Přinášíš svými rozhodnutími chválu Bohu?

„Chytrý uvažuje o svých krocích.“ (PŘÍSL. 14:15)

1, 2. (a) Ať už se rozhodujeme o čemkoli, co by pro nás mělo být nejdůležitější? (b) O kterých otázkách budeme uvažovat?

DENNĚ jich děláme možná desítky. Mnohá nemají na náš život velký vliv. Některá jsou však velmi zásadní. O čem mluvíme? O rozhodnutích. Ať už se rozhodujeme ve věcech velkých či malých, to nejdůležitější pro nás je, aby naše rozhodnutí vždy přinášela chválu Bohu. (Přečti 1. Korinťanům 10:31.)

² Je pro tebe jednoduché se rozhodovat? Chceš-li být zralým křesťanem, musíš se naučit rozlišovat mezi správným a nesprávným a dělat rozhodnutí, která jsou založena na tom, o čem jsi přesvědčen ty, a ne někdo jiný. (Řím. 12:1, 2; Hebr. 5:14) Proč je tak důležité umět se správně rozhodovat? Proč je to někdy obtížné? A co můžeme udělat pro to, aby naše rozhodnutí přinášela chválu Bohu?

Proč se musíme rozhodovat?

3. Čím nesmí být naše rozhodování ovlivněno?

³ Jestliže jsme nerozhodní ve věcech, na které je možné vztáhnout biblické zásady, naši spolužáci nebo spolupracovníci snadno dojdou k závěru, že o tom, co říkáme, nejsme plně přesvědčeni, a že tedy bude snadné nás ovlivnit. Možná lžou, podvádějí nebo kradou a snaží se nás přimět, abychom se k nim přidali nebo je přinejmenším kryli a tak ‚následovali zástup‘. (2. Mojž. 23:2) Pokud ale víme, jak dělat rozhodnutí, která přinášejí chválu Bohu, pak nedovolíme, abychom kvůli strachu z lidí nebo touze po uznání jednali způsobem, který je v rozporu s tím, co nám říká biblicky školené svědomí. (Řím. 13:5)

4. Proč někteří lidé možná chtějí rozhodovat za nás?

 ⁴ Ne každý, kdo chce dělat rozhodnutí za nás, má špatné úmysly. Naši přátelé to s námi myslí dobře a možná nás vytrvale přesvědčují, abychom jednali podle jejich rad. Totéž někdy dělají naši rodiče, přestože jsme už dospělí. Protože jim na nás záleží, byli by rádi, kdybychom se při rozhodování řídili jejich názorem. To se může týkat například otázky léčebných postupů. Bible jednoznačně odsuzuje zneužívání krve. (Sk. 15:28, 29) K jiným zdravotním záležitostem však nedává jednoznačné rady a je na nás, abychom se sami rozhodli, jakou léčbu přijmeme či odmítneme. * Naši blízcí na to možná mají vyhraněný názor. Každý Bohu zasvěcený a pokřtěný křesťan se však v těchto věcech musí rozhodovat sám a tak nést „svůj vlastní náklad“ odpovědnosti. (Gal. 6:4, 5) Záleží nám totiž především na tom, abychom měli dobré svědomí před Bohem, ne před lidmi. (1. Tim. 1:5)

5. Co by mohlo vést k tomu, že zažijeme ztroskotání své víry?

⁵ Pokud jsme nerozhodní, vystavujeme se velkému nebezpečí. Učedník Jakub napsal, že nerozhodný člověk je „nestálý na všech svých cestách“. (Jak. 1:8) Je jako loď bez kormidla na rozbouřeném moři — je zmítán sem a tam měnícími se lidskými názory. Velmi snadno se může stát, že zažije ztroskotání své víry a bude z toho obviňovat druhé. (1. Tim. 1:19) Co nám pomůže něčemu takovému se vyhnout? To, že budeme „upevněni ve víře“. (Přečti Kolosanům 2:6, 7.) Máme-li být pevní, musíme se naučit dělat rozhodnutí, ze kterých je patrná víra v Boží inspirované Slovo. (2. Tim. 3:14–17) Co by nám ale v rozhodování mohlo bránit?

Proč je rozhodování někdy tak těžké?

