Pokřtěni ve jménu Otce a syna a svatého ducha

„Jděte proto a čiňte učedníky . . ., křtěte je ve jménu Otce a Syna a svatého ducha.“ (MAT. 28:19)

1, 2. (a) Co se stalo v Jeruzalémě o Letnicích roku 33 n. l.? (b) Proč se tehdy tolik lidí dalo pokřtít?

PSAL se rok 33 n. l. a Jeruzalém byl plný lidí z mnoha zemí, kteří přišli, aby se zúčastnili Letnic, významného židovského svátku. V ten den došlo k mimořádné události, po níž apoštol Petr přednesl burcující proslov. Jeho slova měla úžasný dopad. Podnítila asi 3 000 Židů a proselytů k tomu, aby činili pokání a dali se pokřtít ve vodě. Tím se stali součástí nově vytvořeného křesťanského sboru. (Sk. 2:41) To, že v rybnících a nádržích v Jeruzalémě bylo pokřtěno tolik lidí, jistě vzbudilo velkou pozornost.

² Co vedlo k tomu, že se tolik lidí dalo pokřtít? Ten den dopoledne „nastal z nebe hluk, právě jako když se přežene ostrý závan“. Asi 120 Ježíšových učedníků, kteří se shromáždili v horní místnosti jednoho domu, bylo naplněno svatým duchem. Zbožné muže a ženy, kteří se pak sešli, zaujalo to, že učedníci začali „mluvit různými jazyky“. Poté, co si lidé vyslechli Petrova slova, včetně otevřených výroků souvisejících s Ježíšovou smrtí, mnohé z nich „bodlo . . . u srdce“. Co se teď od nich očekávalo? Petr řekl: „Čiňte pokání a ať je každý z vás pokřtěn ve jménu Ježíše Krista . . . a obdržíte velkorysý dar svatého ducha.“ (Sk. 2:1–4, 36–38)

3. Co o Letnicích museli udělat kajícní Židé a proselyté?

³ Uvažujme o tom, v jaké situaci byli Židé a proselyté, kteří Petrovi naslouchali. Jejich Bohem byl Jehova a z Hebrejských písem  věděli o svatém duchu, činné síle, kterou Bůh použil při stvoření i při mnoha dalších příležitostech. (1. Mojž. 1:2; Soud. 14:5, 6; 1. Sam. 10:6; Žalm 33:6) Petrovi posluchači však ještě potřebovali pochopit a přijmout, že Božím prostředkem záchrany je Mesiáš — Ježíš. Petr proto svým posluchačům zdůraznil, že každý z nich musí být „pokřtěn ve jménu Ježíše Krista“. Vzkříšený Ježíš nějakou dobu předtím Petrovi a dalším učedníkům přikázal, aby lidi křtili „ve jménu Otce a Syna a svatého ducha“. (Mat. 28:19, 20) Tato slova měla v prvním století hluboký význam a stejné je to i dnes. Proto se nad nimi zamyslíme podrobněji.

Ve jménu Otce

4. Jaká změna nastala pro ty, kdo uctívali Jehovu?

⁴ Ti, kdo reagovali na Petrův proslov, už Jehovu uctívali. Snažili se dodržovat jeho Zákon, což byl důvod, proč přišli do Jeruzaléma. (Sk. 2:5–11) Právě tehdy však Bůh ve vztahu k lidem udělal významnou změnu — zavrhl Židy, takže již nebyli jeho zvláštním národem, a dodržování Zákona již nebylo prostředkem, jak získat Boží schválení. (Mat. 21:43; Kol. 2:14) Pokud tedy Petrovi posluchači chtěli i nadále mít k Jehovovi osobní vztah, bylo k tomu nutné něco jiného.

5, 6. Co mnozí Židé a proselyté v prvním století udělali, aby Jehovu mohli dál uctívat přijatelným způsobem?

⁵ Rozhodně neměli udělat to, že by se od Jehovy, Dárce života, odvrátili. (Sk. 4:24) Na základě Petrových slov totiž mohli ještě lépe pochopit, že Jehova je milosrdným Otcem, protože poslal Mesiáše, aby je osvobodil, a protože je ochoten odpustit dokonce i těm, kterým Petr řekl: „Ať celý izraelský dům s jistotou pozná, že ho Bůh učinil Pánem i Kristem, toho Ježíše, kterého jste přibili na kůl.“ Ti, na jejichž srdce Petrova slova zapůsobila, pociťovali ještě větší vděčnost za to, co Otec udělal pro každého, kdo k němu chce mít osobní vztah. (Přečti Skutky 2:30–36.)

