Přejít k článku

Přejít na obsah

Satanovo panování je odsouzeno k nezdaru

Satanovo panování je odsouzeno k nezdaru

Satanovo panování je odsouzeno k nezdaru

„S ničemným to . . . vůbec nedopadne dobře.“ (KAZ. 8:13)

1. Pro koho bude úlevou to, že ničemní lidé budou potrestáni?

NIČEMNÍ lidé se dříve nebo později budou muset zodpovídat za své jednání a stihne je zasloužený trest. (Přísl. 5:22; Kaz. 8:12, 13) To bude úleva zejména pro ty, kdo mají smysl pro spravedlnost a kdo ze strany ničemných lidí zakoušejí křivdy a špatné zacházení. Potrestán bude především původce ničemnosti, Satan Ďábel. (Jan 8:44)

2. Proč byl k vyřešení sporné otázky, která byla vznesena v Edenu, zapotřebí čas?

2 Satan, ovládán pýchou, podnítil naše prarodiče v zahradě Eden, aby odmítli Jehovovo panování. Oni se připojili k Satanovu protestu proti Jehovově oprávněné autoritě a stali se tak v Božích očích hříšníky. (Řím. 5:12–14) Jehova samozřejmě věděl, jak to s nimi dopadne. Bylo však potřeba, aby nevyhnutelné následky tohoto neuctivého a vzpurného jednání byly jasně viditelné všem inteligentním tvorům. Musel tedy uplynout nějaký čas, aby sporná otázka Jehovovy svrchovanosti byla vyřešena a aby se jednoznačně prokázalo, že vzbouřenci ani v nejmenším neměli pravdu.

3. Jaký postoj máme k lidským vládám?

3 Jelikož lidé odmítli být pod Jehovovým dohledem, nezbývalo jim než si vytvořit své vlastní formy vlády. Když apoštol Pavel psal spoluvěřícím v Římě, označil takové lidské vlády výrazem ‚nadřazené autority‘. V jeho době to byla především římská vláda v čele s císařem Neronem, který byl u moci v letech 54–68 n. l. Pavel uvedl, že tyto „autority jsou umístěny do svých relativních postavení Bohem“. (Přečti Římanům 13:1, 2.) Znamená to, že Bůh panuje prostřednictvím lidských vlád? To určitě ne. Pavel tím pouze chtěl říci, že dokud Jehova lidem dovoluje, aby si vládli sami, křesťané by měli toto ‚Boží uspořádání‘ respektovat a měli by lidské vládce uznávat.

Podnik předem odsouzený ke krachu

4. Vysvětlete, proč lidské panování zákonitě musí selhat.

4 Jisté však je, že lidské panování ovlivňované Satanem nemůže mít úspěch. Proč? Mimo jiné proto, že se jeho představitelé nespoléhají na božskou moudrost. Pouze Jehova je dokonale moudrý a zná recept na to, jak vládnout úspěšně. (Jer. 8:9; Řím. 16:27) Na rozdíl od lidí, kteří často sbírají zkušenosti metodou pokusu a omylu, Jehova v každé situaci ví, jak nejlépe postupovat. Jakýkoli vládní systém, který se neopírá o jeho rady, zákonitě musí selhat. Už z tohoto důvodu — nehledě na Ďáblovy ničemné pohnutky — bylo od začátku jasné, že Satanova vzdorovláda vykonávaná prostřednictvím lidských vlád rozhodně selže.

5, 6. Co zjevně Satana podnítilo, aby se postavil na odpor Jehovovi?

5 Nikdo rozumný by se asi nepustil do podniku, který je předem odsouzen k nezdaru. Kdyby trval na tom, že to udělá, nakonec by musel svou chybu uznat. V průběhu dějin se opakovaně prokázalo, že je marné stavět se na odpor Všemohoucímu Stvořiteli. (Přečti Přísloví 21:30.) Avšak Satan, zaslepen pýchou a pocitem vlastní důležitosti, se k Jehovovi obrátil zády. Ano, bezhlavě se pustil do podniku, který mohl skončit jedině krachem.

6 Satanovu opovážlivost později zrcadlil jistý panovník starověkého Babylónu. V Bibli jsou zapsána jeho vychloubačná slova: „Vystoupím do nebes. Svůj trůn pozvednu nad Boží hvězdy a posadím se na horu setkání v nejodlehlejších severních končinách. Vystoupím nad oblačné výšiny; připodobním se Nejvyššímu.“ (Iz. 14:13–15) Tento bláhový úmysl se nezdařil a babylónská dynastie skončila neslavně. Podobně to dopadne se Satanem a jeho světem. Brzy utrpí zdrcující porážku.

Proč to Bůh připustil?

7, 8. Například jaké pozitivní výsledky mělo to, že se Jehova rozhodl nějakou dobu tolerovat ničemnost?