6. K čemu může vést strach?

⁶ Příčinou toho, že se nedokážeme rozhodnout, může být strach. Možná se bojíme, že se rozhodneme špatně, že se nám nepodaří své rozhodnutí uskutečnit nebo že se před druhými ztrapníme. Takové obavy jsou pochopitelné. Nikdo nechce udělat rozhodnutí, kterým si způsobí problémy a přivodí hanbu. Existuje však něco, co nám může pomoci obavy zmírnit — láska k Bohu a jeho Slovu. Taková láska nás podněcuje, abychom před tím, než se v nějaké důležité věci rozhodneme, vždy hledali vedení v Bibli a biblických publikacích. Díky tomu uděláme méně chyb. Proč to můžeme říct? Protože Bible dává „nezkušeným chytrost, mladému muži poznání a schopnost přemýšlet“. (Přísl. 1:4)

7. Co se učíme z příkladu krále Davida?

⁷ Dokážeme se pokaždé rozhodnout správně? Ne. Každý z nás dělá chyby. (Řím. 3:23) To je zřejmé z příkladu krále Davida. Byl to moudrý a věrný Boží služebník, a přesto některými rozhodnutími způsobil problémy sobě i druhým. (2. Sam. 12:9–12) Kvůli tomu, že udělal chybná rozhodnutí, se z něj však nestal nerozhodný člověk ani natrvalo neztratil Boží přízeň. (1. Král. 15:4, 5) Pokud podobně jako David pamatujeme na to, že Jehova přehlíží chyby a odpouští hříchy, pomůže nám to, abychom se kvůli dřívějším chybám nestali nerozhodní. Jehova podporuje každého, kdo ho miluje a poslouchá. (Žalm 51:1–4, 7–10)

8. Jaké poučení vyplývá z toho, co apoštol Pavel napsal o manželství?

⁸ Existuje i něco dalšího, co nám obavy z rozhodování pomůže zmírnit. Je to skutečnost, že správných řešení je někdy více. Příkladem může být to, co apoštol Pavel napsal o manželství. Pod inspirací uvedl: „Jestliže  si . . . někdo myslí, že se chová nepatřičně ke svému panenství, jestliže překročilo rozkvět mládí, a mělo by se tak stát, ať udělá, co chce; nehřeší. Ať vstoupí do manželství. Jestliže však někdo stojí pevně ve svém srdci a necítí nutnost, ale má autoritu nad svou vlastní vůlí a učinil toto rozhodnutí ve svém vlastním srdci, že si zachová své vlastní panenství, udělá dobře.“ (1. Kor. 7:36–38) Pavel doporučoval svobodný stav jako lepší volbu, ale nechtěl tím říct, že je to jediná správná volba.

9. Měli bychom si dělat starosti s tím, co si o našem rozhodnutí budou myslet druzí? Vysvětli to.

⁹ Měli bychom si dělat starosti s tím, co si o našem rozhodnutí budou myslet druzí? Do určité míry ano. Všimněme si, co Pavel napsal o jedení jídel, která předtím možná byla obětována modlám. Uznal, že jíst taková jídla nemusí být samo o sobě špatné, ale přesto by se to mohlo dotknout někoho, kdo má slabé svědomí. Pro co se Pavel tedy rozhodl? Napsal: „Jestliže . . . jídlo přivádí mého bratra ke klopýtání, již nikdy nebudu jíst žádné maso, abych nepřiváděl svého bratra ke klopýtání.“ (1. Kor. 8:4–13) I my bychom měli uvažovat o tom, jak naše rozhodnutí zapůsobí na svědomí druhých. Zejména by nám však mělo záležet na tom, jaký vliv naše rozhodnutí budou mít na přátelství s Jehovou. (Přečti Římanům 14:1–4.) Které biblické zásady nám pomohou, abychom se rozhodovali tak, že to bude přinášet chválu Bohu?

Šest praktických kroků

10, 11. (a) Jak se můžeme vyhnout opovážlivosti v rodinném kruhu? (b) Na co by měli starší pamatovat, když rozhodují o věcech, jež se týkají sboru?

