Prokazuj, že jsi opravdovým Kristovým následovníkem

„Každý dobrý strom nese znamenité ovoce, ale každý prohnilý strom nese bezcenné ovoce.“ (MAT. 7:17)

1, 2. Čím se zvláště během dnešního času konce liší praví následovníci Krista od falešných?

JEŽÍŠ řekl, že jeho pravé následovníky bude možné rozeznat od falešných podle toho, jaké ponesou ovoce — podle toho, co vyučují a jak se chovají. (Mat. 7:15–17, 20) Člověk je totiž nevyhnutelně ovlivňován tím, co přijímá do mysli a srdce. (Mat. 15:18, 19) Ti, kdo jsou syceni falešnými naukami, plodí „bezcenné ovoce“, naproti tomu ti, kdo jsou vyučováni duchovní pravdě, plodí „znamenité ovoce“.

² Během dnešního času konce jsou tyto dva druhy ovoce jasně patrné. (Přečti Daniela 12:3, 10.) Falešní křesťané mají překroucený pohled na Boha a jejich zbožnost je často pokrytecká, kdežto ti, kdo mají duchovní porozumění, uctívají Boha „duchem a pravdou“. (Jan 4:24; 2. Tim. 3:1–5) Praví křesťané se také velmi snaží projevovat Kristovy vlastnosti. Jak je to ale s námi jako s jednotlivci? Až budeš uvažovat o následujících pěti znacích pravého křesťanství, ptej se sám sebe: Je mé chování a vyučování jednoznačně v souladu s Božím Slovem? Jednám a vyučuji tak, aby pravda byla přitažlivá pro ty, kdo ji hledají?

Žij v souladu s Božím Slovem

3. Z čeho má Jehova radost a co pro pravé křesťany znamená činit Boží vůli?

³ „Ne každý, kdo mi říká: ‚Pane, Pane‘, vstoupí do nebeského království,“ řekl Ježíš, „ale ten, kdo činí vůli mého Otce, který je v nebesích.“ (Mat. 7:21) Jehova má radost ne z toho, že se člověk za křesťana prohlašuje, ale z toho, že jako křesťan jedná. Praví Kristovi následovníci jednají v každé oblasti svého života podle Boží vůle. Ta ovlivňuje jejich postoj k penězům, zaměstnání, zábavě, světským zvykům a oslavám, k manželskému partnerovi a jiným lidem. Falešní křesťané však přejímají způsob myšlení a jednání světa, který je v těchto posledních dnech stále bezbožnější. (Žalm 92:7)

4, 5. Jak můžeme Jehovova slova zapsaná u Malachiáše 3:18 uplatnit na sebe?

⁴ V podobném smyslu prorok Malachiáš napsal: „A jistě opět uvidíte rozdíl mezi spravedlivým a ničemným, mezi tím, kdo Bohu slouží, a tím, kdo mu nesloužil.“ (Mal. 3:18) Zamysli se nad těmito slovy a polož si otázky: Splývám se světem, nebo se od něj zřetelně liším? Snažím se vždy zapadnout mezi své kolegy či spolužáky, nebo se vždy pevně držím biblických zásad, a dokonce je, pokud je to vhodné, otevřeně hájím? (Přečti 1. Petra 3:16.) Nikdo z nás samozřejmě nechce vypadat samospravedlivě, nicméně bychom se od těch, kdo Jehovu nemilují a neslouží mu, měli jasně odlišovat.

⁵ Pokud zjistíš, že máš co zlepšit, bude dobré modlit se v té věci a duchovně se posilovat tím, že budeš pravidelně číst Bibli, modlit se a chodit na shromáždění. Čím lépe si Boží Slovo osvojíš, tím více ‚znamenitého ovoce‘ poneseš, a to včetně „ovoce rtů,  které se veřejně hlásí k [Božímu] jménu“. (Hebr. 13:15)

Oznamuj Boží Království

6, 7. Pokud jde o kázání o Království, jaký propastný rozdíl je mezi pravými a falešnými křesťany?

