Jak zvládat obtíže spojené se službou dům od domu

„Sebrali jsme prostřednictvím našeho Boha smělost, abychom k vám o Boží dobré zprávě mluvili s velkým bojem.“ (1. TES. 2:2)

1. Jakým obtížím čelil Jeremjáš a díky čemu to zvládl?

JEREMJÁŠ byl člověk se stejnými pocity, jaké máme my. Když se od Jehovy dozvěděl, že dostal za úkol být „prorokem pro národy“, zvolal: „Běda, Svrchovaný Pane Jehovo! Opravdu nevím, jak mluvit, neboť jsem jen chlapec.“ Projevil však důvěru v Jehovu a úkol přijal. (Jer. 1:4–10) Více než 40 let čelil lhostejnosti, odmítání, posměchu, a dokonce fyzickému násilí. (Jer. 20:1, 2) Občas na něj tyto obtíže doléhaly tak silně, že měl chuť s kázáním přestat. Přesto vytrval a lidem, z nichž většina nereagovala příznivě, dál ohlašoval nepopulární poselství. Díky síle od Boha Jeremjáš zvládl to, co by sám nikdy nedokázal. (Přečti Jeremjáše 20:7–9.)

2, 3. Proč lze říci, že Boží služebníci dnes zažívají podobné obtíže jako kdysi Jeremjáš?

² Mnozí dnešní Boží služebníci vědí, co Jeremjáš prožíval. Představa, že bychom kázali dům od domu, v mnohých z nás kdysi vyvolávala obavy. Říkali jsme si: ‚Tohle bych já dělat nemohl.‘ Když jsme si však uvědomili, že  Jehova si přeje, abychom ohlašovali dobrou zprávu, své obavy jsme překonali a začali jsme horlivě kázat. Ale to neznamená, že od té doby už je pro nás kazatelská služba snadná. Mnozí jsme se v životě dostali do situace, kdy přinejmenším po nějaký čas pro nás bylo obtížné chodit do kazatelské služby. Nelze popřít, že začít kázat dům od domu a vytrvat v tom až do konce není vůbec snadné. (Mat. 24:13)

³ Co když už nějakou dobu studujete Bibli se svědky Jehovovými a navštěvujete křesťanská shromáždění, ale nemůžete se odhodlat ke službě dům od domu? A co když jste pokřtěnými svědky a chodit do služby dům od domu je pro vás nesnadné, přestože vám v tom nebrání žádné zdravotní problémy? Buďte ujištěni, že obtíže spojené s touto službou můžete zvládnout. S Jehovovou pomocí je zvládají nejrůznější lidé bez ohledu na to, z jakého prostředí vyšli.

Jak sebrat smělost

4. Díky čemu byl apoštol Pavel schopen odvážně kázat dobrou zprávu?

⁴ Jistě si uvědomujeme, že celosvětové kazatelské dílo není vykonáváno lidskou silou ani moudrostí, ale Božím duchem. (Zech. 4:6) Totéž platí o kazatelské službě jednotlivých křesťanů. (2. Kor. 4:7) Bylo to tak i v případě apoštola Pavla. Když vzpomínal na jednu situaci, kdy odpůrci s ním a s jeho spolupracovníkem špatně zacházeli, napsal: „Potom, co jsme nejprve trpěli a nestoudně se s námi ve Filipech . . . zacházelo, sebrali jsme prostřednictvím našeho Boha smělost, abychom k vám o Boží dobré zprávě mluvili s velkým bojem.“ (1. Tes. 2:2; Sk. 16:22–24) Možná bychom neřekli, že někdo tak horlivý jako Pavel se občas musel přemáhat, aby kázal. Avšak i Pavel se podobně jako my musel spoléhat na Jehovu, aby byl schopen oznamovat dobrou zprávu odvážně. (Přečti Efezanům 6:18–20.) Jak můžeme Pavlův příklad napodobit?

5. Jak můžeme sebrat smělost potřebnou ke kázání?

⁵ Jedním ze způsobů, jak můžeme sebrat smělost potřebnou ke kázání, je modlitba. Jistá průkopnice řekla: „Modlím se, abych mluvila s přesvědčením. Modlím se, abych uměla působit na srdce lidí. Modlím se, abych se dokázala ze služby radovat. Vždyť to není naše dílo, ale Jehovovo, takže bez jeho pomoci nemůžeme udělat nic.“ (1. Tes. 5:17) Všichni se potřebujeme modlit o Božího svatého ducha, aby nám pomáhal kázat se smělostí. (Luk. 11:9–13)

6, 7. (a) Jaké vidění dostal Ezekiel a co znamenalo? (b) Jaké poučení si z Ezekielova vidění mohou vzít dnešní Boží služebníci?

