Uznávejme Jehovovu autoritu

„Láska k Bohu . . . znamená, že zachováváme jeho přikázání; jeho přikázání však nejsou břemenem.“ (1. JANA 5:3)

1, 2. (a) Proč se mnoha lidem nelíbí, že by se měli podřizovat autoritě? (b) Jsou takoví lidé opravdu nezávislí? Vysvětlete to.

POJEM „autorita“ dnes není příliš oblíbený. Mnoha lidem se nelíbí, že by se měli podřizovat vůli někoho jiného. Zastávají názor: „Nikdo mi nebude říkat, co mám dělat.“ Jsou však takoví lidé opravdu nezávislí? To sotva. Většinou se jen přizpůsobují měřítkům bezpočtu dalších lidí, kteří ‚se utvářejí podle tohoto systému věcí‘. (Řím. 12:2) Nejsou nezávislí, ale naopak jsou „otroci porušenosti“, jak napsal křesťanský apoštol Petr. (2. Petra 2:19) Chodí „podle systému věcí tohoto světa, podle panovníka autority vzduchu“, Satana Ďábla. (Ef. 2:2)

² Jeden právník se chlubil: „Nedovoluji, aby mi rodiče, kněz, kazatel, guru nebo Bible určovali, co je správné.“ Pravdou je, že někteří lidé svou autoritu zneužívají a naši poslušnost si nezaslouží. Je to ale důvod, proč odmítat jakékoli vedení? Z novinových titulků jasně vyplývá, že lidé vedení naléhavě potřebují. Tragické však je, že dnes ho odmítají více než kdykoli dříve.

Náš názor na autoritu

3. Jak křesťané v prvním století ukázali, že se lidské autoritě nepodřizují slepě?

³ Jako křesťané máme na autoritu jiný názor než svět. To neznamená, že slepě děláme všechno, co je nám řečeno. Někdy totiž musíme odmítnout podřídit se vůli těch, kdo mají autoritu. Tak to bylo i v případě křesťanů  v prvním století. Například když apoštolové dostali příkaz, aby přestali kázat, nepodlehli strachu z velekněze ani jiných významných členů Sanhedrinu a jejich rozhodnutí neposlechli. Nepřestali dělat to, co je správné, jen aby vyhověli lidské autoritě. (Přečti Skutky 5:27–29.)

4. Kteří Boží služebníci v předkřesťanských dobách jednali způsobem, který se nelíbil těm, kdo měli autoritu?

⁴ Podobně jednali mnozí Boží služebníci v předkřesťanských dobách. Například Mojžíš „odmítl být nazýván synem faraónovy dcery a zvolil si, aby s ním bylo špatně zacházeno spolu s Božím lidem“, ačkoli tím vyvolal ‚králův hněv‘. (Hebr. 11:24, 25, 27) Josef se vzepřel návrhům Potifarovy manželky, přestože měla moc se pomstít a ublížit mu. (1. Mojž. 39:7–9) Daniel se „v srdci rozhodl, že se neznečistí královými pochoutkami“, i když se to hlavnímu úředníkovi na babylónském dvoře nelíbilo. (Dan. 1:8–14) Tyto příklady ukazují, že Boží služebníci se ve všech dobách pevně zastávali toho, co je správné, a to bez ohledu na následky. Nepodřídili se lidem, jen aby získali jejich přízeň. A neměli bychom to dělat ani my.

5. Jak se náš názor na autoritu liší od názoru světa?

⁵ Náš odvážný postoj není projevem tvrdohlavosti ani to není protest proti politickému systému. Je to tak, že Jehovově autoritě dáváme přednost před autoritou lidskou. Když se tedy lidský zákon dostane do rozporu s Božím zákonem, víme, jak se rozhodnout. Stejně jako apoštolové v prvním století, i my poslechneme Boha jako panovníka spíše než lidi.