⁶ Ježíš řekl: „Musím oznamovat dobrou zprávu o Božím království také jiným městům, protože k tomu jsem byl vyslán.“ (Luk. 4:43) Proč Ježíš učinil Boží Království hlavním námětem své kazatelské služby? Protože věděl, že on, jakožto Král tohoto Království, spolu se svými vzkříšenými pomazanými bratry, odstraní základní příčiny lidského utrpení, totiž hřích a Ďábla. (Řím. 5:12; Zjev. 20:10) Proto svým následovníkům přikázal, aby toto Království oznamovali, dokud nepřijde konec současného systému věcí. (Mat. 24:14) Lidé, kteří se za Kristovy následovníky pouze prohlašují, se na této činnosti nepodílejí — ve skutečnosti ani nemohou. Proč ne? Nejméně ze tří důvodů: Za prvé, nemohou kázat o něčem, čemu nerozumějí. Za druhé, většina z nich nemá dost pokory a odvahy, aby se vyrovnali s posměchem a odporem, které může vydávání svědectví o Království vyvolat. (Mat. 24:9; 1. Petra 2:23) A za třetí, falešní křesťané nemají Božího ducha. (Jan 14:16, 17)

⁷ Kristovi praví následovníci naproti tomu rozumějí, co Boží Království je a čeho dosáhne. Navíc dávají zájmy Království ve svém životě na první místo a s pomocí Jehovova ducha o této vládě mluví po celém světě. (Zech. 4:6) Účastníš se této práce pravidelně? Snažíš se o to, abys byl lepším zvěstovatelem, například abys trávil ve službě víc času nebo sloužil účinnějším způsobem? Někteří zkvalitňují svou službu v tom směru, že se učí lépe pracovat s Biblí. Apoštol Pavel, který měl ve zvyku rozmlouvat z Písem, napsal: „Slovo Boha je živé a vykonává moc.“ (Hebr. 4:12; Sk. 17:2, 3)

8, 9. (a) Které zážitky ukazují, že ve službě je velmi důležité používat Bibli? (b) Jak můžeš získat větší obratnost v používání Božího Slova?

⁸ Jeden bratr se při službě dům od domu setkal s mužem katolického vyznání, přečetl mu Daniela 2:44 a vysvětlil mu, jakým způsobem Boží Království zajistí opravdový mír a bezpečnost. Muž na to řekl: „Skutečně si vážím toho, že jste otevřel Bibli a ukázal mi ten verš, místo abyste o něm jen mluvil.“ Když jiný bratr přečetl biblický text ženě patřící k řecké pravoslavné církvi, se zájmem mu položila řadu otázek. Bratr a jeho manželka na ně odpověděli opět pomocí Bible. Ta žena později řekla: „Víte, proč jsem byla ochotná s vámi mluvit? Protože jste k mým dveřím přišli s Biblí a četli jste mi z ní.“

⁹ Naše literatura je samozřejmě důležitá a měli bychom ji ve službě nabízet. Avšak hlavním nástrojem, se kterým pracujeme, je Bible. Pokud nemáš ve zvyku používat ji ve službě, co kdyby sis to dal za cíl? Například si můžeš vybrat několik klíčových textů, které  objasňují, co je Boží Království a jak vyřeší konkrétní problémy, jež znepokojují lidi ve tvém sousedství. A ve službě dům od domu buď připraven některý z těchto textů přečíst.

Buď hrdý na to, že nosíš Boží jméno

10, 11. Jaký protiklad je mezi Ježíšem a mnoha lidmi, kteří se prohlašují za jeho následovníky, pokud jde o používání Božího jména?

¹⁰ „Jste . . . moji svědkové,“ je Jehovův výrok, „a já jsem Bůh.“ (Iz. 43:12) Jehovův nejvýznačnější svědek, Ježíš Kristus, považoval za čest, že mohl nosit Boží jméno a oznamovat je. (Přečti 2. Mojžíšovu 3:15, Jana 17:6 a Hebrejcům 2:12.) Právě proto, že jméno svého Otce dával na vědomí lidem, byl nazván ‚Věrným svědkem‘. (Zjev. 1:5; Mat. 6:9)

¹¹ Naproti tomu mnozí z těch, kdo o sobě prohlašují, že zastupují Boha a jeho Syna, mají k Božímu jménu hanebný přístup, a dokonce toto jméno odstraňují ze svých překladů Bible. Podobného ducha má i nedávné nařízení adresované katolickým biskupům, které říká, že při bohoslužbách „Boží jméno v podobě tetragrammata JHWH nemá být používáno ani vyslovováno“. * To je opravdu zavrženíhodný postoj!

