Přejít k článku

Přejít na obsah

„Stůjte pevně a uvidíte záchranu od Jehovy“

„Stůjte pevně a uvidíte záchranu od Jehovy“

„Stůjte pevně a uvidíte záchranu od Jehovy“

„Jehova je na mé straně; nebudu se bát. Co mi může udělat pozemský člověk?“ (ŽALM 118:6)

1. Před jakými rozhodujícími událostmi lidstvo stojí?

LIDSTVO dnes stojí před závažnými událostmi, které v historii nemají obdoby. Když Ježíš mluvil o tom, co se má stát v naší době, své následovníky varoval: „Bude velké soužení, jaké nenastalo od počátku světa až dosud, ano jaké již nikdy nenastane. Vskutku kdyby nebyly ty dny zkráceny, nebylo by zachráněno žádné tělo; ale kvůli vyvoleným budou ty dny zkráceny.“ (Matouš 24:21, 22)

2. Kdo zadržuje začátek velkého soužení?

2 Příchod velkého soužení nyní zadržují nebeské síly, které jsou lidským očím neviditelné. Důvod, proč tomu tak je, spatřil letitý apoštol Jan ve vidění, které dostal od Ježíše. Popsal ho těmito slovy: „Viděl [jsem] čtyři anděly, jak stojí na čtyřech rozích země a drží pevně čtyři zemské větry . . . A viděl jsem jiného anděla, jak vystupuje od východu slunce a má pečeť živého Boha; a volal silným hlasem na ty čtyři anděly . . . a říkal: ‚Neškoďte zemi ani moři ani stromům, dokud nezapečetíme otroky našeho Boha na jejich čelech.‘“ (Zjevení 7:1–3)

3. Co se stane na začátku velkého soužení?

3 Konečné zapečetění pomazaných ‚otroků našeho Boha‘ bude již brzy dovršeno. Čtyři andělé jsou připraveni ony ničivé větry uvolnit. Co bude následovat bezprostředně potom? Na tuto otázku odpovídá jeden anděl: „Babylón, velké město, [bude] svržen rychlým vrhem a již nikdy nebude nalezen.“ (Zjevení 18:21) Až bude tato světová říše falešného náboženství zničena, v nebi zavládne obrovská radost. (Zjevení 19:1, 2)

4. Jaké události jsou ještě před námi?

4 Všechny národy se společně postaví proti Jehovovu lidu. Podaří se jim věrné křesťany úplně vyhladit? Mohlo by se zdát, že ano. Jak to ale dopadne? Nebeské vojsko v čele s Ježíšem Kristem se postará o to, aby tyto lidské síly byly zničeny. (Zjevení 19:19–21) Ďábel a jeho andělé budou nakonec uvrženi do propasti neboli stavu nečinnosti. Už nebudou moci zavádět lidstvo na scestí, protože budou spoutáni na tisíc let. Pro velký zástup těch, kdo tyto události přežijí, to bude velká úleva. (Zjevení 7:9, 10, 14; 20:1–3)

5. Z čeho budou mít radost ti, kdo Jehovovi zůstanou věrní?

5 Tyto podivuhodné a bázeň vzbuzující události, které souvisí s ospravedlněním Jehovovy svrchovanosti neboli jeho práva vládnout celému vesmíru, jsou již na dosah. Co to znamená pro nás? Pokud zůstaneme Jehovovi věrní a budeme se jeho svrchovanosti pevně zastávat, přispějeme tím k posvěcení jeho jména a splnění jeho záměru. Dovedeš si představit, jakou radost pak budeme mít?

6. O čem budeme uvažovat vzhledem k tomu, jaké události jsou bezprostředně před námi?

6 Jsme na tyto významné události připraveni? Máme víru v to, že Jehova je schopen nás zachránit? Důvěřujeme, že nám přijde na pomoc v pravý čas a že to udělá tím nejlepším způsobem? Až budeš o těchto osobních otázkách přemýšlet, vezmi v úvahu slova apoštola Pavla, která adresoval spoluvěřícím v Římě: „Všechno, co bylo napsáno dříve, bylo . . . napsáno pro naše poučení, abychom měli naději prostřednictvím své vytrvalosti a prostřednictvím útěchy z Písem.“ (Římanům 15:4) K tomu, co bylo napsáno pro naše poučení a z čeho můžeme čerpat útěchu a naději, patří zpráva o tom, jak Jehova vysvobodil Izraelity z útlaku, který zažívali jako otroci v Egyptě. Když podrobně prozkoumáme, jak Jehova Izraelitům ve vyhrocené situaci opatřil záchranu, může nás to dnes, kdy se velké soužení rychle přibližuje, posílit a povzbudit.

