Přejít k článku

Přejít na obsah

„Stále bdi nad službou, kterou jsi přijal v Pánu“

„Stále bdi nad službou, kterou jsi přijal v Pánu“

„Stále bdi nad službou, kterou jsi přijal v Pánu“

„Stále bdi nad službou, kterou jsi přijal v Pánu, abys ji splnil.“ (KOL. 4:17)

1, 2. Jakou odpovědnost mají křesťané vůči lidem?

VŮČI lidem, kteří žijí v našem okolí, máme závažnou odpovědnost. Rozhodnutí, které udělají v dnešní době, bude mít zásadní vliv na to, zda přežijí ‚velké soužení‘. (Zjev. 7:14) Inspirovaný pisatel knihy Přísloví napsal: „Osvobozuj ty, kdo jsou odváděni na smrt; a ty, kdo vrávorají na porážku, kéž zadržíš.“ To jsou opravdu burcující slova! Kdybychom zanedbávali odpovědnost upozorňovat lidi na volbu, před kterou stojí, mohli bychom si přivodit vinu krve. Text z knihy Přísloví totiž pokračuje těmito slovy: „V případě, že bys řekl: ‚Pohleď, nevěděli jsme o tom‘, nerozpozná to sám ten, který hodnotí srdce, a nedozví se to sám ten, který pozoruje tvou duši, a nesplatí jistě pozemskému člověku podle jeho činnosti?“ Jehovovi služebníci skutečně nemohou říci, že o nebezpečí, které lidem hrozí, „nevěděli“. (Přísl. 24:11, 12)

2 V  očích Jehovy má život velkou cenu. Proto své služebníky vybízí, aby se ze všech sil snažili pomoci k záchraně co nejvíce lidem. Biblické poselství, které jim může zachránit život, musí oznamovat každý Boží služebník. Tento úkol se podobá úkolu strážného, který upozorňuje na blížící se nebezpečí. Nechceme nést odpovědnost za krev těch, kterým hrozí, že zahynou. (Ezek. 33:1–7) Vytrvávat v úsilí ‚kázat slovo‘ je tedy životně důležité. (Přečti 2. Timoteovi 4:1, 2, 5.)

3. O čem bude pojednávat tento a následující dva články?

3 V tomto článku se dozvíte, jak překonávat překážky ve službě a jak pomoci k záchraně co nejvíce lidem. Další článek pojednává o tom, jak můžete zlepšovat své vyučovací schopnosti, když lidem vysvětlujete důležité pravdy. Ve třetím studijním článku jsou uvedeny některé povzbuzující výsledky, jichž dosahují hlasatelé Království po celém světě. Nejdříve však bude dobré si připomenout, proč je život v dnešní době tak těžký.

Proč mnozí lidé žijí bez naděje

4, 5. Co lidé zažívají a jak to na většinu z nich působí?

4 Události ve světě naznačují, že žijeme v „závěru systému věcí“ a že konec je velmi blízko. To, čeho jsou lidé svědky a co osobně zažívají, patří podle Ježíše a jeho učedníků k charakteristickým rysům ‚posledních dnů‘. Lidstvo sužují ‚tísnivé bolestivé křeče‘ — války, hlad, zemětřesení a další katastrofy. Nezákonné, sobecké a bezbožné postoje jsou něčím zcela běžným. Dokonce i pro ty, kdo se snaží žít podle biblických zásad, jsou to „kritické časy, s nimiž [je] těžké se vyrovnat“. (Mat. 24:3, 6–8, 12; 2. Tim. 3:1–5)

5 Skutečný význam světových událostí však většina lidí nezná. Vede to k tomu, že mnozí žijí ve strachu, protože se bojí o sebe i o svou rodinu. Ztráta někoho blízkého nebo jiná osobní tragédie působí mnoha lidem nezměrnou bolest. A jelikož nemají přesné poznání toho, proč k takovým věcem dochází a jaké je jejich řešení, žijí bez naděje. (Ef. 2:12)

