Přejít k článku

Přejít na obsah

Lze pohanský svátek prohlásit za křesťanský?

Lze pohanský svátek prohlásit za křesťanský?

Lze pohanský svátek prohlásit za křesťanský?

VÁNOČNÍ období roku 2004 doprovázela v Itálii živá diskuse. Někteří pedagogové podporovali názor, že by se měly omezit nebo odstranit jakékoli zmínky o náboženských tradicích, které souvisejí s Vánocemi. Této myšlenky se zastávali proto, že ve školách je stále více dětí, které nejsou ani z katolických, ani z protestantských rodin. Jiní pedagogové a odborníci naopak prosazovali to, aby se tradice respektovaly a zachovávaly.

Jaký je vlastně původ mnoha vánočních tradic? V době, kdy tato diskuse byla středem všeobecného zájmu, katolické noviny L’Osservatore Romano, které vycházejí ve Vatikánu, uvedly několik zajímavých postřehů.

Pokud jde o datum slavení Vánoc, tyto noviny napsaly: „Z historického hlediska nelze skutečné datum Ježíšova narození zjistit. Římské dějiny, tehdejší sčítání lidu ani výzkum provedený v následujících stoletích totiž jasně neukazují, kdy se Ježíš opravdu narodil . . . V dnešní době přijímané datum, 25. prosinec, zvolila římská církev ve čtvrtém století n. l. Tento den byl v pohanském Římě zasvěcen bohu slunce . . . I když křesťanství zde už bylo Konstantinovým ediktem uznáno, uctívání boha slunce . . . bylo ještě stále velmi rozšířeno, a to převážně mezi vojáky. Slavnosti, které se konaly 25. prosince, vycházely z obecně přijímané tradice. Římská církev proto přišla s myšlenkou udělat z tohoto dne křesťanský svátek. Boha slunce tedy nahradila pravým Sluncem spravedlnosti, Ježíšem Kristem, a tento den označila jako den, kdy by se mělo slavit jeho narození.“

A jak je to s další součástí katolické tradice, s vánočním stromkem?

Článek poukázal na to, že mnoha stálozeleným dřevinám jako například „cesmíně, ruskusu, vavřínu a větvím borovice nebo jedle, lidé [ve starověku] připisovali magické nebo léčivé účinky, které mohly zahnat nemoc“. Článek dále napsal: „Na Štědrý večer, 24. prosince, byl připomínán velmi známý příběh o Adamovi a Evě a stromu v ráji . . . Stromem měla být jabloň, ale jelikož to bylo v zimním období, nahradila ji jedle. Lidé ji dali na stojan, a na její větve zavěsili několik jablek nebo hostie, které symbolizují budoucí spasení a přítomnost Ježíše Krista v podobě svátosti oltářní. Na stromek věšeli také oplatky zvláštních tvarů, stejně jako sladkosti a dárky pro děti.“ A jak se tato tradice vyvíjela dál?

Noviny L’Osservatore Romano se zmínily o tom, že tradice používat vánoční strom vznikla v 16. století v Německu. Napsaly: „Itálie byla zemí, která vánoční strom přijala jako jedna z posledních, a to zčásti kvůli rozšířenému názoru, že jde o protestantský zvyk. Místo stromu se proto měl používat betlém.“ Později papež Pavel VI. „zavedl tradici umístit [na Náměstí svatého Petra] velký vánoční strom“, a to poblíž betlému.

Zdá se vám přijatelné, aby náboženský představitel prohlásil za křesťanské určité události a symboly, které mají kořeny ve starověkém pohanství? Ohledně toho, co je správné, Bible pravým křesťanům říká: „Co má společného spravedlnost a nezákonnost? Nebo jaké podílnictví má světlo s tmou?“ (2. Korinťanům 6:14–17)

[Obrázky na straně 8 a 9]

Vánoční strom (na protější straně) a betlém ve Vatikánu

[Podpisek]

© 2003 BiblePlaces.com

[Obrázek na straně 9]

Bůh slunce

[Podpisek]

Museum Wiesbaden