Objev skrytého pokladu
Objev skrytého pokladu
STALO se vám někdy, že jste objevili poklad na místě, kde jste to vůbec nečekali? Něco takového se přihodilo 27. března 2005 estonskému svědku Jehovovu, který se jmenuje Ivo Laud. Pomáhal jedné starší sestře, Almě Vardjaové, s demolicí staré kůlny. Když odstranili vnější stěnu, všimli si prkna, které zakrývalo jednu stranu nosného sloupku. Za prknem našli dutinu dlouhou 1,2 metru a hlubokou i širokou 10 centimetrů, která byla zakryta kusem dřeva v odpovídající velikosti. (1) Byla to skrýš s pokladem. Co to bylo za poklad? A kdo ho tam schoval?
Ve skrýši leželo několik balíků důkladně zabalených v tlustém papíře. (2) Byla v nich literatura svědků Jehovových v estonštině, z velké části studijní články ze Strážné věže, včetně několika z roku 1947. (3) Byly pečlivě opsány rukou. Některé balíky obsahovaly klíč k záhadě, kdo tam ten poklad ukryl. Tím klíčem byly záznamy z výslechů Almina manžela Villema Vardji. Našly se zde také informace o délce jeho pobytu ve vězení. Proč byl vlastně uvězněn?
Villem Vardja sloužil v odpovědném postavení ve sborech svědků Jehovových ve městech Tartu a Otepää v Estonsku. Biblickou pravdu zjevně poznal nějakou dobu před druhou světovou válkou. Potom, za vlády komunistického režimu, byl bratr Vardja 24. prosince 1948 zatčen pro svou náboženskou činnost. Příslušníci tajné policie ho vyslýchali a opakovaně bili, když se ho snažili přinutit, aby řekl jména svých spoluvěřících. U soudu nedostal možnost se hájit a byl odsouzen k deseti letům v ruských vězeňských táborech.
Bratr Vardja byl Jehovovi věrný až do své smrti 6. března 1990. Jeho manželka neměla o skrýši s literaturou ani tušení. Její manžel ji určitě chtěl chránit pro případ, že by byla vyslýchána. Proč ale literaturu skrýval? Protože sovětský Výbor státní bezpečnosti, KGB, dělal často nečekané prohlídky v domech svědků Jehovových a hledal náboženské publikace. Bratr Vardja tuto literaturu pravděpodobně ukryl proto, aby jeho spoluvěřící měli nějaký duchovní pokrm, kdyby KGB všechno ostatní zabavila. Jiné skrýše s literaturou byly nalezeny již dříve, v létě 1990. Jedna byla v Tartu na jihu Estonska a také byla dílem Villema Vardji.
Proč můžeme nalezenou literaturu označit za poklad? Protože tyto pracně opsané a pečlivě ukryté články výmluvně ukazují, jaké ocenění měli svědkové pro duchovní pokrm, jenž byl v té době dostupný. (Mat. 24:45) Vážíš si duchovních opatření, která máš k dispozici v místě, kde žiješ? Patří k nim Strážná věž, která kromě estonštiny vychází ve více než 170 jazycích.