Přejít k článku

Přejít na obsah

Věčný život na zemi — Znovu objevená naděje

Věčný život na zemi — Znovu objevená naděje

Věčný život na zemi — Znovu objevená naděje

„Danieli, ty ta slova utaj . . . až do času konce. Mnozí se budou toulat, a pravé poznání se rozhojní.“ (DAN. 12:4)

1, 2. Jakými otázkami se bude zabývat tento článek?

MILIONY lidí dnes jasně rozumí tomu, že naděje na věčný život v pozemském ráji je založena na Písmu. (Zjev. 7:9, 17) Na počátku lidských dějin Bůh ukázal, že když byl člověk stvořen, neměl žít jen po nějakou dobu a pak zemřít, ale měl žít věčně. (1. Mojž. 1:26–28)

2 Povznesení lidstva k dokonalosti, kterou Adam ztratil, bylo součástí naděje izraelského národa. To, jakým způsobem Bůh umožní, aby lidé žili navždy v pozemském ráji, vysvětlují Křesťanská řecká písma. Proč tedy bylo nutné, aby tato naděje člověka byla znovu objevena? Jak byla objasněna a oznámena milionům lidí?

Naděje zahalena

3. Proč není překvapující, že naděje lidstva na věčný život na zemi byla zahalena?

3 Ježíš předpověděl, že falešní proroci zkazí jeho nauky a že většina lidí bude zavedena na scestí. (Mat. 24:11) Apoštol Petr křesťany varoval: „I mezi vámi budou falešní učitelé.“ (2. Petra 2:1) Apoštol Pavel mluvil o tom, že nastane „časové období, kdy [lidé] nesnesou zdravé učení, ale budou si shromažďovat učitele ve shodě se svými vlastními touhami, aby jim lechtali uši“. (2. Tim. 4:3, 4) Na tom, že lidé jsou zaváděni na scestí, má podíl Satan. Použil odpadlé křesťany, aby povzbuzující pravdu o Božím záměru s člověkem a se zemí zahalil. (Přečti 2. Korinťanům 4:3, 4.)

4. Jakou naději danou lidstvu zavrhli odpadlí náboženští vůdci?

4 Písmo vysvětluje, že Boží Království je nebeská vláda, která zničí všechny lidmi vytvořené vlády. (Dan. 2:44) Během Kristova tisíciletého panování bude Satan spoután v propasti, mrtví budou vzkříšeni a lidstvo bude na zemi povzneseno k dokonalosti. (Zjev. 20:1–3, 6, 12; 21:1–4) Odpadlí náboženští představitelé křesťanstva však přijali jiné názory. Například církevní Otec Origenes z Alexandrie, který žil ve třetím století, odsoudil ty křesťany, kteří věřili, že Milénium přinese požehnání na zemi. Katolický teolog Augustin z Hippa (354–430 n. l.) „zastával názor, že žádné milénium nebude,“ říká The Catholic Encyclopedia. *

5, 6. Proč Origenes a Augustin odporovali učení o Miléniu?

5 Proč Origenes a Augustin odporovali učení o Miléniu? Origenes byl žákem Kléménta Alexandrijského a ten převzal z řecké tradice myšlenku o nesmrtelné duši. Origenes byl velmi ovlivněn Platónovými názory o duši, a proto „do křesťanské doktríny vestavěl celý soubor nauk souvisejících s duší, který převzal od Platóna,“ uvádí teolog Werner Jaeger. Pozemská požehnání Milénia tak Origenes přesunul do duchovní sféry.

6 Pokud jde o Augustina, ten přijal „křesťanství“ ve svých 33 letech a předtím byl stoupencem novoplatonismu — formy platónské filozofie, kterou vytvořil ve třetím století Plótinos. Augustin po svém obrácení zůstal ve způsobu uvažování novoplatonistou. „V jeho mysli se náboženství Nového zákona naprosto smísilo s platónskou tradicí řecké filozofie,“ říká The New Encyclopædia Britannica. Pro Tisíciletou vládu, o které se píše ve 20. kapitole Zjevení, měl Augustin „alegorické vysvětlení“, uvádí The Catholic Encyclopedia a dodává, že „toto vysvětlení . . . přijali další po sobě jdoucí západní teologové a původní podoba názoru na milénium již nedostávala podporu“.

