Úspěšná kampaň v Bulharsku

„Žeň je veliká, ale dělníků je málo. Proste proto Pána žně, aby vyslal dělníky na svou žeň.“ (MAT. 9:37, 38)

TATO Ježíšova slova se dají vztáhnout na situaci, která je v Bulharsku, v krásné zemi na Balkánském poloostrově. Žije tam více než sedm milionů obyvatel, ale je tam jen asi 1 700 zvěstovatelů. Aby se lidé dozvěděli o dobré zprávě, je tedy skutečně zapotřebí více dělníků. Vedoucí sbor se proto rozhodl pozvat bulharsky mluvící svědky z několika evropských zemí, aby se v Bulharsku zúčastnili zvláštní kampaně. Trvala sedm týdnů a vyvrcholila oblastním sjezdem „Zůstaňte bdělí!“, který se konal od 14. do 16. srpna 2009 v Sofii.

Nadšená odezva

Byli pozváni bratři a sestry z Francie, Itálie, Německa, Polska, Řecka a Španělska. Bratři z odbočky v Sofii s napětím očekávali, kolik zvěstovatelů na pozvání zareaguje. Znamenalo to totiž přicestovat do Bulharska na vlastní náklady a kazatelské službě se věnovat v rámci dovolené. Každý týden se však hlásili další a další dobrovolníci, až jich nakonec bylo 292. Díky takové odezvě bylo možné dobrovolníky poslat do tří měst — Kazanlaku, Sandanski a Silistry. Krajští dozorci v Bulharsku vyzvali místní průkopníky a zvěstovatele, aby se do kampaně zapojili i oni. Celkem se jí účastnilo 382 bratrů a sester, kteří horlivě sloužili v obvodech, v nichž se dobrá zpráva kázala jen občas.

Svědkové z okolních sborů byli předem požádáni, aby pro dobrovolníky zajistili ubytování. Pronajali pro ně tedy byty a rezervovali pokoje v levnějších hotelích. Neúnavně se snažili, aby se jejich spolukřesťané cítili dobře a aby o ně bylo postaráno. Ve všech třech městech také zajistili vhodné prostory, kde se pak pořádala sborová shromáždění, která vedli hostující bratři. Bylo úžasné, že na místech, kde nebydlel ani jeden svědek, se scházelo asi padesát zvěstovatelů, aby chválili Jehovu.

Bratři a sestry, kteří přijeli ze zahraničí, se kampaně účastnili s velkým nadšením. V létě dosahují teploty v Bulharsku přes 40 stupňů Celsia, ale ani horko, ani cokoli jiného tyto horlivé zvěstovatele neodradilo. Ve městě Silistra, které leží na břehu Dunaje, žije více než 50 000 obyvatel. Důkladné svědectví jim bylo vydáno už během prvních tří týdnů kampaně. Zvěstovatelé potom začali kázat i v okolních vesnicích a dostali se až do Tutrakanu, 55 kilometrů západně od Silistry. Sloužit obvykle začali v půl desáté ráno, v poledne si udělali přestávku na oběd a ve službě pak pokračovali často až do sedmi hodin večer i déle. Díky horlivosti těchto  dobrovolníků se kázalo i ve vesnicích a městečkách kolem Kazanlaku a Sandanski.

Čeho se dosáhlo?

Během sedmi týdnů kampaně bylo vydáno úžasné svědectví. Podobně jako v době apoštolů, lidé v těchto městech mohli říct: ‚Naplnili jste naše město svým učením.‘ (Sk. 5:28) Zvěstovatelé rozšířili přibližně 50 000 časopisů a zahájili 482 biblických studií. V Silistře byl 1. září 2009 vytvořen sbor a v Kazanlaku i Sandanski je skupina. Je úžasné vidět, jak lidé, kteří dobrou zprávu poprvé slyšeli během této kampaně, dělají vynikající duchovní pokroky.

V prvním týdnu kampaně jedna bulharsky mluvící zvláštní průkopnice ze Španělska vydala v Silistře svědectví Karině, která na ulici prodávala noviny. Karinu to zaujalo, přišla na shromáždění a s radostí přijala nabídku biblického studia. Její manžel je ateista, a proto chtěla, aby studovaly v parku. Při studiu byly i její dvě dcerky. Starší dceři Daniele se biblická pravda moc líbila. Během týdne přečetla knihu Co Bible říká a ihned uplatnila to, co se dozvěděla o uctívání model. O pravdě také začala mluvit s kamarádkami. Pouhé tři týdny potom, co byla na prvním shromáždění, řekla sestře, která s ní vedla studium: „Připadá mi, že k vám patřím. Co musím udělat, abych i já mohla chodit do služby?“ Daniela, podobně jako její maminka a mladší sestra, dělá pěkné pokroky.