6. Proč „Velký Babylón“ nedokáže svým stoupencům pomoci?

6 „Velký Babylón“ neboli světová říše falešného náboženství lidem přináší jen malou útěchu. Naopak, kvůli ‚vínu jejího smilstva‘ je mnoho lidí v duchovním smyslu zmateno. Falešné náboženství se navíc chová jako nevěstka, a to tím, že svádí a ovládá ‚krále země‘. Používá k tomu nepravdivé nauky a spiritistické praktiky, a tak většinu lidstva udržuje ve slepé podřízenosti politickým vládcům. „Velký Babylón“ díky tomu získal moc a vliv, ale zároveň naprosto zavrhl náboženskou pravdu. (Zjev. 17:1, 2, 5; 18:23)

7. Co čeká většinu lidí, ale co můžeme pro některé z nich udělat?

7 Ježíš učil, že většina lidí půjde po široké cestě, která vede ke zničení. (Mat. 7:13, 14) Někteří jsou na této široké cestě proto, že biblické učení vědomě odmítají. Avšak mnoho jiných je na ní proto, že byli podvedeni a jsou drženi v duchovní temnotě. Ve svém náboženství se totiž nedozvěděli, co od nich Jehova doopravdy očekává. Někteří z nich by svůj způsob života možná změnili, kdyby jim někdo v Bibli ukázal, proč je to důležité. Ti, kdo ve Velkém Babylónu zůstanou, a ti, kdo budou stále odmítat biblické zásady, totiž nepřežijí ‚velké soužení‘. (Zjev. 7:14)

Kažme „bez přestání“

8, 9. Jak křesťané v prvním století reagovali na odpor a proč?

8 Ježíš řekl, že jeho učedníci budou kázat dobrou zprávu o Království a činit učedníky. (Mat. 28:19, 20) Na kazatelskou službu se tedy praví křesťané vždycky dívali jako na důkaz věrné oddanosti Bohu a jako na základní projev víry. Ježíšovi první následovníci v kázání vytrvávali, i když museli čelit odporu. Spoléhali na sílu od Jehovy a modlili se, aby jim umožnil ‚mluvit jeho slovo se vší smělostí‘. Jehova jejich modlitby vyslyšel, dal jim svatého ducha a oni dál směle oznamovali Boží slovo. (Sk. 4:18, 29, 31)

9 Jak Ježíšovi následovníci reagovali, když se odpor vystupňoval až k projevům násilí? Zakolísali ve svém odhodlání dále oznamovat dobrou zprávu? Vůbec ne! Kazatelskou činností apoštolů byli židovští náboženští vůdci popuzeni natolik, že je zatkli, vyhrožovali jim a zmrskali je. Navzdory tomu apoštolové „bez přestání dále vyučovali . . . a oznamovali dobrou zprávu o Kristu, Ježíšovi“. Věděli totiž, že musí „poslouchat Boha jako panovníka spíše než lidi“. (Sk. 5:28, 29, 40–42)

10. Jaké zkoušky zažívají křesťané dnes, ale k čemu může vést jejich správné jednání?

10 V dnešní době většina Božích služebníků nemusí snášet bití nebo věznění kvůli kazatelské činnosti. Nicméně všichni praví křesťané procházejí určitými zkouškami. Když se například řídíš svým biblicky školeným svědomím, pak v některých situacích jednáš způsobem, kvůli kterému nejsi oblíbený nebo se odlišuješ. Kolegové v zaměstnání, spolužáci nebo sousedé si proto, že jednáš podle biblických zásad, možná myslí, že jsi divný. To by tě však nemělo odradit. Svět je v duchovní temnotě, ale křesťané musí „[zářit] jako ti, kdo poskytují světlo“. (Fil. 2:15) Někteří upřímní lidé si tvého jednání všimnou a ocení ho, což povede k tomu, že vzdají slávu Jehovovi. (Přečti Matouše 5:16.)

11. (a) Jak mohou někteří lidé reagovat na to, že se podílíš na službě? (b) S jakým odporem se setkal apoštol Pavel a jak se k tomu postavil?

