Mějme úctu k manželství, protože je darem od Boha
Mějme úctu k manželství, protože je darem od Boha
„Proto muž opustí svého otce a svou matku a přidrží se své manželky a stanou se jedním tělem.“ (1. MOJŽ. 2:24)
1. Proč si Jehova zaslouží naši úctu?
JEHOVA BŮH, Původce manželství, si jistě zaslouží naši úctu. Je Stvořitelem, Svrchovaným Panovníkem a nebeským Otcem, a tak je o něm právem řečeno, že je Dárcem ‚každého dobrého daru a každého dokonalého obdarování‘. (Jak. 1:17; Zjev. 4:11) To, že je Dárcem, je projevem jeho velké lásky. (1. Jana 4:8) Všechno, co nás učí, co od nás žádá a co nám dává, je jedině k našemu dobru a užitku. (Iz. 48:17)
2. Jaké pokyny Jehova dal prvnímu manželskému páru?
2 Z Bible vyplývá, že k ‚dobrým darům‘ od Boha patří také manželství. (Rut 1:9; 2:12) Když Jehova spojil Adama a Evu manželským poutem, konkrétně jim řekl, jak dosáhnout toho, aby spolu byli šťastní. (Přečti Matouše 19:4–6.) Pokud by se tím řídili, jejich manželství by bylo šťastné trvale. Pošetile však porušili Boží zákaz, a tak museli nést tragické následky. (1. Mojž. 3:6–13, 16–19, 23)
3, 4. (a) Jak dnes mnozí lidé projevují neúctu k manželství i k Jehovovi Bohu? (b) O jakých příkladech budeme uvažovat v tomto článku?
3 Podobně jako Adam s Evou, mnoho lidí dnes Jehovovy pokyny nebere v úvahu. Někteří manželství otevřeně odmítají a jiní toto uspořádání přizpůsobují svým vlastním představám. (Řím. 1:24–32; 2. Tim. 3:1–5) Ignorují skutečnost, že manželství je darem od Boha. Svou neúctou k tomuto daru projevují neúctu i k jeho Dárci, Jehovovi Bohu.
4 Jehovův názor na manželství ztrácejí ze zřetele i někteří Boží služebníci. Stává se, že manželské páry křesťanů se rozcházejí nebo rozvádějí, aniž k tomu mají biblický důvod. Jak něčemu takovému předejít? Jak Jehovovy pokyny zapsané v 1. Mojžíšově 2:24 mohou křesťanům pomoci, aby své manželské pouto posílili? A jak se mohou na manželství připravit ti, kdo o něm uvažují? Podívejme se na tři šťastná manželství z biblických dob. Na těchto příkladech si ukážeme, proč je možné říci, že nezbytným předpokladem pro trvalé manželství je úcta k Jehovovi.
Posilujte věrnou oddanost
5, 6. Co možná bylo zkouškou pro Zecharjáše a Alžbětu a jak byli za svou věrnost odměněni?
5 Zecharjáš a Alžběta se rozhodli správně. Oba si za svého partnera vybrali duchovně smýšlejícího Božího služebníka. Zecharjáš věrně plnil své kněžské povinnosti a on i Alžběta dodržovali Boží Zákon, jak nejlépe dokázali. Jistě toho bylo hodně, za co byli Bohu vděční. Kdybyste ale navštívili jejich dům v Judě, všimli byste si, že tam něco chybí — neměli děti. Alžběta byla neplodná a oba už byli v pokročilém věku. (Luk. 1:5–7)
6 Ve starověkém Izraeli byly děti považovány za požehnání a rodiny byly často velmi početné. (1. Sam. 1:2, 6, 10; Žalm 128:3, 4) Stávalo se, že někteří Izraelité se zrádně rozváděli se svou manželkou proto, že nemohla mít děti. Zecharjáš však s Alžbětou věrně zůstal. Nehledal z manželství snadný únik a nejednala tak ani Alžběta. To, že neměli děti, je asi trápilo, ale dál spolu věrně sloužili Jehovovi. Jehova je později bohatě odměnil tím, že zázračně způsobil, aby v pokročilém věku měli syna. (Luk. 1:8–14)
