Vzpomínáte si?

Líbila se vám nedávná vydání Strážné věže? Vyzkoušejte si, zda umíte odpovědět na následující otázky:

• Jak víme, že „Starý zákon“ má hodnotu i dnes?

Jeho autorem není žádný krutý bůh, ale náš milující Bůh Jehova. Na Hebrejská písma se opakovaně odvolával Ježíš i jeho první následovníci. Tato část Bible obsahuje praktické rady do každodenního života a dává nám nádhernou naději do budoucnosti. (9/1, strany 4–7)

• Čeho bylo dosaženo tím, že po hříchu Adama a Evy Bůh nechal uplynout určitý čas?

Během těch tisíciletí se prokázalo, že Satan je lhář. Adam s Evou a miliony jejich potomků totiž zemřeli. Čas také ukázal, že lidem se nedaří lépe, když jsou na Bohu nezávislí, a že nemají právo ani schopnost řídit své kroky. (9/15, strany 6 a 7)

• Proč Jákob nebyl kritizován za to, že se vydával za Esaua?

Jákob měl na otcovo požehnání nárok, protože si od Esaua koupil prvorozenecká práva. Když Izák zjistil, že požehnal Jákobovi, nesnažil se to změnit. A Jehova, který mohl do dané záležitosti zasáhnout, zjevně chtěl, aby požehnání dostal Jákob. (10/1, strana 31)

• V jakém smyslu je svědomí důkazem proti evoluci?

Lidé všech ras a kultur byli vždy ochotni pomáhat druhým, dokonce i když se tím sami vystavovali nebezpečí. Takový nesobecký altruismus je něco, co bychom nečekali, pokud by lidé pocházeli ze zvířat, která bojovala o přežití za každou cenu. (10/15, strana 20)

• Proč lze o Bohu říci, že je pokorný, a jakým způsobem tuto vlastnost projevuje?

Boží možnosti jsou na rozdíl od našich neomezené, protože Jehova je Svrchovaným Panovníkem a Stvořitelem. Ze slov ve 2. Samuelově 22:36 však poznáváme, že Bůh je pokorný v tom smyslu, že se zajímá o obyčejné lidi, kteří se snaží dělat mu radost, a že je k nim milosrdný. Obrazně řečeno se sklání, aby mohl jednat laskavě s těmi, kdo před ním mají bázeň. (11/1, strany 4 a 5)

• Jak starověké hliněné střepy potvzují biblickou zprávu?

V Samaří archeologové našli úlomky hliněných nádob se sedmi rodovými jmény, o nichž se zmiňuje Jozue 17:1–6. Úlomky z Aradu potvrzují biblické informace o kněžských rodinách a obsahují Boží jméno. Hliněné střepy z Lakiše zachycují tehdejší politickou situaci a napětí, jež panovalo v Judě před babylónským útokem. (11/15, strany 12–14)

• Jak víme, že Lukáš napsal knihu Skutky?

Jak Lukášovo evangelium, tak i Skutky apoštolů jsou adresovány Theofilovi, což naznačuje, že oba tyto dokumenty sestavil Lukáš. V knize jsou použita zájmena „my“, „nás“, „námi“ a „naše“, z čehož je patrné, že některých událostí se Lukáš osobně zúčastnil. (Skutky 16:8–15) (11/15, strana 18)

• Jak by se měli křesťané dívat na lov a rybaření?

Již od Noemových dnů Bůh lidem dovoluje zvířata zabíjet a jíst. Vyžadoval však, aby se zvířata nechala vykrvácet. Tím je zdůrazněna skutečnost, že k jejich životu bychom měli mít úctu, protože jim ho dal Bůh. Křesťané zvířata nezabíjejí ze sportu ani kvůli vzrušení z lovu či zabíjení. Je důležité poslouchat césarovy zákony a respektovat svědomí druhých. (Římanům 14:13) (12/1, strana 31)