6. Proč je vždy nejlepší poslouchat Jehovova přikázání?

⁶ Co nám pomáhá, abychom Boží autoritu uznávali? Jednáme podle toho, co je zapsáno v Příslovích 3:5, 6: „Důvěřuj v Jehovu celým svým srdcem a neopírej se o své vlastní porozumění. Všímej si ho na všech svých cestách, a sám napřímí tvé stezky.“ Věříme, že ať od nás Bůh vyžaduje cokoli, povede to nakonec k našemu dobru. (Přečti 5. Mojžíšovu 10:12, 13.) Jehova Izraelitům řekl, že je ‚Ten, kdo je vyučuje k jejich prospěchu, Ten, kdo působí, že šlapou cestou, kterou by měli chodit‘. A pak dodal: „Kdybys jen opravdu věnoval pozornost mým přikázáním! Potom by byl tvůj pokoj právě jako řeka a tvá spravedlnost jako mořské vlny.“ (Iz. 48:17, 18) O pravdivosti těchto slov nepochybujeme. Jsme přesvědčeni, že poslouchat Boží přikázání je pro nás vždy to nejlepší.

7. Co bychom měli dělat, pokud plně nechápeme, proč nám Boží Slovo něco přikazuje?

⁷ Jehovově autoritě se podřizujeme i tehdy, pokud plně nechápeme, proč nám Boží Slovo něco přikazuje. To není lehkověrnost. Jde o projev naprosté důvěry v to, že Jehova ví, co je pro nás dobré. Naše poslušnost je také projevem lásky, protože apoštol Jan napsal: „Láska k Bohu . . . znamená, že zachováváme jeho přikázání.“ (1. Jana 5:3) Zamysleme se však nad dalším důležitým hlediskem naší poslušnosti.

Cvičme svou vnímavost

8. Jak s uznáváním Jehovovy autority souvisí to, že ‚cvičíme svou vnímavost‘?

⁸ Bible nám říká, že bychom měli ‚cvičit svou vnímavost, abychom rozlišovali mezi správným a nesprávným‘. (Hebr. 5:14) Naším cílem tedy není poslouchat Boží zákony mechanicky. Chceme naopak umět ‚rozlišovat mezi správným a nesprávným‘ na základě Jehovových měřítek. Chceme chápat moudrost Jehovových cest, abychom mohli říci totéž, co žalmista: „Tvůj zákon je v mém nitru.“ (Žalm 40:8)

9. Jak můžeme své svědomí uvádět do souladu s Jehovovými měřítky a proč je to důležité?

⁹ Pokud si máme vážit Jehovových zákonů tak jako žalmista, musíme rozjímat o tom, co  v Bibli čteme. Například když se dozvíme o nějakém Božím požadavku, můžeme si položit následující otázky: ‚Proč je toto přikázání nebo zásada moudrá? Proč je v mém nejlepším zájmu uposlechnout? Jaké následky postihly ty, kdo v této věci na Boží rady nedbali?‘ Když své svědomí takto uvedeme do souladu s Jehovovými cestami, je pravděpodobné, že budeme dělat rozhodnutí, která odpovídají Jehovově vůli. Dokážeme si ‚dále uvědomovat, jaká je Jehovova vůle,‘ a jednat poslušně. (Ef. 5:17) To ale není vždy jednoduché.

Satan se snaží Boží autoritu podkopat

10. Například ve které oblasti se Satan snaží podkopat Boží autoritu?

¹⁰ Satan se už dlouho snaží Boží autoritu podkopat. Duch nezávislosti, kterého propaguje, se projevuje v mnoha oblastech života. Příkladem může být neúcta k manželství, které je uspořádáním od Boha. Někteří lidé spolu žijí bez uzavření sňatku a jiní se lstivě snaží najít způsob, jak své manželství ukončit. Tito lidé asi souhlasí s názorem jedné známé herečky, která prohlásila: „Muži ani ženy nejsou schopni žít v monogamii.“ A dodala: „Neznám nikoho, kdo je věrný nebo kdo věrný být chce.“ Podobně se vyjádřil i jistý populární herec, když hodnotil své neúspěšné vztahy. Řekl: „Nejsem si jistý, jestli je pro lidi opravdu přirozené žít po celý život s jedním partnerem.“ Je proto moudré, když se sami sebe zeptáme: ‚Uznávám v otázce manželství Jehovovu autoritu nebo je mé smýšlení ovlivněno povolným názorem tohoto světa?‘

11, 12. (a) Proč může být pro mladé křesťany obtížné uznávat Jehovovu autoritu? (b) Uveďte zkušenost, která ukazuje, proč je pošetilé nedbat na Jehovovy zákony a zásady.

