Učte své děti pokojně vycházet s druhými

Osmiletá Nicole byla plná očekávání, protože se měla s rodiči stěhovat do velmi vzdáleného místa. Své nejlepší přítelkyni Gabrielle pravidelně povídala o každé nové podrobnosti. Jednoho dne však na ni Gabrielle najednou vyhrkla, že jejich stěhování ji vůbec nezajímá. Pro Nicole to byla rána. Mamince rozzlobeně řekla: „Už nechci Gabrielle ani vidět.“

KDYŽ mezi dětmi dojde k nějakému konfliktu, jako se to stalo Nicole a Gabrielle, často se do toho musí vložit rodiče — nejen proto, aby uklidnili zraněné city dětí, ale aby jim také ukázali, co je třeba v takové situaci dělat. U malých dětí se pochopitelně projevují ‚rysy nemluvněte‘ a děti si často neuvědomují, jakou škodu mohou svými slovy i skutky způsobit. (1. Korinťanům 13:11) Potřebují pomoc, aby získaly vlastnosti, které mohou přispívat k pokojným vztahům s ostatními členy rodiny i s jinými lidmi.

Křesťanským rodičům velmi záleží na tom, aby svým dětem poskytovali výchovu, která jim pomůže ‚hledat pokoj a usilovat o něj‘. (1. Petra 3:11) Jestliže chceme působit pokoj, musíme překonávat podezíravost, zklamání a zášť, ale toto úsilí se nám bohatě vyplatí, protože pak budeme velmi šťastní. Pokud máte děti, jak je můžete učit, aby byly vůči druhým pokojné?

Podněcujte je, aby se chtěly líbit ‚Bohu pokoje‘

Jehova je nazýván ‚Bohem pokoje‘ a je o něm řečeno, že „dává pokoj“. (Filipanům 4:9; Římanům 15:33) Moudří rodiče tedy vhodně používají Boží slovo, Bibli, aby svým dětem vštěpovali touhu líbit se Bohu a napodobovat jeho vlastnosti. Například dětem pomozte, aby si představily, co spatřil apoštol Jan v jednom pozoruhodném vidění — nádhernou smaragdově zelenou duhu obklopující Jehovův trůn. * (Zjevení 4:2, 3) Vysvětlete jim, že tato duha  představuje mír a pokoj obklopující Jehovu a že mír a pokoj bude odměnou pro každého, kdo Jehovu poslouchá.

Jehova také poskytuje vedení prostřednictvím svého Syna Ježíše, který je označen jako „Kníže pokoje“. (Izajáš 9:6, 7) Proto se svými dětmi čtěte a rozebírejte ty biblické zprávy, které obsahují Ježíšovo cenné poučení o tom, jak se vyvarovat hádek a sporů. (Matouš 26:51–56; Marek 9:33–35) Vysvětlete jim, proč Pavel, kdysi „nestoudný muž“, změnil svůj způsob jednání a napsal, že „Pánův otrok . . . nepotřebuje bojovat, ale potřebuje být ke všem jemný . . ., ovládat se za zlých okolností“. (1. Timoteovi 1:13; 2. Timoteovi 2:24) Vaše dítě bude možná reagovat způsobem, který vás příjemně překvapí.

Evan si vzpomíná, jak se mu v dětství, když mu bylo sedm let, nějaký chlapec ve školním autobuse posmíval. „Hrozně jsem se na něj rozzlobil a chtěl jsem mu to oplatit,“ říká. „Pak jsem si vzpomněl na to, co jsem se doma učil o lidech, kteří se snaží vyvolávat hádky. Věděl jsem, že Jehova si přeje, abych ‚nikomu neoplácel zlé zlým‘ a abych ‚byl pokojný vůči všem lidem‘.“ (Římanům 12:17, 18) Evan tehdy našel sílu a odvahu k tomu, aby mírným jednáním uklidnil výbušnou situaci. Chtěl se líbit Bohu pokoje.