⁶ Tito Židé a proselyté si nyní uvědomili, že mají-li Jehovu dál uctívat přijatelným způsobem, musí uznávat, že jako prostředek záchrany poskytl Ježíše. Je tedy pochopitelné, proč činili pokání ze svých hříchů — k nimž patřilo i to, že vědomě či nevědomě měli podíl na Ježíšově smrti — a proč se v následujících dnech „dále . . . věnovali učení od apoštolů“. (Sk. 2:42) Využili příležitost ‚přibližovat se s volností řeči k trůnu nezasloužené laskavosti‘. (Hebr. 4:16)

7. Díky čemu mnozí lidé změnili svůj názor na Boha a co to znamená, že byli pokřtěni ve jménu Otce?

⁷ Dnes se miliony lidí, kteří pocházejí z nejrůznějšího prostředí, dozvídají pravdu o Jehovovi zapsanou v Bibli. (Iz. 2:2, 3) Někteří v Boha nevěřili vůbec, zatímco jiní sice věřili, že Bůh stvořil svět, ale mysleli si, že pak se o lidstvo přestal zajímat. Přesvědčili se však, že existuje Stvořitel, ke kterému si mohou vytvořit hluboký vztah. Další zase uctívali trojjediného boha nebo různé modly. Poznali ale, že pouze Jehova je všemohoucí Bůh, a začali ho oslovovat jeho jménem. Tím, že se pak dají pokřtít ve jménu Otce, dávají najevo, že tyto pravdy o Bohu uznávají.

8. Co museli uznat ti, kdo dříve nevěděli o zděděném hříchu?

⁸ Dozvěděli se také, že po Adamovi zdědili hřích. (Řím. 5:12) To pro ně bylo něčím novým a museli to přijmout jako fakt. Takové lidi je možné přirovnat k někomu, kdo neví, že je nemocný. Možná trpí nějakými příznaky, například občasnými bolestmi, ale protože nešel na žádné vyšetření, myslí si, že  mu v podstatě nic není. Skutečnost je ale jiná. (Srovnej 1. Korinťanům 4:4.) Co by měl tedy udělat, když se dozví, jakou nemocí trpí? Jistě bude moudré vyhledat a podstoupit osvědčenou a účinnou léčbu. Podobné je to s lidmi, kteří se dozvěděli pravdu o zděděném hříchu, tuto skutečnost přijali a pochopili, že Bůh nabízí východisko. Každý, kdo je Bohu odcizen, se tedy musí k němu obrátit, aby mohl být ze své nemoci vyléčen. (Ef. 4:17–19)

9. Co Jehova udělal, aby k němu lidé mohli získat dobrý vztah?

⁹ Pokud jsi svůj život Jehovovi Bohu už zasvětil a dal ses pokřtít, víš, jak úžasné je mít k němu blízký vztah. Uvědomuješ si, jakým láskyplným Otcem Jehova je. (Přečti Římanům 5:8.) Přestože Adam a Eva proti němu zhřešili, podnikl kroky, aby jejich potomci, včetně nás, k němu mohli získat dobrý vztah. Pro Jehovu to znamenalo, že musel prožívat bolest, když viděl, jak jeho drahý Syn trpí a umírá. Toto poznání nám jistě pomáhá, abychom z lásky uznávali autoritu Jehovy a dodržovali přikázání, která nám dává. Jestliže ses Bohu ještě nezasvětil a nejsi pokřtěn, máš pádné důvody to udělat.

Ve jménu Syna

10, 11. (a) Za co jsi Ježíšovi vděčný? (b) Jaké pocity v tobě vyvolává to, že Ježíš za tebe zemřel?

