Pohleďte, Sluha, kterého Jehova schválil!

„Pohleďte, můj sluha, . . . jehož má duše schválila!“ (IZ. 42:1)

1. Co by Boží služebníci měli dělat, zvláště když se blíží Památná slavnost, a proč?

BLÍŽÍ se Památná slavnost, a proto je vhodné, aby se Boží služebníci řídili radou apoštola Pavla, který napsal: „Upřeně [se dívejte] na Ježíše, Hlavního zprostředkovatele a Zdokonalovatele naší víry. . . . Uvažujte vskutku bedlivě o tom, kdo snášel takové odporující řeči od hříšníků proti jejich vlastním zájmům, abyste se neunavili a neochabli ve svých duších.“ (Hebr. 12:2, 3) Když pomazaní křesťané i jiné ovce bedlivě uvažují o Kristově věrném způsobu života, který vyvrcholil obětní smrtí, pomůže jim to, aby Jehovovi nadále sloužili věrně a „neochabli ve svých duších“. (Srovnej Galaťanům 6:9.)

2. Co se můžeme dozvědět z Izajášových proroctví, která se týkají Božího Syna?

² Prostřednictvím proroka Izajáše nechal Jehova zapsat řadu proroctví, která se přímo týkají jeho Syna. Ta nám pomohou ‚upřeně se dívat na Hlavního zprostředkovatele a Zdokonalovatele naší víry‘, Krista Ježíše. * Dozvíme se z nich více o jeho osobnosti, o jeho utrpení a o tom, jak byl vyvýšen do postavení našeho Krále a Výplatce. Také nám pomohou lépe chápat význam Památné slavnosti, která se letos bude konat ve čtvrtek 9. dubna po západu slunce.

Totožnost Sluhy odhalena

3, 4. (a) Na koho se v Izajášově knize vztahuje slovo „sluha“? (b) Jak můžeme přímo z Bible určit totožnost Sluhy, o kterém Izajáš píše ve 42., 49., 50., 52. a 53. kapitole?

³ Slovo „sluha“ se v Izajášově knize objevuje mnohokrát. Někdy je jím označen přímo Izajáš. (Iz. 20:3; 44:26) Jindy se toto slovo vztahuje na celý izraelský národ neboli na Jákoba. (Iz. 41:8, 9; 44:1, 2, 21) Kdo je ale sluha ve významných proroctvích, která jsou zapsána ve 42., 49., 50., 52. a 53. kapitole? Křesťanská řecká písma na tuto otázku jasně odpovídají. Jedno z těchto proroctví, pasáž z Izajáše 53:7 a 8, si četl etiopský úředník, o kterém se píše ve Skutcích. Právě v tu chvíli k němu svatý duch přivedl evangelistu Filipa. Úředník se ho zeptal: „Prosím tě: O kom to prorok říká? O sobě, nebo o někom jiném?“ Filip mu bez váhání vysvětlil, že Izajáš  mluvil o Mesiášovi, tedy o Ježíšovi. (Sk. 8:26–35)

⁴ Krátce po tom, co se Ježíš narodil, spravedlivý Simeon pod působením svatého ducha řekl, že ‚malé dítě Ježíš‘ se stane ‚světlem, aby byl odstraněn závoj z národů‘, jak to bylo předpověděno v Izajášovi 42:6 a 49:6. (Luk. 2:25–32) V Izajášovi 50:6–9 se zase mluví o ponižujícím zacházení, které zakoušel právě Ježíš v tu noc, kdy byl souzen. (Mat. 26:67; Luk. 22:63) A po Letnicích roku 33 n. l. označil Ježíše jako Jehovova „Sluhu“ apoštol Petr. (Iz. 52:13; 53:11; přečti Skutky 3:13, 26) Co se z těchto mesiášských proroctví můžeme dozvědět?