7 Někoho možná napadne otázka, proč Jehova lidem nezabránil připojit se k Satanovi a snažit se o uskutečnění plánu, který byl předem odsouzen k neúspěchu. Jako Všemohoucí Bůh jim v tom jistě zabránit mohl. (2. Mojž. 6:3) Ve své moudrosti si však uvědomoval, že z dlouhodobého hlediska bude nejlepší, když proti vzpouře lidí prozatím nezakročí. Budoucnost měla jasně ukázat, že Jehova je spravedlivý a milující Vládce, a věrní lidé měli mít z jeho rozhodnutí užitek.

8 Kdyby se lidé nedali zlákat Satanem a odmítli by se vydat cestou nezávislosti na Boží vládě, mohlo být lidstvo ušetřeno mnoha bolestných problémů. Jehovovo rozhodnutí dovolit lidem, aby si po nějakou dobu vládli sami, však mělo i pozitivní výsledky. Upřímní jednotlivci si díky tomu vštípili do mysli, že je moudré Boha poslouchat a důvěřovat mu. Během staletí lidé vyzkoušeli nejrůznější formy vlád, ale žádná z nich nebyla ideální. Boží ctitele to utvrdilo v přesvědčení, že Jehovův způsob vlády je ten nejlepší. Je pravda, že Satanova ničemná vláda přinesla lidstvu, včetně Božích věrných služebníků, mnoho těžkostí. To, že Jehova prozatím ničemnost toleruje, však Božím služebníkům přineslo i něco dobrého.

Vzpoura přispěla k Jehovově slávě

9, 10. Vysvětlete, jak Satanova vláda přispěla k Jehovově slávě.

9 Za dobu, kdy si lidé mohou pod Satanovým vlivem vládnout sami, nepředvedli nic, co by jakkoli zastínilo Jehovův způsob vlády. Právě naopak. Historie prokázala pravdivost toho, co pod inspirací napsal Jeremjáš, totiž že lidé nejsou schopni si sami vládnout. (Přečti Jeremjáše 10:23.) Satanova vzpoura kromě toho Jehovovi umožnila, aby výrazněji projevil své krásné vlastnosti. Proč to můžeme říci?

10 Na pozadí Satanovy zkázonosné vlády jsou Jehovovy dokonalé vlastnosti o to markantnější. Lidé, kteří Jehovu milují, tak mají ještě více důvodů si ho vážit. Satanovo panování tedy paradoxně přispělo k Boží slávě. Se Satanovým způsobem vlády ostře kontrastuje to, jak podivuhodně Jehova postupuje při řešení sporné otázky své svrchovanosti. Pro ilustraci se můžeme krátce zamyslet nad některými Jehovovými vlastnostmi a povšimnout si, jak Satanova ničemná vláda podnítila Jehovu k tomu, aby je projevil novým způsobem.

11. Jak dal Jehova najevo svou lásku?

11 Láska. Bible říká, že „Bůh je láska“. (1. Jana 4:8) Už to, že stvořil lidi, bylo v prvé řadě projevem lásky. O Boží lásce svědčí i skutečnost, že člověk je „podivuhodně udělán, způsobem, který vzbuzuje bázeň“. Jehova lidem také dal nádherný domov, ve kterém bylo všechno, co potřebovali ke štěstí. (Žalm 139:14–16; 1. Mojž. 1:29–31; 2:8, 9) Když však zhřešili, Jehova svou lásku vyjádřil novým způsobem. Jak? Poznáváme to z těchto Ježíšových slov, která citoval apoštol Jan: „Bůh . . . tak velice miloval svět, že dal svého jediného zplozeného Syna, aby žádný, kdo v něj projevuje víru, nebyl zahuben, ale měl věčný život.“ (Jan 3:16) Mohl snad Bůh svou lásku k lidstvu dát najevo pozoruhodnějším způsobem? (Jan 15:13) Tento mimořádný projev lásky navíc slouží jako vzor. Lidé mají příležitost zrcadlit Boží obětavou lásku ve svém každodenním životě, právě jak to dělal Ježíš. (Jan 17:25, 26)

12. Jak se projevuje Boží moc?

12 Moc. Pouze ‚Všemohoucí Bůh‘ dokáže stvořit život. (Zjev. 11:17; Žalm 36:9) Když se člověk narodí, podobá se nepopsanému listu papíru. Když zemře, je tento list zaplněn rozhodnutími, činy a zkušenostmi, které v průběhu života utvářely jeho jedinečnou osobnost. Tyto informace si Jehova může uložit do paměti a později tohoto jednotlivce vzkřísit se vším, co pro něj bylo charakteristické. (Jan 5:28, 29) Ačkoli to, že lidé umírají, nebylo součástí původního Božího záměru, umožňuje to Bohu ukázat, že má moc přivést je zpátky k životu. Jehova je opravdu Všemohoucí!