¹¹ Při svých pokusech podkopat Jehovovu autoritu se Satan zaměřuje zvláště na vás mladé, kteří patříte k Jehovově organizaci. ‚Touhy, které provázejí mládí,‘ a tlak vrstevníků mohou způsobit, že se vám Boží zákony začnou jevit jako omezující. (2. Tim. 2:22) Nedovolte, aby se to stalo. Snažte se vidět moudrost Božích měřítek. Bible například říká, abyste ‚prchali před smilstvem‘. (1. Kor. 6:18) Položte si v této souvislosti otázky, o kterých jsme se už zmínili: ‚Proč je toto přikázání moudré? Jaký užitek budu mít z toho, když se jím budu řídit?‘ Možná znáte někoho, kdo na Boží rady nedbal a musel za svou chybu zaplatit vysokou cenu. Je nyní takový člověk opravdu šťastný? Žije se mu lépe, než když byl v Jehovově organizaci? Našel nějaký tajný recept na štěstí, který ostatní Boží služebníci neznají? (Přečti Izajáše 65:14.)

¹² Zamyslete se nad tím, co před nějakou dobou napsala křesťanka jménem Sharon: „Nedbala jsem na Jehovův zákon, a kvůli tomu jsem se nakazila smrtelnou nemocí AIDS. Často vzpomínám na ta šťastná léta, kdy jsem sloužila Jehovovi.“ Sharon pochopila, že porušit Jehovovy zákony bylo pošetilé a že k nim měla mít hlubokou úctu. Jehovovy zákony slouží k naší ochraně. Sharon zemřela pouhých sedm týdnů po tom, co napsala výše uvedená slova. Její tragická zkušenost ukazuje, že Satan nemůže nabídnout  nic dobrého těm, kdo se postaví na stranu jeho ničemného systému. Je „otec lži“, a tak mnoho naslibuje, ale nic nesplní, stejně jako to udělal v případě Evy. (Jan 8:44) Vždy je tedy nejlepší uznávat Jehovovu autoritu.

Dávejme si pozor na ducha nezávislosti

13. Ve které oblasti si musíme dávat pozor na ducha nezávislosti?

¹³ Máme-li uznávat Jehovovu autoritu, musíme si dávat pozor na ducha nezávislosti. Pokud bychom byli domýšliví, mohli bychom si začít myslet, že nepotřebujeme, aby nás někdo vedl. Možná bychom se pak vzepřeli radám od bratrů, kteří v Božím lidu poskytují vedení. Bůh se postaral o to, abychom dostávali duchovní pokrm v pravý čas prostřednictvím třídy věrného a rozvážného otroka. (Mat. 24:45–47) Měli bychom pokorně uznávat, že právě to je způsob, jak dnes Jehova o svůj lid pečuje. Buďme jako věrní apoštolové. Když někteří učedníci Ježíše opustili, zeptal se apoštolů: „Nechcete snad také jít?“ Petr odpověděl: „Pane, ke komu odejdeme? Máš výroky věčného života.“ (Jan 6:66–68)

14, 15. Proč bychom měli pokorně přijímat biblické rady?

¹⁴ Uznávat Jehovovu autoritu také znamená, že jednáme podle rad založených na Božím Slově. Věrný a rozvážný otrok nás například povzbuzuje, abychom ‚zůstali bdělí a byli střízliví‘. (1. Tes. 5:6) V těchto posledních dnech, kdy mnozí lidé ‚milují sami sebe a milují peníze‘, je taková rada velmi aktuální. (2. Tim. 3:1, 2) Mohly by sobecké a hmotařské postoje ovlivnit i nás? Ano. Pokud bychom se zaměřovali na cíle, které nesouvisí s uctíváním Jehovy, mohlo by nás to ukolébat k duchovnímu spánku nebo bychom mohli začít smýšlet hmotařsky. (Luk. 12:16–21) Je proto moudré řídit se biblickými radami a vyvarovat se sobeckého životního stylu, který je v Satanově světě tak běžný. (1. Jana 2:16)