7. Jak Alžběta projevila věrnou oddanost svému manželovi?
7 Alžběta projevila chvályhodnou oddanost manželovi ještě jinak. Když se jejich syn narodil, Zecharjáš nemohl mluvit. Oněměl totiž kvůli tomu, že nevěřil Božímu andělovi. Nějakým způsobem přesto s Alžbětou komunikoval a sdělil jí, že anděl mu řekl, aby jejich syn dostal jméno Jan. Sousedé a příbuzní chtěli, aby se chlapec jmenoval po svém otci, ale Alžběta se s věrnou oddaností držela toho, co jí sdělil manžel. Řekla: „Bude se nazývat Jan.“ (Luk. 1:59–63)
8, 9. (a) Proč je věrná oddanost v manželství nezbytná? (b) Například jakými konkrétními způsoby si manžel a manželka mají projevovat věrnou oddanost?
8 Podobně jako Zecharjáš a Alžběta, i dnešní manželské páry se potýkají se zklamáními a jinými problémy. Manželství, ve kterém není věrná oddanost, dlouho nevydrží. Ale i hezké manželství může být nenapravitelně zničeno například flirtováním, pornografií nebo cizoložstvím. Takové věci totiž podkopávají vzájemnou důvěru. A pokud mezi manželi není důvěra, láska se začne vytrácet. Věrná oddanost se v určitém smyslu podobá plotu kolem rodinného domu, díky němuž se dovnitř nedostanou nezvaní hosté a jenž rodině poskytuje bezpečí. Jestliže si manžel a manželka jsou věrní, dává jim to pocit vzájemné jistoty, mohou se jeden druhému svěřovat se svými nejvnitřnějšími myšlenkami a pocity, a jejich láska se díky tomu prohlubuje. Věrná oddanost je tedy v manželství nezbytná.
9 Adamovi Jehova řekl: „Muž opustí svého otce a svou matku a přidrží se své manželky.“ (1. Mojž. 2:24) Co tato slova znamenají? Po uzavření manželství je potřeba, aby oba upravili své vztahy k přátelům a příbuzným. Manžel i manželka musí v prvé řadě věnovat čas a pozornost tomu druhému. Přátelům a příbuzným nemohou dávat přednost před svým manželským partnerem. Ani by neměli dovolit, aby rodiče zasahovali do jejich rozhodnutí nebo do řešení jejich neshod. Manžel i manželka se musí ‚přidržet‘ jeden druhého. Je to pokyn od Boha.
10. Jak manžel a manželka mohou posilovat věrnou oddanost?
10 Věrná oddanost přináší krásné výsledky i v rodinách, které jsou nábožensky rozdělené. Jedna sestra, jež má nevěřícího manžela, říká: „Jsem Jehovovi opravdu vděčná za to, že mě učí, jak se mám manželovi podřizovat a jak mu projevovat hlubokou úctu. Díky věrné oddanosti jsme spolu už 47 let a pořád se máme rádi a jeden k druhému máme úctu.“ (1. Kor. 7:10, 11; 1. Petra 3:1, 2) Stále se snaž o to, aby tvůj manželský partner si byl jist tím, že váš vztah není nijak ohrožen. Svými slovy i skutky ho tedy ujišťuj, že je pro tebe tím nejdůležitějším člověkem na světě. Udělej všechno, co je v tvých silách, aby nikdo a nic nevstoupilo mezi tebe a tvého manželského partnera. (Přečti Přísloví 5:15–20.) Ron a Jeannette, kteří spolu šťastně žijí už více než 35 let, říkají: „S věrnou oddaností děláme to, co od nás Bůh vyžaduje, a díky tomu máme hezké manželství.“
K pevnému manželství přispívají společné cíle
11, 12. Z čeho je zřejmé, že Aquila a Priscilla byli „jedním tělem“?
