Pomáhejte svým dětem zvládat náročné situace

NAŠI mladí lidé jsou pod velkým tlakem. Jsou vystaveni duchu Satanova ničemného světa a musí bojovat s „touhami, které provázejí mládí“. (2. Tim. 2:22; 1. Jana 5:19) A protože se snaží ‚pamatovat na svého Vznešeného Stvořitele‘, setkávají se navíc s posměchem, nebo dokonce šikanou od lidí, kteří s jejich vírou nesouhlasí. (Kaz. 12:1) Když bratr Vincent vzpomíná na své dětství a dospívání, říká: „Pořád mě někdo otravoval. Šikanovali mě nebo se se mnou chtěli prát kvůli tomu, že jsem svědek. Bývalo to tak hrozné, že jsem ani nechtěl jít do školy.“ *

Naše děti musí bojovat nejen s tlaky ze strany světa, ale také s vlastní touhou zapadnout mezi své vrstevníky. „Není snadné se lišit,“ připouští dospívající sestra Cathleen. Mladý bratr Alan říká: „Často mě  spolužáci zvali, abych s nimi strávil víkend, a mě to opravdu lákalo.“ Někteří mladí lidé se také chtějí účastnit různých školních sportovních akcí, při kterých se však mohou snadno dostat do špatné společnosti. „Moc ráda sportuju,“ říká mladá sestra Tanya. „Trenéři se mě pořád snažili dostat do školního týmu. Bylo těžké odmítat.“

Jak můžete svým dětem pomáhat, aby náročné situace zvládaly? Jehova svěřil rodičům odpovědnost poskytovat dětem vedení. (Přísl. 22:6; Ef. 6:4) Cílem zbožných rodičů je rozvíjet v srdci dítěte touhu poslouchat Jehovu. (Přísl. 6:20–23) Tato touha bude dětem pomáhat, aby tlakům ze strany světa odolávaly, i když je rodiče nevidí.

Pro rodiče je náročné starat se o hmotné potřeby rodiny a přitom vychovávat děti a podílet se na sborových činnostech. Navíc někteří jsou bez manželského partnera nebo mají partnera, který jim ve víře brání. Přesto Jehova vyžaduje, aby si rodiče pro své děti vyhradili čas a věnovali se jim. Jak tedy můžete pomáhat svým dětem, aby dokázaly denně odolávat tlaku vrstevníků, různým lákadlům nebo šikaně?

Osobní vztah k Jehovovi

Naši mladí lidé musí především znát Jehovu jako skutečnou osobu. Potřebují pomoc, aby dokázali ‚vidět Toho, kdo je neviditelný‘. (Hebr. 11:27) Vincent, o kterém jsme se zmínili dříve, vzpomíná, jak mu rodiče pomáhali rozvíjet si osobní vztah k Jehovovi. Říká: „Vštěpovali mi, jak je důležité se modlit. Vzpomínám si, že jsem se odmalička modlil k Jehovovi každý večer před spaním. Jehova byl pro mě skutečný.“ Modlíte se se svými dětmi? Nasloucháte tomu, co Jehovovi říkají ve svých osobních modlitbách? Opakují stále dokola totéž, anebo vyjadřují, co skutečně k Jehovovi cítí? Když jejich modlitbám nasloucháte, možná poznáte, jaké dělají duchovní pokroky.

 Osobní čtení Božího Slova je další důležitý způsob, jak si může mladý člověk vytvořit vztah k Jehovovi. Cathleen, o které už byla zmínka, říká: „Jako dítě jsem si přečetla úplně celou Bibli, a to mi pomohlo. Získala jsem důvěru, že i když budou lidé proti mně, Jehova bude se mnou.“ Má tvé dítě svůj osobní plán čtení Bible? (Žalm 1:1–3; 77:12)

Děti se samozřejmě liší v tom, jak reagují na rodičovské vedení. Jejich duchovní pokrok závisí také na věku. Pro mladého člověka by však bylo těžké poznat Jehovu jako skutečnou osobu, kdyby mu v tom nikdo nepomohl. Rodiče musí svým dětem Boží výroky neustále vštěpovat, aby děti mohly obrazně řečeno slyšet, jak k nim Jehova promlouvá, ať jsou kdekoli. (5. Mojž. 6:6–9) Tvé dítě musí s jistotou vědět, že Jehova se o něj osobně zajímá.