Jehova vysvobozuje svůj lid

7. Jaká vypjatá situace nastala v Egyptě v roce 1513 př. n. l.?

7 Je rok 1513 př. n. l. a Jehova již na Egypťany seslal devět ran. Po poslední z nich faraon vyhání Mojžíše se slovy: „Pryč ode mne! Dej si pozor! Nepokoušej se znovu vidět můj obličej, protože v den, kdy uvidíš můj obličej, zemřeš.“ Mojžíš mu na to odpovídá: „Tak jsi promluvil. Již se nepokusím uvidět tvůj obličej.“ (2. Mojžíšova 10:28, 29)

8. Co musí Izraelité udělat pro to, aby přežili, a jak to s nimi dopadlo?

8 Jehova nyní říká Mojžíšovi, že na faraona a Egypťany sešle ještě jednu ránu — už poslední. Čtrnáctého abibu (nisanu) zahyne každý prvorozený Egypťan a každé prvorozené zvíře. Izraelské rodiny však mohou být této rány ušetřeny, pokud se budou přesně řídit pokyny, které Jehova předal Mojžíšovi. Trochu krve z beránka mají vychrstnout na dva dveřní sloupky a na horní část dveřního otvoru a ze svých domovů nemají vycházet. Co se pak během té noci stane? Ať nám to řekne samotný Mojžíš. „Stalo se, že o půlnoci Jehova udeřil každého prvorozeného v egyptské zemi.“ Faraon na to okamžitě reaguje a volá k sobě Mojžíše a Árona. Říká jim: „Vstaňte, vyjděte zprostředka mého lidu . . . a jděte, služte Jehovovi, právě jak jste prohlásili.“ Izraelité se tedy vydávají na cestu z Egypta. Jejich počet zřejmě dosahuje tří milionů a spolu s nimi vychází také „ohromná smíšená společnost“ Neizraelitů. (2. Mojžíšova 12:1–7, 29, 31, 37, 38)

9. Kudy Bůh vede Izraelity z Egypta a proč?

9 Nejkratší cesta, kterou by se Izraelité mohli vydat, vede podél Středozemního moře a přes zemi Filištínů. To však je nepřátelské území. Jehova pravděpodobně nechce, aby se jeho lid dostal do války, a proto je posílá pustinou k Rudému moři. Přestože zástup čítá miliony lidí, nejdou neuspořádaně. Biblická zpráva o tom říká: „Izraelští synové vyšli z egyptské země v bitevním šiku.“ (2. Mojžíšova 13:17, 18)

„Uvidíte záchranu od Jehovy“

10. Proč Jehova říká Izraelitům, aby se utábořili před Pihachirotem?

10 Nyní nastává překvapivý obrat. Jehova říká Mojžíšovi: „Mluv k izraelským synům, aby se obrátili zpět a utábořili se před Pihachirotem mezi Migdolem a mořem na dohled od Baal-cefonu.“ Tento početný zástup se pokyny řídí a najednou se ocitá mezi horami a zálivem Rudého moře. Zdá se, že cesta nevede dál. Jehova však přesně ví, co dělá. Mojžíšovi říká: „Vskutku nechám faraónovo srdce, aby se zatvrdilo, a jistě se za nimi požene, a získám si slávu prostřednictvím faraóna a všech jeho vojenských sil; a Egypťané jistě poznají, že já jsem Jehova.“ (2. Mojžíšova 14:1–4)

11. (a) Co faraon udělá a jak na to Izraelité reagují? (b) Jak Mojžíš odpovídá na stížnost Izraelitů?

