‚Mluv Boží slovo se smělostí‘

„Byli naplněni svatým duchem a mluvili Boží slovo se smělostí.“ (SK. 4:31)

1, 2. Proč bychom se měli snažit o to, aby naše služba byla kvalitní?

TŘI dny před tím, než byl Ježíš usmrcen, řekl svým učedníkům: „Tato dobrá zpráva o království se bude kázat po celé obydlené zemi na svědectví všem národům; a potom přijde konec.“ Než Ježíš vystoupil do nebe, pověřil své následovníky, aby ‚činili učedníky z lidí všech národů a vyučovali je, aby zachovávali všechno, co přikázal‘. Slíbil jim, že bude s nimi „po všechny dny až do závěru systému věcí“. (Mat. 24:14; 26:1, 2; 28:19, 20)

² Tohoto díla, které bylo zahájeno v prvním století, se jakožto svědkové Jehovovi aktivně účastníme. Kázání o Království a vyučování lidí je tou nejvýznamnější činností, jaká na světě probíhá. Vždyť lidem může zachránit život! Je tedy velmi důležité, abychom kazatelskou službu vykonávali kvalitně. V tomto článku si ukážeme, jak nám Boží duch pomáhá projevovat ve službě smělost. A ve dvou následujících článcích uvidíme, jak s pomocí Jehovova ducha můžeme vyučovat obratně a kázat se stálostí.

Proč potřebujeme smělost

3. Proč ke kazatelské službě potřebujeme smělost?

³ Kazatelská služba, kterou nám Bůh svěřil, je mimořádnou výsadou. Podílet se na ní však není vždy snadné. Někteří lidé sice dobrou zprávu o Božím Království ochotně přijímají, ale mnoho jiných zaujímá podobný postoj jako Noemovi současníci. Ježíš o nich řekl: „Nepovšimli si, dokud nepřišla potopa a všechny je nesmetla.“  (Mat. 24:38, 39) Někteří se nám dokonce posmívají nebo nám vyloženě odporují. (2. Petra 3:3) Odpor nám mohou klást lidé v úředním postavení, spolužáci, spolupracovníci, a dokonce i naši blízcí příbuzní. Další překážkou jsou naše vlastní slabé stránky, jako například plachost a obavy z negativních reakcí. Kvůli tomu všemu může pro nás být těžké mluvit Boží slovo „s volností řeči“. Máme-li dál kázat, potřebujeme tedy ‚smělost‘. (Ef. 6:19, 20) Co nám pomůže ji získat?

4. (a) Co je smělost? (b) Jak apoštol Pavel sebral smělost, aby kázal obyvatelům Tesaloniky?

⁴ Řecký výraz přeložený jako „smělost“ znamená „přímočarost, upřímnost a otevřenost v řeči“. Tímto výrazem může být také vyjádřena „odvaha, důvěra, . . . neohroženost“. Být smělý však neznamená být neomalený nebo drzý. (Kol. 4:6) Chceme sice projevovat smělost, ale zároveň nám záleží na pokojných vztazích. (Řím. 12:18) Kromě toho musíme při kázání dobré zprávy o Božím Království vyvažovat smělost taktem, abychom nikoho nechtěně neurazili. Se skutečnou smělostí tedy souvisí celá řada vlastností, které nezískáme bez opravdového úsilí. Taková smělost není člověku vrozená ani nepramení z pouhé sebedůvěry. Vzpomeňme si, jak apoštol Pavel a jeho spolupracovníci „sebrali . . . smělost“, aby potom, co se s nimi ve Filipech zacházelo nestoudně, kázali obyvatelům Tesaloniky. Pavel napsal, že ji „sebrali . . . prostřednictvím našeho Boha“. (Přečti 1. Tesaloničanům 2:2.) Jehova Bůh může rozptýlit i naše obavy a dodat nám smělost.

