Měl jsi dřív výsady ve sboru? Můžeš je získat znovu?

MĚL jsi dřív nějaké odpovědné postavení ve sboru? Možná jsi byl služebním pomocníkem nebo starším. Anebo jsi byl v nějakém odvětví celodobé služby. Bezesporu ti to přinášelo radost a hluboké uspokojení, ale z nějakého důvodu už tyto výsady nemáš.

Možná ses rozhodl, že se jich vzdáš kvůli tomu, aby ses mohl starat o členy své rodiny. Důvodem mohl být také vysoký věk nebo špatné zdraví. Takové rozhodnutí není známkou selhání. (1. Tim. 5:8) Filip, který žil v prvním století, sloužil jako misionář, ale později se usadil v Cesareji, aby se staral o rodinu. (Sk. 21:8, 9) David, král starověkého Izraele, v pokročilém věku zařídil, aby na trůn nastoupil jeho syn Šalomoun. (1. Král. 1:1, 32–35) Jak Filipa, tak Davida však Jehova dále miloval a vážil si jich, a tito muži jsou v úctě stále.

Mohlo se však také stát, že ti výsady ve sboru byly odebrány. Bylo důvodem tvé nerozumné jednání? Anebo rodinné problémy? (1. Tim. 3:2, 4, 10, 12) Je možné, že jsi s tím nesouhlasil, a pocity křivdy máš dodnes.

O výsady můžeš usilovat znovu

Můžeš výsady ve sboru opět získat? Ve většině případů ano. Musíš však chtít o ně usilovat. (1. Tim. 3:1) Ale proč o ně usilovat? Ze stejného důvodu, z jakého ses zasvětil Jehovovi — z lásky k němu a k těm, kdo mu slouží. Pokud jsi ochoten tuto lásku projevovat tím, že chceš ve sboru sloužit znovu, Jehova tě bude používat se všemi tvými zkušenostmi — s těmi dřívějšími i s těmi, které jsi získal poté, co jsi o výsady přišel.

Vzpomeň si na ujištění, které Jehova dal Izraelitům, když tento národ své výsady služby právem ztratil. Boží Slovo říká: „Já jsem Jehova, nezměnil jsem se. A vy jste synové Jákoba; nedospěli jste ke svému skončení.“ (Mal. 3:6) Jehova Izraelity miloval a přál si používat je dál. Stejně se zajímá i o tebe a chce tě v budoucnosti používat. Co můžeš dělat za současných okolností? Při službě teokratickým zájmům záleží více na duchovním zdraví než na přirozených schopnostech. Když tedy v současné době větší odpovědnosti ve sboru nemáš, zaměř se na to, abys posiloval své duchovní smýšlení.

K tomu, aby ses ‚posilnil‘ ve víře, musíš ‚pátrat po Jehovovi a jeho síle‘. (1. Kor. 16:13; Žalm 105:4) Jedním ze způsobů, jak to dělat, je upřímně se modlit. Když Jehovovi říkáš o své situaci, vyjadřuj mu své pocity a pros ho o svatého ducha. Tím si k Jehovovi vytvoříš bližší vztah, a to tě upevní. (Žalm 62:8; Fil. 4:6, 13) Dalším způsobem, jak své duchovní smýšlení můžeš posilovat, je lépe studovat Boží Slovo. Jelikož máš nyní méně odpovědností, mohl bys více času věnovat osobnímu a rodinnému studiu a tak si znovu osvojit návyk, který se ti možná nepodařilo udržet.

Samozřejmě, že stále zastupuješ Jehovu jako jeden z jeho svědků. (Iz. 43:10–12)  Tou největší výsadou, jakou může mít každý z nás, je být ‚Božím spolupracovníkem‘. (1. Kor. 3:9) Zvýšený podíl na kazatelské službě je vynikající způsob, jak můžeš prohlubovat své duchovní smýšlení a jak k tomu můžeš pomáhat druhým.

Se svými pocity se můžeš vyrovnat

Ztráta nějaké výsady v tobě může vyvolat stud nebo lítost. Mohl bys mít sklon své jednání ospravedlňovat. Ale co když odpovědní bratři tvým důvodům sice naslouchali, ale přesto si myslí, že bys určitou výsadu dál mít neměl? Mohou v tobě přetrvávat negativní pocity a bránit ti v tom, abys o výsady usiloval, nebo mohou dokonce způsobit, že pro tebe bude těžké se ze své zkušenosti poučit. Uvažujme o tom, co zažili Job, Manasse a Josef, a jak to člověku může pomoci negativní pocity překonat.

Job žil v patriarchální společnosti, v níž zastupoval druhé před Jehovou a měl postavení staršího muže a soudce. (Job 1:5; 29:7–17, 21–25) V době, kdy se mu dařilo velmi dobře, přišel o majetek, děti a zdraví. S tím vším ztratil také dobrou pověst. „Vysmívají [se mi],“ řekl Job, „ti, kteří jsou na dny mladší než já.“ (Job 30:1)

Job měl pocit, že je zcela nevinný a chtěl se před Bohem ospravedlňovat. (Job 13:15) Byl však ochoten na Jehovu čekat, což přineslo dobré výsledky. Pochopil, že usměrnění opravdu potřebuje, a to především kvůli tomu, jak reagoval na zkoušky, kterými procházel. (Job 40:6–8; 42:3, 6) Byl pokorný, což nakonec vedlo k tomu, že mu Bůh ve velké míře požehnal. (Job 42:10–13)

Pokud jsi nějakou výsadu ztratil kvůli tomu, že ses dopustil něčeho nesprávného, možná si říkáš, zda ti Jehova a spolukřesťané vůbec někdy skutečně odpustí a zapomenou na to. Přemýšlej o tom, co zažil judský král Manasse. „Ve velkém měřítku činil to, co bylo špatné v Jehovových očích, aby ho urážel.“ (2. Král. 21:6) Přesto zemřel jako věrný muž, v postavení krále. Jak je to možné?

