„Právo dítěte na duchovní rozvoj“

DEVÁTÉHO prosince 2008 uspořádala Švédská akademie pro práva dětí mimořádný seminář na téma „Právo dítěte na duchovní rozvoj“. Zazněla na něm celá řada doporučení, která přednesli zástupci švédské církve i dalších denominací křesťanstva, ale také představitelé islámu a humanistického hnutí.

Jeden z duchovních, kteří na semináři vystoupili, prohlásil: „Jen stěží lze dostatečně zdůraznit, jak velký význam pro duchovní život dětí mají zprávy obsažené v Bibli.“ Co tím myslel?

„Biblické záznamy poskytují dětem látku k osobním úvahám a rozjímání,“ vysvětlil. Jako příklad uvedl „příběh o Adamovi a Evě, o Kainovi a Abelovi, o Davidovi a Goliatovi, o narození Ježíše a o výběrčím daní Zacheovi nebo podobenství o marnotratném synovi či milosrdném Samaritánovi“. Řekl, že jsou to jen „některé ze zpráv, jež mohou mysl [dítěte] vést v otázkách souvisejících s velkými tématy lidské existence, jako je zrada, odpuštění, pokání, nenávist, ponížení, smíření či bratrská, nesobecká láska“. Potom dodal: „V těchto pasážích jsou obsaženy modely chování, které dítě může aplikovat v životě a které ho mohou podnítit ke konkrétnímu jednání a stát se tak součástí jeho životních zkušeností.“

Povzbuzovat ke čtení Bible je samozřejmě chvályhodné. Jsou ale děti opravdu schopné věnovat se „osobním úvahám a rozjímání“ o tom, co si v Bibli přečetly, a pak dojít ke správným závěrům?

I dospělí potřebují, aby jim určité pasáže z Písma někdo vysvětlil. Bible například mluví o muži, který navzdory „osobním úvahám a rozjímání“ nedokázal jisté duchovní myšlenky pochopit. Tím mužem byl etiopský úředník. Četl si Izajášovo proroctví, ale nechápal jeho význam. Byl proto vděčný, když mu učedník Filip nabídl, že mu danou pasáž vysvětlí. (Sk. 8:26–40) Podobně jako tento Etiop, i každý z nás občas potřebuje, aby mu určitý biblický úsek někdo objasnil. A zvláště to platí o dětech.

Bible nás upozorňuje: „Pošetilost je svázána se srdcem chlapce.“ (Přísl. 22:15) Děti se neobejdou bez vedení a usměrňování. Jejich rodiče mají zodpovědnost je v mravním a duchovním ohledu poučovat na základě Bible a myšlenek, které zaznívají na křesťanských shromážděních. Děti mají na takové školení právo. Už odmalička potřebují pomoc, aby si vytvořily stabilní biblický základ pro svůj duchovní rozvoj. Díky tomu z nich budou moci vyrůst ‚zralí lidé, kteří používáním cvičili svou vnímavost, aby rozlišovali mezi správným a nesprávným‘. (Hebr. 5:14)