7. Která falešná nauka podkopala naději člověka na věčný život na zemi a jak k tomu došlo?

7 Naděje lidstva na věčný život na zemi byla podkopána názorem, jenž převládal ve starověkém Babylóně a odtud se rozšířil po celém světě, totiž že člověk má nesmrtelnou duši nebo ducha, který v hmotném těle pouze přebývá. Křesťanstvo tuto myšlenku převzalo a teologové překrucovali Písmo tak, aby se zdálo, že texty, které mluví o nebeské naději, učí to, že všichni dobří lidé jdou do nebe. Podle tohoto názoru člověk žije na zemi jen přechodně — jako by na zkoušku, která rozhodne, zda je hoden života v nebi. Něco podobného se s původní nadějí na věčný život na zemi stalo Židům. Židé postupně přijali řeckou představu o vrozené nesmrtelnosti, a jejich naděje na pozemský život se vytratila. Tato představa je naprosto odlišná od toho, co o člověku říká Bible. Člověk je tvor hmotný, a ne duchovní. Prvnímu člověku Jehova řekl: „Jsi . . . prach.“ (1. Mojž. 3:19) Věčným domovem lidstva není nebe, ale země. (Přečti Žalm 104:5; 115:16.)

Záblesky pravdy

8. Co začátkem 17. století někteří učenci říkali o naději pro lidstvo?

8 Ačkoli většina náboženství, která tvrdí, že jsou křesťanská, naději na věčný život na zemi popírá, Satanovi se nepodařilo pravdu úplně zakrýt. V průběhu staletí někteří pečliví čtenáři Bible záblesky pravdy zahlédli, když porozuměli některým stránkám Božího záměru povznést lidstvo k dokonalosti. (Žalm 97:11; Mat. 7:13, 14; 13:37–39) Začátkem 17. století bylo Svaté Písmo dostupnější, a to díky biblickým překladům a tisku. V roce 1651 jeden učenec napsal, že jestliže prostřednictvím Adama lidé „ztratili ráj a věčný život na zemi“, pak v Kristu „bude všem lidem umožněno žít na zemi; protože jinak by toto porovnání nebylo správné“. (Přečti 1. Korinťanům 15:21, 22.) John Milton (1608–1674), jeden ze slavných anglických básníků, napsal dílo Ztracený ráj a pokračování nazvané Ráj opět nabytý. Ve svých spisech se zmiňoval o tom, že věrní lidé obdrží odměnu v pozemském ráji. Ačkoli studiu Bible věnoval velkou část svého života, uvědomoval si, že biblické pravdě bude možné plně rozumět teprve v době Kristovy přítomnosti.

9, 10. (a) Co napsal Isaac Newton o naději lidstva? (b) Proč se Newton domníval, že Kristova přítomnost je ještě daleko?

9 Hluboký zájem o Bibli měl také slavný matematik sir Isaac Newton (1642–1727). Pochopil, že svatí budou vzkříšeni k nebeskému životu a budou neviditelně panovat s Kristem. (Zjev. 5:9, 10) O poddaných tohoto Království napsal: „Po dni soudu bude země dále obydlena smrtelníky, a to nejen po 1 000 let, ale dokonce navždy.“

