Jehovova odpověď na vroucí modlitbu

„Aby lidé poznali, že ty, jehož jméno je Jehova, ty sám jsi Nejvyšší nad celou zemí.“ (ŽALM 83:18)

1, 2. (a) Jak se mnozí lidé cítili, když se dozvěděli Boží jméno? (b) Na které otázky si v tomto článku odpovíme?

JEDNA žena byla velmi rozrušená kvůli tragédii, která se stala v jejím sousedství. Žena pocházela z římskokatolické rodiny, a proto hledala pomoc u místního kněze. Ten s ní ale nechtěl ani mluvit. A tak se modlila k Bohu: „Nevím, kdo jsi . . ., ale vím, že existuješ. Prosím, dej se mi poznat.“ Krátce nato k ní přišli svědkové Jehovovi. Utěšili ji a odpověděli jí na otázky, které ji trápily. Mimo jiné se od nich dozvěděla, že Bůh se jmenuje Jehova. To na ni hluboce zapůsobilo. Své pocity popsala slovy: „Představte si to — byl to ten Bůh, kterého jsem toužila poznat již od dětství.“

² Podobně se cítili i mnozí další lidé, když se dozvěděli Boží jméno. Často ho poprvé uviděli v Žalmu 83:18. V Překladu nového světa tento verš zní: „Aby lidé poznali, že ty, jehož jméno je Jehova, ty sám jsi Nejvyšší nad celou zemí.“ Uvažovali jste už někdy o tom, proč byl 83. žalm napsán? Jaké události povedou k tomu, aby všichni uznali, že Jehova je jediný pravý Bůh? A co se z tohoto žalmu můžeme naučit? To jsou otázky, na které si v tomto článku odpovíme. *

Spiknutí proti Jehovovu lidu

3, 4. Kdo složil 83. žalm a o jaké hrozbě se v něm mluví?

³ Nadpis 83. žalmu uvádí, že jde o ‚Asafovu melodii‘. Skladatelem byl tedy pravděpodobně potomek Levity Asafa, významného hudebníka, který žil za vlády krále Davida. Žalmista úpěnlivě prosí Jehovu, aby se zastal své svrchovanosti a učinil své jméno známým. Žalm musel být napsán nějakou dobu po Šalomounově smrti. Na základě čeho to můžeme tvrdit? Za vlády Davida a Šalomouna byl tyrský král přítelem izraelského národa. V době psaní tohoto žalmu se však obyvatelé Tyru obrátili proti Izraeli a postavili se na stranu jeho nepřátel.

⁴ Žalmista vyjmenovává deset národů, které se spikly, aby Boží lid zničily. Tito nepřátelé obklopovali Izrael ze všech stran. V žalmu o nich čteme: „Stany Edoma a Išmaelité,  Moab a Hagrejci, Gebal a Ammon a Amalek, Filistea spolu s obyvateli Tyru. Také Asýrie se k nim připojila.“ (Žalm 83:6–8) Na kterou historickou událost žalmista poukazuje? Někteří se domnívají, že se jedná o situaci, kdy za vlády Jehošafata přitáhla proti Izraeli spojená vojska Ammona, Moaba a obyvatel hory Seir. (2. Par. 20:1–26) Jiní jsou přesvědčeni, že jsou tato slova míněna obecně a týkají se nepřátelství, které sousední národy projevovaly vůči Izraeli po celou dobu jeho existence.

5. Jaký užitek mají dnes křesťané z 83. žalmu?

⁵ V každém případě je zřejmé, že Jehova Bůh inspiroval zapsání této modlitby v době, kdy byl jeho národ v nebezpečí. Žalm je pro Boží služebníky povzbuzením i dnes, protože opakovaně zažívají útoky ze strany nepřátel, kteří je chtějí zničit. Tento žalm pro nás jistě bude posilou také v blízké budoucnosti, až Gog z Magogu shromáždí své síly, aby se naposledy pokusil zničit všechny, kdo uctívají Boha duchem a pravdou. (Přečti Ezekiela 38:2, 8, 9, 16.)

Na čem žalmistovi záleželo především?

6, 7. (a) O co se žalmista modlil v úvodu svého žalmu? (b) Na čem žalmistovi záleželo především?

