Běžte tak, abyste doběhli do cíle

„Běžte tak, abyste jí dosáhli.“ (1. KOR. 9:24)

1., 2. (a) Jaké znázornění použil Pavel v dopise Hebrejcům? (b) K čemu všechny Boží služebníky Pavel vybídl?

V PŘEDCHOZÍM článku jsme rozebírali působivé znázornění, které apoštol Pavel použil v dopise Hebrejcům, aby své spoluvěřící povzbudil. Připomněl jim, že v závodě o život neběží sami, ale že jsou obklopeni ‚velkým oblakem svědků‘, kteří do cíle úspěšně doběhli. Pavel spolukřesťany nabádal, aby měli stále před očima věrné jednání a neúnavné úsilí těch, kdo běželi před nimi. Mělo jim to pomoci, aby v závodě o život pokračovali a nevzdali se.

² Uvažovali jsme o životě několika Božích služebníků, kteří do ‚oblaku svědků‘ patří. Díky nezlomné víře zůstali Bohu věrní a doběhli do cíle. To, co pomohlo jim, může pomoci i nám. Pavel napsal: „Odložme také každou zátěž a hřích, do něhož se snadno zaplétáme, a s vytrvalostí běžme závod, který je nám předložen.“ (Hebr. 12:1)

3. Na co Pavel poukazoval slovy ‚odložme každou zátěž‘?

³ O závodech v běhu, které tehdy patřily k populárním sportovním disciplínám, se v knize Periklovo Řecko píše: „První závodníci běhali v bederních zástěrkách, ale později již závodili nazí.“ * Běžci odložili všechno, co by je mohlo zatěžovat a zpomalovat. Závodit bez oblečení se dnes nepovažuje za vhodné, ale faktem je, že byli ochotni zbavit  se všeho, co by mohlo zmenšit jejich šanci na vítězství. Slovy ‚odložme každou zátěž‘ Pavel poukazoval na to, že pokud máme v závodě o život zvítězit, je nezbytné zbavit se všeho, co by nás mohlo zdržovat. Pro tehdejší křesťany to byla moudrá rada a praktická je i pro nás. Co by mohlo patřit k zátěži, která by nám zabránila závod o život úspěšně dokončit?

‚Odložme každou zátěž‘

4. Na co se zaměřovali lidé v Noemově době?

⁴ Pavel radil, abychom ‚odložili každou zátěž‘. To znamená všechno, co by nám bránilo plně se soustředit na závod, který běžíme, a vydat ze sebe to nejlepší. Co by k takové zátěži mohlo patřit? Vraťme se k Noemovi, o kterém se Pavel zmínil. Možná se nám vybaví Ježíšova slova: „Právě jak se to dělo za Noemových dnů, tak to také bude za dnů Syna člověka.“ (Luk. 17:26) Ježíš nemluvil o nepředstavitelném zničení, které mělo přijít, ale o tom, jak lidé žili. (Přečti Matouše 24:37–39.) Většinou se o Boha nezajímali a už vůbec si nedělali starosti s tím, jak získat jeho přízeň. Na co se v životě zaměřovali? Byly to běžné činnosti — jedli, pili a vstupovali do manželství. To všechno k životu přirozeně patří, ale podle Ježíšových slov spočíval jejich problém v tom, že si „nepovšimli“ toho, co bylo skutečně důležité.

5. Co nám pomůže, abychom závod úspěšně dokončili?

⁵ Podobně jako Noe a jeho rodina, i my máme každý den spoustu práce. Musíme vydělávat na živobytí a starat se o sebe i své blízké. To nás stojí mnoho času a energie. Zvláště v období ekonomické krize se snadno může stát, že si člověk začne dělat úzkostné starosti. Navíc i s tím, že jsme Jehovovými služebníky, jsou spojeny závažné odpovědnosti — chodíme do služby a na shromáždění, připravujeme se na programy a věnujeme se osobnímu studiu a rodinnému uctívání. I Noe dostal od Boha náročné úkoly a čteme, že všechno učinil „právě tak“. (1. Mojž. 6:22) Máme-li závod o život úspěšně dokončit, je nutné, abychom zátěž, kterou musíme nést, omezili na minimum a nic zbytečného k ní nepřidávali.