Rodiče, jednejte pokojně

Panuje u vás doma pokojná atmosféra? Jestliže ano, vaše děti se mohou o pokoji mnoho naučit, i když o tom vůbec nemluvíte. Váš úspěch, když učíte děti jednat pokojně, závisí do značné míry na tom, jak dalece vy sami napodobujete pokojné jednání Boha a Krista. (Římanům 2:21)

Russ a Cindy se usilovně snaží dobře vychovávat své dva syny a nabádají je, aby jednali laskavě, když je druzí dráždí. Cindy říká: „To, jak se Russ a já chováme k chlapcům i k jiným lidem, když vzniknou těžkosti, je velmi důležité, protože v podobných situacích pak chlapci jednají také tak.“

I když uděláte nějakou chybu — a který rodič žádnou chybu neudělá? — můžete tuto situaci využít a dát dětem cenné poučení. „Někdy se stávalo, že moje manželka Terry i já jsme jednali ukvapeně a ukázňovali jsme naše tři děti, ačkoli jsme neznali všechny skutečnosti,“ připouští Stephen. „Když se to stalo, omluvili jsme se.“ Terry dodává: „Chceme, aby naše děti věděly, že ani my zdaleka nejsme dokonalí a že děláme chyby. Myslíme si, že to nejen přispívá k pokojnému ovzduší v naší rodině, ale že to dětem také pomáhá naučit se, jak mají usilovat o pokoj.“

Učí se vaše děti pokojnému jednání tím, že pozorují, jak se chováte vy k nim? Ježíš své následovníky vybídl: „Všechno tedy, co chcete, aby vám lidé činili, budete také podobně činit jim.“ (Matouš 7:12) Bez ohledu na to, jaké máte nedostatky, buďte ujištěni, že když dětem projevujete lásku a náklonnost, bude to  mít dobré výsledky. Jestliže vaše děti cítí, že vedení je jim poskytováno s láskou, budou reagovat ochotněji.

Buďte pomalí k hněvu

V knize Přísloví 19:11 čteme: „Pochopení člověka jistě zvolňuje jeho hněv.“ Jak můžete svým dětem pomáhat, aby si pěstovaly takové pochopení? Manželé David a Mariann si ověřili praktický způsob, který jim pomáhá při výchově jejich syna a dcery. David vypráví: „Když je vyvede z míry, že někdo řekl nebo udělal něco, co jim působí bolest, pomáháme jim, aby se učily soucitu. Například se jich zeptáme: ‚Co když ten člověk měl obtížný den? Co když kvůli něčemu žárlí? Nebo co když mu někdo ublížil?‘“ Mariann dodává: „Děti se pak snadněji uklidní a pomáhá jim to, aby se nezabývaly negativními myšlenkami nebo aby se nezačaly mezi sebou dohadovat, kdo má pravdu a kdo ne.“

Taková výchova přináší podivuhodné výsledky. Podívejme se, jak dívence Nicole, o níž byla zmínka na začátku tohoto článku, její maminka Michelle pomohla. Podařilo se dosáhnout víc než jen obnovit přátelství s Gabrielle. „Společně s Nicole jsme si přečetly 14. kapitolu z knihy Co se dozvídáme od Velkého učitele,“ říká Michelle. * „Potom jsem jí vysvětlila, co měl Ježíš na mysli, když řekl, že bychom někomu měli odpustit ‚až sedmasedmdesátkrát‘. Nicole se mi svěřila se svými pocity a já jsem jí pozorně naslouchala. Potom jsem jí pomohla, aby se vžila do toho, jak musí být Gabrielle smutná a bezradná, když se její nejlepší přítelkyně stěhuje tak daleko.“ (Matouš 18:21, 22)

Když Nicole pochopila, co mohlo vést Gabrielle k tomu, že tak vybuchla, vyvolalo to v ní soucit. Kamarádce zatelefonovala, aby se jí omluvila. Michelle říká, že „Nicole si od té doby všímá, jak se druzí cítí, a velmi ráda pro ně udělá něco pěkného, aby se cítili lépe“. (Filipanům 2:3, 4)

Pomáhejte svým dětem, aby se kvůli chybám a nedorozuměním nerozčilovaly. Možná pak pocítíte uspokojení, až uvidíte, že vaše děti projevují druhým opravdovou dobrou vůli a něžnou náklonnost. (Římanům 12:10; 1. Korinťanům 12:25)

Povzbuzujte je ke krásnému odpouštění

„Je . . . krásné, jestliže [člověk] přejde přestupek,“ říkají Přísloví 19:11. Ježíš ve své nejtěžší chvíli napodobil svého Otce a dokázal odpustit. (Lukáš 23:34) Jestliže vaše děti osobně znají ten uklidňující pocit, když jim odpouštíte vy, mohou zjistit, že odpouštět je krásné.