⁶ Žalmista se procítěně modlil: „Bože, ať není žádné mlčení z tvé strany; nezůstávej oněmělý a nezůstávej zticha, Božský. Vždyť pohleď, právě tvoji nepřátelé jsou pobouřeni; a právě ti, kdo tě prudce nenávidí, pozvedli hlavu. Vychytrale vedou důvěrný hovor proti tvému lidu . . . Srdcem si totiž sjednoceně vyměňovali radu; přistoupili k tomu, aby proti tobě uzavřeli dokonce smlouvu.“ (Žalm 83:1–3, 5)

⁷ Na čem žalmistovi záleželo především? Jistě si dělal velké starosti o své bezpečí i o bezpečí své rodiny. Přesto bylo námětem jeho modlitby něco jiného. Zaměřil se na pohanu, která byla přiváděna na Jehovovo jméno, a na hrozby namířené proti národu, který toto jméno nosil. Je správné, abychom i my měli podobně vyrovnaný postoj, když vytrváváme v těchto náročných posledních dnech starého světa. (Přečti Matouše 6:9, 10.)

8. Proč se národy spikly proti Izraeli?

⁸ Podle žalmistových slov nepřátelé Izraele říkali: „Pojďte a zahlaďme je, aby nebyli národem, aby se na jméno Izraele už nevzpomínalo.“ (Žalm 83:4) K Božímu vyvolenému lidu cítili opravdu velkou nenávist. Pro své spiknutí však měli ještě další důvod. Chamtivě toužili po izraelské zemi a opovážlivě prohlašovali: „Vezměme si do vlastnictví místa Božího pobývání.“ (Žalm 83:12) Děje se něco podobného i v naší době? Ano.

‚Boží svaté místo pobývání‘

9, 10. (a) Co bylo ve starověku Božím svatým místem pobývání? (b) Z jakých požehnání se dnes raduje pomazaný ostatek a „jiné ovce“?

⁹ Ve starověku se o Zaslíbené zemi mluvilo jako o Božím svatém místě pobývání. Po vysvobození z Egypta Izraelité ve vítězné písni zpívali: „Ve své milující laskavosti jsi vedl lid, který jsi získal zpět; ve své síle je jistě dovedeš k svému svatému místu pobývání.“ (2. Mojž. 15:13) Později k „místu pobývání“ patřil i chrám s kněžstvem a hlavní město Jeruzalém s Davidovou rodovou linií králů, kteří seděli na Jehovově trůnu. (1. Par. 29:23) Ježíš proto Jeruzalém právem nazval „město velikého Krále“. (Mat. 5:35)

¹⁰ A jak je to v naší době? V roce 33 n. l. se zrodil nový národ, ‚Boží Izrael‘. (Gal. 6:16) Tento národ tvoří pomazaní bratři Ježíše  Krista. Dělají to, v čem doslovní Izraelité selhali — přinášejí svědectví o Božím jménu. (Iz. 43:10; 1. Petra 2:9) Jehova jim dal stejný slib jako starověkému Izraeli: „Budu jejich Bohem a oni budou mým lidem.“ (2. Kor. 6:16; 3. Mojž. 26:12) V roce 1919 Jehova uvedl zbývající z ‚Božího Izraele‘ do schváleného stavu a od té doby mají ve vlastnictví ‚zemi‘ neboli duchovní sféru činnosti, kde se radují z duchovního ráje. (Iz. 66:8) Od třicátých let se k nim přidávají miliony ‚jiných ovcí‘. (Jan 10:16) Štěstí a duchovní blahobyt těchto novodobých křesťanů jednoznačně dokazují, že Jehovova svrchovanost je oprávněná. (Přečti Žalm 91:1, 2.) Satana to dohání k zuřivosti.