⁶ Něco jiného, co nám pomůže kázat směle, vyplývá z jednoho vidění, které je zapsáno v knize Ezekiel. Jehova podává Ezekielovi svitek, na jehož obou stranách jsou napsány „žalozpěvy a úpění a bědování“. Přikazuje mu, aby ho snědl. Říká: „Synu člověka, měl bys způsobit, aby se tvé vlastní břicho najedlo, aby sis tím svitkem, který ti dávám, naplnil i střeva.“ Co toto vidění znamenalo? Ezekiel měl úplně vstřebat poselství, které dostal za úkol ohlašovat. Mělo se tak říkajíc stát jeho součástí, mělo působit na jeho niterné pocity. Prorok vypráví, co následovalo: „A začal jsem jej jíst a byl v mých ústech sladký jako med.“ Veřejně ohlašovat Boží poselství bylo pro Ezekiela potěšením — bylo to pro něj tak příjemné, jako by ochutnával med. Ezekiel sice ohlašoval závažné poselství, na které lidé nereagovali příznivě, ale přesto se díval na svůj úkol od Boha jako na výsadu a cítil se velmi poctěn tím, že může sloužit jako Jehovův představitel. (Přečti Ezekiela 2:8–3:4, 7–9.)

⁷ Z tohoto vidění si mohou dnešní Boží služebníci vzít cenné poučení. My také musíme předávat závažné poselství lidem, kteří si našich snah často neváží. Máme-li křesťanskou službu dál považovat za výsadu od Boha, musíme se v duchovním ohledu stále dobře živit. K tomu, abychom Boží Slovo úplně  vstřebali, nestačí jen povrchní nebo občasné studium. Mohli byste své čtení a studium Bible zkvalitnit nebo se mu věnovat pravidelněji? Mohli byste častěji rozjímat o tom, co čtete? (Žalm 1:2, 3)

Jak zahajovat biblické rozhovory

8. Jaký přístup se některým zvěstovatelům Království osvědčil při zahajování biblických rozhovorů ve službě dům od domu?

⁸ Pro mnoho zvěstovatelů je tím nejtěžším na službě dveře ode dveří zahájit rozhovor s obyvatelem domu. Je pravda, že v některých obvodech je to obtížné. Někteří zvěstovatelé jsou u dveří klidnější, když obyvateli domu řeknou na úvod několik předem připravených slov a pak mu podají nějaký traktát (jak je to krok za krokem popsáno v rámečku na této straně). Název traktátu nebo barevná ilustrace možná upoutají pozornost osloveného, což nám umožní stručně vysvětlit účel naší návštěvy a nadhodit nějakou otázku. Nebo můžeme oslovenému ukázat tři nebo čtyři traktáty a vybídnout ho, aby si vybral ten, který ho nejvíce zajímá. Naším cílem samozřejmě není jen rozšiřovat traktáty nebo je používat u každých dveří. Chceme zahajovat biblické rozhovory, které povedou k biblickému studiu.

9. Proč je důležité dobře se připravovat?

 ⁹ Bez ohledu na to, jak chcete ve službě dům od domu postupovat, dobře se připravte. Dodá vám to jistotu a nadšení. Jeden průkopník řekl: „Když se dobře připravím, mám větší radost. Těším se na to, že použiji svůj úvod.“ Jiný průkopník se vyjádřil: „Když znám obsah publikací, které budu nabízet, používám je pak s nadšením.“ K přípravě může patřit to, že si v duchu zopakujete, co chcete říci. Mnozí zvěstovatelé však zjistili, že praktičtější je vyzkoušet si připravený úvod nahlas. Taková příprava jim pomáhá dávat Jehovovi to nejlepší. (Kol. 3:23; 2. Tim. 2:15)

10. Co je možné udělat pro to, aby schůzky před službou byly praktické a užitečné?

¹⁰ K tomu, aby naše služba dům od domu byla účinnější a přinášela nám větší radost, přispívají praktické schůzky před kazatelskou službou. Při schůzce je možné přečíst a stručně rozebrat denní text, pokud se ovšem přímo týká kazatelské činnosti. Důležité však je, aby bratr, který schůzku vede, vyhradil dost času na vysvětlení a předvedení jednoduchého úvodu, který se dobře hodí pro službu v místním obvodu. Může se zmínit také o jiných praktických informacích, které lze ten den využít ve službě. Účastníci schůzky pak budou lépe vyzbrojeni, aby dokázali účinně vydávat svědectví. Když se sboroví starší nebo jiní bratři pověření vedením schůzek předem dobře připraví, bude schůzka praktická a přitom nebude trvat déle, než má. (Řím. 12:8)

Proč je důležité naslouchat

11, 12. Jak díky našemu soucitnému naslouchání může dobrá zpráva zapůsobit na srdce lidí? Uveďte příklady.

