Jakým člověkem chceš být?

NÁČELNÍK policie v jednom městě na Filipínách se zeptal naší průkopnice: „Jak jste to dokázali, že se ten muž takhle změnil?“ Ukázal na stoh papírů, který ležel na jeho stole, a dodal: „Víte, že tohle všechno jsou spisy týkající se jeho případů? Zbavili jste naše město jedné velké starosti.“ Muž, o kterém je řeč, býval opilec a rváč, a stále působil problémy. Co ho přimělo k tomu, že ve svém životě udělal tak velké změny? Bylo to inspirované Boží Slovo, Bible.

Mnoho lidí si vzalo k srdci radu apoštola Pavla, aby ‚odložili starou osobnost, která odpovídala jejich dřívějšímu způsobu chování, a oblékli novou osobnost, jež byla stvořena podle Boží vůle‘. (Ef. 4:22–24) Ať už potřebujeme udělat změny malé nebo velké, oblékání nové osobnosti patří k tomu, že se stáváme křesťany.

Změnit svůj život a udělat takový pokrok, abychom byli způsobilí ke křtu, je však pouze začátek. Když jdeme ke křtu, naše osobnost je tak trochu podobná kusu dřeva, který byl opracován do základního tvaru budoucí řezby. Už sice poznáme, co bude dřevořezba představovat, ale mnoho práce musí řezbář ještě udělat. Aby byl hotový výrobek krásný, je potřeba vypracovat detaily. V době svého křtu jsme si už osvojili základní vlastnosti, které Boží služebník potřebuje. Rozvoj naší nové osobnosti je však teprve na začátku. Musíme na ní neustále pracovat a vylepšovat ji.

I Pavel si uvědomoval, že svou osobnost musí vylepšovat. Připustil: „Když si přeji činit, co je správné, je u mne, co je špatné.“ (Řím. 7:21) Je zřejmé, že Pavel věděl, jakým člověkem je a jakým člověkem by chtěl být. A co my? Také my bychom si měli klást otázky: „Jakým člověkem jsem? A jakým člověkem chci být?“

Jakým člověkem jsem?

Když opravujeme starý dům, jehož trámy jsou shnilé, nestačí ho pouze natřít.  Přehlížením takových závažných nedostatků vzniknou jenom problémy. Podobné je to s naší osobností. Nestačí jen budit zdání bezúhonnosti, musíme zkoumat svoje nejhlubší nitro a odhalit vady, které je třeba odstranit. Pokud to neuděláme, rysy naší staré osobnosti se nevyhnutelně objeví znovu. Sebezkoumání je tedy nezbytné. (2. Kor. 13:5) Potřebujeme identifikovat nežádoucí rysy své osobnosti a napravit je. Abychom to dokázali, opatřil nám Jehova pomoc.

Pavel napsal: „Slovo Boha je živé a vykonává moc a je ostřejší než jakýkoli dvojsečný meč a proniká až k rozdělení duše a ducha a kloubů a jejich morku a je schopné rozeznávat myšlenky a úmysly srdce.“ (Hebr. 4:12) Boží psané Slovo, Bible, může mít na náš život velký vliv. Proniká do nejhlubšího nitra naší osobnosti, obrazně řečeno až k morku v našich kostech. Odhaluje naše myšlenky a pohnutky a zjevuje, kým jsme uvnitř, ve srovnání s tím, jací se zdáme být navenek nebo jací si myslíme, že jsme. Boží Slovo nám opravdu pomáhá rozpoznat naše chyby.

Při renovaci starého domu možná nestačí jen nahradit to, co bylo poškozeno. Známe-li příčinu vzniklého problému, můžeme podniknout kroky k tomu, aby se neobjevil znovu. Podobně nestačí jen identifikovat negativní rysy své osobnosti, ale musíme také rozeznat, co je jejich příčinou nebo co k nim přispívá. To nám pomůže udržet své slabosti pod kontrolou. Při utváření naší osobnosti hraje roli mnoho faktorů. Patří k nim naše postavení ve společnosti, ekonomická situace, prostředí, ve kterém žijeme, kultura, rodiče, lidé, se kterými se stýkáme, a náboženství, ze kterého jsme vyšli. Na naší osobnosti zanechávají stopy také televizní programy a filmy, stejně jako jiné formy zábavy. Pokud víme, jaké věci mají na naši osobnost negativní vliv, můžeme ho lépe potlačit.

Když se takto prozkoumáme, možná máme tendenci si říkat: ‚Já jsem prostě takový.‘ Tento způsob uvažování je nesprávný. O členech korintského sboru, kteří dříve byli smilníky, homosexuály, opilci a podobně, Pavel řekl: „Někteří z vás takoví byli. Ale byli jste čistě umyti . . . duchem našeho Boha.“ (1. Kor. 6:9–11) S pomocí Jehovova svatého ducha můžeme nezbytné změny udělat i my.