6., 7. Na jaká Ježíšova slova bychom měli pamatovat?

⁶ Co Pavel myslel slovy, že máme odložit „každou zátěž“? Samozřejmě není možné, abychom se zbavili všech závazků, které máme. Pamatujme však na to, co řekl Ježíš: „Nikdy . . . nebuďte úzkostliví a neříkejte: ‚Co budeme jíst?‘ nebo ‚Co budeme pít?‘ nebo ‚Co si oblékneme?‘ O to všechno totiž dychtivě usilují národy. Vždyť váš nebeský Otec ví, že to všechno potřebujete.“ (Mat. 6:31, 32) Z Ježíšových slov vyplývá, že břemenem či překážkou se mohou stát i běžné věci, jako je jídlo a oblečení, pokud jim nevyhradíme správné místo.

⁷ Zamysleme se také nad výrokem „váš  nebeský Otec ví, že to všechno potřebujete“. Z těchto slov je zřejmé, že náš nebeský Otec Jehova udělá něco pro to, aby o naše potřeby bylo postaráno. Uvědomme si ale, že „to všechno“ neznamená všechno, co bychom si přáli. Podstatné je, abychom si nedělali úzkostné starosti o věci, o něž „dychtivě usilují národy“. Proč? Ježíš svým posluchačům radil: „Dávejte . . . na sebe pozor, aby vaše srdce nikdy nebylo obtíženo přejídáním a silným pitím a úzkostnými životními starostmi a aby na vás náhle, v jednom okamžiku, nepřišel ten den jako léčka.“ (Luk. 21:34, 35)

8. Proč je právě v této době tak důležité, abychom ‚odložili každou zátěž‘?

⁸ Cílová páska závodu o život je těsně před námi. Byla by velká škoda, kdybychom sami sebe zatížili zbytečnými břemeny, která by nám znemožnila doběhnout do cíle. Pamatujme proto na moudrá slova apoštola Pavla: „Opravdu velikým ziskem je . . . zbožnost, která umí být spokojená s tím, co má.“ (1. Tim. 6:6, Bible21) Pokud si Pavlova slova bereme k srdci, velmi tím zvětšujeme svou vyhlídku na to, že cenu v podobě života skutečně získáme.

„Hřích, do něhož se snadno zaplétáme“

9., 10. (a) Co je míněno slovy „hřích, do něhož se snadno zaplétáme“? (b) Co by mohlo být příčinou toho, že se ‚zapleteme do hříchu‘?

⁹ Kromě toho, že máme odložit „každou zátěž“, Pavel radil, abychom odložili i „hřích, do něhož se snadno zaplétáme“. Co tím myslel? Řecký výraz překládaný „snadno zaplétáme“ je v Bibli pouze na tomto místě. Albert Barnes, znalec Bible, napsal: „Běžec by si oděv neoblékl, protože by se mu při běhu mohl omotat kolem nohou a překážet mu. Podobně i křesťan by měl rozhodně odložit cokoli, co by se dalo k takovému oděvu přirovnat.“ Jak by se mohlo stát, že se křesťan zaplete do hříchu neboli že oslabí či ztratí svou víru?

¹⁰ Křesťan nepřijde o víru ze dne na den. Ke ztrátě víry dochází postupně, a dokonce nenápadně. V dopise Hebrejcům Pavel křesťany varoval, aby nebyli „zavlečeni pryč“ a aby se v nich „nevyvinulo ničemné srdce bez víry“. (Hebr. 2:1; 3:12) Pokud se nějakému běžci omotá oděv kolem nohou, je téměř jisté, že spadne. Bylo by tedy velmi nemoudré, kdyby toto nebezpečí ignoroval a oděv, který mu při běhu bude překážet, si přesto oblékl. Co by ho k tomu mohlo vést? Možná je nedbalý, příliš si důvěřuje nebo se něčím nechá rozptýlit. Jaké poučení z Pavlovy rady vyplývá?

