Může být svět jednotný?

ŘEKLI byste, že nás dělí jen krůček od dosažení celosvětového míru, nebo že jsme se naopak ocitli na pokraji katastrofy? Zdá se, že podložit lze oba názory.

Na jedné straně se někteří političtí vůdci o celosvětovém míru sebejistě vyjadřují jako o dosažitelném cíli, i když to možná dělají jen proto, že ostatní alternativy jsou tak děsivé, že o nich raději nechtějí ani přemýšlet. Na druhé straně si mnozí lidé s obavami kladou takové otázky jako: Které státy mají zbraně hromadného ničení? Odváží se je použít? A jestliže ano, jak to dopadne?

Z historie vidíme, že kvůli neustálému soupeření a předsudkům je jakýkoli pokus o dosažení jednoty ve světě už předem odsouzen k nezdaru. A náboženství, místo aby tuto situaci pomáhalo vyřešit, často ještě přilévá olej do ohně. „Živnou půdou pro nepřátelství je všechno, co lidi rozděluje, a náboženství je jedním z nejsilnějších rozdělujících faktorů,“ napsal novinář James A. Haught. „Obecně sice panuje přesvědčení, že náboženství přispívá k tomu, aby se lidé stali ‚lepšími‘, ale není pochyb o tom, že někteří pod jeho vlivem páchají otřesné činy.“ Podobný názor zastává Steven Weinberg. V jedné své knize napsal: „Aby dobří lidé konali zlo, k tomu potřebují víru.“

Existuje tedy nějaká naděje, že svět bude jednotný? Ano, existuje. Ale jak si ukážeme v následujícím článku, nepřičiní se o to ani lidé, ani jimi vytvořená náboženství.

[Praporek na straně 3]

Podobá se svět granátu, který co nevidět vybuchne?