Čerpej sílu z duchovních věcí

„Vezměte na sebe mé jho . . . a naleznete občerstvení pro své duše.“ (MAT. 11:29)

1. Jaké opatření Bůh zavedl u hory Sinaj a proč?

KDYŽ u hory Sinaj vstoupila v platnost smlouva Zákona, bylo zavedeno dodržování Sabatu. Jehova prostřednictvím svého mluvčího Mojžíše Izraelitům přikázal: „Šest dnů máš konat svou práci; ale sedmý den máš od ní upustit, aby si odpočinul tvůj býk a tvůj osel a občerstvil se syn tvé otrokyně a cizí usedlík.“ (2. Mojž. 23:12) Díky tomuto laskavému opatření měli ti, kdo byli pod mojžíšským Zákonem, k dispozici jeden den, aby si odpočinuli a načerpali sílu.

2. Jaký užitek měli Izraelité z toho, že zachovávali Sabat?

² Znamená to, že Sabat sloužil jen k tomu, aby si Izraelité dopřáli odpočinek? Ne, byl nedílnou součástí jejich náboženského života. O Sabatu měli otcové čas poučovat členy rodiny, aby se „drželi Jehovovy cesty, a tak činili spravedlnost“. (1. Mojž. 18:19) Pro rodiny a přátele to byla příležitost sejít se, aby si v radostné atmosféře připomínali Jehovovy skutky a přemýšleli o nich. (Iz. 58:13, 14) Sabat navíc prorocky poukazoval na období Kristovy Tisícileté vlády, která lidstvu přinese skutečnou úlevu. (Řím. 8:21) Ale jak je to dnes? Kde a jak mohou čerpat sílu praví křesťané, kteří se zajímají o Jehovovy cesty?

Čerpej sílu z křesťanského společenství

3. Jakým způsobem se křesťané v prvním století vzájemně podporovali a co jim to přinášelo?

³ Apoštol Pavel o křesťanském sboru napsal, že je to „sloup a opora pravdy“. (1. Tim. 3:15) Pro první křesťany byli jejich spoluvěřící skutečně velkou oporou. Jeden druhého totiž s láskou budovali a posilovali. (Ef. 4:11, 12, 16) Když byl Pavel v Efezu, přicestovali za ním bratři z korintského sboru. Všimni si, jak na něj jejich návštěva zapůsobila. „Raduji se z přítomnosti Stefana, Fortunata a Achaika,“ prohlásil. „Vždyť občerstvili mého . . . ducha.“ (1. Kor. 16:17, 18) Podobně povzbuzen byl Titus, když se z Korintu vrátil potom, co s tamními bratry nějakou dobu spolupracoval. Pavel Korinťanům napsal, že „všichni osvěžili [Titova] ducha“. (2. Kor. 7:13) Také svědkové Jehovovi čerpají sílu z povzbudivého křesťanského společenství.

4. Jak nám dodávají sílu sborová shromáždění?

⁴ Ze zkušenosti víš, jak velkou radost lze načerpat na sborových shromážděních. Tam je mezi námi „vzájemná výměna povzbuzení“ — „každý [je] povzbuzen vírou druhého“. (Řím. 1:12) Naši duchovní bratři a sestry nejsou jen známí, které tu a tam potkáme a nemáme s nimi hlubší vztahy. Jsou to naši skuteční přátelé. Máme je rádi a vážíme si jich. Když se s nimi pravidelně scházíme na shromážděních, přináší nám to „hodně radosti a útěchy“. (Filem. 7)

5. Jak můžeme čerpat a předávat povzbuzení na sjezdech?

⁵ Sílu nám dodávají také naše každoroční sjezdy. Kromě toho, že při nich dostáváme  životodárnou vodu pravdy z Božího Slova, Bible, máme také možnost ‚rozšířit‘ okruh svých přátel. (2. Kor. 6:12, 13) Ale co když jsi plachý a je pro tebe těžké seznamovat se s novými lidmi? Poznat jiné bratry a sestry můžeš například tehdy, když se budeš podílet na dobrovolné službě. Jedna sestra, která vypomáhala na mezinárodním sjezdu, se potom vyjádřila: „Až na rodinu a pár přátel jsem tam skoro nikoho neznala. Při uklízení jsem se ale seznámila s mnoha bratry a sestrami. Bylo to skvělé.“

6. Kde můžeme načerpat povzbuzení během dovolené?

⁶ Izraelité měli ve zvyku třikrát do roka cestovat do Jeruzaléma, aby tam o svátcích uctívali Jehovu. (2. Mojž. 34:23) Mnozí z nich kvůli tomu na nějakou dobu opustili svá pole a obchody a několik dní šli pěšky po prašných silnicích. Když však dorazili do chrámu a viděli, jak se tam ‚obětuje chvála Jehovovi‘, naplnilo je to „velkým radováním“. (2. Par. 30:21) Podobně se dnes mnoho Jehovových služebníků přesvědčilo, že je velmi radostné navštívit betel. Mohli byste prohlídku některé odbočky svědků Jehovových zahrnout do plánů na příští rodinnou dovolenou?