11 Faraonovi najednou dochází, že dovolit Izraelitům, aby opustili Egypt, byla chyba. S 600 vybranými dvoukolými vozy se tedy vydává je pronásledovat. Když Izraelité spatří přibližující se egyptské vojsko, zachvátí je strach a Mojžíšovi vyčítají: „Vzal jsi nás sem, abychom zemřeli v pustině, protože v Egyptě nejsou vůbec žádná pohřební místa?“ Mojžíš je však přesvědčen, že je Jehova zachrání, a proto jim odpovídá: „Nebojte se. Stůjte pevně a uvidíte záchranu od Jehovy, kterou pro vás dnes vykoná. . . . Sám Jehova bude za vás bojovat, a vy budete mlčet.“ (2. Mojžíšova 14:5–14)

12. Jak Jehova zachraňuje svůj lid?

12 V souladu s Mojžíšovými slovy, že za Izraelity bude bojovat sám Jehova, nyní zasahují nebeské síly. Jehovův anděl zázračně přesouvá oblačný sloup, který Izraelity vede, k zadnímu voji jejich tábora. Na straně Egypťanů tento sloup působí tmu, zatímco Izraelitům poskytuje světlo. (2. Mojžíšova 13:21, 22; 14:19, 20) Mojžíš uposlechne Boží pokyn a vztahuje svou ruku nad moře. Zpráva pokračuje: „Jehova silným východním větrem přiměl moře, aby po celou noc ustupovalo . . . Posléze izraelští synové prošli prostředkem moře po suché zemi, zatímco vody jim byly zdí po jejich pravici a levici.“ Egypťané se za Izraelity ihned vydávají. Jehova je však na straně svého lidu. Uvrhne tábor Egypťanů do zmatku a Mojžíšovi říká: „Vztáhni ruku nad moře, aby se vody vrátily na Egypťany, jejich válečné dvoukolé vozy a jejich kavaleristy.“ Faraonovo vojsko je úplně zničeno — nepřežil ani jediný voják. (2. Mojžíšova 14:21–28; Žalm 136:15)

Co se z toho můžeme naučit?

13. Jak Izraelité reagovali na vysvobození?

13 Jak na zázračné vysvobození reagovali ti, kdo přežili? Mojžíš a ostatní Izraelité spontánně začali v písni chválit Jehovu těmito slovy: „Chci zpívat Jehovovi, neboť se stal vysoce vyvýšeným. . . . Jehova bude kralovat na neurčitý čas, dokonce navždy.“ (2. Mojžíšova 15:1, 18) Ano, jejich první myšlenka směřovala k tomu, aby vyvyšovali Jehovu. Při této události se Jehova prokázal jako Svrchovaný Panovník.

14. (a) Co se o Jehovovi můžeme naučit z toho, co zažili Izraelité? (b) Jak bude znít roční text v roce 2008?

14 Jaké poučení, útěchu a naději můžeme z tohoto napínavého příběhu načerpat? Rozhodně jsme se mohli přesvědčit, že Jehova je schopen vysvobodit svůj lid z jakékoli zkoušky. Dokáže vyřešit každou situaci, do které se jeho služebníci dostanou. Když Jehova způsobil, že začal vát silný východní vítr, Rudé moře už pro Izraelity nepředstavovalo žádnou překážku. Zároveň se ale postaral o to, že pro faraonovo vojsko se totéž moře stalo hrobem. Když o těchto událostech přemýšlíme, můžeme se ztotožnit se slovy žalmisty: „Jehova je na mé straně; nebudu se bát. Co mi může udělat pozemský člověk?“ (Žalm 118:6) Útěchu můžeme načerpat ze slov apoštola Pavla zaznamenaných v dopise Římanům 8:31: „Je-li Bůh při nás, kdo bude proti nám?“ Tato inspirovaná slova posilují naši důvěru v Jehovu. Zmírňují naše obavy a pochyby a naplňují nás nadějí. Je proto velmi vhodné, že roční text v roce 2008 bude: „Stůjte pevně a uvidíte záchranu od Jehovy.“ (2. Mojžíšova 14:13)

15. Jakou roli hrála poslušnost při vysvobození Izraelitů z Egypta a jakou roli hraje dnes?

15 Co dalšího se můžeme naučit ze situace, kdy Izraelité vycházeli z Egypta? To, že Jehovu musíme poslouchat, ať po nás chce cokoli. Izraelité uposlechli konkrétní pokyny pro přípravu Pasachu. Čtrnáctého nisanu v noci poslušně zůstali uvnitř svých domovů. A když pak nakonec z Egypta odcházeli, šli „v bitevním šiku“. (2. Mojžíšova 13:18) Dnes je velmi důležité, abychom se řídili vedením, které dostáváme prostřednictvím ‚věrného a rozvážného otroka‘. (Matouš 24:45) Musíme pozorně naslouchat Božímu hlasu, který slyšíme za sebou a který říká: „‚To je ta cesta. Choďte po ní‘, v případě, že byste měli jít doprava, nebo v případě, že byste měli jít doleva.“ (Izajáš 30:21) Jelikož velké soužení se blíží, je velmi pravděpodobné, že obdržíme nějaké konkrétní pokyny. Náročným obdobím, které je před námi, projdeme bezpečně pouze za předpokladu, že budeme držet krok s ostatními věrnými služebníky Jehovy.

