Jednota mezi lidmi ze všech národů — Díky čemu?

CO SI představíte, když se řekne „jednota mezi národy“? Někdo si představí, že mezi sebou nemají žádné neshody a sváry. Když například dva nebo více národů podepíší nějakou smlouvu, ve které dohodnou mírové podmínky, dá se říct, že dosáhly vzájemné shody. Ale znamená to, že mezi nimi panuje opravdová jednota? Nutně to tak být nemusí.

Víme, že během lidských dějin bylo uzavřeno a následně porušeno tisíce mírových smluv. Proč? Protože politickým vůdcům často více než na dosažení míru a jednoty záleží na udržení vlastní moci. Dalším důvodem je to, že se některé státy obávají, co by se stalo, kdyby ve zbrojení zaostaly za druhými.

To, že dva národy spolu neválčí, tedy nutně neznamená, že jejich vztahy jsou pokojné. Dalo by se snad o dvou mužích, kteří na sebe míří pistolemi, říct, že spolu mají pokojný vztah, jen proto, že nikdo z nich zatím ještě nestiskl spoušť? Takové tvrzení by bylo absurdní. Ve stejné situaci se však dnes nachází mnoho národů. Kvůli rostoucí vzájemné nedůvěře se někteří lidé obávají, že jednou budou zbraně použity. Co se již udělalo proto, aby se takové katastrofě předešlo?

Překážkou dosažení jednoty je jaderná hrozba

Mnozí lidé vkládají své naděje do Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, která byla vypracována v roce 1968. Zemím, které jaderné zbraně nemají, smlouva zakazuje je vyvíjet, a ty, které je již vlastní, se v ní zavazují ke snížení jejich počtu. Cílem této smlouvy, kterou do dnešní doby podepsalo již více než 180 států, je dosáhnout nakonec úplného odzbrojení.

Takový cíl může znít vznešeně. Někteří kritikové se však domnívají, že touto smlouvou se má pouze zabránit státům, jež jaderné zbraně nemají, aby se dostaly do takzvaného jaderného klubu. Existují tedy určité obavy, že někoho vedly k podepsání  smlouvy postranní úmysly. Některým státům skutečně připadá nespravedlivé, že by nesměly vyvíjet zbraně, které podle svého názoru potřebují pro svou obranu.

Celá situace je ještě komplikovanější a nebezpečnější v důsledku toho, že všechny státy mohou vyrábět jadernou energii. Někteří proto mají obavy, že ti, kdo ji údajně využívají k mírovým účelům, možná potají vyvíjejí jaderné zbraně.

Ani státy, které již jaderné zbraně vlastní, Smlouvu o nešíření jaderných zbraní úplně nerespektují. Podle kritiků této smlouvy by bylo naivní očekávat, že dobře vyzbrojené státy svůj vojenský arzenál zlikvidují nebo alespoň zredukují. „Aby toho bylo dosaženo, . . . musela by mezi státy, které v současné době stojí na opačných stranách, panovat taková důvěra a přátelství, jaké si lze představit jen stěží,“ uvádí jedna webová stránka.

Lidské snahy o dosažení jednoty, byť jsou míněny upřímně, nepřinášejí kýžený výsledek. Ty, kdo se zajímají o Bibli, to však nepřekvapuje. Boží slovo totiž říká: „Muži, který kráčí, ani nepatří, aby řídil svůj krok.“ (Jeremjáš 10:23) Bible také otevřeně prohlašuje: „Existuje cesta, která je před mužem přímá, ale její konec jsou potom cesty smrti.“ (Přísloví 16:25) Lidské vlády tedy mají jenom omezené možnosti. Přesto nemusíme ztrácet naději.

Zdroj skutečné jednoty

Z Bible se dozvídáme o Božím slibu, že svět jednou bude sjednocen, ale ne lidskými silami. Stvořitel si přeje, aby na celém světě panoval mír, a také toho na rozdíl od lidí je schopen dosáhnout. Někomu to může připadat jako pohádka. Avšak to, aby lidé na celém světě žili v míru a jednotě, bylo Božím záměrem již od počátku. * A z mnoha biblických textů vyplývá, že jeho záměr se nezměnil. Uvažujme jen o několika příkladech:

• „Pojďte, pohleďte na Jehovovu činnost, jak uvedl na zem úžasné události. Působí, aby války ustaly až do nejzazšího konce země. Láme luk, a kopí opravdu seká na kusy; vozy pálí v ohni.“ ŽALM 46:8, 9

• „Nebudou nijak škodit ani působit zkázu na celé mé svaté hoře, protože země jistě bude naplněna poznáním Jehovy, jako vody pokrývají samotné moře.“ IZAJÁŠ 11:9

• „Opravdu navždy pohltí smrt, a Svrchovaný Pán Jehova jistě setře slzy ze všech obličejů. A z celé země odejme pohanu svého lidu, neboť tak mluvil sám Jehova.“ IZAJÁŠ 25:8

• „Jsou . . . nová nebesa a nová země, které očekáváme podle jeho slibu, a v těch bude přebývat spravedlnost.“ 2. PETRA 3:13

 • „[Bůh jim setře] každou slzu z očí a smrt již nebude a nebude již ani truchlení ani křik ani bolest. Dřívější věci pominuly.“ ZJEVENÍ 21:4