¹⁰ Vyvaruj se opovážlivosti. Když stojíš před nějakým rozhodnutím, zeptej se sám sebe: Jsem oprávněn v této věci rozhodovat? Král Šalomoun napsal: „Přišla opovážlivost? Přijde tedy zneuctění; ale moudrost je u skromných.“ (Přísl. 11:2)

¹¹ Rodiče mohou svým dětem dovolit, aby se v některých věcech rozhodovaly samy, ale děti by si to neměly vyložit tak, že si mohou rozhodovat, o čem chtějí. (Kol. 3:20) Vdaná žena má v rodině určitou míru autority, ale vždy musí pamatovat na to, že je podřízena svému manželovi. (Přísl. 1:8; 31:10–18; Ef. 5:23) Ale i manžel si musí uvědomovat, že jeho autorita je omezená, protože je podřízen Kristu. (1. Kor. 11:3) Křesťanští starší dělají rozhodnutí, která se týkají celého sboru. Dbají však na to, aby ‚nešli nad to, co je napsáno‘ v Božím Slově. (1. Kor. 4:6) Důsledně se také drží pokynů, které dostávají od věrného otroka. (Mat. 24:45–47) Pokud jsme skromní a děláme pouze taková rozhodnutí, ke kterým jsme oprávněni, sobě i druhým ušetříme mnoho starostí a trápení.

12. (a) Proč by sis měl nejprve vyhledat potřebné informace? (b) Jak můžeš informace získat a co je dobré s nimi udělat?

¹² Vyhledej si informace. „Plány pilného jistě vedou k výhodě,“ napsal Šalomoun, „ale  každý, kdo je ukvapený, jde jistě vstříc nouzi.“ (Přísl. 21:5) Zvažuješ například, zda přijmout nějakou obchodní nabídku? Nenech se ovládnout emocemi. Nejprve si shromáždi všechna potřebná fakta, požádej o radu ty, kdo se v dané věci vyznají, a zvaž, které biblické zásady se na tu záležitost vztahují. (Přísl. 20:18) Získané informace si můžeš uspořádat do dvou sloupců — do jednoho sepiš výhody a do druhého nevýhody. Než se rozhodneš, ‚spočítej náklady‘. (Luk. 14:28) Přemýšlej o tom, jaký dopad bude rozhodnutí mít nejen na tvou finanční situaci, ale také na tvé duchovní blaho. Získání všech potřebných informací vyžaduje čas a úsilí. Pomůže ti to ale, aby ses vyvaroval ukvapeného rozhodnutí, které by mohlo vést ke zbytečným problémům.

13. (a) Jaké ujištění je zapsáno u Jakuba 1:5? (b) V čem ti to pomůže, když se budeš modlit o moudrost?

¹³ Modli se o moudrost. Tvá rozhodnutí budou přinášet chválu Bohu pouze v případě, že ho požádáš o pomoc. Učedník Jakub napsal: „Jestliže . . . někomu z vás chybí moudrost, ať stále prosí Boha, neboť všem dává štědře a bez kárání; a bude mu dána.“ (Jak. 1:5) Přiznat si, že při rozhodování potřebuješ moudrost od Boha, není hanba. (Přísl. 3:5, 6) Kdyby ses spoléhal pouze na své vlastní názory, snadno by ses mohl zmýlit. Pokud se však modlíš o moudrost a hledáš vedení v Božím Slově, dovoluješ Jehovovi, aby ti prostřednictvím svatého ducha pomohl zjistit, jaké jsou tvé skutečné pohnutky pro to, že se chceš určitým způsobem rozhodnout. (Hebr. 4:12; přečti Jakuba 1:22–25)

14. Proč bychom rozhodnutí neměli stále odkládat?

¹⁴ Rozhodni se. Nikdy neudělej to, že bys vynechal předchozí dva kroky a chtěl se rovnou rozhodovat. Moudrý člověk věnuje čas tomu, že „uvažuje o svých krocích“. (Přísl. 14:15) Na druhou stranu, rozhodnutí zbytečně neodkládej. Nerozhodný člověk si dokáže vymyslet nejneuvěřitelnější výmluvy. (Přísl. 22:13) A ačkoli si to možná nemyslí, přesto určité rozhodnutí udělal — dovolil, aby o jeho životě rozhodovali druzí.

15, 16. Co je nezbytné k tomu, abys své rozhodnutí uskutečnil?

¹⁵ Své rozhodnutí uskutečni. Úsilí, které jsi věnoval tomu, aby ses rozhodl dobře, může být k ničemu, pokud se nebudeš snažit své rozhodnutí uskutečnit. Šalomoun napsal: „Všechno, co chce činit tvá ruka, konej právě svou silou.“ (Kaz. 9:10) Musíš být ochoten udělat všechno pro to, abys své rozhodnutí zrealizoval. Zvěstovatel se například rozhodne, že se stane průkopníkem. Podaří se mu to? Pravděpodobně ano, pokud nebude věnovat  příliš mnoho času a energie svému zaměstnání nebo odpočinkovým činnostem.