10 Newton se domníval, že Kristova přítomnost nastane až v daleké budoucnosti. „Jedním důvodem, proč Newton viděl Boží Království tak daleko, byl jeho pesimismus vycházející z toho, že všude kolem sebe viděl velké odpadlictví v podobě zakořeněné nauky o Trojici,“ řekl historik Stephen Snobelen. Dobrá zpráva byla stále zahalena. Newton neviděl žádné křesťanské hnutí, které by ji kázalo. Napsal: „Těmto Danielovým [proroctvím] a Janovým proroctvím [zaznamenaným v knize Zjevení] nemá být porozuměno až do času konce.“ Newton vysvětlil: „‚Potom,‘ dí Daniel, ‚mnozí budou běhat sem a tam a přibude poznání.‘ Neboť evangelium musí být před velkým soužením a koncem světa kázáno ve všech národech. Zástup nesoucí palmy, který vychází z velkého soužení, nemůže být nespočetný a ze všech národů, pokud se takovým nestane díky kázání evangelia dříve, než to přijde.“ (Dan. 12:4; Mat. 24:14; Zjev. 7:9, 10)

11. Proč v době Miltona a Newtona naděje lidstva zůstávala pro většinu lidí zahalená?

11 V době, kdy žili Milton a Newton, bylo nebezpečné vyjadřovat názory, jež byly v rozporu s oficiálními církevními naukami. Většina výsledků, k nimž došli při svém biblickém bádání, tedy byla uveřejněna až po jejich smrti. Učení o vrozené nesmrtelnosti nebylo v období reformace v 16. století zreformováno a nejvlivnější křesťanské církve navíc dále učily Augustinovu myšlenku, že Milénium není věcí budoucnosti, ale že už proběhlo. Vzrostlo poznání v čase konce?

„Pravé poznání se rozhojní“

12. Kdy se mělo pravé poznání rozhojnit?

12 Pokud jde o ‚čas konce‘, Daniel předpověděl velmi příznivý vývoj. (Přečti Daniela 12:3, 4, 9, 10.) A Ježíš řekl: „V tom čase budou spravedliví zářit jasně jako slunce.“ (Mat. 13:43) Jak se v čase konce pravé poznání rozhojnilo? Podívejme se, k čemu došlo v průběhu několika desetiletí před rokem 1914, v němž čas konce nastal.

13. Co napsal Charles Taze Russell o zkoumání námětu obnova?

13 Koncem 19. století se někteří upřímní jedinci snažili porozumět „vzoru zdravých slov“. (2. Tim. 1:13) Jedním z nich byl Charles Taze Russell. V roce 1870 společně s několika jinými lidmi, kteří hledali pravdu, vytvořili skupinu ke studiu Bible. V roce 1872 zkoumali námět obnovy. Russell později napsal: „Do té doby jsme jasně neviděli ten velký rozdíl mezi odměnou pro církev [sbor pomazaných křesťanů], která je nyní zkoušena, a odměnou pro věrné ze světa.“ Odměnou pro tuto druhou skupinu bude „obnova dokonalého lidského života, z jakého se kdysi těšil v Edenu jejich prapředek a hlava, Adam“. Russell uznával, že mu ve studiu Bible pomohli jiní lidé. Koho měl například na mysli?

14. (a) Jak Henry Dunn rozuměl slovům ve Skutcích 3:21? (b) K čemu dospěl Henry Dunn při zkoumání otázky, kdo bude žít věčně na zemi?

14 Patřil k nim Henry Dunn. Ten psal o časech „obnovy všech věcí, o nichž mluvil Bůh ústy svých svatých proroků staré doby“. (Sk. 3:21) Dunn věděl, že k této obnově patří to, že lidstvo bude povzneseno k dokonalosti na zemi během Tisícileté vlády Krista. Zkoumal také otázku, na kterou mnozí neznali odpověď, totiž kdo bude žít věčně na zemi. Objasnil, že miliony lidí budou vzkříšeny, budou se učit pravdě a budou mít příležitost projevovat víru v Krista.

15. Co George Storrs rozpoznal ohledně vzkříšení?

15 V roce 1870 George Storrs došel k závěru, že nespravedliví budou vzkříšeni a dostanou příležitost žít věčně. Z Písma také rozpoznal, že ten, kdo bude vzkříšen, ale příležitosti žít věčně se nechopí, „skončí ve smrti, i kdyby ‚hříšník byl stoletý‘“. (Iz. 65:20) Storrs žil v Brooklynu v New Yorku a byl vydavatelem časopisu Bible Examiner.