¹¹ K tomu, abychom v kazatelské službě zahajovali biblické rozhovory a působili na srdce lidí, nám pomáhá nejen dobrá příprava, ale i hluboký osobní zájem o druhé. Takový zájem se mimo jiné pozná z toho, jak nasloucháme. Jeden cestující dozorce k tomu řekl: „Trpělivost a ochota naslouchat jsou něčím nesmírně přitažlivým a jsou krásným projevem vřelého osobního zájmu.“ Soucitné naslouchání může být klíčem k srdci osloveného člověka. Dokládá to následující zážitek.

¹² V listu Le Progrès, který vychází ve francouzském městě Saint-Étienne, byl otištěn otevřený dopis jisté ženy. Popsala v něm návštěvu dvou svědků Jehovových, kteří u ní zaklepali na dveře krátce potom, co jí tragicky zemřela tříměsíční dcerka. „Hned jsem poznala, že to jsou svědkové,“ píše. „Chystala jsem se, že je zdvořile odmítnu, ale pak jsem si všimla brožury, kterou nabízeli. Byla o tom, proč Bůh připouští utrpení. Rozhodla jsem se tedy, že je pozvu dovnitř a jejich argumenty jim vyvrátím. . . . Ti svědkové u nás byli něco přes hodinu. Měli se mnou velký soucit a trpělivě mi naslouchali. Když odcházeli, cítila jsem se mnohem lépe a souhlasila jsem, že mohou zase přijít.“ (Řím. 12:15) Časem tato žena přijala nabídku biblického studia. Pozoruhodné je, že tehdy na ni udělalo dojem ne to, co svědkové říkali, ale to, jak naslouchali.

13. Co je potřeba k tomu, abychom své podání dobré zprávy dokázali přizpůsobit jednotlivým lidem, se kterými mluvíme?

¹³ Když soucitně nasloucháme, vlastně tím lidem umožňujeme, aby nám řekli, proč potřebují Království. Pak je mnohem snazší předat jim dobrou zprávu. Pravděpodobně jste si všimli, že pěkných výsledků v kazatelské službě dosahují obvykle ti zvěstovatelé, kteří umí dobře naslouchat. (Přísl. 20:5) Mají skutečný zájem o člověka, se kterým mluví. Poznamenají si nejen jeho jméno a adresu, ale i to, co ho zajímá a co potřebuje. Když se jim někdo svěří s nějakou konkrétní věcí, která mu leží na srdci, takoví zvěstovatelé se snaží najít další informace a brzy se k němu vrátí, aby mu je předali. Podobně jako apoštol Pavel přizpůsobují své podání dobré zprávy lidem, se kterými mluví. (Přečti 1. Korinťanům 9:19–23.) Takový upřímný zájem vede k tomu, že dobrá  zpráva je pro lidi přitažlivá, a navíc se v něm krásně zračí ‚něžný soucit našeho Boha‘. (Luk. 1:78)

Zachovejme si pozitivní postoj

14. Jak můžeme v naší službě zrcadlit Jehovovy vlastnosti?

¹⁴ Jehova nás poctil tím, že nám dal svobodnou vůli. Ačkoli je Všemohoucí Bůh, nepřeje si, aby mu někdo sloužil z donucení. Projevuje lidem lásku a žehná těm, kdo na jeho úžasná opatření vděčně reagují. (Řím. 2:4) Jako Jehovovi služebníci bychom měli být rozhodnuti, že dobrou zprávu budeme vždy předkládat způsobem hodným našeho milosrdného Boha. (2. Kor. 5:20, 21; 6:3–6) Proto je potřeba, abychom si k lidem v našem obvodu zachovali pozitivní postoj. To může být obtížné. Co nám pomůže, abychom to dokázali?

15. (a) Co podle Ježíšova pokynu měli dělat apoštolové, když je lidé nechtěli vyslechnout? (b) Co nám pomůže zaměřit se na hledání lidí, kteří si to zaslouží?