12. Proč jsou od roku 1931 Boží služebníci ještě víc s Jehovou spojováni?

¹² Praví křesťané napodobují Krista a „velký oblak svědků“, kteří žili před ním, a s hrdostí Boží jméno používají. (Hebr. 12:1) Ještě víc začali být Boží služebníci s Jehovou spojováni v roce 1931, kdy přijali jméno svědkové Jehovovi. (Přečti Izajáše 43:10–12.) Kristovi praví následovníci se tak ve zcela zvláštním smyslu stali „lidmi, kteří jsou nazýváni [Božím] jménem“. (Sk. 15:14, 17)

13. Jak můžeme ukázat, že jsme hodni nosit jméno, které nám dal Bůh?

¹³ Jak může každý z nás ukázat, že je hoden toto výjimečné jméno nosit? V prvé řadě musíme o Bohu věrně vydávat svědectví. Pavel napsal: „Každý, kdo vzývá Jehovovo jméno, bude zachráněn. Jak ale budou vzývat toho, v něhož neuvěřili? Jak zase uvěří v toho, o němž neslyšeli? Jak zase uslyší, nebude-li někdo kázat? Jak potom budou kázat, pokud nebyli vysláni?“ (Řím. 10:13–15) Kromě toho bychom měli taktně odhalovat náboženské lži, které našeho Stvořitele očerňují. Příkladem je nauka o pekelném ohni, která Bohu lásky vlastně připisuje kruté rysy Ďábla. (Jer. 7:31; 1. Jana 4:8; srovnej Marka 9:17–27.)

14. Jak někteří lidé reagovali, když se dozvěděli, jaké má Bůh osobní jméno?

¹⁴ Nosíš jméno svého nebeského Otce s hrdostí? Pomáháš druhým, aby toto svaté jméno poznali? Jedna žena v Paříži slyšela, že svědkové Jehovovi znají Boží jméno, a tak první svědkyni, kterou potkala, požádala, aby jí to jméno ukázala v její vlastní Bibli. Když si přečetla Žalm 83:18, silně to na ni zapůsobilo. Začala Bibli studovat a nyní věrně slouží v jiné zemi. Podobně jistá katolička žijící v Austrálii se rozplakala radostí, když ve své Bibli poprvé uviděla Boží jméno. Nyní je již mnoho let pravidelnou průkopnicí. Také na Jamajce se v nedávné době stalo, že ženě, které bylo Boží jméno ukázáno v její Bibli, vytryskly samou radostí slzy. Buď tedy hrdý na to, že i ty Boží jméno nosíš, a snaž se po vzoru Ježíše dávat toto drahocenné jméno všem na vědomí.

Nemiluj svět

15, 16. Jak praví křesťané pohlížejí na svět a jaké otázky bychom si měli položit?

¹⁵ „Nemilujte svět ani věci ve světě. Jestliže někdo miluje svět, není v něm Otcova láska.“  (1. Jana 2:15) Svět se svým tělesným smýšlením stojí v odporu proti Jehovovi a jeho svatému duchu. Kristovi praví následovníci proto nejen odmítají být částí světa, ale ve svém srdci jej zavrhují. Vědí totiž, že učedník Jakub napsal: „Přátelství se světem je nepřátelství s Bohem.“ (Jak. 4:4)

¹⁶ Ve světě, který nabízí nesčetná pokušení, může být náročné dbát na Jakubova slova. (2. Tim. 4:10) Ježíš se proto za své učedníky modlil: „Prosím tě, ne abys je vzal ze světa, ale abys nad nimi bděl kvůli tomu ničemnému. Nejsou částí světa, právě jako já nejsem částí světa.“ (Jan 17:15, 16) Zeptej se sám sebe: Opravdu se snažím nebýt částí světa? Znají druzí lidé můj postoj k nebiblickým oslavám a zvykům, a to i k těm, které možná nemají pohanský původ, ale jasně zrcadlí ducha světa? (2. Kor. 6:17; 1. Petra 4:3, 4)