Hodnotná komunikace

Dalším důležitým způsobem, jak pomáhat svým dětem, je povídat si s nimi. Samozřejmě, že dobrá komunikace zahrnuje víc než jen něco dětem říkat. Je zapotřebí se jich ptát a pak jim trpělivě naslouchat, a to i když jsou jejich odpovědi jiné, než jaké byste rádi slyšeli. „Ptám se tak dlouho, dokud nepochopím, co si myslí a co prožívají,“ říká Anne, která má dva syny. Cítí tvé dítě, že mu nasloucháš? Tanya, o které jsme se už zmínili, říká: „Rodiče mi opravdu naslouchali a pamatovali si, o čem jsme si povídali. Znali jména mých spolužáků. Ptali se na ně a také na různé věci, o kterých jsme mluvili dřív.“ Klíčem k dobré komunikaci je naslouchat a pamatovat si.

Mnoho rodin využívá k hodnotné komunikaci čas strávený u jídla. „V naší rodině  se kladl důraz na to, abychom jedli společně,“ říká Vincent. „Očekávalo se od nás, že budeme s rodiči u stolu, kdykoli to bude možné. Při jídle jsme se nesměli dívat na televizi, poslouchat rádio ani si číst. Většinou jsme se nebavili o vážných věcech, takže to byla každý den chvíle pohody. Pomáhalo mi to odreagovat se od toho blázince a tlaků, co byly ve škole.“ A dodává: „Protože jsem byl zvyklý, že jsme si s rodiči u jídla povídali, dokázal jsem se jim svěřovat i tehdy, když jsem potřeboval, aby mi pomohli s něčím vážným.“

Zeptej se sám sebe: Jak často se každý týden sejdeme u stolu jako rodina? Mohl bys v tomto směru udělat nějaké změny, aby sis se svými dětmi povídal častěji a aby vaše komunikace byla hodnotnější?

Proč je důležité nacvičování

K tomu, aby si rodina popovídala o hlubších věcech a aby se děti naučily řešit různé problémy, je příležitost také během každotýdenního večera pro rodinné uctívání. Alan, o kterém už byla zmínka, vzpomíná: „Naši využívali dobu rodinného studia, aby nás rozpovídali. Vybírali náměty, které pro nás byly aktuální.“ Alanova maminka říká: „Část rodinného studia jsme věnovali tomu, aby si děti nacvičily, jak reagovat v různých situacích. To jim pomohlo naučit se obhajovat svou víru a dokazovat, že to, čemu věří, je pravda. Získaly díky tomu jistotu, že budou schopné zvládat náročné situace, které se naskytnou.“

Když se děti setkají s tlakem vrstevníků, často potřebují víc než jen říct „ne“ a odejít. Musí umět odpovědět na otázky jako proč a proč ne. Také si musí být jisté tím, co mají dělat, když se jim někdo bude kvůli jejich víře posmívat. Pokud své názory nedokážou obhájit, bude pro ně těžké postavit se pevně na stranu pravého uctívání. Nacvičování jim pomůže takovou jistotu získat.

  Rámeček na straně 18 uvádí některé situace, které byste si mohli vyzkoušet během večera pro rodinné uctívání. Udělejte to realisticky, aby se vaše dítě naučilo odpovídat na námitky. Kromě nacvičování zařaďte do vašeho programu také praktické poučení z některých biblických příkladů. Školení, které dítě získá doma, ho nepochybně vyzbrojí, aby se dokázalo vyrovnávat s náročnými situacemi ve škole a jinde.

Je váš domov místem klidu a pohody?