11 Pokaždé, když apoštol Pavel mluvil o svém blízkém příteli Aquilovi, zmínil se i o jeho manželce Priscille. Aquila a Priscilla jsou hezkým příkladem toho, co měl Bůh na mysli, když řekl, že manžel a manželka se mají stát „jedním tělem“. (1. Mojž. 2:24) Neustále pracovali společně, ať už doma, ve svém řemesle nebo v křesťanské službě. Když Pavel poprvé přišel do Korintu, Aquila a Priscilla ho laskavě pozvali, aby bydlel u nich. Jejich dům byl od té doby pro Pavla zázemím. Později, když Aquila a Priscilla žili v Efezu, pořádala se u nich sborová shromáždění a společně pomáhali v duchovním růstu novým křesťanům, jako byl například Apollos. (Sk. 18:2, 18–26) Tito horliví manželé se pak přestěhovali do Říma a i tam dali svůj dům k dispozici pro sborová shromáždění. Později se vrátili do Efezu, kde znovu posilovali bratry. (Řím. 16:3–5)
12 Nějakou dobu se apoštol Pavel s Aquilou a Priscillou věnovali řemeslu, ve kterém byli všichni tři vyučeni — vyráběli stany. Tito manželé opět něco dělali spolu, a to bez soupeřivosti a rozepří. (Sk. 18:3) Avšak to, čím bylo jejich manželství posilováno nejvíce, byl čas, kdy se společně věnovali duchovním činnostem. V Korintu, v Efezu i v Římě byli známi jako ‚spolupracovníci v Kristu Ježíši‘. (Řím. 16:3) Ať už Aquila a Priscilla sloužili kdekoli, vždy bok po boku podporovali kazatelskou činnost.
13, 14. (a) Čím může být narušována jednota mezi manželem a manželkou? (b) Jak manžel a manželka mohou své vzájemné pouto posilovat, aby se skutečně stali „jedním tělem“?
13 Společné cíle a činnosti manželství opravdu posilují. (Kaz. 4:9, 10) Je smutné, že mnohé manželské páry dnes spolu tráví jen málo času. Někteří jsou mnoho hodin v zaměstnání, jiní daleko dojíždějí, nebo se za prací dokonce stěhují do zahraničí a rodině jen posílají peníze. I doma se někteří manželé a manželky jeden od druhého izolují tím, že každý se věnuje něčemu jinému — televizi, svým koníčkům, sportu, videohrám nebo internetu. Je to tak i u vás? Pokud ano, co můžete změnit, abyste více času trávili spolu? Co kdybyste společně vařili, umývali nádobí nebo pracovali na zahradě? A pokud máte děti nebo stárnoucí rodiče, mohli byste o ně pečovat společně?
14 Nejdůležitější ale je, abyste se spolu pravidelně věnovali činnostem, které souvisejí s uctíváním Jehovy. Vynikající příležitostí k tomu, aby manželé smýšleli jednotně a měli společné cíle, je rozbor denního textu a rodinné uctívání. Spolu také choďte do kazatelské služby. Je-li to možné, přihlaste se oba do průkopnické služby, i kdyby vám to okolnosti dovolovaly jen na jeden měsíc nebo na jeden rok. (Přečti 1. Korinťanům 15:58.) Sestra, která se průkopnické službě věnovala společně s manželem, říká: „Služba byla jednou z příležitostí, jak být spolu a povídat si o hlubokých věcech. Měli jsme společný cíl duchovně pomáhat druhým, a tak jsme byli skutečně zajedno. Cítila jsem se k němu blíž nejen jako k manželovi, ale také jako k dobrému příteli.“ Společným úsilím na dosažení hodnotných cílů se vaše zájmy, priority a zvyky sjednocují a tak, podobně jako Aquila a Priscilla, se ve svém smýšlení, pocitech a skutcích opravdu stáváte „jedním tělem“.
Na první místo dávejte duchovní věci
15. Co je klíčovým předpokladem ke šťastnému manželství a proč?
15 Ježíš věděl, jak důležité je dávat v manželství na první místo Boha. Viděl, jak Jehova spojil první lidskou dvojici manželstvím, a byl svědkem toho, jak šťastní Adam a Eva byli, dokud se drželi Božích pokynů. Také viděl, k jakým problémům vedlo to, když se první lidé Bohu vzepřeli. Při svém vyučování proto Ježíš opakoval slova svého Otce uvedená v 1. Mojžíšově 2:24 a dodal: „Co . . . Bůh jhem spojil, ať žádný člověk neodděluje.“ (Mat. 19:6) Klíčovým předpokladem ke šťastnému manželství je tedy hluboká úcta k Jehovovi. V tomto ohledu jsou vynikajícím příkladem Josef a Marie, Ježíšovi pozemští rodiče.