11. Jak by se mohlo stát, že ztratíme víru?

¹¹ Pamatujme na to, že ztráta víry je výsledkem toho, co dlouhodobě děláme či neděláme. Jistý znalec Bible napsal, že „hřích, do něhož se snadno zaplétáme“, je „hřích, ke kterému nejvíce tíhneme vlivem našich okolností, naší osobnosti a lidí kolem nás“. Jinými slovy prostředí, ve kterém žijeme, naše vlastní slabosti a lidé, s nimiž se stýkáme — to všechno má na nás silný vliv. Tyto faktory mohou způsobit, že naše víra zeslábne, nebo že o ni dokonce přijdeme. (Mat. 13:3–9)

12. Jaká varování bychom si měli vzít k srdci, abychom neztratili víru?

¹² V průběhu let nám věrný a rozvážný otrok stále připomíná, abychom přemýšleli o tom, na co se díváme a co posloucháme, protože to má vliv na naše smýšlení a touhy. Také nás varuje před nebezpečím v podobě honby za penězi a hmotnými věcmi. Mohlo by se stát, že se necháme rozptýlit lákavým třpytem světské zábavy nebo  nekonečnou záplavou novinek ze světa techniky a elektroniky. Byla by velká chyba myslet si, že rady, které dostáváme, jsou příliš omezující nebo že se týkají ostatních a my sami jsme vůči takovým nebezpečím imunní. Léčky, které nám staví do cesty Satanův svět, bývají nenápadné a snadno jimi můžeme být oklamáni. Kvůli nedbalosti, přílišné sebedůvěře nebo rozptylujícím vlivům se do nich někteří naši spoluvěřící chytili. Pokud by se to stalo i nám, mohli bychom ztratit vyhlídku na to, že cenu v podobě života získáme. (1. Jana 2:15–17)

13. Jak se před škodlivými vlivy tohoto světa můžeme chránit?

¹³ Každý den musíme být v kontaktu s lidmi, kteří propagují cíle, hodnoty a smýšlení tohoto světa. (Přečti Efezanům 2:1, 2.) To, do jaké míry jimi budeme ovlivněni, však závisí především na nás, tedy na tom, jak na jejich vliv reagujeme. ‚Vzduch‘, o kterém Pavel psal efezským křesťanům, je jedovatý. Stále musíme dávat pozor na to, abychom se jím nenechali otrávit, protože pak bychom závod nedokončili. Co nám pomůže v běhu pokračovat? Musíme mít stále před očima Kristův příklad. (Hebr. 12:2) Vzorem je pro nás také apoštol Pavel. I on běžel v závodě o život a nabádal své spoluvěřící, aby ho napodobovali. (1. Kor. 11:1; Fil. 3:14)

Jak cenu získat

14. Jak důležité pro Pavla bylo to, aby závod dokončil?

¹⁴ Jak důležité pro Pavla bylo to, aby závod dokončil? Při posledním setkání se sborovými staršími z Efezu řekl: „Vůbec [si] necením svou duši jako drahou, jen když budu moci dokončit svůj běh a službu, kterou jsem přijal od Pána Ježíše.“ (Sk. 20:24) Pavel byl ochoten obětovat všechno, i svůj život, jen aby závod dokončil. Uvědomoval si, že pokud by do cíle nedoběhl,  všechno jeho úsilí a tvrdá práce při oznamování dobré zprávy by byly k ničemu. Nebyl však sebejistý a nemyslel si, že dokončit běh nebude problém. (Přečti Filipanům 3:12, 13.) Teprve na konci svého života prohlásil: „Bojoval jsem znamenitý boj, běh jsem dokončil, zachoval jsem víru.“ (2. Tim. 4:7)