¹⁵ Ježíš svým následovníkům řekl, že si nemají dělat příliš velké starosti, když někdo poselství o Království odmítne. Měli se spíše zaměřit na to, aby nalezli lidi, kteří si jejich návštěvu zaslouží. (Přečti Matouše 10:11–15.) To se nám bude lépe dařit, když si budeme dávat malé, dosažitelné cíle. Jeden bratr naši službu přirovnává k práci prospektora. Má heslo: „Těším se, že dnes někde najdu zlato.“ Jiný bratr má tento cíl: „Najít každý týden jednoho příjemného člověka, ke kterému se za několik dnů vrátím a budu rozvíjet jeho zájem.“ Někteří zvěstovatelé se snaží o to, aby pokud možno každému, koho osloví, přečetli alespoň jeden biblický verš. Jaký realistický cíl byste si mohli dát vy?

16. Z jakých důvodů máme dál kázat?

¹⁶ To, zda je služba dům od domu úspěšná, nelze posuzovat jen podle odezvy lidí v obvodu. Je sice pravda, že kazatelské dílo je nezbytné pro záchranu upřímných lidí, ale jsou ještě jiné důležité důvody, proč se ho účastnit. Křesťanská služba nám dává příležitost projevovat lásku k Jehovovi. (1. Jana 5:3) Umožňuje nám vyvarovat se viny krve. (Sk. 20:26, 27) Je pro bezbožné lidi výstrahou, že „přišla hodina [Božího] soudu“. (Zjev. 14:6, 7) A co je nejdůležitější, kázáním dobré zprávy je na celém světě chváleno Jehovovo jméno. (Žalm 113:3) Poselství o Království musíme tedy ohlašovat, ať nám lidé naslouchají nebo ne. Všechny naše snahy oznamovat dobrou zprávu jsou v Jehovových očích krásné. (Řím. 10:13–15)

17. Co budou muset lidé brzy uznat?

¹⁷ Ačkoli mnozí lidé dnes naším kazatelským dílem opovrhují, brzy ho uvidí v jiném světle. (Mat. 24:37–39) V minulosti dal Jehova ujištění, že až se splní rozsudky, které ohlašuje Ezekiel, vzpurní Izraelité „jistě také poznají, že byl v jejich středu prorok“. (Ezek. 2:5) Podobně až bude Jehova vykonávat své rozsudky nad současným systémem věcí, lidé budou muset uznat, že poselství, které svědkové Jehovovi kázali na veřejných místech a dům od domu, opravdu pocházelo od jediného pravého Boha Jehovy, a že svědkové skutečně sloužili jako jeho představitelé. To, že v dnešní dramatické době smíme nosit jeho jméno a ohlašovat jeho poselství, je mimořádná čest. Kéž nám Bůh dává sílu, abychom obtíže spojené se službou dům od domu dále zvládali.

Jak byste odpověděli?

• Jak můžeme sebrat smělost potřebnou ke kázání?

• Co nám pomůže zahajovat biblické rozhovory ve službě dům od domu?

• Jak můžeme dávat najevo upřímný zájem o druhé?

• Co nám pomůže zachovat si pozitivní postoj k lidem v našem obvodu?

[Studijní otázky]

[Rámeček a obrázek na straně 9]

Jeden ze způsobů, jak zahájit biblický rozhovor

Jak začít:

▪ Po pozdravu můžete obyvateli domu podat traktát a říci: „Přišel jsem dnes proto, abych vám ukázal jednu povzbudivou myšlenku, která se týká tohoto důležitého námětu.“

▪ Nebo můžete traktát nabídnout těmito slovy: „Zastavil jsem se u vás proto, že mě zajímá, co si myslíte o tomto námětu.“

Když je traktát přijat:

▪ Aniž byste dlouho vyčkávali, položte oslovenému jednoduchou otázku, která souvisí s námětem traktátu.

▪ Oslovenému člověku pozorně naslouchejte a snažte se jeho názor pochopit. Poděkujte mu a v rozhovoru berte jeho názor v úvahu.

Jak v rozhovoru pokračovat:

▪ Přečtěte a vysvětlete jeden nebo více biblických textů. Přizpůsobte svá slova tomu, co oslovený potřebuje nebo co ho zajímá.

▪ Když oslovený projeví zájem, nabídněte mu literaturu, a pokud možno mu předveďte, jak probíhá biblické studium. Domluvte opětovnou návštěvu.