11 K tomu, abys v kazatelské službě vytrvával, potřebuješ odvahu. Možná se ti někteří lidé, a to dokonce i příbuzní, posmívají nebo tě nějakým jiným způsobem odrazují. (Mat. 10:36) Apoštol Pavel byl proto, že věrně vykonával svou službu, nejméně jednou zbit. Povšimni si, jak na takový odpor reagoval. Napsal: „Potom, co jsme nejprve trpěli a nestoudně se s námi . . . zacházelo, sebrali jsme prostřednictvím našeho Boha smělost, abychom k vám o Boží dobré zprávě mluvili s velkým bojem.“ (1. Tes. 2:2) Určitě potřeboval odvahu, aby v kázání dobré zprávy pokračoval i poté, co na něj jeho odpůrci zaútočili, strhli z něj oděvy, zbili ho pruty a uvrhli do vězení. (Sk. 16:19–24) Co mu takovou odvahu dodávalo? Byla to silná touha plnit úkol, který dostal od Boha. (1. Kor. 9:16)

12, 13. S jakými těžkostmi se někteří potýkají a co jim pomáhá je překonávat?

12 Může být také těžké zachovat si horlivost, když sloužíme v obvodech, kde lidé nebývají doma nebo kde jsou k poselství o Království lhostejní. Jak se s tím vypořádat? Možná budeme muset sebrat více odvahy a mluvit s lidmi neformálně. Také může být praktické chodit do služby v jinou dobu, než jsme zvyklí, a zaměřit se na kázání v takových místech, kde je více lidí. (Srovnej Jana 4:7–15; Skutky 16:13; 17:17.)

13 Další problémy, se kterými mnozí z nás bojují, jsou pokročilý věk a špatné zdraví. Letití a nemocní křesťané jsou omezeni v tom, kolik toho mohou v kazatelské službě dělat. Pokud se to týká tebe, nebuď sklíčený. Jehova dobře zná tvá omezení a váží si tvého úsilí. (Přečti 2. Korinťanům 8:12.) Ať už se setkáváš s odporem, lhostejností, trápí tě špatné zdraví nebo jsi v jiné nepříznivé situaci, mluv o dobré zprávě vždy, když ti to okolnosti dovolí. (Přísl. 3:27; srovnej Marka 12:41–44.)

„Stále bdi nad službou“

14. V čem byl apoštol Pavel příkladem svým spoluvěřícím a jakou radu dal v dopise Kolosanům?

14 Apoštol Pavel vykonával svou službu velmi odpovědně a vybízel k tomu i své spoluvěřící. (Sk. 20:20, 21; 1. Kor. 11:1) Jeden křesťan v prvním století, kterého chtěl Pavel zvláště povzbudit, se jmenoval Archippos. V dopise Kolosanům Pavel napsal: „Povězte . . . Archippovi: ‚Stále bdi nad službou, kterou jsi přijal v Pánu, abys ji splnil.‘“ (Kol. 4:17) Nevíme, kdo Archippos byl a jaké měl okolnosti, ale je zřejmé, že přijal pověření kázat dobrou zprávu. Pokud jsi zasvěceným křesťanem, přijal jsi stejné pověření i ty. Bdíš stále nad svou službou, abys ji splnil?

15. Co znamená křesťanské zasvěcení a jaké otázky s tím souvisejí?

15 Před křtem každý z nás v upřímné modlitbě zasvětil svůj život Jehovovi. Tím jsme dali najevo své rozhodnutí konat jeho vůli. Měli bychom si tedy položit otázku: ‚Je pro mě opravdu tím nejdůležitějším dělat to, co si Jehova přeje?‘ Pravděpodobně máme určité povinnosti, které musíme plnit, protože to od nás Jehova očekává, například starat se o svou rodinu. (1. Tim. 5:8) Jak ale využíváme zbývající čas a energii? Co je pro nás tím nejdůležitějším? (Přečti 2. Korinťanům 5:14, 15.)

16, 17. O jakých možnostech mohou uvažovat mladí křesťané nebo ti, kteří nemají mnoho závazků?