¹⁶ Nejlepší rozhodnutí jen zřídka bývají ta, která se dají nejsnáze uskutečnit. Proč? Protože „celý svět leží v moci toho ničemného“. (1. Jana 5:19) Musíme bojovat proti „světovládcům této tmy, proti ničemným duchovním silám v nebeských místech“. (Ef. 6:12) Apoštol Pavel i učedník Juda poukázali na to, že ti, kdo se rozhodli, že budou ctít Boha, budou o to muset tvrdě usilovat. (1. Tim. 6:12; Juda 3)

17. Co od nás v souvislosti s určitými rozhodnutími Jehova očekává?

¹⁷ Po čase své rozhodnutí znovu zvaž, a když to bude potřeba, něco změň. Ne všechna rozhodnutí vycházejí tak, jak si to člověk naplánoval. Každého „postihuje čas a nepředvídaná událost“. (Kaz. 9:11) Přesto Jehova chce, abychom se určitých rozhodnutí pevně drželi i navzdory obtížím. Například ten, kdo se zasvětil Jehovovi nebo vstoupil do manželství, udělal rozhodnutí, které se nedá změnit. Jehova očekává, že v takových záležitostech nevezmeme své slovo zpět. (Přečti Žalm 15:1, 2, 4.) Většina rozhodnutí se však týká méně zásadních věcí, a tak je moudré se čas od času nad některými z nich znovu zamyslet. Nedovol, aby ti pýcha nebo tvrdohlavost zabránily něco upravit, nebo dokonce změnit. (Přísl. 16:18) Tím nejdůležitějším by pro tebe mělo být to, že svým způsobem života budeš dál přinášet chválu Bohu.

Pomáhejme druhým, aby uměli dělat správná rozhodnutí

18. Jak mohou rodiče svým dětem pomáhat, aby se naučily správně se rozhodovat?

¹⁸ Rodiče mohou svým dětem velmi pomoci v tom, aby se naučily dělat rozhodnutí, která budou přinášet Bohu chválu. Jednou z nejlepších vyučovacích metod je vlastní příklad. (Luk. 6:40) Jestliže je to vhodné, rodiče mohou dětem vysvětlit, co jim pomohlo udělat v určité záležitosti správné rozhodnutí. Možná také dětem dovolí, aby se v některých věcech rozhodovaly samy, a pak je pochválí, když se jim podaří rozhodnutí uskutečnit. Co když ale dítě udělá vážnou chybu? První reakcí rodičů často bývá snaha dítě před následky nemoudrého rozhodnutí ochránit, ale to obvykle není v jeho nejlepším zájmu. Otec například svému synovi dovolí, aby si udělal řidičský průkaz. Syn pak poruší dopravní předpisy a dostane pokutu. Bylo by vhodné, aby ji otec za něj zaplatil? Pokud od syna bude požadovat, aby si na pokutu vydělal, může mu tím pomoci, aby pochopil, že za své jednání musí nést odpovědnost. (Řím. 13:4)

19. Co bychom měli zájemce naučit a jak to můžeme dělat?

¹⁹ Ježíš svým následovníkům řekl, aby druhé vyučovali. (Mat. 28:20) Jedním z nejdůležitějších poučení, které zájemcům můžeme předat, je to, jak se správně rozhodovat. Má-li se nám to podařit, nesmíme sklouznout k tomu, že bychom jim říkali, co konkrétně mají dělat. Mnohem lepší je vysvětlit jim, jak mají uvažovat o biblických zásadách, aby se dokázali rozhodovat sami. Vždyť „každý z nás se bude Bohu zodpovídat sám za sebe“. (Řím. 14:12) Máme tedy pádný důvod, proč dělat rozhodnutí, která přinášejí chválu Bohu.

[Poznámka pod čarou]

Jak bys odpověděl?

• Proč je tak důležité umět se správně rozhodovat?

• K čemu může vést strach a jak své obavy můžeme zmírnit?

• Kterých šest kroků nám pomůže, abychom dělali rozhodnutí, která přinášejí chválu Bohu?

[Studijní otázky]

[Rámeček a obrázek na straně 16]

Šest praktických kroků

1 Vyvaruj se opovážlivosti

2 Vyhledej si informace

3 Modli se o moudrost

4 Rozhodni se

5 Své rozhodnutí uskutečni

6 Po čase své rozhodnutí znovu zvaž

[Obrázek na straně 15]

Nerozhodný člověk je jako loď bez kormidla na rozbouřeném moři