Manasse totiž nakonec přijal ukáznění. Nejprve ignoroval varování, a Jehova proti němu přivedl Asyřany, kteří ho spoutali a odvedli do vyhnanství do vzdáleného Babylónu. Tam Manasse „obměkčoval obličej Jehovy, svého Boha, a stále se velice pokořoval kvůli Bohu svých praotců. A stále se k němu modlil.“ Pokání vycházející ze srdce přineslo ovoce v podobě skutků a Manassemu bylo odpuštěno. (2. Par. 33:12, 13)

Výsady, o které člověk přišel, zřídka získá zpět všechny najednou. Časem ti však mohou být svěřeny některé menší úkoly. Pokud je přijmeš a budeš je vykonávat co nejlépe, může to vést k tomu, že dostaneš další odpovědnosti. Je však možné, že se tvá situace nezlepší tak rychle nebo tak snadno, jak by sis přál. Mohou přijít různá zklamání.  Ochota a vytrvalost však přinesou dobré výsledky.

Vzpomeň si, co prožil například Jákobův syn Josef. Když mu bylo 17 let, jeho bratři ho neprávem prodali do otroctví. (1. Mojž. 37:2, 26–28) Něco takového od synů svého otce určitě nečekal. Byl však ochoten se s těmito okolnostmi vyrovnat a díky Jehovovu požehnání byl dosazen „nad domem svého pána“. (1. Mojž. 39:2) Později byl Josef uvržen do vězení. Zůstal věrný a Jehova byl s ním, takže mu nakonec byly svěřeny všechny záležitosti věznice. (1. Mojž. 39:21–23)

Josef nevěděl, že to všechno má svůj účel. Zkrátka dál dělal, co mu okolnosti dovolovaly. Jehova ho tak mohl použít k zachování rodové linie vedoucí k zaslíbenému Semeni. (1. Mojž. 3:15; 45:5–8) Nikdo z nás sice nemůže očekávat, že bude hrát tak důležitou úlohu jako Josef, ale inspirovaná zpráva ukazuje, že Jehovova ruka zasahuje do toho, jaké výsady jeho služebníci dostávají. Napodobuj tedy Josefa a čekej na Jehovu.

Z obtížných zkušeností se můžeš poučit

Job, Manasse a Josef prožívali skličující období. Všichni tři přijali to, co Jehova připustil, a každý z nich si z toho vzal cenné poučení. Jaké poučení si můžeš vzít ty?

Snaž se zjistit, co tě Jehova možná chce naučit. Job byl tak zoufalý, že se začal zaměřovat sám na sebe a ztratil ze zřetele důležitější otázky. Jehova ho však láskyplně ukáznil, a Job znovu získal vyrovnanost. Přiznal: „Hovořil [jsem], ale nerozuměl jsem.“ (Job 42:3) Pokud se cítíš ztrátou výsad dotčen, ‚nemysli si o sobě více, než je nutné si myslet, ale mysli tak, abys měl zdravou mysl‘. (Řím. 12:3) Jehova ti chce možná pomoci, aby ses změnil, a to způsobem, kterému ještě plně nerozumíš.

Přijmi ukáznění. Manasse mohl mít zpočátku pocit, že si tak přísné pokárání nezaslouží. Ale přijal ho, projevil pokání a se špatným jednáním přestal. Bez ohledu na to, co si o ukáznění myslíš, ‚pokoř se v Jehovových očích, a on tě vyvýší‘. (1. Petra 5:6; Jak. 4:10)

Buď trpělivý a poddajný. Josefa mohly jeho zážitky snadno vést k tomu, že by v sobě živil nenávist a touhu po pomstě. On ale projevoval pochopení a milosrdenství. (1. Mojž. 50:15–21) Pokud prožíváš zklamání, buď trpělivý. Buď ochoten nechat se Jehovou školit.

Sloužil jsi dřív ve sboru v odpovědném postavení? Dej Jehovovi příležitost, aby ti výsady svěřil znovu. Posiluj své duchovní smýšlení. Své pocity zmírňuj trpělivostí a pokorou. Ochotně přijímej jakékoli úkoly. Buď si jistý, že „Jehova nezadrží nic dobrého těm, kdo chodí v bezúhonnosti“. (Žalm 84:11)

[Praporek na straně 30]

Posiluj se ve víře prostřednictvím upřímných modliteb

[Obrázek na straně 31]

Vynikající způsob, jak můžeš prohlubovat své duchovní smýšlení, je více se věnovat kazatelské službě

[Obrázek na straně 32]

Dej Jehovovi příležitost, aby ti výsady svěřil znovu