16 Jsi zasvěceným křesťanem, je ti kolem osmnácti let a končíš školu? Pravděpodobně ještě nemáš náročné rodinné povinnosti. Jaké jsou tvé životní cíle? Jaká rozhodnutí ti pomohou co nejlépe plnit slib, že budeš konat Jehovovu vůli? Mnozí mladí lidé si zařídili své záležitosti tak, aby mohli být průkopníky, a díky tomu zažívají radost a uspokojení. (Žalm 110:3; Kaz. 12:1)

17 Jsi mladý, chodíš do práce a kromě toho, že se staráš o sebe, nemáš mnoho závazků? Určitě se rád podílíš na sborových činnostech natolik, jak ti to umožňuje tvůj časový plán. Přál by sis zažívat ještě větší radost? Přemýšlel jsi o tom, že bys Jehovovi sloužil ve větší míře? (Žalm 34:8; Přísl. 10:22) V některých obvodech je potřeba vykonat ještě mnoho práce, aby všichni lidé dostali příležitost slyšet biblické poselství, které jim může zachránit život. Mohl bys udělat nějaké změny ve svém životě, abys například sloužil tam, kde je větší potřeba hlasatelů Království? (Přečti 1. Timoteovi 6:6–8.)

18. Jaké změny udělali jedni mladí manželé a co jim to přineslo?

18 Přemýšlej o tom, co udělali Kevin a Elena ze Spojených států. * V místě, odkud pocházejí, je běžné, že si mladí manželé koupí dům. Oba tedy pracovali na plný úvazek, aby si mohli udržet vyšší životní úroveň. Zaměstnání a péče o dům jim zabíraly hodně času, takže do kazatelské služby se dostali jen zřídka. Uvědomili si, že téměř veškerý svůj čas a energii věnují hmotným věcem. Poznali však jedny manžele, kteří se rozhodli pro jednoduchý způsob života, aby mohli sloužit jako průkopníci. Když Kevin a Elena viděli, jaké štěstí jim to přináší, rozhodli se, že ve svém životě udělají změny. Modlili se k Jehovovi, aby jim pomohl moudře se rozhodnout. Prodali svůj dům a koupili si byt. Elena začala pracovat na částečný úvazek a vstoupila do průkopnické služby. Zkušenosti, které ve službě zažívala, Kevina povzbudily natolik, že podal výpověď a také se stal průkopníkem. Po nějaké době se přestěhovali do jedné země v jižní Americe, kde je velká potřeba hlasatelů Království. Kevin říká: „Vždycky jsme měli spokojené manželství, ale díky tomu, že spolupracujeme na duchovních cílech, jsme ještě šťastnější.“ (Přečti Matouše 6:19–22.)

19, 20. Proč je kázání dobré zprávy tou nejdůležitější činností, jaké se dnes můžeme věnovat?

19 Kázání dobré zprávy je tou nejdůležitější činností, jaké se dnes můžeme věnovat. (Zjev. 14:6, 7) Přispívá k posvěcení Jehovova jména. (Mat. 6:9) Každý rok začínají studovat a uplatňovat Boží Slovo tisíce lidí, což zlepšuje jejich život a může to vést k jejich záchraně. „Jak ale . . . uslyší, nebude-li někdo kázat?“, zeptal se apoštol Pavel. (Řím. 10:14, 15) Ano, jak uslyší? Měli bychom být proto rozhodnuti sloužit ze všech sil.

20 Jiný způsob, jak lidem pomáhat, aby pochopili závažnost této těžké doby a důsledky toho, jak se rozhodnou, je zlepšit své vyučovací schopnosti. Jak to můžeme dělat se dozvíme v následujícím článku.

[Poznámka pod čarou]

^ 18. odst. Jména byla změněna.

Jak byste odpověděli?

• Jakou odpovědnost mají křesťané vůči ostatním lidem?

• Jak můžeme překonávat překážky, které nám brání v kázání dobré zprávy?

• Jak můžeme stále bdít nad službou, kterou jsme přijali?

[Studijní otázky]

[Obrázek na straně 5]

Kázání navzdory odporu vyžaduje odvahu

[Obrázek na straně 7]

Co můžeš dělat, když lidé v obvodu nebývají doma?