¹⁰ Vraťme se nyní k tomu, co Petr řekl zástupu. Zdůraznil, že je nutné přijmout Ježíše, což přímo souvisí s křtem „ve jménu . . . Syna“. Proč to bylo tak důležité tehdy a proč je to tak důležité i dnes? Přijmout Ježíše a být pokřtěn v jeho jménu znamená uznávat úlohu, kterou má v našem vztahu ke Stvořiteli. Ježíš musel být pověšen na mučednický kůl, aby z Židů sňal prokletí Zákona. Jeho smrt však měla ještě větší význam. (Gal. 3:13) Ježíš poskytl výkupní oběť, kterou potřebovalo celé lidstvo. (Ef. 2:15, 16; Kol. 1:20; 1. Jana 2:1, 2) Proto podstoupil nespravedlivé zacházení, výsměch, mučení a nakonec smrt. Jak moc si jeho oběti vážíš? Představ si, že jsi 12letým chlapcem na palubě Titanicu v roce 1912. Poté, co loď narazila do ledovce a potápí se, chceš skočit do záchranného člunu, ale tam už není místo. V tom jeden muž ve člunu políbí svou manželku, vrátí se na palubu a tebe do člunu posadí. Jak by ses cítil? Jistě bys tomu muži byl vděčný. Výše popsaná událost se skutečně stala a určitě se dokážeš vžít do pocitů toho chlapce. * Ježíš však pro tebe udělal mnohem víc. Zemřel, abys mohl žít věčně.

¹¹ Jaké pocity jsi měl, když ses dozvěděl, co všechno pro tebe Boží Syn udělal? (Přečti 2. Korinťanům 5:14, 15.) Pravděpodobně jsi pociťoval hlubokou vděčnost. To byla jedna z věcí, které tě podnítily, abys Bohu zasvětil svůj život a ‚již nežil pro sebe, ale pro toho, kdo za tebe zemřel‘. Být pokřtěn ve jménu Syna znamená vážit si toho, co pro tebe Ježíš vykonal, a uznávat autoritu, kterou má jako ‚Hlavní zprostředkovatel života‘. (Sk. 3:15; 5:31) Dříve jsi k Bohu žádný vztah neměl a vlastně jsi neměl ani skutečnou naději do budoucnosti. Ale díky tomu, že projevuješ víru v prolitou krev Ježíše Krista a že ses dal pokřtít, máš nyní k Otci hluboký vztah. (Ef. 2:12, 13) Apoštol Pavel napsal: „Vás, kteří jste kdysi byli odcizenými a nepřáteli, protože vaše mysl byla zaměřena na skutky, jež jsou ničemné, [Bůh] nyní opět smířil prostřednictvím [Ježíšova] masitého těla skrze jeho smrt, aby vás představil svaté a bezvadné.“ (Kol. 1:21, 22)

12, 13. (a) Jak by to, že jsi pokřtěn ve jménu Syna, mělo ovlivnit tvou reakci, když tě někdo urazí? (b) Jaký závazek máš proto, že jsi pokřtěný v Ježíšově jménu?

 ¹² Přestože jsi byl pokřtěn ve jménu Syna, hříšné sklony máš stále. Pokud to máš na mysli, může ti to v každodenních situacích pomáhat. Když tě například někdo urazí, pamatuješ na to, že oba jste hříšníci? Oba potřebujete Boží odpuštění, a proto každý z vás by měl být ochoten odpouštět. (Mar. 11:25) Tuto skutečnost Ježíš vyzdvihl v následujícím podobenství. Pán odpustil svému otrokovi dluh deset tisíc talentů (60 milionů denárů). Potom však ten otrok nebyl ochoten odpustit svému spoluotrokovi dluh 100 denárů. Na závěr Ježíš zdůraznil tuto myšlenku: Jehova neodpustí tomu, kdo neodpouští svému bratrovi. (Mat. 18:23–35) Být pokřtěn ve jménu Syna tedy znamená uznávat Ježíšovu autoritu a velmi se snažit napodobovat jeho příklad a držet se jeho učení, což zahrnuje i to, že máme druhým ochotně odpouštět. (1. Petra 2:21; 1. Jana 2:6)

¹³ Kvůli zděděné hříšnosti nedokážeš Ježíše napodobovat dokonale. Jelikož ses ale celým srdcem zasvětil Bohu, snažíš se napodobovat Ježíše co nejlépe. K tomu patří i to, že odkládáš starou osobnost a oblékáš novou. (Přečti Efezanům 4:20–24.) Jestliže máš dobrého přítele, kterého si vážíš, pravděpodobně se učíš z jeho příkladu a napodobuješ jeho dobré vlastnosti. Určitě se proto chceš učit i od Krista a napodobovat ho.

