Stále cvičme svou vnímavost

JE FASCINUJÍCÍ pozorovat mrštné a ladné pohyby gymnasty. Bible ukazuje, že podobně jako gymnasta cvičí své tělo, křesťané by měli cvičit svou vnímavost.

Apoštol Pavel v dopise Hebrejcům napsal: „Hutný pokrm patří zralým lidem, těm, kdo používáním cvičili [jako gymnasta] svou vnímavost [dosl. „smyslové orgány“], aby rozlišovali mezi správným a nesprávným.“ (Hebr. 5:14, ppč.) Proč Pavel hebrejské křesťany vybízel, aby cvičili svou vnímavost, stejně jako gymnasta procvičuje své svaly? A jak to můžeme dělat my?

‚Měli byste být učiteli‘

Potom co Pavel vysvětlil, že Ježíš je „veleknězem podle způsobu Melchisedeka“, napsal: „Máme o něm mnoho co říci, a je to těžké vysvětlit, protože jste otupěli ve svém slyšení. Ačkoli byste totiž skutečně měli být vzhledem k času učiteli, opět potřebujete, aby vás někdo vyučoval od počátku základním věcem Božích posvátných prohlášení; a stali jste se jakoby těmi, kdo potřebují mléko, a ne hutný pokrm.“ (Hebr. 5:10–12)

Je zřejmé, že někteří židovští křesťané v prvním století neprohlubovali své porozumění a nedělali duchovní pokroky. Například pro ně bylo náročné přijmout nové světlo ohledně Zákona a obřízky. (Sk. 15:1, 2, 27–29; Gal. 2:11–14; 6:12, 13) Někteří jen těžko opouštěli tradiční zvyklosti spojené se Sabatem a s každoročním Dnem smíření. (Kol. 2:16, 17; Hebr. 9:1–14) Pavel je proto nabádal, aby cvičili svou vnímavost, díky níž budou schopni rozlišovat mezi správným a nesprávným, a povzbudil je, aby ‚usilovně spěli ke zralosti‘. (Hebr. 6:1, 2) Jeho vybídka některé křesťany nepochybně vedla k zamyšlení nad tím, jak používají svou vnímavost, a pravděpodobně jim pomohla dělat duchovní pokroky. Jak se to týká nás?

Cvičme svou vnímavost

Jak můžeme cvičit svou vnímavost a stát se tak duchovně zralými lidmi? „Používáním,“ řekl Pavel. Podobně jako gymnasté, kteří procvičují celé tělo, aby dokázali předvést krásné a zároveň náročné sestavy, i my bychom měli cvičit svou vnímavost, abychom dokázali rozlišovat mezi správným a nesprávným.

John Ratey, docent psychiatrie na lékařské fakultě Harvardovy univerzity, uvádí: „Cvičení je to nejlepší, co pro svůj mozek můžete udělat.“ A Gene Cohen, ředitel Střediska pro studium stárnutí, zdraví a humanitních věd při Univerzitě George Washingtona, říká, že „když namáháme mozek, mozkové buňky vytvářejí nové dendrity a tím narůstá i počet synapsí“.

Je tedy moudré svou vnímavost cvičit a prohlubovat své poznání Božího Slova. To nám pomůže jednat v souladu s ‚dokonalou Boží vůlí‘. (Řím. 12:1, 2)

 Rozvíjejme touhu po ‚hutném pokrmu‘

Pokud si přejeme ‚spět ke zralosti‘, měli bychom si položit otázky: Dělám pokroky v tom, jak rozumím biblickým pravdám? Považují mě druzí za duchovně zralého člověka? Každá maminka je ráda, když může své miminko krmit mlékem a kojeneckou výživou. Představte si ale, jaké by měla obavy, kdyby plynula léta a její potomek by stále odmítal pevnou stravu. Podobně i my máme radost, když náš zájemce dělá pokroky, zasvětí se Jehovovi a dá se pokřtít. Jaké bychom ale měli pocity, kdyby se pak jeho duchovní pokrok zastavil? Určitě by nás to skličovalo. (1. Kor. 3:1–4) Každý učitel doufá, že v patřičný čas se nový učedník také stane učitelem.

K tomu, abychom dokázali určité věci vnímavě posoudit, musíme rozjímat, což vyžaduje úsilí. (Žalm 1:1–3) Nesmíme dovolit, aby nám ve smysluplném rozjímání bránily rozptylující vlivy, jako je sledování televize, koníčky nebo jiné činnosti, které nevyžadují příliš velkou duševní námahu. Máme-li rozvíjet svou vnímavost, musíme získat a uspokojovat touhu po studiu Bible a publikací od ‚věrného a rozvážného otroka‘. (Mat. 24:45–47) Kromě pravidelného osobního čtení Bible je důležité věnovat čas také rodinnému uctívání a hlubokému studiu biblických námětů.

Jerónimo, cestující dozorce z Mexika, si každé číslo Strážné věže prostuduje hned, jak ho dostane. Také si vyhrazuje čas na společné studium s manželkou. Říká: „Máme ve zvyku si každý den společně číst Bibli a využíváme při tom brožuru ‚Dobrá země‘ a další pomůcky.“ Jiný křesťan jménem Ronald udržuje krok se sborovým čtením Bible. Pokaždé si také stanoví jeden či dva náměty, kterými se při svém osobním studiu dlouhodobě zabývá. Vysvětluje: „Pomáhá mi to, abych se na další studium už dopředu těšil.“

A co my? Věnujeme dostatek času studiu Božího Slova a rozjímání o něm? Cvičíme svou vnímavost a učíme se rozhodovat na základě biblických zásad? (Přísl. 2:1–7) Dejme si za cíl, že budeme duchovně zralými lidmi, kteří se těší z poznání a moudrosti, jež patří těm, kdo cvičili svou vnímavost, aby rozlišovali mezi správným a nesprávným.

[Obrázek na straně 23]

Svou vnímavost cvičíme „používáním“