13. V jakém smyslu byla Ježíšova oběť projevem Jehovovy dokonalé spravedlnosti?

13 Spravedlnost. Jehova nikdy nelže ani nejedná nespravedlivě. (5. Mojž. 32:4; Tit. 1:2) I tehdy, když je to pro něj zdánlivě nevýhodné, se řídí těmi nejvyššími měřítky pravdy a spravedlnosti. (Řím. 8:32) Bůh musel velmi trpět, když jeho milovaný Syn umíral na mučednickém kůlu jako nějaký nevěrný rouhač. Z lásky k nedokonalým lidem však připustil, aby k této bolestné události došlo, protože nechtěl slevit ze svého vlastního dokonalého měřítka spravedlnosti. (Přečti Římanům 5:18–21.) Jehovova absolutní spravedlnost ještě více vyniká v kontrastu s bezprávím, které panuje ve světě.

14, 15. Například jak se projevuje Boží mimořádná moudrost a trpělivost?

14 Moudrost. Ihned potom, co Adam s Evou zhřešili, Jehova zjevil, jak odstraní všechny špatné následky jejich vzpoury. (1. Mojž. 3:15) Tehdy i později, když svým služebníkům postupně odhaloval podrobnosti ohledně svého záměru, vystoupila do popředí jeho moudrost. (Řím. 11:33) Ať vyvstane jakákoli komplikace, Jehova je vždy schopen najít řešení. Ve světě, který se vyznačuje nemravností, válkami, nerozumností, neposlušností, bezcitností, stranickostí a pokrytectvím, má Jehova mnoho příležitostí objasnit svým tvorům, jaká je skutečná moudrost. Učedník Jakub napsal: „Moudrost shora je především cudná, pak pokojná, rozumná, připravená uposlechnout, plná milosrdenství a dobrého ovoce, nedělá stranické rozdíly, není pokrytecká.“ (Jak. 3:17)

15 Trpělivost. Jehovova trpělivost by jistě tolik nevynikla, kdyby nebylo lidské nedokonalosti, hříchů a chyb. Z toho, že je Bůh ochotně snáší už tisíce let, poznáváme, že je trpělivý v dokonalé míře. Za to bychom mu měli být velmi vděční. Apoštol Petr nás oprávněně vybízí, abychom ‚považovali trpělivost našeho Pána za záchranu‘. (2. Petra 3:9, 15)

16. Jaké pocity můžeme zažívat díky tomu, že Jehova je ochoten nám odpouštět?

16 Ochota odpouštět. Všichni jsme hříšní a často chybujeme. (Jak. 3:2; 1. Jana 1:8, 9) Měli bychom být Jehovovi opravdu vděční, že je ochoten „ve velkém měřítku“ odpouštět. (Iz. 55:7) Když Bůh odpouští naše provinění, pociťujeme hlubokou radost. Kdybychom se nenarodili jako nedokonalí hříšníci, tyto pocity bychom nezažili. (Žalm 51:5, 9, 17) Když Jehova vůči nám osobně projevuje tuto krásnou stránku své osobnosti, vzrůstá naše láska k němu a motivuje nás to, abychom podle jeho příkladu jednali s druhými. (Přečti Kolosanům 3:13.)

Proč je svět nemocný

17, 18. V jakých směrech Satanovo panování selhalo?

17 Celý světový systém, který je produktem Satanovy vlády, v průběhu staletí znovu a znovu selhával. V časopise The European bylo v roce 1991 napsáno: „Je svět nemocný? O tom není pochyb. Nemoc však světu nepřivodil Bůh, ale lidé.“ Jak výstižné! Naši prarodiče pod Satanovým vlivem zavrhli Jehovovo panování a rozhodli se, že si budou vládnout sami. Uvedli tak do chodu vládní uspořádání, jež bylo odsouzeno k nezdaru. Utrpení a těžkosti, které zažívají lidé po celé zemi, svědčí o tom, že lidské vládní systémy jsou nevyléčitelně nemocné.

18 Satanovo panování je založeno na sobectví. Avšak sobectví nikdy nemůže přemoci lásku, která je základem Jehovova panování. Satanova vláda nezajistila světu stabilitu, štěstí ani bezpečí. Jehovovo panování je ospravedlněno! Z čeho je už dnes patrné, že Boží způsob vlády je ten nejlepší? To uvidíme v následujícím článku.

Co jsme se o panování dozvěděli z těchto veršů?

Římanům 13:1, 2

Přísloví 21:30

Jeremjáš 10:23

Kolosanům 3:13

[Studijní otázky]

[Obrázky na straně 25]

Satanova vláda lidem nepřinesla nic dobrého

[Podpisky]

Fotografie U.S. Army

Fotografie WHO, P. Almasy

[Obrázek na straně 26]

Jehova má moc přivést lidi zpátky k životu

[Obrázek na straně 27]

Ježíšova oběť byla projevem Jehovovy lásky a spravedlnosti