Projevujme lásku neslyšícím bratrům a sestrám

BOŽÍ lid dnes tvoří velkou rodinu duchovních bratrů a sester, kteří jsou pokračovateli takových mužů a žen ze starověku, jako byli Samuel, David, Samson, Raab, Mojžíš, Abraham, Sára, Noe a Abel. Do této rodiny patří i mnoho neslyšících. Například prvními dvěma svědky Jehovovými v Mongolsku byl neslyšící manželský pár. A díky ryzosti našich neslyšících spoluvěřících v Rusku jsme dosáhli vítězství u Evropského soudu pro lidská práva.

V dnešní době „věrný a rozvážný otrok“ zajišťuje, aby vycházely publikace ve znakovém jazyce, a také pro neslyšící organizuje sbory a krajské i oblastní sjezdy. (Mat. 24:45) Ti z toho mají veliký užitek. * Ale napadlo tě někdy, jaké to asi pro neslyšícího bylo poznávat pravého Boha a dělat pokroky v pravdě, když nemohl využívat tato opatření? A uvažoval jsi někdy o tom, co bys mohl dělat pro neslyšící v místě, kde žiješ?

Jaké to bylo v minulosti

Co by ses asi dozvěděl, kdyby ses některých pamětníků z řad neslyšících zeptal, jak poznávali Boha? Možná by ti popsali, jaké měli pocity, když se poprvé setkali s tím, že Bůh má jméno — jak tato jediná pravda změnila jejich život a posilovala je po celá ta léta, kdy nebyly k dispozici videoprogramy nebo DVD ve znakovém jazyce, které by jim pomáhaly poznávat hlubší biblické pravdy. Možná by vyprávěli, jaké to bylo, když ve znakovém jazyce ještě nebyla pořádána křesťanská shromáždění, ani do něj nebyla tlumočena. Někdo si možná sedl vedle nich a psal jim poznámky na list papíru, aby věděli, o čem se mluví. Tímto způsobem jeden neslyšící bratr poznával biblické pravdy sedm let, než se konečně našel tlumočník.

Pamětníci mezi neslyšícími svědky vzpomínají i na to, jak kázali slyšícím lidem. V jedné ruce drželi kartičku, na které byl napsán jednoduchý úvod pro službu dům od domu, a v druhé ruce mívali nejnovější časopisy Probuďte se! a Strážná věž. Bylo pro ně také velmi obtížné studovat Bibli s jinou neslyšící osobou, protože tištěným publikacím používaným při studiu ani jeden z nich dobře nerozuměl. Pravděpodobně si vzpomenou i na pocit marnosti, který zažívali, když jim ve službě lidé nerozuměli, a oni proto nemohli v biblickém rozhovoru pokračovat. Také dobře vědí, jaké to je, když někdo má hlubokou lásku k Jehovovi, ale nemá jistotu, že jeho vlastní rozhodnutí jsou správná, protože neví, zda dané věci dobře rozumí.

Naši neslyšící bratři a sestry se navzdory všem těmto překážkám pevně drželi své ryzosti. (Job 2:3) Toužebně čekali na Jehovu. (Žalm 37:7) A Jehova jim nyní žehná v míře, v jaké to mnozí nikdy nepředpokládali.

Představ si, jaké úsilí vynakládal jeden neslyšící bratr, když jako manžel a otec svědomitě vedl rodinné studium v době, kdy ještě nebyly dostupné videonahrávky ve znakovém jazyce. Jeho syn vzpomíná: „Rodinné  studium bylo pro otce vždy náročné, protože nás mohl vyučovat jen na základě tištěných publikací. Často psanému textu plně nerozuměl. My děti jsme mu to moc neulehčily. Hned jsme ho upozornily, že něco vysvětlil nesprávně. Přes to všechno se ani jednou nestalo, že by rodinné studium zrušil. Byl přesvědčen, že učit nás o Jehovovi je důležitější než trapné pocity, které občas zažíval kvůli svému omezenému porozumění angličtině.“

Vezměme si také příklad Richarda, který žije v Brooklynu v New Yorku. Tomuto neslyšícímu bratrovi je přes sedmdesát let a je slepý. Richard je pověstný svou pravidelnou účastí na křesťanských shromážděních. Do sálu Království jezdí sám metrem a počítá přitom stanice, aby věděl, kdy má vystoupit. Jednou v zimě byla tak silná sněhová bouře, že shromáždění bylo zrušeno. Všichni členové sboru se to dozvěděli, ale na Richarda se nějak zapomnělo. Pak si to bratři uvědomili a začali ho hledat. Našli ho, jak stojí před sálem a trpělivě čeká, až někdo otevře. Když se ho zeptali, proč se vydal ven v té vánici, odpověděl: „Z lásky k Jehovovi.“

Co můžeš dělat ty?