V Kazanlaku sloužil Orlin, bratr bulharského původu, který přijel z Itálie. Když se jednou vracel ze služby, vydal svědectví dvěma mladíkům, kteří seděli na lavičce v parku. Dal jim knihu Co Bible říká a domluvili se, že se další den sejdou. S jedním z nich, se Svetomirem, na opětovné návštěvě zahájil biblické studium, které pokračovalo hned následující den. Během devíti dní studovali osmkrát. Svetomir Orlinovi řekl: „Dva dny před tím, než jsme se setkali, jsem Boha prosil, abych ho mohl poznat. Slíbil jsem mu, že když mi v tom pomůže, budu mu celý život sloužit.“ Než se Orlin vrátil do Itálie, předal studium místním bratrům a Svetomir dál dělá pokroky.

Obětavost přináší velké požehnání

Jaký užitek přinesla tato kampaň těm, kdo tak strávili svou dovolenou a na vlastní  náklady cestovali do cizí země? Jeden starší ze Španělska napsal: „Bratři, kteří ve Španělsku slouží mezi bulharsky mluvícími lidmi, se díky kampani ještě více sblížili. Na ty, kdo se jí účastnili, měla kampaň velmi dobrý vliv.“ Jedni manželé z Itálie napsali: „Byl to nejkrásnější měsíc, jaký jsme kdy zažili.“ A dodali: „Kampaň úplně změnila náš život. Máme pocit, že jsou z nás jiní lidé.“ Tito manželé začali vážně uvažovat o tom, že se do Bulharska přestěhují natrvalo. Carina, která při kampani sloužila v Silistře, je svobodná pravidelná průkopnice ze Španělska. Po kampani dala výpověď v zaměstnání a ze Španělska se přestěhovala do Silistry, aby sloužila v novém sboru, který tam byl založen. Měla našetřeno dost peněz na to, aby v Bulharsku mohla zůstat celý rok. O svém rozhodnutí říká: „Mám velkou radost z toho, že mi Jehova umožnil tady sloužit, a doufám, že tu budu moci zůstat déle. Už vedu pět biblických studií a tři zájemkyně chodí na shromáždění.“

Kampaně se chtěla zúčastnit i jedna sestra z Itálie, ale jelikož právě nastoupila do nového zaměstnání, neměla nárok na žádnou dovolenou. Nenechala se tím však odradit. Požádala o měsíc neplaceného volna a byla rozhodnutá dát výpověď, pokud by její žádost byla zamítnuta. K jejímu překvapení zaměstnavatel řekl: „Dobře, ale pod jednou podmínkou — z Bulharska mi pošlete pohled.“ Sestra to považovala za odpověď na své modlitby.

Stanislava, mladá sestra z Varny, měla dobře placenou práci na plný úvazek. Jelikož se chtěla zapojit do kampaně a sloužit v Silistře, vzala si volno. Když viděla radost průkopníků, kteří přijeli zdaleka, aby v Bulharsku kázali dobrou zprávu, dojalo ji to k slzám. Začala přemýšlet o tom, co ve svém životě dává na první místo, a uvědomila si, že se vlastně zaměřuje na kariéru. Když se po dvou týdnech vrátila domů, dala výpověď a stala se pravidelnou průkopnicí. Teď má velkou radost z toho, že tím nejdůležitějším v jejím životě je služba pro Jehovu. (Kaz. 12:1)

To, že člověk může horlivě sloužit Jehovovi, je velké požehnání. Není nic lepšího než věnovat svůj čas a energii tomu, abys kázal dobrou zprávu a učil druhé o Jehovovi. Mohl bys udělat něco pro to, aby ses na této nejdůležitější činnosti podílel víc? V zemi, kde žiješ, jsou možná území, kde je zapotřebí více zvěstovatelů. Mohl by ses tam přestěhovat? Nebo co kdyby ses naučil nějaký cizí jazyk a kázal lidem, kteří do tvé země přijeli a touží po biblické pravdě? Jestliže se rozhodneš sloužit víc, můžeš si být jistý, že ti Jehova bohatě požehná. (Přísl. 10:22)

[Rámeček a obrázek na straně 32]

Nezapomenutelný den

Mnozí z těch, kdo přijeli z jiných evropských zemí, aby se v Bulharsku podíleli na zvláštní kampani, se v Sofii také zúčastnili oblastního sjezdu „Zůstaňte bdělí!“. Pro místní bratry a sestry bylo velkým povzbuzením, že se mohli sejít s mnoha hosty z různých zemí. V pátek bratr Geoffrey Jackson z vedoucího sboru oznámil vydání Svatého Písma — Překladu nového světa v bulharštině. Všech 2 039 přítomných z toho mělo obrovskou radost a dali ji najevo dlouhým, nadšeným potleskem. Mnozí dojetím plakali. Tento přesný a srozumitelný překlad mnoha upřímným obyvatelům Bulharska jistě pomůže, aby poznali Jehovu.

[Mapa na straně 30 a 31]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

BULHARSKO

SOFIE

Sandanski

Silistra

Kazanlak

[Obrázky na straně 31]

Během kampaně bylo vydáno znamenité svědectví