14. Jak můžeš dávat najevo, že uznáváš autoritu, kterou Ježíš má jako nebeský Král?

¹⁴ Je ještě další způsob, jak dávat najevo, že chápeš, co to znamená být pokřtěn ve jménu Syna. Bůh „všechno . . . podřídil pod [Ježíšovy] nohy a učinil ho nade vším hlavou sboru“. (Ef. 1:22) Proto musíš respektovat i to, jak Ježíš vede ty, kdo jsou Jehovovi zasvěceni. V každém sboru Kristus používá nedokonalé lidi, k nimž patří i duchovně způsobilí jmenovaní starší. Toto opatření existuje „s ohledem na usměrňování svatých, . . . pro budování Kristova těla“. (Ef. 4:11, 12) I když se může stát, že nedokonalý člověk udělá chybu, Ježíš jako Král nebeského Království ve svůj čas a svým způsobem věc napraví. Věříš tomu?

15. Jaká požehnání budeš zažívat, když se dáš pokřtít?

¹⁵ Pokud ses Jehovovi ještě nezasvětil a nedal se pokřtít, pomohly ti předchozí odstavce, aby sis uvědomil, že uznávat Syna je rozumné a je to projevem vděčnosti? Jestliže se dáš pokřtít ve jménu Syna, otevře se ti vyhlídka na nádherná požehnání. (Přečti Jana 10:9–11.)

Ve jménu svatého ducha

16, 17. Co pro tebe znamená být pokřtěn ve jménu svatého ducha?

¹⁶ Co to znamená být pokřtěn ve jménu svatého ducha? Jak už jsme si ukázali, lidé, kteří v den Letnic naslouchali Petrovi, věděli, co je svatý duch. Dokonce měli přímo před očima důkaz, že Bůh svého ducha  stále používá. Petr byl totiž jedním z těch, kdo byli „naplněni svatým duchem a začali mluvit různými jazyky“. (Sk. 2:4, 8) Výraz „ve jménu“ se nemusí vztahovat na osobu. Běžně se říká „jménem zákona“, přestože zákon není osoba. Těmito slovy se myslí na základě autority, která ze zákona vyplývá. Podobně ten, kdo je pokřtěn ve jménu svatého ducha, chápe, že svatý duch je Boží činná síla, a ne osoba. Křtem ve jménu svatého ducha člověk dává najevo, že uznává úlohu, kterou svatý duch má v Božím záměru.

¹⁷ Prostřednictvím studia Bible ses o svatém duchu už hodně dozvěděl. Například víš, že svatým duchem byla inspirována Bible. (2. Tim. 3:16) S tím, jak děláš duchovní pokroky, asi lépe chápeš význam slov, že ‚Otec v nebi dává svatého ducha těm, kdo ho prosí‘, tedy i tobě. (Luk. 11:13) Pravděpodobně jsi působení svatého ducha ve svém životě již zažil. Jestliže zatím pokřtěný nejsi, pak Ježíšova slova, že Otec dává svatého ducha, jsou pro tebe ujištěním, že po křtu tě čekají mnohá požehnání.

18. Jaká požehnání mají ti, kdo byli pokřtěni ve jménu svatého ducha?

¹⁸ Je vidět, že stejně jako v prvním století i dnes Jehova prostřednictvím svého ducha řídí a vede křesťanský sbor. Boží duch také v každodenních záležitostech pomáhá nám jako jednotlivcům. Křest ve jménu svatého ducha zahrnuje i to, že chápeme a přijímáme úlohu svatého ducha ve svém životě a ochotně se jím necháváme vést. Někoho ale možná napadne: Co to znamená žít v souladu s tím, že se člověk zasvětí Jehovovi, a jakou úlohu v tom má svatý duch? To si rozebereme v následujícím článku.

[Poznámka pod čarou]

Zapamatoval sis?

• Co pro tebe znamená být pokřtěn ve jménu Otce?

• Co znamená být pokřtěn ve jménu Syna?

• Jak můžeš dávat najevo, že chápeš význam křtu ve jménu Otce a Syna?

• Co znamená být pokřtěn ve jménu svatého ducha?

[Studijní otázky]

[Obrázky na straně 10]

Co si o Letnicích roku 33 n. l. noví učedníci uvědomili a k čemu je to podnítilo?

[Podpisek]

Se svolením Israel Museum, Jerusalem