5. Jak Jehova dodal smělost Petrovi, Janovi a jiným učedníkům?

⁵ Když židovští „vládci a starší muži a znalci Zákona“ pohrozili Petrovi a Janovi, tito apoštolové jim řekli: „Zda je v Božích očích spravedlivé naslouchat vám spíše než Bohu, to posuďte sami. Ale pokud jde o nás, my nemůžeme přestat mluvit o tom, co jsme viděli a slyšeli.“ Společně s dalšími věřícími se pak modlili k Bohu, avšak ne o to, aby pronásledování zastavil. Úpěnlivě ho prosili: „Jehovo, věnuj pozornost jejich pohrůžkám a dej, ať tvoji otroci stále mluví tvé slovo se vší smělostí.“ (Sk. 4:5, 19, 20, 29) Jak Jehova na jejich prosbu reagoval? (Přečti Skutky 4:31.) Pomohl jim sebrat smělost prostřednictvím svého ducha. Podobně může Boží duch ovlivnit nás. Vzniká tedy otázka: Co máme dělat, aby na nás Boží duch působil a vedl nás v kazatelské službě?

Získávej smělost

6, 7. Co je nejjednodušším způsobem, jak dostat pomoc Božího svatého ducha? Uveď příklady.

⁶ Nejjednodušším způsobem, jak dostat pomoc Božího svatého ducha, je prosit o něj. Ježíš jednou řekl svým posluchačům: „Jestliže vy, ačkoli jste ničemní, umíte dávat dobré dary svým dětem, oč více dá Otec v nebi svatého ducha těm, kdo ho prosí!“ (Luk. 11:13) Ano, o svatého ducha bychom se měli neustále modlit. To platí i tehdy, když máme obavy z některého odvětví kazatelské služby, třeba ze služby na ulici, neformálního vydávání svědectví nebo služby v obchodech a podnicích. Modleme se k Jehovovi o jeho ducha a prosme ho, aby nám pomohl potřebnou smělost získat. (1. Tes. 5:17)

⁷ Právě to udělala křesťanka jménem Rita, která pracuje ve škole. * Její kolegyně si jednou četla zprávu, která přišla z jiné školy a pojednávala o týrání dětí. Tolik ji to rozrušilo, že si hlasitě povzdechla: „Kam ten svět spěje?“ Takovou příležitost k vydání svědectví nemohla Rita promarnit. Co udělala, aby získala odvahu promluvit? „Pomodlila jsem se k Jehovovi a poprosila ho, aby mi  pomohl svým duchem,“ vypráví. Díky tomu se jí podařilo vydat učitelce svědectví a domluvit s ní opětovnou návštěvu. Dalším příkladem je pětiletá Miriam, která žije v New Yorku. Říká: „Vždycky než jdu do školy, se s maminkou modlíme k Jehovovi.“ O co prosí? O to, aby Miriam měla odvahu dělat to, co se Bohu líbí, a mluvit o něm s druhými. Její maminka vysvětluje: „Miriam to pomáhá, aby s ostatními neslavila narozeniny a svátky a dokázala svůj postoj obhájit.“ Na těchto příkladech je pěkně vidět, že modlitba nám opravdu může pomoci, abychom získali smělost.

8. Jak získal smělost prorok Jeremjáš?

⁸ Uvažujme také o tom, co ke smělosti pomohlo Jeremjášovi. Když ho Jehova ustanovil prorokem pro národy, Jeremjáš se bránil: „Opravdu nevím, jak mluvit, neboť jsem jen chlapec.“ (Jer. 1:4–6) Po nějaké době však kázal s takovým odhodláním a zápalem, že ho mnozí lidé pokládali za sýčka. (Jer. 38:4) Jehovovy rozsudky směle ohlašoval přes 65 let. Jeho nebojácnost a odvaha se v Izraeli staly tak pověstnými, že když o více než 600 let později lidé slyšeli Ježíšovo smělé vyučování, domnívali se, že byl vzkříšen Jeremjáš. (Mat. 16:13, 14) Jak tento prorok svou počáteční plachost překonal? Řekl o tom: „V mém srdci se [Jehovovo slovo] prokázalo být jako hořící oheň uzavřený v mých kostech; a unavilo mě zadržování.“ (Jer. 20:9) Tím, co Jeremjáše podněcovalo ke kázání, bylo Jehovovo slovo, které na něj mocně působilo.