16. Čím se badatelé Bible odlišili od křesťanstva?

16 Russell na základě Bible poznal, že přišel čas, aby byla dobrá zpráva oznamována v širokém rozsahu. A tak v roce 1879 začal vydávat časopis Sionská Strážná věž a zvěstovatel přítomnosti Kristovy nyní známý jako Strážná věž hlásající Jehovovo Království. Pravdě o naději lidstva předtím rozumělo jen málo lidí, ale pak skupiny badatelů Bible v mnoha zemích začaly dostávat Strážnou věž a studovat ji. Badatelé Bible byli přesvědčeni, že do nebe půjde jen malý počet osob, zatímco miliony lidí obdrží dokonalý život na zemi. Tímto názorem se odlišili od většiny křesťanstva.

17. Jak se pravé poznání rozhojnilo?

17 Předpověděný ‚čas konce‘ začal v roce 1914. Skutečně se pravé poznání o naději lidstva rozhojnilo? (Dan. 12:4) V roce 1913 už byla Russellova kázání uveřejňována ve 2 000 novinách s celkovým počtem 15 000 000 čtenářů. Do konce roku 1914 zhlédlo přes 9 000 000 lidí na třech kontinentech „Fotodrama Stvoření“ — program, ke kterému patřily film a diapozitivy a který vysvětloval Kristovu tisíciletou vládu. Od roku 1918 do roku 1925 si přednášku „Miliony nyní žijících lidí nikdy nezemrou“, která pojednávala o věčném životě na zemi, mohli vyslechnout lidé po celém světě ve více než 30 jazycích. V roce 1934 svědkové Jehovovi už chápali, že ti, kdo doufají, že budou věčně žít na zemi, by se měli dát pokřtít. Díky tomu, že porozuměli naději na věčný život na zemi, kázali dobrou zprávu o Království s novým nadšením. Dnes za tuto naději projevují Jehovovi vděčnost miliony lidí.

‚Slavná svoboda‘ před námi

18, 19. Čím se bude vyznačovat život, který je předpověděn u Izajáše 65:21–25?

18 Prorok Izajáš byl inspirován, aby psal o životě, z něhož se Boží lid bude těšit na zemi. (Přečti Izajáše 65:21–25.) Některé stromy, jež existovaly asi před 2 700 lety, kdy Izajáš tato slova napsal, zřejmě existují až dodnes. Umíš si představit, že bys žil tak dlouho a stále byl při síle a v dobrém zdraví?

19 Život už nebude jen krátkou cestou od kolébky k hrobu, ale bude lidem poskytovat nekonečné množství příležitostí stavět, sázet a učit se. Představ si, jaká přátelství budeš moci rozvíjet. Tyto láskyplné vztahy se budou stále prohlubovat. Bude nádherné, až všichni na zemi budou mít „slavnou svobodu Božích dětí“. (Řím. 8:21)

[Poznámka pod čarou]

^ 4. odst. Augustin tvrdil, že Tisíciletá vláda Božího Království není věcí budoucnosti, ale že začala založením katolické církve.

Jak byste to vysvětlili?

• Jak došlo k tomu, že naděje na věčný život na zemi byla zahalena?

• Čemu někteří čtenáři Bible porozuměli v 17. století?

• Jak se skutečná naděje lidí postupně objasňovala před rokem 1914?

• Jak se poznání o pozemské naději rozhojnilo?

[Studijní otázky]

[Obrázky na straně 13]

Básník John Milton (vlevo) a matematik Isaac Newton (vpravo) věděli o naději na věčný život na zemi

[Obrázky na straně 15]

První badatelé Bible na základě Písma rozeznali, že je čas lidem po celém světě oznamovat pravou naději