Jehova svého Sluhu školí

5. Jaké školení Sluha dostal?

⁵ Jedno z Izajášových proroctví o Božím Sluhovi ukazuje, jak důvěrný vztah byl mezi Jehovou a jeho prvorozeným Synem v době jeho předlidské existence. (Přečti Izajáše 50:4–9.) Sám Sluha uvádí, že ho Jehova neustále školil. Říká: „Probouzí mé ucho, abych slyšel jako ti poučení [‚učedníci‘, ppč.].“ (Iz. 50:4) Během celé té doby byl Jehovův Sluha poddajným učedníkem — svému Otci naslouchal a učil se od něj. To, že byl vyučován Stvořitelem vesmíru, byla opravdu úžasná výsada.

6. Jak dal Sluha najevo, že se dokonale podřizuje svému Otci?

⁶ V tomto proroctví Sluha označil svého Otce jako ‚Svrchovaného Pána Jehovu‘. Z toho je vidět, že chápal tuto základní pravdu — Jehova má právo vládnout nade vším. To, že se svému Otci dokonale podřizoval, vyjádřil těmito slovy: „Svrchovaný Pán Jehova mi otevřel ucho a já, já se nebouřil. Neobrátil jsem se opačným směrem.“ (Iz. 50:5) Při stvoření hmotného vesmíru i člověka se Sluha stal „vedle [Jehovy] mistrem v díle“. ‚Neustále se před Jehovou radoval, radoval se z úrodné půdy jeho země a věci, které měl rád, byly u lidských synů.‘ (Přísl. 8:22–31)

7. Z čeho je vidět, že Sluha důvěřoval tomu, že ho Otec bude během zkoušek podporovat?

⁷ Když Sluha přišel na zem, školení od Jehovy a láska k lidstvu mu pomáhaly vyrovnávat se s tvrdým odporem. I v náročných situacích dál s potěšením konal vůli svého Otce. (Žalm 40:8; Mat. 26:42; Jan 6:38) Ve zkouškách Ježíš důvěřoval tomu, že má jeho schválení a podporu. Mohl říci to, co bylo předpověděno v Izajášově proroctví: „Ten, kdo mě prohlašuje za spravedlivého, je blízko. Kdo může se mnou zápolit? . . . Pohleď, pomůže mi Svrchovaný Pán Jehova.“ (Iz. 50:8, 9) Jak ukazuje jiné Izajášovo proroctví, Jehova svému věrnému Sluhovi během jeho služby na zemi skutečně pomáhal.

Služba na zemi

8. Co dokazuje, že Ježíš je Jehovův „vyvolený“, o kterém se píše v Izajášovi 42:1?

⁸ Bible uvádí, co se stalo, když byl Ježíš roku 29 n. l. pokřtěn: „Sestoupil na něj svatý duch . . . a z nebe vyšel hlas: ‚Ty jsi můj milovaný Syn; schválil jsem tě.‘“ (Luk. 3:21, 22) Jehova tím jasně ukázal, kdo je jeho „vyvolený“, o kterém Izajáš prorokoval. (Přečti Izajáše 42:1–7.) Toto proroctví Ježíš během své pozemské služby splnil pozoruhodným způsobem. Slova z Izajáše 42:1–4 uplatnil na Ježíše i Matouš. (Mat. 12:15–21)

9, 10. (a) Jak Ježíš během své služby splnil proroctví z Izajáše 42:3? (b) Jak Kristus ‚vynesl právo‘ a kdy ‚zavede právo na zemi‘?