¹⁵ Duchovní pokrm od třídy věrného a rozvážného otroka předávají v jednotlivých sborech jmenovaní starší. Bible nás nabádá: „Poslouchejte ty, kteří mezi vámi poskytují vedení, a buďte poddajní, protože oni stále dávají pozor na vaše duše jako ti, kteří se budou zodpovídat; aby to dělali s radostí, a ne se vzdycháním, neboť to by vám bylo ke škodě.“ (Hebr. 13:17) Znamená to, že sboroví starší jsou neomylní? Samozřejmě, že ne. Bůh vidí jejich nedostatky jasněji než kterýkoli člověk, ale přesto od nás očekává, že se budeme starším podřizovat. Když s nimi spolupracujeme, přestože jsou nedokonalí, dáváme tím najevo, že uznáváme Jehovovu autoritu.

Důležitá je pokora

16. Jak můžeme projevovat úctu Ježíšovi, Hlavě křesťanského sboru?

¹⁶ Vždy musíme mít na mysli, že skutečnou Hlavou sboru je Ježíš. (Kol. 1:18) To je jedním z důvodů, proč se jmenovaným starším pokorně podřizujeme a projevujeme jim „více než mimořádný ohled“. (1. Tes. 5:12, 13) Samozřejmě i sboroví starší se musí podřizovat. V jakém ohledu? Dbají na to, aby sboru předávali poselství od Boha, ne své  osobní názory. Nechtějí prosazovat své vlastní myšlenky, a proto ‚nejdou nad to, co je napsáno‘. (1. Kor. 4:6)

17. Proč je ctižádost nebezpečná?

¹⁷ Všichni členové sboru musí dávat pozor na to, aby nehledali svou vlastní slávu. (Přísl. 25:27) Apoštol Jan se setkal s jedním učedníkem, který se do takové pasti podle všeho chytil. Napsal o něm: „Diotrefes, který má rád mezi nimi první místo, od nás nic nepřijímá s úctou. Proto, jestliže přijdu, připomenu jeho skutky, které dále koná, když o nás tlachá ničemnými slovy.“ (3. Jana 9, 10) Z toho vyplývá poučení i pro nás dnes. Máme pádný důvod vykořenit ze svého srdce jakoukoli stopu ctižádosti, která by se tam snad mohla objevit. Bible nás varuje: „Pýcha je před zřícením a domýšlivý duch před klopýtnutím.“ Ti, kdo uznávají Boží autoritu, musí proti léčce v podobě opovážlivosti bojovat. Kdyby to nedělali, vedlo by to ke zneuctění. (Přísl. 11:2; 16:18)

18. Co nám pomůže, abychom uznávali Jehovovu autoritu?

¹⁸ Mějme tedy za cíl, že budeme odporovat světskému duchu nezávislosti a že budeme uznávat Jehovovu autoritu. Čas od času s vděčností rozjímejme nad tím, jak velkou výsadou je služba Jehovovi. To, že patříme k Božímu lidu, je důkazem, že nás Bůh k sobě přitáhl svým svatým duchem. (Jan 6:44) Svůj vztah k Bohu nikdy nepovažujme za samozřejmost. Usilujme o to, abychom v každé oblasti svého života dávali najevo, že odmítáme ducha nezávislosti a že uznáváme Jehovovu autoritu.

Zapamatovali jste si?

• Jak dáváme najevo, že uznáváme Jehovovu autoritu?

• Jak s uznáváním Jehovovy autority souvisí to, že cvičíme svou vnímavost?

• Ve kterých oblastech se Satan snaží podkopat Boží autoritu?

• Proč k uznávání Jehovovy autority potřebujeme pokoru?

[Studijní otázky]

[Obrázek na straně 18]

„Musíme poslouchat Boha jako panovníka spíše než lidi“

[Obrázek na straně 20]

Držet se Božích měřítek je vždy moudré