Těmto slibům můžeme důvěřovat. Proč? Protože Jehova Bůh má jakožto Stvořitel nejen potřebnou moc a schopnost, aby lidstvo sjednotil, ale také to chce udělat. (Lukáš 18:27) Bible říká, že „opět shromáždit všechny věci v Kristu, věci v nebesích a věci na zemi“ je „podle jeho zalíbení“. (Efezanům 1:8–10)

„Nová země“, na které bude podle Božího slibu „přebývat spravedlnost“, tedy není pouhým snem. (2. Petra 3:13) O tom, co slíbil, neboli o svém slovu Jehova Bůh prohlásil: „Nevrátí se ke mně bez výsledků, ale jistě učiní to, co mě těší, a jistě bude mít úspěch v tom, k čemu jsem je poslal.“ (Izajáš 55:11)

Sjednoceni Božím slovem

Jak jsme si ukázali už v předchozím článku, náboženství lidi spíše rozděluje, než aby je sjednocovalo. A nad tím je dobré se zamyslet. Pokud totiž připustíme, že existuje Stvořitel, nebylo by rozumné očekávat, že ti, kdo ho uctívají, budou mít mezi sebou pokoj a budou jednotní? To jistě ano.

To, že náboženství má na lidi rozdělující vliv, ve skutečnosti nic nevypovídá o Bohu a jeho Slovu. Kvůli tomu, že náboženství podporuje v otázce dosažení jednoty lidské plány, a ne Boží záměr, si zaslouží odsouzení. Ježíš označil náboženské vůdce své doby za ‚pokrytce‘ a řekl jim: „Vhodně o vás prorokoval Izajáš, když řekl: ‚Tento lid mě ctí svými rty, ale jejich srdce je ode mne daleko vzdáleno. Je marné, že mě stále uctívají, protože vyučují lidské příkazy jako nauky.‘“ (Matouš 15:7–9)

Pravé náboženství naopak lidi sjednocuje. Prorok Izajáš předpověděl: „V konečné části dnů se stane, že hora Jehovova domu bude pevně založena nad vrcholkem hor a jistě bude pozvednuta nad pahorky; a budou k ní proudit všechny národy. A [Jehova] jistě vykoná soud mezi národy a urovná záležitosti vzhledem k mnoha lidem. A budou muset překovat své meče v radlice a svá kopí v zahradnické nůžky. Národ nepozvedne meč proti národu ani se již nebudou učit válce.“ (Izajáš 2:2, 4)

Dnes se Božím vedením, díky kterému je možné dosáhnout jednoty, řídí svědkové Jehovovi ve více než 230 zemích. Na čem je jejich jednota založena? Apoštol Pavel napsal: „Oblékněte [si] lásku, neboť je dokonalým poutem jednoty.“ (Kolosanům 3:14) Původní řecké slovo přeložené jako ‚pouto‘ se může vztahovat na vazy v lidském těle. Ty jsou pevné jako provazy a plní dvě důležité funkce. Udržují ve správné poloze orgány a spojují jednotlivé kosti.

A podobné je to s láskou. Tato vlastnost vede lidi nejen k tomu, že se navzájem nezabíjejí, ale díky ní spolu jednotlivci různého původu dokáží žít v opravdovém pokoji. Láska je také motivuje, aby jednali podle takzvaného Zlatého pravidla, které vyslovil Ježíš Kristus a které je zapsáno u Matouše 7:12: „Všechno tedy, co chcete, aby vám lidé činili, budete také podobně činit jim.“ Mnohým se díky uplatňování této zásady podařilo překonat různé předsudky.

Mají „mezi sebou lásku“

Svědkové Jehovovi chtějí Krista následovat, a proto se řídí jeho slovy: „Všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít mezi sebou lásku.“ (Jan 13:35) Takovou lásku projevují obdivuhodným způsobem zvláště v období rasových a politických nepokojů. Ukázalo se to například během genocidy, k níž v roce 1994 došlo ve Rwandě. Svědkové  z kmene Hutu tehdy riskovali svůj život, aby ochránili své spoluvěřící z kmene Tutsi.

Je samozřejmě nerealistické očekávat, že všechny národy se naučí projevovat takovou lásku, která by vedla k celosvětové jednotě. Toho podle Bible dosáhne ve svůj ustanovený čas Bůh. Ale jednotliví lidé mohou mít mezi sebou lásku a žít spolu v jednotě již nyní.

Svědkové Jehovovi strávili v minulém roce více než miliardu hodin tím, že navštěvovali druhé, mluvili s nimi o Bibli a ukazovali jim, proč je i dnes praktická pro každodenní život. Miliony lidí, kteří se s Božím slovem dobře seznámili, díky tomu dokáží žít v jednotě i přesto, že někteří k sobě v minulosti pociťovali nenávist. K nim mimo jiné patří Arabové a Židé, Arméni a Turci, Němci a Rusové.

Chtěli byste se o tom, jak Boží slovo, Bible, dokáže sjednotit lidstvo, dozvědět více? Pokud ano, obraťte se na svědky Jehovovy ve svém okolí nebo jim napište na některou z adres uvedených na straně 2.

[Poznámka pod čarou]

[Praporek na straně 4]

Tisíce mírových smluv bylo uzavřeno a následně porušeno

[Praporek na straně 7]

To, co lidské vlády nedokázaly, se daří díky uplatňování biblických zásad

[Obrázek na straně 5]

Boží slovo odhaluje zdroj skutečné jednoty

[Obrázek na straně 7]

Svědkové Jehovovi z kmenů Hutu a Tutsi společně staví budovu, ve které se budou scházet k uctívání Boha