17. Co může upřímné lidi podnítit, aby se postavili na stranu Jehovy?

¹⁷ Tímto biblickým postojem si jistě nevysloužíme přízeň světa, ale možná vzbudíme zvědavost některých upřímných jednotlivců. Když takoví lidé pozorují, že naše víra je pevně založena na Písmu a že ovlivňuje celý náš život, mohou pomazaným křesťanům obrazně říci: „Půjdeme s vámi, neboť jsme slyšeli, že je s vámi Bůh.“ (Zech. 8:23)

Projevuj pravou křesťanskou lásku

18. Co znamená projevovat lásku k Jehovovi a k bližním?

¹⁸ Ježíš řekl: „Budeš milovat Jehovu, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou myslí“ a „Budeš milovat svého bližního jako sám sebe.“ (Mat. 22:37, 39) Tato láska (v řečtině a·gaʹpe) vychází ze zásad, z pocitu povinnosti a z vědomí, že je žádoucí ji projevovat, avšak často k ní patří silné city. Může být vřelá a intenzivní. (1. Petra 1:22) Projevuje se nesobeckými slovy a skutky, a je tedy naprostým opakem sobectví. (Přečti 1. Korinťanům 13:4–7.)

19, 20. Vyprávěj nějaký zážitek, z něhož je vidět, jakou moc má křesťanská láska.

¹⁹ Jelikož láska je ovocem Božího svatého ducha, pravým křesťanům se daří to, co je pro druhé nedosažitelné, například překonávat rasové, kulturní a politické bariéry.  (Přečti Jana 13:34, 35; Gal. 5:22) Když pokorní lidé takovou lásku pozorují, silně to na ně působí. Například, když jeden mladý Žid v Izraeli přišel poprvé na křesťanské shromáždění, byl velmi překvapen, že bratři židovského i arabského původu uctívají Jehovu společně. Výsledkem bylo, že začal chodit na shromáždění pravidelně a přijal nabídku biblického studia. Projevuješ takovou upřímnou lásku k bratrům? A snažíš se vřele vítat lidi, kteří přicházejí do sálu Království poprvé, a to bez ohledu na jejich národnost, barvu kůže nebo společenské postavení?

²⁰ Jakožto praví křesťané se velmi snažíme projevovat lásku všem lidem. V Salvadoru studovala mladá zvěstovatelka s 87letou ženou, která měla silné pouto ke katolické církvi. Tato žena jednou vážně onemocněla a byla přijata do nemocnice. Poté co se vrátila domů, sestry ze sboru ji navštívily a donesly jí jídlo. Tak to dělaly asi měsíc. Během té doby za ní nepřišel nikdo z její církve. Výsledkem bylo, že se zbavila náboženských obrazů, vystoupila z církve a obnovila biblické studium. Křesťanská láska má opravdu velkou moc. Může zapůsobit na srdce víc než slova.

21. Co můžeme udělat pro to, aby naše budoucnost byla jistá?

²¹ Není daleko doba, kdy Ježíš řekne všem, kteří nepravdivě prohlašují, že mu slouží: „Nikdy jsem vás neznal! Jděte ode mne, vy, kdo se dopouštíte nezákonnosti.“ (Mat. 7:23) Přinášejme proto ovoce, které Otci i Synovi slouží ke chvále. Ježíš řekl: „Každý, kdo slyší tato má slova a činí je, bude přirovnán k rozvážnému muži, který vystavěl svůj dům na skalním masivu.“ (Mat. 7:24) Pokud prokážeme, že jsme opravdovými následovníky Krista, získáme Boží schválení a naše budoucnost bude tak jistá, jako by měla základy na skále.

[Poznámka pod čarou]

Zapamatovali jste si?

• Podle čeho lze rozeznat Kristovy pravé následovníky od falešných?

• Jmenuj „ovoce“, které charakterizuje pravé křesťany.

• Jaké cíle si můžeš dát, abys přinášel více ‚znamenitého ovoce‘?

[Studijní otázky]

[Obrázek na straně 13]

Máš ve zvyku používat ve službě Bibli?

[Obrázek na straně 15]

Znají druzí lidé tvůj postoj k oslavám, které nejsou v souladu s Písmem?