní důležitostí a má neukojitelnou chuť podmaňovat. Svého cíle ‚shromáždit k sobě všechny národy‘ ale nedosáhne. Lidstvo bude sjednoceno pouze Božím Královstvím. (Matouš 6:9, 10)
Poučení pro nás:
1:1–4; 1:12–2:1. Habakuk kladl upřímné otázky a Jehova mu odpovídal. Pravý Bůh naslouchá modlitbám svých věrných služebníků.
2:1. Stejně jako Habakuk, i my bychom měli zůstat duchovně bdělí a aktivní. Měli bychom být také ochotni upravit své smýšlení v souladu s jakýmkoli ‚pokáráním‘ neboli usměrněním, které dostaneme.
2:3; 3:16. Stále bychom měli očekávat příchod Jehovova dne a měli bychom pamatovat na to, v jak naléhavé době žijeme.
2:4. Máme-li přežít blížící se den Jehovova soudu, musíme zůstat věrní. (Hebrejcům 10:36–38)
2:6, 7, 9, 12, 15, 19. Toho, kdo chamtivě touží po nepoctivém zisku, miluje násilí, dopouští se nemravnosti nebo modlářství, určitě postihne běda. Před takovými postoji a jednáním se musíme mít na pozoru.
2:11. Pokud nebudeme upozorňovat na ničemnost tohoto světa, „žalostně vykřikne i kámen“. Je nutné, abychom dál odvážně kázali poselství o Království.
3:6. Jehovovi ve vykonání jeho rozsudku nezabrání nic, dokonce ani ty lidské organizace, které se zdají být stejně trvalé jako hory a pahorky.
3:13. Jsme ujištěni, že zničení lidí v Armagedonu nebude nahodilé. Jehova zachrání své věrné služebníky.
3:17–19. I když se před Armagedonem nebo během něj možná setkáme s obtížemi, můžeme se spolehnout na to, že Jehova nám dodá ‚životní energii‘, když mu budeme stále s radostí sloužit.
„JEHOVŮV DEN JE BLÍZKO“
V Judě se rozmohlo uctívání Baala. Prostřednictvím svého proroka Sefanjáše Jehova říká: „Vztáhnu ruku proti Judovi a proti všem obyvatelům Jeruzaléma.“ Sefanjáš varuje: „Jehovův den je blízko.“ (Sefanjáš 1:4, 7, 14) V ten den se budou moci „skrýt“ pouze ti, kdo splňují Boží požadavky. (Sefanjáš 2:3)
„Běda . . . utlačujícímu městu“ Jeruzalému! „‚Stále [mě] očekávejte,‘ je Jehovův výrok, ‚do dne, kdy vstanu k lupu, neboť mým soudcovským rozhodnutím je shromáždit národy, . . . abych na ně vylil své otevřené odsouzení‘.“ Bůh však slibuje: „Učiním vás . . . jménem a chválou mezi všemi národy země, až shromáždím opět vaše zajaté před vašima očima.“ (Sefanjáš 3:1, 8, 20)
Odpovědi na biblické otázky:
2:13, 14 — Čí hlas „bude stále zpívat“ v úplně opuštěném Ninive? Jelikož se Ninive mělo stát místem pro divoká zvířata a ptáky, pak hlasem, který měl zpívat, se myslí zpěv ptáků a možná zvuk větru v oknech opuštěných domů.
3:9 — Co je ‚čistý jazyk‘ a co znamená mluvit tímto jazykem? Je to Boží pravda obsažená v Božím Slově, Bibli. Patří k němu všechny biblické nauky. Mluvíme jím tak, že věříme pravdě, správně ji vyučujeme druhé a žijeme v souladu s Boží vůlí.
Poučení pro nás:
1:8. Mnozí Židé v Sefanjášově době se zřejmě snažili získat si přízeň okolních národů tím, že nosili „cizokrajné ošacení“. Bylo by velmi pošetilé, kdyby se Jehovovi ctitelé v dnešní době snažili podobnými způsoby zalíbit světu.
1:12; 3:5, 16. Jehova neustále posílal proroky, aby svůj lid varoval před svými soudcovskými rozhodnutími. Dělal to i přesto, že se mnozí Židé podobali ztuhlé sedlině na dně vinného lisu — vedli pohodlný život a byli k takovým poselstvím lhostejní. Jak se Jehovův velký den přibližuje, nesmíme dovolit, aby kvůli lhostejnosti lidí ‚naše ruce klesly‘ a my jsme zpohodlněli. Musíme naopak bez přestání oznamovat poselství o Království.
2:3. Jedině Jehova nás může v den svého hněvu zachránit. Máme-li zůstat v jeho přízni, musíme ‚hledat Jehovu‘ tím, že pečlivě studujeme jeho Slovo, modlíme se o jeho vedení a přibližujeme se k němu. Musíme ‚hledat spravedlnost‘ tím, že žijeme mravně. A musíme ‚hledat mírnost‘ tím, že se snažíme tuto vlastnost pěstovat a že jsme ochotní se podřizovat.
2:4–15; 3:1–5. V den, kdy budou vykonány Jehovovy soudy, postihne křesťanstvo a všechny národy, které utlačovaly Boží lid, stejný konec, jaký přišel na starověký Jeruzalém a okolní národy. (Zjevení 16:14, 16; 18:4–8) Boží soudy bychom měli dále nebojácně oznamovat.
3:8, 9. Zatímco očekáváme Jehovův den, připravujeme se na přežití tak, že se učíme mluvit ‚čistým jazykem‘ a že ‚vzýváme Boží jméno‘. Vzývat Boží jméno zahrnuje to, že se Bohu osobně zasvětíme. Jehovovi také sloužíme „rameno vedle ramena“ společně s jeho lidem a předkládáme mu jako dar „oběť chvály“. (Hebrejcům 13:15)
‚Jehovův den spěchá‘
Žalmista zpíval: „Ještě chvilku, a ničemný již nebude; a jistě budeš věnovat pozornost jeho místu, a on nebude.“ (Žalm 37:10) Když přemýšlíme o tom, co bylo v knize Nahum předpověděno o Ninive a co bylo v knize Habakuk řečeno o Babylónu a odpadlé Judě, nepochybujeme o tom, že se žalmistova slova splní. Jak dlouho však ještě budeme muset čekat?
„Jehovův velký den je blízko. Je blízko a velice spěchá,“ je napsáno u Sefanjáše 1:14. Tato biblická kniha nám také ukazuje, jak se můžeme v ten den skrýt a co musíme dělat nyní, abychom byli připraveni na přežití. Ano, „slovo Boha je živé a vykonává moc“. (Hebrejcům 4:12)
[Obrázek na straně 8]
Mohutné ninivské hradby nezabránily ve splnění Nahumova proroctví
[Podpisek]
Randy Olson/National Geographic Image Collection