Je váš domov místem, kam se tvé dítě těší, když se každý den vrací ze školy? Pokud ano, pomůže mu to zvládat každodenní náročné situace. Jedna sestra, která nyní slouží v betelu, říká: „Když jsem vyrůstala, bylo pro mě velmi důležité, že u nás doma byl klid a pohoda. I když to někdy bylo ve škole hrozné, věděla jsem, že když přijdu domů, všechno bude zase v pořádku.“ Jaká je typická atmosféra u vás doma? Dochází tam často k ‚výbuchům hněvu, svárům a rozdělení‘, nebo tam panuje „láska, radost [a] pokoj“? (Gal. 5:19–23) Pokud tam pokojná atmosféra není, snažíš se ze všech sil přijít na to, jaké změny je potřeba udělat, aby byl váš domov pro vaše děti místem klidu a pohody?

Další způsob, jak pomáhat dětem, aby dokázaly zvládat náročné situace, je chopit se iniciativy a zajistit jim společenství se zralými křesťany. Co kdybyste například pozvali duchovně smýšlející bratry a sestry ze sboru, aby se s vaší rodinou podíleli na nějaké odpočinkové činnosti? Anebo mohli byste pozvat k vám domů na jednoduché jídlo cestujícího dozorce nebo jiné celodobé služebníky? Znáte nějaké misionáře nebo betelity, se kterými by se vaše děti mohly spřátelit, i kdyby si s nimi měly jen psát dopisy, e-maily nebo si telefonovat? Takové vztahy mohou vašim dětem pomoci v tom, aby se vydaly po přímé cestě a usilovaly o duchovní cíle. Vzpomeňte si, jak dobrý vliv měl apoštol Pavel na mladého Timotea. (2. Tim. 1:13; 3:10) Společenství s Pavlem Timoteovi pomohlo, aby byl stále zaměřený na duchovní cíle. (1. Kor. 4:17)

Nešetřete pochvalou

Jehova má radost, když mladí lidé dělají to, co je v jeho očích správné, i navzdory tlakům ze strany Satanova světa. (Žalm 147:11; Přísl. 27:11) A bezpochyby se radujete i vy, když vidíte, jak si naši mladí lidé moudře vybírají svou životní dráhu. (Přísl. 10:1) Jednejte se svými dětmi tak, aby věděly, jaký k nim máte vztah, a nešetřete láskyplnou pochvalou. Jehova v tom dal rodičům vynikající příklad. Když se Ježíš křtil, Jehova mu řekl: „Ty jsi můj milovaný Syn; schválil jsem tě.“ (Mar. 1:11) Toto ujištění muselo Ježíše velmi posílit, aby dokázal čelit náročným situacím, které byly před ním. Podobně i vy dávejte svým dětem najevo, že je milujete, a chvalte je za jejich úspěchy.

Je jasné, že před tlaky, šikanou a posměchem nemůžete své děti ochránit úplně. Přesto pro ně můžete dělat mnoho. Pomáhejte jim rozvíjet si osobní vztah k Jehovovi. Vytvářejte u vás doma atmosféru, která podporuje hodnotnou výměnu myšlenek. Snažte se o to, aby vaše večery pro rodinné uctívání byly praktické a aby byl váš domov místem klidu a pohody. Díky tomu budou vaše děti bezpochyby dobře vyzbrojené, aby dokázaly zvládat náročné situace.

[Poznámka pod čarou]

[Rámeček a obrázek na straně 18]

 CO NAPŘÍKLAD MŮŽETE NACVIČIT

Zde jsou uvedeny příklady situací, se kterými se mladí lidé mohou setkat. Co kdybyste si některé z nich nacvičili při vašem večeru pro rodinné uctívání?

▸ Trenér požádá vaši dceru, aby vstoupila do školního týmu.

▸ Po cestě ze školy někdo nabídne vašemu synovi cigaretu.

▸ Nějací kluci vyhrožují vašemu synovi, že ho zbijí, když ho zase uvidí kázat.

▸ Při kazatelské službě dům od domu přijde vaší dceři otevřít někdo ze třídy.

▸ Vaše dcera musí před celou třídou vysvětlit, proč nezdraví vlajku.

▸ Nějaký kluk se vašemu synovi stále posmívá kvůli tomu, že je svědek.

[Obrázek na straně 17]

Má tvé dítě svůj osobní plán čtení Bible?

[Obrázek na straně 19]

Zveš duchovně smýšlející křesťany, aby se s vaší rodinou podíleli na nějaké odpočinkové činnosti?