Přejít k článku

Přejít na obsah

Máte svého duchovního rádce?

Máte svého duchovního rádce?

Máte svého duchovního rádce?

UZZIJÁŠ se stal králem jižního judského království už ve svých šestnácti letech. Vládl více než padesát let, a to od konce devátého do začátku osmého století př. n. l. Od mládí „dále činil to, co bylo správné v Jehovových očích“. Co ho ovlivnilo k tomu, aby se snažil jednat bezúhonně? Historická zpráva uvádí: „[Uzzijáš] neustále směřoval k pátrání po Bohu za dnů Zecharjáše, učitele v bázni před pravým Bohem; a za dnů, kdy pátral po Jehovovi, mu pravý Bůh dával zdar.“ (2. Paralipomenon 26:1, 4, 5)

O Zecharjášovi, královu rádci, o němž se zmiňuje tato biblická zpráva, toho víme jen málo. Nicméně jako ‚učitel v bázni před pravým Bohem‘ měl Zecharjáš na mladého vládce pozoruhodný vliv. Vedl jej totiž k tomu, aby jednal správně. Dílo The Expositor’s Bible uvádí, že Zecharjáš zřejmě byl „muž zběhlý v posvátných naukách, měl hluboké duchovní pochopení a své znalosti uměl předávat druhým“. Jeden znalec Bible usoudil, že Zecharjáš „velmi dobře znal proroctví a . . . byl to inteligentní, zbožný, čestný muž; a zdá se, že Uzzijáše významně ovlivnil“.

Když byl Uzzijáš věrný, přinášelo mu to mnoho požehnání. „Předváděl sílu v mimořádné míře“, protože „pravý Bůh mu dále pomáhal“. Ano, když „za dnů Zecharjáše“ měl úspěch v uskutečňování vlastních světských plánů, bylo to proto, že se úspěšně snažil být věrný Bohu. (2. Paralipomenon 26:6–8) Potom co Uzzijáš dosáhl úspěchů, o učení svého rádce Zecharjáše se přestal zajímat. Uzzijášovo „srdce se stalo domýšlivým do té míry, že působilo zkázu, takže jednal nevěrně proti Jehovovi“. V důsledku svého mimořádně neuctivého jednání byl postižen odpudivou kožní chorobou, a tak přestal být způsobilý v plné míře plnit povinnosti krále. (2. Paralipomenon 26:16–21)

Máte i vy někoho, o kom se dá říci, že je učitelem nebo rádcem, který vás podněcuje, abyste „pátrali po Bohu“? Může tomu tak být, ať jste mladí nebo už dny vašeho mládí uplynuly, a ať jste muži nebo ženy. Takového rádce si važte, protože jeho nabádání vám pomůže stále dělat to, co je správné v Jehovových očích. Tomuto vyzrálému křesťanovi naslouchejte a berte vážně rady, které vám dává. Kéž moudrá slova takového „učitele v bázni před pravým Bohem“ nikdy neberete na lehkou váhu! (Přísloví 1:5; 12:15; 19:20)