Uvažujme o muži, který se jmenuje Marcos * a žije na Filipínách. O tom, z jakého vyšel prostředí, Marcos říká: „Moji rodiče se neustále hádali. Proto se ze mě v devatenácti letech stal rebel.“ Marcos byl nechvalně známý hazardním hraním, krádežemi a účastí na loupežných přepadeních. Spolu s několika dalšími dokonce plánoval unést letadlo, tento plán se však nikdy neuskutečnil. Marcos ve svém špatném způsobu života pokračoval i poté, co se oženil. Nakonec kvůli hazardnímu hraní přišel o všechno. Krátce nato se ale připojil k biblickému studiu, které svědkové Jehovovi vedli s jeho ženou. Nejprve měl pocit, že není hoden toho, aby se stal svědkem. Uplatňoval však to, co se učil, a chodil na shromáždění, a to mu pomohlo opustit jeho tehdejší způsob života. Nyní je  pokřtěným křesťanem a pravidelně se věnuje kazatelské službě, při které učí druhé, jak se i oni mohou změnit.

Jakým člověkem chci být?

Jaké změny mohou být nutné, chceme-li vylepšit svou křesťanskou osobnost? Pavel křesťanům radil: „Skutečně [je] všechny od sebe odložte: zlobu, hněv, špatnost, utrhačnou řeč a oplzlou mluvu ze svých úst. Nelžete jeden druhému. Svlékněte starou osobnost s jejími zvyklostmi.“ Potom apoštol dodává: „Oblékněte si novou osobnost, která se obnovuje přesným poznáním podle obrazu Toho, jenž ji stvořil.“ (Kol. 3:8–10)

Naším hlavním cílem tedy je odložit starou osobnost a obléknout novou. Rozvíjení kterých vlastností nám v tom pomůže? Pavel řekl: „Oblékněte [si] něžnou náklonnost soucitu, laskavost, poníženost mysli, mírnost a trpělivost. Snášejte dále jeden druhého a velkoryse jeden druhému odpouštějte, jestliže má někdo proti jinému příčinu ke stížnosti. Stejně jako Jehova velkoryse odpustil vám, tak jednejte i vy. Ale kromě toho všeho si oblékněte lásku, neboť je dokonalým poutem jednoty.“ (Kol. 3:12–14) Vynaložíme-li při rozvíjení těchto vlastností svědomité úsilí, pomůže nám to být „stále milejší jak ze stanoviska Jehovova, tak z lidského“. (1. Sam. 2:26) Vynikajícím způsobem projevoval bohulibé vlastnosti během své pozemské služby Ježíš. Když studujeme a napodobujeme jeho jednání, pomáhá nám to ještě více se přiblížit jeho příkladu a tak lépe ‚napodobovat Boha‘. (Ef. 5:1, 2)

Dalším způsobem, jak zjistit, v čem potřebujeme udělat změny, je studium povahových rysů biblických postav a přemýšlení o tom, díky kterým vlastnostem byli nebo nebyli tito lidé přitažliví. Uvažujme například o Josefovi, synu patriarchy Jákoba. Zažil sice bezpráví, ale udržel si pozitivní smýšlení a vnitřní krásu. (1. Mojž. 45:1–15) Naproti tomu Absalom, syn krále Davida, třebaže předstíral velký zájem o lidi a vynikal svou krásou, byl ve skutečnosti zrádce a vrah. (2. Sam. 13:28, 29; 14:25; 15:1–12) Pravou přitažlivost nám nezajistí falešná dobrota ani fyzická krása.

Svou osobnost můžeme zlepšit

Chceme-li se zlepšit a být krásní v Jehovových očích, potřebujeme věnovat pozornost tomu, jací jsme uvnitř. (1. Petra 3:3, 4) Změnit svou osobnost znamená jednak rozeznat své negativní vlastnosti a faktory, které jsou jejich příčinou nebo k nim přispívají, a jednak rozvíjet bohulibé vlastnosti. Opravdu může být naše úsilí úspěšné?

Ano, s Jehovovou pomocí potřebné změny udělat dokážeme. Podobně jako žalmista se můžeme modlit: „Stvoř ve mně i čisté srdce, Bože, a vlož do mne nového ducha, stálého.“ (Žalm 51:10) Můžeme Boha prosit, aby v nás působil jeho duch a posiloval naši touhu ještě více přizpůsobit svůj život jeho vůli. Naše úsilí být pro Jehovu ještě příjemnější tedy může být úspěšné.

[Poznámka pod čarou]

[Obrázek na straně 4]

Pokud je dům poničený bouří, stačí ho pouze natřít?

[Obrázek na straně 5]

Podobá se tvoje osobnost té Kristově?