11. Co vždy bylo hlavním cílem Božích nepřátel?

¹¹ Během času konce Satan podněcoval některé lidi k tomu, aby pomazanému ostatku a jiným ovcím odporovali. To se dělo v západní Evropě v době nacismu a ve východní Evropě pod komunistickou vládou Sovětského svazu. S odporem se Boží služebníci setkávali také v jiných zemích. Budou mu muset čelit i v budoucnosti, a to především při závěrečném útoku Goga z Magogu. Je možné, že při tomto útoku budou odpůrci chamtivě brát majetek Jehovova lidu, podobně jako to Boží nepřátelé dělali v minulosti. Avšak Satanovým hlavním cílem vždy bylo, aby Boží lid přestal existovat a aby se tak zapomnělo na jméno, které nám Bůh dal. Jak Jehova zareaguje na takové pohrdání svou svrchovaností? Opět se podívejme na žalmistova slova.

Předobrazy Jehovova vítězství

12–14. Na která dvě historická vítězství u Megidda žalmista poukazuje?

¹² Žalmista pevně věřil, že Jehova dokáže plány nepřátelských národů zmařit. Poukázal na dvě rozhodující vítězství, která Izraelité vybojovali u starověkého Megidda. Toto město leželo na strategickém místě na stejnojmenné údolní pláni. Touto plání se vinula řeka Kišon. V létě bylo její koryto vyschlé, ale po zimních lijácích řeka vystupovala z břehů a pláň zaplavovala. Možná z tohoto důvodu se řece také říkalo ‚megiddské vody‘. (Soud. 4:13; 5:19)

¹³ Asi 15 kilometrů od Megidda leží na druhé straně pláně pahorek More, kde se v době soudce Gideona shromáždila vojska Midianitů, Amalekitů a lidí z Východu. (Soud. 7:1, 12) Gideonových vojáků bylo jenom 300, ale s Jehovovou pomocí zahnali velkou nepřátelskou armádu na útěk. Jak se jim to podařilo? V souladu s Božími pokyny v noci obklíčili nepřátelský tábor. Ve džbánech měli ukryté hořící pochodně. Když na Gideonův signál džbány rozbili, hořící pochodně byly najednou vidět. Přitom izraelští vojáci troubili na rohy a křičeli: „Meč Jehovův a Gideonův!“ Nepřátelé se ve zmatku začali navzájem pobíjet. Ti, kteří přežili, prchali za Jordán. Do jejich pronásledování se pak zapojili i další Izraelité a celkem zabili 120 000 nepřátel. (Soud. 7:19–25; 8:10)

¹⁴ Přibližně šest kilometrů od pahorku  More se z údolí zvedá hora Tabor. Soudce Barak na ní shromáždil 10 000 Izraelitů, aby bojovali proti armádě Jabina, kananejského krále Chacoru. V nepřátelském vojsku, jemuž velel Sisera, bylo 900 válečných dvoukolých vozů, které měly na kolech dlouhé železné kosy. Když nedostatečně vyzbrojení izraelští vojáci vystoupili na horu Tabor, Siserova armáda, která si byla jistá svým vítězstvím, vjela do údolí. Potom „Jehova . . . začal . . . uvrhovat do zmatku Siseru a všechny jeho válečné dvoukolé vozy a celý tábor“. Pravděpodobně se stalo to, že se kvůli nečekanému lijáku řeka Kišon rozvodnila a dvoukolé vozy zapadly do bahna. Celou Siserovu armádu Izraelité pobili. (Soud. 4:13–16; 5:19–21)

15. (a) O co žalmista prosil Jehovu? (b) Co nám připomíná jméno Boží závěrečné války?

¹⁵ Žalmista úpěnlivě prosil Jehovu, aby něco podobného udělal národům, které chtěly Izraelity vyhladit v jeho době. Modlil se: „Učiň jim přece jako Midianu, jako Siserovi, jako Jabinovi v říčním údolí Kišon. Byli vyhlazeni v En-doru; stali se hnojem pro zemskou půdu.“ (Žalm 83:9, 10) Významné je, že Boží závěrečná válka proti Satanovu světu se nazývá Har-Magedon (což znamená „hora Megiddo“) neboli Armagedon. Toto jméno nám připomíná rozhodující bitvy, ke kterým u Megidda došlo. Jehovova vítězství v těchto starověkých bitvách jsou pro nás zárukou, že Bůh zvítězí i v Armagedonu. (Zjev. 16:13–16)