7. (a) Jaký užitek můžeme mít ze společenských setkání? (b) Co přispěje k tomu, že všichni účastníci budou povzbuzeni a budou na setkání rádi vzpomínat?

⁷ Povzbudivá mohou být i společenská setkání s rodinou a přáteli. Moudrý král Šalomoun prohlásil: „Pro člověka není nic lepšího, než aby jedl a vskutku pil a aby dal své duši vidět dobré za svou tvrdou práci.“ (Kaz. 2:24) Společenská setkání jsou nejen osvěžením pro „duši“, ale také při nich můžeme své spoluvěřící lépe poznat a díky tomu se s nimi ještě více sblížit. Obvykle je lepší pozvat méně lidí a zajistit řádný dohled, zvlášť  když se podává alkohol. Přispěje to k tomu, že všichni budou povzbuzeni a budou na setkání rádi vzpomínat.

Sílu dodává kazatelská služba

8, 9. (a) V čem se Ježíšovo poselství lišilo od toho, co učili znalci Zákona a farizeové? (b) Jaký užitek máme z toho, že druhým předáváme biblickou pravdu?

⁸ Ježíš byl pro kazatelskou službu zapálený a přál si, aby k ní jeho učedníci měli stejný postoj. Je to vidět z toho, že jim řekl: „Žeň je veliká, ale dělníků je málo. Proste proto Pána žně, aby vyslal dělníky na svou žeň.“ (Mat. 9:37, 38) Ježíš oznamoval „dobrou zprávu“. (Mat. 4:23; 24:14) Jeho poselství muselo pro lidi být opravdu osvěžující, a to zvlášť ve srovnání s ubíjejícími pravidly, kterými je zatěžovali farizeové. (Přečti Matouše 23:4, 23, 24.)

⁹ Když oznamujeme poselství o Království, nejen že při tom nabízíme duchovní osvěžení druhým, ale zároveň si drahocenné biblické pravdy vštěpujeme do mysli a srdce. Žalmista výstižně řekl: „Chvalte Jah, neboť je dobré hrát melodie našemu Bohu; vždyť je to příjemné.“ (Žalm 147:1) Čím více budeš Jehovu chválit v kazatelské službě, tím větší radost budeš pociťovat.

10. Měla by radost z kazatelské služby záviset na tom, zda lidé příznivě reagují na naše poselství? Vysvětli to.

¹⁰ Je pravda, že na některých místech lidé reagují na dobrou zprávu lépe než jinde. (Přečti Skutky 18:1, 5–8.) Pokud žiješ v oblasti, kde je většina lidí lhostejná, snaž se soustředit na to dobré, čeho svou službou dosahuješ. Pamatuj, že tvoje vytrvalá snaha oznamovat Jehovovo jméno není marná. (1. Kor. 15:58) Naše radost ze služby by tedy neměla záviset jen na reakcích na dobrou zprávu. Může nás povzbuzovat skutečnost, že je to Jehova, kdo k sobě přitahuje lidi, a že všem, kteří mají upřímné srdce, jistě dá příležitost kladně reagovat na poselství o Království. (Jan 6:44)

Duchovně osvěžující rodinné uctívání

11. Jakou povinnost Jehova ukládá rodičům a co jim pomáhá ji plnit?

¹¹ Zbožní rodiče mají za úkol poučovat děti o Jehovovi a jeho cestách. (5. Mojž. 11:18, 19) Děláš si pravidelně čas na poučování svých dětí o našem milujícím nebeském Otci? Abys tuto závažnou povinnost mohl plnit a zaměřit se přitom na potřeby rodiny, Jehova ti poskytuje nepřeberné množství výživného duchovního pokrmu v podobě knih, časopisů a video- nebo audionahrávek.

12, 13. (a) V čem může být pro rodinu přínosem večer pro rodinné uctívání? (b) Co mohou rodiče dělat pro to, aby rodinné uctívání bylo duchovně osvěžující?

¹² Třída věrného a rozvážného otroka navíc rodinám umožnila, aby si pro společné studium Bible vyhradily jeden večer v týdnu. Mnozí říkají, že rodinné uctívání je sbližuje a posiluje jejich vztah k Jehovovi. Jak ale mohou rodiče dosáhnout toho, aby tyto společné večery byly duchovně osvěžující?

¹³ Rodinné uctívání by nemělo být nudné a neměla by při něm vládnout stísněná atmosféra. Uctíváme přece „šťastného Boha“ a on chce, abychom to dělali s radostí. (1. Tim. 1:11; Fil. 4:4) To, že můžeme jeden celý večer věnovat rozhovorům o duchovních klenotech nalezených v Bibli, je skutečným požehnáním. Rodiče mohou pružně využívat různé vyučovací metody a uplatňovat při tom představivost a vynalézavost. Například jedni rodiče nechali svého desetiletého syna Brandona přednést referát  na námět „Proč je v Bibli had použit jako symbol Satana?“. Tato otázka Brandona trápila, protože má hady rád a bylo mu líto, že jsou spojováni se Satanem. V některých rodinách občas čtou Bibli tím způsobem, že si rozdělí role. Další možností je předvést nějaký biblický příběh formou dramatizace. Když rodiče používají takové vyučovací metody, je studium nejen zábavné, ale děti se u něj celou dobu soustředí, takže biblické zásady mohou více působit na jejich srdce. *

Co by nás mohlo o sílu připravovat

14, 15. (a) Proč je v těchto posledních dnech stále těžší odolávat stresu a pocitu nejistoty? (b) Jaké těžkosti můžeme navíc zažívat?