15. K čemu Pavel povzbuzoval své spoluvěřící?

¹⁵ Pavel si navíc velmi přál, aby závod dokončili i jeho spoluvěřící. Například křesťany ve Filipech nabádal, aby tvrdě pracovali na své záchraně. Bylo nutné, aby ‚pevným sevřením drželi slovo života‘. Pavel jim také vysvětlil, proč to je důležité pro něj osobně. Napsal: „Abych měl v Kristově dnu příčinu k jásání, že jsem neběžel marně nebo marně tvrdě nepracoval.“ (Fil. 2:16) I křesťany v Korintu vybízel: „Běžte tak, abyste [ceny] dosáhli.“ (1. Kor. 9:24)

16. Proč bychom měli mít stále na mysli cíl našeho závodu?

¹⁶ V závodě na dlouhou trať, jako je například maraton, běžec cílovou pásku uvidí až ve chvíli, kdy běží poslední metry. Přesto ji má na mysli během celého závodu, a zvláště když ví, že se už blíží k cíli. Podobné by to mělo být s námi. Cíl neboli cena věčného života pro nás musí být skutečný. To nám pomůže, abychom závod úspěšně dokončili.

17. Jak spolu souvisí víra a vyhlídka na získání odměny?

¹⁷ Apoštol Pavel napsal, že „víra je jisté očekávání věcí, na něž je naděje, zřejmý projev skutečností, ačkoli je nelze spatřit“. (Hebr. 11:1) Abraham a Sára byli ochotni zříci se pohodlného způsobu života a stát se „cizími lidmi a dočasnými usedlíky v zemi“. Co jim pomohlo takové rozhodnutí udělat a pak se ho držet? ‚Zdaleka viděli splnění Božích slibů.‘ Mojžíš odmítl „dočasné potěšení z hříchu“ a „egyptské poklady“. Kde k tomu vzal víru a sílu? „Upřeně [se] díval vstříc vyplacení odměny.“ (Hebr. 11:8–13, 24–26) Je tedy pochopitelné, proč na začátku každé zprávy o těchto Božích služebnících Pavel napsal, že jednali s „vírou“. Očima víry se dokázali dívat dál a nevidět jen zkoušky a těžkosti, kterými procházeli. Díky víře si uvědomovali, co pro ně Bůh dělá a co se ještě chystá udělat.

18. Co nám pomáhá, abychom odložili „hřích, do něhož se snadno zaplétáme“?

¹⁸ Když uvažujeme o věrných Božích služebnících, o nichž Pavel psal v 11. kapitole dopisu Hebrejcům, a napodobujeme jejich příklad, posiluje to naši víru a pomáhá nám to odložit „hřích, do něhož se snadno zaplétáme“. (Hebr. 12:1) Posilou a pomocí je pro nás i to, že ‚dbáme jedni o druhé a podněcujeme se k lásce a znamenitým skutkům‘, když se s bratry a sestrami scházíme na shromážděních. (Hebr. 10:24)

19. Proč je důležité, abys teď závod nevzdal?

¹⁹ Blížíme se ke konci závodu. Cílová páska je na dohled. Díky víře a Jehovově pomoci můžeme ‚odložit každou zátěž a hřích, do něhož se snadno zaplétáme‘. I ty můžeš běžet tak, abys získal odměnu — požehnání, které slíbil náš Bůh a Otec, Jehova.

[Poznámka pod čarou]

Zapamatoval sis?

• Co to znamená odložit „každou zátěž“?

• Jak by se mohlo stát, že křesťan ztratí víru?

• Proč bychom měli mít stále na mysli cíl našeho závodu?

[Studijní otázky]

[Obrázek na straně 23]

Čím bychom si mohli závod o život velmi zkomplikovat?