Modleme se o ospravedlnění Jehovovy svrchovanosti

16. Jak byl v dnešní době obličej odpůrců ‚naplněn zneuctěním‘?

¹⁶ Během těchto ‚posledních dnů‘ Jehova zmařil veškeré snahy vyhladit jeho lid. (2. Tim. 3:1) Odpůrci tak byli zahanbeni, přesně podle slov Žalmu 83:16, kde čteme: „Naplň jejich obličej zneuctěním, aby lidé pátrali po tvém jménu, Jehovo.“ V žádné zemi se odpůrcům nepodařilo svědky Jehovovy umlčet. Ctitelé pravého Boha projevovali takové odhodlání a vytrvalost, že mnozí upřímní lidé v těchto zemích začali ‚pátrat po Jehovově jménu‘. Tam, kde byli svědkové Jehovovi kdysi zuřivě pronásledováni, jsou dnes desetitisíce, nebo dokonce statisíce šťastných Božích služebníků. To je ohromné vítězství Jehovy a velká pohana pro jeho nepřátele! (Přečti Jeremjáše 1:19.)

17. Proč jsou dnes odpůrci v kritické situaci a na která slova si brzy vzpomeneme?

¹⁷ Přesto si uvědomujeme, že pronásledování ještě neskončilo. Dál kážeme dobrou zprávu, a to i odpůrcům. (Mat. 24:14, 21) Stále ještě mají příležitost činit pokání a získat záchranu. To už ale nebude trvat dlouho. Posvěcení Jehovova jména je totiž mnohem důležitější než záchrana lidí. (Přečti Ezekiela 38:23.) Až se národy po celém světě spojí, aby vyhladily Boží lid, vzpomeneme si na slova žalmistovy modlitby: „Kéž  jsou zahanbeni a rozrušeni na všechny časy a kéž jsou zaraženi a zahynou.“ (Žalm 83:17)

18, 19. (a) Co čeká ty, kdo vytrvale odporují Jehovově svrchovanosti? (b) Jak na vás působí to, že se blíží definitivní ospravedlnění Jehovovy svrchovanosti?

¹⁸ Zatvrzelé odpůrce Jehovovy svrchovanosti čeká pokořující konec. Boží Slovo ukazuje, že ti, kdo „neposlouchají dobrou zprávu“ — a budou proto v Armagedonu odstraněni —, utrpí ‚věčné zničení‘. (2. Tes. 1:7–9) Odstranění ničemných a přežití těch, kdo Jehovu uctívají pravdou, budou přesvědčivým důkazem, že Jehova je jediný pravý Bůh. Na jeho velké vítězství se v novém světě nezapomene. Dozvědí se o něm i lidé, kteří se vrátí k životu při „vzkříšení spravedlivých i nespravedlivých“. (Sk. 24:15) V novém světě uvidí přesvědčivé důkazy o tom, že podřizovat se Jehovově svrchovanosti je moudré. A ti z nich, kdo budou mírní, brzy rozpoznají, že Jehova je jediný pravý Bůh.

¹⁹ Náš milující nebeský Otec pro nás připravil opravdu nádhernou budoucnost. Nadále ho tedy prosme o to, aby již brzy poskytl definitivní odpověď na žalmistovu modlitbu: „Kéž jsou [tvoji nepřátelé] zaraženi a zahynou; aby lidé poznali, že ty, jehož jméno je Jehova, ty sám jsi Nejvyšší nad celou zemí.“ (Žalm 83:17, 18)

[Poznámka pod čarou]

Jak byste to vysvětlili?

• V jaké situaci byl Izrael v době, kdy byl psán 83. žalm?

• Na čem žalmistovi záleželo především?

• Kdo je dnes předmětem Satanova nepřátelství?

• Jak Jehova definitivně odpoví na modlitbu vyjádřenou v Žalmu 83:18?

[Studijní otázky]

[Mapa na straně 15]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

Jak s naší budoucností souvisí bitvy, které se odehrály blízko starověkého Megidda?

Kišon

Charošet

hora Karmel

údolí Jezreel

Megiddo

Taanak

hora Gilboa

studna Charod

More

En-dor

hora Tabor

Galilejské moře

Jordán

[Obrázek na straně 12]

Co podnítilo žalmistu k tomu, aby složil 83. žalm?