¹⁴ V posledních dnech tohoto ničemného systému věcí je stále těžší odolávat stresu a pocitu nejistoty. Miliony lidí postihuje nezaměstnanost a další ekonomické problémy. I těm, kdo práci mají, často připadá, že výplatu domů nosí v děravé kapse. (Srovnej Agea 1:4–6.) Politikům ani jiným autoritám se zjevně nedaří odstranit terorismus a další společenská zla. A mnozí lidé jsou sklíčeni svými vlastními chybami. (Žalm 38:4)

¹⁵ Tísnivé problémy, které působí Satanův systém věcí, se nevyhýbají ani pravým křesťanům. (1. Jana 5:19) Kristovi učedníci navíc mohou někdy zažívat těžkosti kvůli tomu, že se snaží zůstat věrní Jehovovi. Ježíš řekl: „Jestliže pronásledovali mne, budou pronásledovat i vás.“ (Jan 15:20) Avšak i když „jsme pronásledováni, . . . nejsme ponecháni na holičkách“. (2. Kor. 4:9) Proč to můžeme říct?

16. Co nám pomáhá udržet si radost?

¹⁶ Ježíš řekl: „Pojďte ke mně všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím.“ (Mat. 11:28) Když máme pevnou víru v Kristovu výkupní oběť, odevzdáváme se tak říkajíc do rukou Jehovy. Od něj dostáváme „moc, která je nad to, co je normální“. (2. Kor. 4:7) „Pomocník“, Boží svatý duch, posiluje naši víru natolik, že jsme schopni zkouškami a těžkostmi projít, aniž ztratíme radost. (Jan 14:26; Jak. 1:2–4)

17, 18. (a) Na jaký postoj si musíme dávat pozor? (b) Jak by křesťan mohl dopadnout, kdyby se zaměřoval na požitky?

¹⁷ Dnešní svět propaguje názor, že člověk by si měl hlavně užívat. Musíme si dávat pozor, abychom se tímto postojem nenechali ovlivnit. (Přečti Efezanům 2:2–5.) Jinak by se pro nás mohla stát léčkou „touha těla a touha očí a okázalé vystavování prostředků . . . k životu“. (1. Jana 2:16) Nebo bychom se mohli mylně domnívat, že uspokojování tělesných tužeb přináší osvěžení. (Řím. 8:6) Někteří lidé se ve snaze najít vzrušení uchýlili k drogám, alkoholu, pornografii a extrémním sportům nebo se začali věnovat různým nezákonným činnostem. Satan se ‚lstivými skutky‘ snaží podsouvat lidem falešnou představu o tom, co je skutečně  osvěžující, a tak je zavést na scestí. (Ef. 6:11, ppč.)

¹⁸ Věci jako jídlo, pití a zdravá zábava mají samozřejmě v životě člověka své místo. Nežijeme však hlavně pro ně. Zvlášť v době, jako je tato, musíme být vyrovnaní a mít sebeovládání. Osobní záliby by nás mohly natolik připravovat o sílu, že bychom nakonec byli „nečinní [a] neplodní vzhledem k přesnému poznání našeho Pána Ježíše Krista“. (2. Petra 1:8)

19, 20. Co je zdrojem skutečného osvěžení a síly?

¹⁹ Když je naše myšlení v souladu s tím, jak nás vede Jehova, pak jasně chápeme, že tento svět nám může nabídnout jen dočasné požitky. To si uvědomoval už Mojžíš. (Hebr. 11:25) Skutečné osvěžení a sílu nám dává to, že konáme vůli našeho nebeského Otce. Jen tak můžeme získat hlubokou a trvalou radost a pocit uspokojení. (Mat. 5:6)

²⁰ Dál čerpejme sílu z duchovních věcí. Pomůže nám to, abychom „odvrhli bezbožnost a světské touhy . . ., zatímco čekáme na šťastnou naději a slavné objevení se velkého Boha a našeho Zachránce, Krista Ježíše“. (Tit. 2:12, 13) Buďme tedy odhodláni podřizovat se Ježíšově autoritě a vedení. Tak zůstaneme pod jeho jhem a nalezneme skutečnou radost a osvěžení.

[Poznámka pod čarou]

Jak bys odpověděl?

• Kde dnes Jehovovi služebníci čerpají sílu?

• Proč kazatelská služba přináší osvěžení nám i lidem, se kterými mluvíme?

• Co mohou rodiče dělat pro to, aby rodinné uctívání bylo duchovně osvěžující?

• Jaké věci nás mohou o duchovní sílu připravovat?

[Studijní otázky]

[Obrázky na straně 26]

Díky tomu, že na sebe bereme Ježíšovo jho, máme mnoho možností čerpat sílu