16. Z čeho je vidět, že Josef a Marie dávali na první místo ve svém životě Boha?
16 Josef jednal s Marií laskavě a s úctou. Když se dozvěděl, že je těhotná, chtěl k ní být milosrdný, a to ještě před tím, než mu Boží anděl vysvětlil, k čemu vlastně došlo. (Mat. 1:18–20) Jako manželé se podřizovali nařízením césara a také svědomitě dodržovali mojžíšský Zákon. (Luk. 2:1–5, 21, 22) I když účast na velkých náboženských svátcích v Jeruzalémě se vyžadovala pouze od mužů, každý rok tam chodil nejen Josef, ale i Marie a další členové jejich rodiny. (5. Mojž. 16:16; Luk. 2:41) Těmito i jinými způsoby tito bohabojní manželé dělali radost Jehovovi a projevovali hlubokou úctu k duchovním věcem. Není divu, že právě Josefa a Marii si Jehova vybral, aby se starali o jeho Syna, když se narodil a vyrůstal na zemi jako člověk.
17, 18. (a) Jakými způsoby můžeme ve svém manželství dávat Boha na první místo? (b) Jaký užitek nám to přinese?
17 Projevuje se taková úcta k duchovním věcem i ve vašem manželství? Například když děláte nějaké důležité rozhodnutí, prozkoumáte nejprve, které biblické zásady se na vaši situaci vztahují, modlíte se o Boží vedení a pak požádáte o radu nějakého zkušeného spolukřesťana? Nebo máte sklon řešit problémy tak, že se řídíte svými pocity nebo tím, co si myslí vaši příbuzní a přátelé? Opravdu se snažíte uplatňovat praktické rady, které k manželství a rodinnému životu předkládá věrný otrok, nebo se jednoduše řídíte místními zvyky či populárními radami lidí, kteří Boha neuctívají? Věnujete pravidelně čas společné modlitbě a studiu? Dáváte si duchovní cíle a mluvíte o tom, co je ve vašem manželství skutečně na prvním místě?
18 Ray, který je šťastně ženatý už 50 let, říká: „Jelikož Jehova je součástí naší ‚trojnásobné šňůry‘, nikdy jsme se nesetkali s problémem, který bychom nedokázali vyřešit.“ (Přečti Kazatele 4:12.) Danny a Trina mají stejný názor: „Naše manželství je posilováno tím, že společně sloužíme Bohu.“ Jejich spokojené manželství trvá déle než 34 let. Pokud i vy budete Jehovu dávat na první místo, bude vám pomáhat, aby vaše manželství bylo šťastné, a bude vám bohatě žehnat. (Žalm 127:1)
K daru od Boha projevujme úctu
19. Proč Bůh lidem poskytl dar manželství?
19 Pro mnoho lidí je dnes tím nejpodstatnějším to, zda jsou v manželství spokojeni. Boží služebníci to ale vidí jinak. Vědí, že manželství je darem, jehož účelem je přispět ke splnění Jehovova záměru. (1. Mojž. 1:26–28) Pokud by Adam s Evou měli k tomuto daru úctu, celá země by se stala rájem, ve kterém by žili šťastní a spravedliví Boží služebníci.
20, 21. (a) Proč bychom manželství měli považovat za posvátné? (b) O jakém daru budeme uvažovat příští týden?
20 Boží služebníci manželství považují především za příležitost přinášet slávu Jehovovi. (Přečti 1. Korinťanům 10:31.) Jak jsme si ukázali, to, co se Bohu líbí a co manželství posiluje, je věrná oddanost, jednota a duchovní smýšlení. Ať už se tedy na manželství připravujeme, posilujeme ho nebo se ho snažíme zachránit, nesmíme ztratit ze zřetele to nejpodstatnější — manželství je posvátné opatření od Boha. Pokud na tuto skutečnost budeme pamatovat, pomůže nám to, abychom svá rozhodnutí zakládali na Božím Slově. Tak budeme projevovat úctu nejen k daru manželství, ale také k jeho Dárci, Jehovovi Bohu.
21 Manželství samozřejmě není jediným darem, který Jehova lidem dal. Ani to není jediný způsob, jak dosáhnout štěstí a spokojenosti. V následujícím článku budeme mluvit o jiném drahocenném daru od Boha — o svobodném stavu.
Jak byste odpověděli?
• Proč je věrná oddanost v manželství tak důležitá?
• Jaký vliv na vztah manžela a manželky má to, že věci dělají společně?
• Jakými způsoby můžeme ve svém manželství dávat Boha na první místo?
• Jak dáváme najevo úctu k Jehovovi, Původci manželství?
[Studijní otázky]
[Obrázky na straně 15]
Když manželé dělají věci spolu, svůj vztah tím posilují