16. Co se můžeme naučit z toho, jak Jehova řídil události při vysvobození Izraelitů?

16 Vzpomeň si také, že do situace, kdy se Izraelité ocitli v pasti — uvězněni mezi horami na jedné a Rudým mořem na druhé straně —, je přivedl sám Jehova. Mohlo se zdát, že to nebyl příliš moudrý krok. Jehova však věděl, co dělá, a nakonec to dopadlo tak, že oslavil své jméno a zachránil svůj lid. Dnes možná plně nechápeme, proč jsou některé organizační záležitosti řešeny určitým způsobem, ale máme dobré důvody důvěřovat ve vedení, které nám Jehova prostřednictvím třídy věrných pomazaných služebníků poskytuje. Někdy nám může připadat, že nad námi naši nepřátelé získávají převahu, protože z naší omezené perspektivy nevidíme celou situaci. Jehova je však schopen v pravou chvíli zasáhnout, přesně tak, jako to v minulosti udělal v případě Izraelitů. (Přísloví 3:5)

Důvěřuj Jehovovi

17. Proč se můžeme plně spolehnout na to, že Jehova nás vždy povede?

17 Dovedeš si představit, jak muselo Izraelity naplňovat důvěrou v Jehovu to, když vzpomínali na oblačný a ohnivý sloup, který je neustále vedl? Byl to pro ně důkaz, že „anděl pravého Boha“ je během jejich putování s nimi. (2. Mojžíšova 13:21, 22; 14:19) I dnes můžeme plně důvěřovat v to, že Jehova je se svým lidem, aby ho vedl, chránil a vysvobozoval. Můžeme se spolehnout na tento slib: „Jehova . . . neopustí své věrně oddané. Na neurčitý čas jistě budou střeženi.“ (Žalm 37:28) A nikdy nezapomeňme ani na to, že i dnes Božím služebníkům pomáhají mocné andělské síly. S jejich podporou můžeme ‚stát pevně a vidět záchranu od Jehovy‘. (2. Mojžíšova 14:13)

18. Proč si musíme obléknout „úplnou výzbroj od Boha“?

18 Díky čemu bude každý z nás schopen „pevně stát“ na cestě pravdy? Díky tomu, že si oblékneme duchovní výzbroj, o které mluvil apoštol Pavel v dopise Efezanům. Všimni si, že nás Pavel vybízí, abychom si oblékli „úplnou výzbroj od Boha“. Máme na sobě všechny části této výzbroje? Po celý kalendářní rok 2008 by měl každý z nás pravidelně zkoumat, zda má jednotlivé části výzbroje na správném místě a zda mu dobře sedí. Náš nepřítel Satan Ďábel zná naše slabiny a snaží se nás zastihnout nepřipravené nebo zaútočit tam, kde jsme nejvíc zranitelní. ‚Zápasíme‘ proti ničemným duchovním silám. S Jehovovou pomocí však v tomto boji můžeme zvítězit. (Efezanům 6:11–18; Přísloví 27:11)

19. Co budeme moci zažít, když vytrváme?

19 Ježíš svým následovníkům řekl: „Svou vytrvalostí získáte své duše.“ (Lukáš 21:19) Kéž i my věrně vytrváme ve všech zkouškách, které nás potkají! Díky Boží nezasloužené laskavosti pak budeme moci ‚stát pevně a vidět záchranu od Jehovy‘.

Jak bys odpověděl?

• Jaké dramatické události jsou bezprostředně před námi?

• Jak Jehova v roce 1513 př. n. l. dokázal, že je schopen svůj lid zachránit?

• Co jsi rozhodnutý dělat?

[Studijní otázky]

[Praporek na straně 20]

V roce 2008 budeme mít tento roční text: „Stůjte pevně a uvidíte záchranu od Jehovy.“ (2. Mojžíšova 14:13)

[Obrázek na straně 17]

„Všechno, co bylo napsáno dříve, bylo . . . napsáno pro naše poučení“

[Obrázek na straně 18]

Kvůli tvrdohlavému faraonovi postihla celý Egypt katastrofa

[Obrázek na straně 19]

Izraelité přežili díky tomu, že udělali všechno, co jim Jehova řekl