Podívejme se, jak to bylo s pětiletým Willym, který moc rád vybarvuje omalovánky se svou babičkou. Jednou se stalo, že babička náhle všeho nechala, ostře Willyho napomenula a odešla. Willy zesmutněl. Jeho otec Sam řekl: „Babička trpí Alzheimerovou nemocí. Vysvětlili jsme to Willymu takovým způsobem, aby to mohl pochopit.“ Rodiče mu také připomněli, že jemu samotnému druzí mnohokrát odpustili a že by tedy i on měl odpouštět druhým. A Sama potom překvapilo, co Willy udělal. Říká: „Umíte si představit, jak mojí manželce a mně bylo, když jsme viděli, že náš malý synek jde ke své osmdesátileté babičce, omlouvá se jí a pak ji vede za ruku zpátky ke stolu?“

 Opravdu je krásné, když se děti učí ‚dále snášet‘ nedostatky a chyby druhých a odpouštět jim. (Kolosanům 3:13) I když se lidé úmyslně chovají způsobem, který druhé vyvádí z míry, ujišťujte své děti, že mírná odpověď může být velmi působivá, protože „když má Jehova zalíbení v cestách muže, působí, že jsou s ním v míru i jeho nepřátelé“. (Přísloví 16:7)

Stále svým dětem pomáhejte, aby jednaly pokojně

Jestliže rodiče poučují své děti „v pokojných podmínkách“ na základě Božího slova a jestliže jsou ‚těmi, kdo působí pokoj‘, pak skutečně svým dětem velmi pomáhají. (Jakub 3:18) Takoví rodiče své děti vyzbrojují tím, co je třeba k řešení konfliktů a k tomu, aby člověk byl vůči druhým pokojný. To bude jejich dětem nesmírně přispívat ke štěstí a spokojenosti po celý život.

Dan a Kathy mají tři duchovně zdravé dospívající děti. Dan vypráví: „V dřívějších letech jsme se sice při jejich výchově dostávali do náročných situací, ale máme velkou radost, že si teď naše děti vedou dobře. S druhými vycházejí pokojně a když je pokoj něčím ohrožen, velkoryse druhým odpouštějí.“ Katy dodává: „To nás velice povzbuzuje, protože pokoj patří k ovoci Božího ducha.“ (Galaťanům 5:22, 23)

Jako křesťanští rodiče tedy máte pádný důvod nevzdávat se a neochabovat, když učíte své děti žít pokojným způsobem — i kdyby se zpočátku zdálo, že pokroky nejsou vidět. Když tak jednáte, buďte ujištěni, že „Bůh lásky a pokoje bude s vámi“. (Galaťanům 6:9; 2. Korinťanům 13:11)

[Poznámky pod čarou]

[Rámeček a obrázek na straně 20]

PROSPĚŠNÝ VLIV?

Organizace Media Awareness Network uveřejnila úvahu nazvanou „Násilí v mediální zábavě“. Zde se píše: „Představa, že násilí je prostředkem k řešení problému, je propagována zábavními programy, v nichž se k násilí běžně uchylují jak ničemové, tak i hrdinové.“ Jen asi deset procent z televizních pořadů, filmů a hudebních videonahrávek, jež byly podrobeny analýze, poukazovalo na důsledky, k nimž násilí vedlo. V této úvaze je dále řečeno, že „násilí bylo jednoduše prezentováno jako oprávněné, přirozené a nevyhnutelné — jako nejpřirozenější vyřešení daného problému“.

Co myslíte, je potřeba udělat u vás doma nějaké změny, pokud jde o sledování televizních programů? Nepřipusťte, aby mediální zábava podkopávala vaše úsilí učit děti, že mají vycházet s druhými pokojně.

[Obrázek na straně 17]

Vštěpujte svým dětem touhu líbit se ‚Bohu pokoje‘

[Obrázek na straně 18]

Když mluví nebo jednají zraňujícím způsobem, usilovně se snažte pomoci jim k nápravě

[Obrázek na straně 19]

Vaše děti by se měly učit omlouvat se a odpouštět