9. Proč na nás Jehovovo slovo může působit podobně jako kdysi na Jeremjáše?

⁹ Apoštol Pavel v dopise Hebrejcům napsal: „Slovo Boha je živé a vykonává moc a je ostřejší než jakýkoli dvojsečný meč a proniká až k rozdělení duše a ducha a kloubů a jejich morku a je schopné rozeznávat myšlenky a úmysly srdce.“ (Hebr. 4:12) Jehovovo slovo neboli poselství na nás může působit podobně jako kdysi na Jeremjáše. Pamatujme na to, že Bible není sbírkou lidské moudrosti. Ačkoli k jejímu napsání byli použiti lidé, je to kniha inspirovaná Bohem. Ve 2. Petra 1:21 čteme: „V žádné době nebylo proroctví proneseno z lidské vůle, ale lidé mluvili z Boha, jak byli unášeni svatým duchem.“ Když věnujeme čas kvalitnímu studiu Bible, plníme svou mysl poselstvím, které inspiroval svatý duch. (Přečti 1. Korinťanům 2:10.) Toto poselství v nás může působit „jako hořící oheň“, takže si ho nedokážeme nechat pro sebe.

10, 11. (a) Jaké bychom měli mít studijní návyky, chceme-li mluvit se smělostí? (b) Co bys rád udělal pro zkvalitnění svého osobního studia? Uveď alespoň jednu věc.

¹⁰ Jestliže na nás má osobní studium  Bible mít silný vliv, musíme studovat tak, aby její poselství proniklo hluboko do našeho nitra a formovalo naši osobnost. Zamysleme se nad tím, co zažil prorok Ezekiel. Ve vidění mu bylo řečeno, aby snědl svitek obsahující silná slova určená zatvrzelému izraelskému národu. Ezekiel měl toto poselství úplně vstřebat, aby se tak říkajíc stalo jeho součástí. To mu mělo pomoci, aby jeho úkol byl pro něj tak příjemný jako chuť medu. (Přečti Ezekiela 2:8–3:4, 7–9.)

¹¹ My jsme v podobné situaci. Mnozí lidé dnes jednoduše nechtějí slyšet, co Bible říká. Pokud jim máme dál oznamovat Boží slovo, musíme Bibli studovat takovým způsobem, abychom její poselství úplně vstřebali. Měli bychom mít ve zvyku dělat to pravidelně — ne pouze tehdy, když nám na to zbude čas. Žalmista zpíval: „Ať se řeči mých úst a rozjímání mého srdce stanou před tebou příjemnými, Jehovo, má Skálo a můj Výplatce.“ (Žalm 19:14) To by mělo být i naším přáním. Je opravdu důležité najít si čas na rozjímání o tom, co čteme. Jen tak může biblická pravda proniknout hluboko do našeho srdce. Bylo by proto dobré dát si za cíl, že své osobní studium zkvalitníme. *

12. Proč můžeme říci, že svatý duch na nás působí na křesťanských shromážděních?

¹² Další možností, jak se vystavit působení Jehovova svatého ducha, je ‚dbát jedni o druhé, abychom se podněcovali k lásce a znamenitým skutkům, a neopouštět své shromažďování‘. (Hebr. 10:24, 25) Když se snažíme pravidelně chodit na křesťanská shromáždění, pozorně při nich naslouchat a uplatňovat to, co se na nich učíme, umožňujeme tak Božímu duchu, aby nás vedl. Vždyť pokyny od Jehovova ducha přicházejí právě prostřednictvím sboru. (Přečti Zjevení 3:6.)

Jaký z toho budeš mít užitek

13. Čeho křesťané v prvním století dosáhli v kazatelském díle a o čem to svědčí?