Bydlí v místě, kde žiješ, nějací neslyšící? Mohl by ses naučit několik znaků jejich jazyka, aby ses s nimi dorozuměl? Když neslyšící lidé někoho učí svému jazyku, jsou obvykle velmi laskaví a trpěliví. Možná potkáš neslyšícího náhodně nebo ve službě. Co můžeš udělat? Snaž se komunikovat. Používej gesta, piš, kresli, ukazuj obrázky nebo tyto způsoby kombinuj. I když ten člověk naznačuje, že ho pravda nezajímá, řekni o rozhovoru nějakému svědkovi, který je neslyšící nebo umí znakový jazyk. Když je biblické poselství předáno ve znakovém jazyce, může na neslyšícího víc zapůsobit.

Možná se znakový jazyk učíš a chodíš do sboru, kde se používá. Co ti pomůže, abys ve znakování a v porozumění tomuto jazyku dělal pokroky? Ve sboru jsou zřejmě i jiní slyšící zvěstovatelé, ale co kdybys „vypnul“ svůj hlas? Usnadní ti to ve znakovém jazyce myslet, to znamená myslet vizuálně. Občas budeš asi v pokušení ulehčit si situaci mluvením. Je to však stejné, jako když se učíš jakýkoli jiný jazyk — máš-li mluvit plynně, musíš vytrvat.

Tím, že vynakládáš úsilí, abys používal znakový jazyk, projevuješ neslyšícím bratrům a sestrám lásku a úctu. Představ si pocity frustrace, které neslyšící dnes a denně mají kvůli tomu, že lidem v zaměstnání nebo ve škole nerozumějí. „Denně se všude kolem mě mluví,“ říká jeden neslyšící bratr. „Často ve mně narůstá pocit, že jsem osamělý a přehlížený, a pak bývám podrážděný až vzteklý. Slovy se dá těžko vyjádřit,  jak se někdy cítím.“ Naše shromáždění by měla být oázou, kde neslyšící bratři a sestry dostávají duchovní pokrm a těší se ze srdečných rozhovorů a vřelého společenství. (Jan 13:34, 35)

Kromě toho jsou v mnoha sborech skupiny neslyšících, kterým jsou shromáždění tlumočena. Mají-li neslyšící členové sboru dobře rozumět vyučování, potřebují sedět v předních řadách sálu Království. To jim umožňuje mít v jednom zorném poli tlumočníka i řečníka, aniž by je cokoli rušilo. Zkušenosti ukazují, že ostatní členové sboru si na to poměrně rychle zvyknou a nerozptyluje je to. Stejně se to dělá i na krajských a oblastních sjezdech, na kterých je program tlumočen do znakového jazyka. Obětaví tlumočníci si zaslouží pochvalu za to, že předávají informace způsobem, který je pro neslyšící smysluplný a přirozený.

Možná patříš do sboru, který podporuje skupinu znakového jazyka nebo ve kterém je několik neslyšících, pro něž jsou shromáždění tlumočena. Jak můžeš těmto neslyšícím bratrům projevit osobní zájem? Pozvi je k sobě domů. Pokud je to možné, nauč se pár znaků. Nenech se odradit komunikační bariérou. Určitě najdeš nějaký způsob, jak se s nimi dorozumět, a tak jim projevit svou lásku. Na takové setkání pak budete rádi vzpomínat. (1. Jana 4:8) Naši neslyšící spolukřesťané mají mnoho co nabídnout. Jsou velmi družní, vnímaví a mají skvělý smysl pro humor. Jeden bratr, jehož oba rodiče jsou neslyšící, říká: „Celý život jsem byl obklopen neslyšícími lidmi a dali mi mnohem víc, než jim kdy můžu oplatit. Od neslyšících bratrů a sester se toho můžeme hodně naučit.“

Jehova své věrné ctitele, včetně neslyšících, opravdu miluje. Příklad, který naši neslyšící bratři a sestry dávají svou vírou a vytrvalostí, je pro Boží organizaci rozhodně obohacením. Projevujme jim tedy lásku a zajímejme se o ně.

[Poznámka pod čarou]

[Obrázek na straně 31]

Na neslyšící může dobrá zpráva o Království zapůsobit víc, když je předávána ve znakovém jazyce

[Obrázky na straně 32]

Shromáždění by měla být oázou, kde naši neslyšící bratři a sestry dostávají duchovní povzbuzení