⁹ Židovští náboženští vůdci pohrdali prostými lidmi a jednali s nimi drsně. (Jan  7:47–49) Tito obyčejní lidé byli jako „nalomený rákos“ nebo pohasínající „lněný knot“. Ježíš však s chudými a ztrápenými jednal soucitně. (Mat. 9:35, 36) Laskavě je zval: „Pojďte ke mně všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím.“ (Mat. 11:28) Ježíš navíc ‚vynesl právo‘, a to tím, že druhé učil Jehovovým měřítkům toho, co je správné a co nesprávné. (Iz. 42:3) Také ukázal, že Boží Zákon musí být uplatňován rozumně a milosrdně. (Mat. 23:23) Právo vynesl i tím, že bez předsudků kázal bohatým i chudým. (Mat. 11:5; Luk. 18:18–23)

¹⁰ Izajášovo proroctví také předpovídá, že Jehovův „vyvolený“ ‚zavede právo na zemi‘. (Iz. 42:4) To se stane v blízké budoucnosti, až jako Král mesiášského Království zničí všechny politické systémy a nahradí je svou spravedlivou vládou. Nastolí nový svět, ve kterém „bude přebývat spravedlnost“. (2. Petra 3:13; Dan. 2:44)

„Světlo“ a ‚smlouva‘

11. Jak byl Ježíš ‚světlem národům‘ v prvním století a jak je jím až dodnes?

¹¹ V souladu se slovy v Izajášovi 42:6 se Ježíš skutečně prokázal jako „světlo národům“. Během své služby na zemi poskytoval duchovní světlo především Židům. (Mat. 15:24; Sk. 3:26) Řekl však: „Jsem světlo světa.“ (Jan 8:12) Světlem pro Židy i pro národy se stal nejen tím, že poskytoval duchovní osvícení, ale také tím, že dal svůj dokonalý lidský život jako výkupné za celé lidstvo. (Mat. 20:28) Po svém vzkříšení pověřil učedníky, aby byli jeho svědky „do nejvzdálenější části země“. (Sk. 1:8) Slovní spojení „světlo národů“ použili i Pavel a Barnabáš a uplatnili ho na kazatelskou činnost, kterou vykonávali mezi Nežidy. (Sk. 13:46–48; srovnej Izajáše 49:6) Tato činnost probíhá až dodnes. Ježíšovi pomazaní bratři, kteří jsou ještě na zemi, spolu s jinými ovcemi totiž šíří duchovní světlo a pomáhají lidem, aby v Ježíše uvěřili.

12. Co to znamená, že Jehova dal svého Sluhu jako „smlouvu lidu“?

¹² Ve stejném proroctví Jehova svému vyvolenému Sluhovi řekl: „Budu tě bedlivě střežit a dám tě jako smlouvu lidu.“ (Iz. 42:6) Satan se neustále snažil Ježíše zničit a zabránit mu, aby dokončil svou službu na zemi. Jehova však Ježíše střežil až do ustanoveného času, kdy měl Ježíš zemřít. (Mat. 2:13; Jan 7:30) Potom ho vzkřísil a dal ho jako „smlouvu“ neboli slavnostní slib lidem na zemi. Tento slib zaručuje, že Boží věrný Sluha bude ‚světlem národům‘ i nadále a bude osvobozovat ty, kdo jsou v duchovní tmě. (Přečti Izajáše 49:8, 9.) *

13. Jak Ježíš během své služby na zemi vysvobozoval „ty, kdo sedí ve tmě“, a jak to dělá až dodnes?

 ¹³ V souladu s tímto slibem Jehovův vyvolený Sluha „otvíral slepé oči, vyváděl z kobky vězně“ a vysvobozoval „ty, kdo sedí ve tmě“. (Iz. 42:7) Když byl Ježíš na zemi, dělal to tak, že odhaloval falešné náboženské tradice a kázal dobrou zprávu o Království. (Mat. 15:3; Luk. 8:1) Tím vysvobozoval z duchovního zajetí Židy, kteří se pak stali jeho učedníky. (Jan 8:31, 32) Podobně dal Ježíš duchovní svobodu milionům Nežidů. Své následovníky totiž pověřil, aby ‚šli a činili učedníky z lidí všech národů‘. Slíbil jim, že s nimi bude „až do závěru systému věcí“. (Mat. 28:19, 20) Ze svého nebeského postavení dnes Kristus Ježíš dohlíží na celosvětové kazatelské dílo.