¹³ Svatý duch je nejmocnější silou ve vesmíru. Může lidi posilovat, aby dokázali dělat to, co od nich Jehova žádá. Pod jeho vlivem se křesťanům v prvním století podařilo vykonat úžasné dílo — kázali dobrou zprávu „v celém stvoření, jež je pod nebem“. (Kol. 1:23) Když vezmeme v úvahu, že to převážně byli „nevzdělaní a obyčejní“ lidé, je nám jasné, že je musela podněcovat nějaká mocná síla. (Sk. 4:13)

14. Co nám pomáhá, abychom byli „zaníceni duchem“?

 ¹⁴ Také nás může svatý duch podněcovat k tomu, abychom v kazatelské službě byli odvážní. Musíme mu ovšem umožnit, aby nás v životě vedl. Pokud se o něj vytrvale modlíme, máme dobré studijní návyky, s modlitbou rozjímáme o tom, co čteme, a pravidelně se účastníme křesťanských shromáždění, pomáhá nám to být „zaníceni duchem“. (Řím. 12:11) O ‚Židovi jménem Apollos, rodáku z Alexandrie, výmluvném muži, který přijel do Efezu‘ Bible říká: „Jelikož měl vroucího ducha [‚planul Duchem‘, Sýkora], mluvil a vyučoval o Ježíšovi.“ (Sk. 18:24, 25) Také my můžeme ‚planout Duchem‘, a díky tomu projevovat větší smělost ve službě dům od domu i při neformálním vydávání svědectví.

15. Jaký užitek nám přináší to, že ve službě projevujeme větší smělost?

¹⁵ Když jsme při vydávání svědectví smělejší, přináší to užitek i nám samotným. Máme ke službě lepší postoj, protože jasněji chápeme, jak je důležitá a prospěšná. Roste naše nadšení, protože čím kvalitněji službu vykonáváme, tím větší radost nám přináší. Jsme také horlivější, protože si jasněji uvědomujeme, že kazatelská služba je naléhavá.

16. Co bys měl dělat, pokud tvoje nadšení pro kazatelskou službu zesláblo?

¹⁶ Co když se tvoje nadšení pro kazatelskou službu vytratilo nebo slábne? Pak by ses měl nad sebou poctivě zamyslet. Pavel napsal: „Zkoušejte, zda jste ve víře, prokazujte, co sami jste.“ (2. Kor. 13:5) Zeptej se sám sebe: Jsem stále ještě ‚zanícený duchem‘? Modlím se k Jehovovi o jeho ducha? Svědčí moje modlitby o tom, že chci dělat to, co si Jehova přeje, a že se při tom na něj spoléhám? Vyjadřuji v nich ocenění pro službu, která nám byla svěřena? Jaké jsou moje studijní návyky? Kolik času věnuji rozjímání o tom, co čtu a slyším? V jaké míře se podílím na sborových shromážděních? Když o takových otázkách budeš přemýšlet, pomůže ti to odhalit tvá slabá místa a podniknout kroky k nápravě.

Dál získávej smělost prostřednictvím Božího ducha

17, 18. (a) V jakém rozsahu dnes probíhá kazatelské dílo? (b) Co nám pomůže oznamovat dobrou zprávu o Božím Království „s největší volností řeči“?

¹⁷ Ježíš po svém vzkříšení řekl učedníkům: „Přijmete moc, až na vás přijde svatý duch, a budete mi svědky jak v Jeruzalémě, tak v celé Judeji a Samaří a do nejvzdálenější části země.“ (Sk. 1:8) Dílo, které tehdy začalo, dnes probíhá v takovém rozsahu jako nikdy dříve. Přes sedm milionů Jehovových svědků oznamuje dobrou zprávu o Království ve více než 230 zemích. Ročně věnují kazatelské službě téměř 1,5 miliardy hodin. Každý, kdo se tohoto jedinečného díla horlivě účastní, je šťastný.

¹⁸ Stejně jako v prvním století, i dnes celosvětové kazatelské dílo probíhá pod vedením Božího ducha. Když jej na sebe necháme působit, budeme kázat „s největší volností řeči“. (Sk. 28:31) Buďme tedy odhodláni dál oznamovat dobrou zprávu o Božím Království a nechat se při tom vést Božím duchem.

[Poznámky pod čarou]

Co ses dozvěděl?

• Proč ke kazatelské službě potřebujeme smělost?

• Co učedníkům v prvním století pomohlo mluvit se smělostí?

• Jak můžeme smělost získat?

• Jaký užitek nám smělost přináší?

[Studijní otázky]

[Obrázek na straně 7]

Jak mohou rodiče pomáhat dětem, aby získaly smělost?

[Obrázky na straně 8]

Když se ve službě krátce pomodlíš, pomůže ti to sebrat smělost