Jehova svého Sluhu vyvýšil

14, 15. Proč Jehova svého Sluhu vyvýšil a jaké postavení mu dal?

¹⁴ V dalším proroctví Jehova o svém mesiášském Sluhovi říká: „Pohleď, můj sluha bude jednat s pochopením. Bude ve vysokém postavení a jistě bude povznesen a velmi vyvýšen.“ (Iz. 52:13) Syn se věrně podřizoval Otcově svrchovanosti a zůstal věrný i v té nejtěžší zkoušce. Jehova ho proto vyvýšil.

¹⁵ Apoštol Petr o Ježíšovi napsal: „Je po Boží pravici, neboť odešel do nebe; a byli mu podřízeni andělé a autority a moci.“ (1. Petra 3:22) A podobně apoštol Pavel uvedl: „Pokořil se a stal se poslušným až do smrti, ano, smrti na mučednickém kůlu. Právě proto ho také Bůh vyvýšil do nadřazeného postavení a laskavě mu dal jméno, které je nad každým jiným jménem, aby v Ježíšově jménu klekalo každé koleno těch v nebi a těch na zemi a těch pod zemskou půdou a aby každý jazyk otevřeně uznával, že Ježíš Kristus je Pánem ke slávě Boha, Otce.“ (Fil. 2:8–11)

16. Jak byl Ježíš v roce 1914 „velmi vyvýšen“ a čeho od té doby dosáhl?

¹⁶ V roce 1914 dal Jehova Ježíšovi ještě vyšší postavení. Dosadil ho na trůn mesiášského Království, takže Ježíš byl „velmi vyvýšen“. (Žalm 2:6; Dan. 7:13, 14) Od té doby ‚podmaňuje uprostřed svých nepřátel‘.  (Žalm 110:2) Nejprve si podmanil Satana s jeho démony a svrhl je do blízkosti země. (Zjev. 12:7–12) Potom jednal jako větší Kýros, když vysvobodil ostatek svých pomazaných bratrů na zemi ze zajetí ‚Velkého Babylónu‘. (Zjev. 18:2; Iz. 44:28) Řídí celosvětovou kazatelskou činnost, díky které začalo shromažďování ‚zbývajících‘ z jeho duchovních bratrů a potom milionů ‚jiných ovcí‘, věrných společníků ‚malého stáda‘. (Zjev. 12:17; Jan 10:16; Luk. 12:32)

17. Co jsme se o Sluhovi dozvěděli v tomto článku?

¹⁷ Studium těchto pozoruhodných proroctví z knihy Izajáš jistě přispělo k tomu, že si našeho Krále a Výplatce, Krista Ježíše, vážíme ještě více. Díky školení, které dostal v nebi, se Jehovovi během své pozemské služby věrně podřizoval. Svou vlastní službou a celosvětovou kazatelskou činností, na kterou až dodnes dohlíží, se stal ‚světlem národům‘. V následujícím článku si rozebereme další proroctví, které se mesiášského Sluhy týká — proroctví o tom, že měl trpět a dát svůj život v náš prospěch. I to jsou věci, o kterých bychom měli před Památnou slavností ‚bedlivě uvažovat‘. (Hebr. 12:2, 3)

[Poznámky pod čarou]

Pro zopakování

• Kdo je „sluha“ z Izajášova proroctví a jak to víme?

• Jaké školení od Jehovy Sluha dostal?

• Proč je Ježíš označen jako „světlo národům“?

• Do jakého postavení byl Sluha vyvýšen?

[Studijní otázky]

[Obrázek na straně 21]

Filip jasně ukázal, že „sluha“ z Izajášova proroctví je Ježíš, Mesiáš

[Obrázek na straně 23]

Jehovův vyvolený Sluha jednal s chudými a ztrápenými lidmi soucitně

[Obrázek na straně 24]

Jehova svého Syna vyvýšil a dosadil ho na trůn mesiášského Království