Jakým jsi rádcem?

Stává se ti, že tě někdo požádá o radu? Už se tě někdo například zeptal: Mám jít na ten večírek? Mám přijmout tuhle práci? Mám s ním (nebo s ní) začít chodit?

Lidé, kteří tě prosí o pomoc, možná stojí před rozhodnutím, jež může mít vliv na jejich vztahy s přáteli, se členy rodiny, a dokonce s Jehovou. Na základě čeho jim odpovídáš? Co obvykle uděláš, když máš někomu poradit? Přísloví 15:28 uvádějí, že „srdce spravedlivého rozjímá, co odpovědět“. Tato slova platí, ať už jde o něco důležitého, nebo zdánlivě bezvýznamného. Zamysli se nyní nad pěti biblickými zásadami, které ti mohou pomoci být dobrým rádcem.

1 Snaž se pochopit situaci.

„Odpovídá-li někdo na nějakou záležitost dříve, než ji vyslechne, je to z jeho strany pošetilost a pokoření.“ (PŘÍSL. 18:13)

Máš-li někomu dobře poradit, musíš pochopit jeho situaci a jeho pohled na věc. Znázorněme si to: Někdo ti zatelefonuje a ptá se, kudy se dostane k tobě domů. Co musíš vědět, abys mu to mohl říci? Samozřejmě musíš nejprve zjistit, kde právě je. Podobně abys někomu poskytl dobrou radu, musíš vědět, „kde je“ neboli jaké jsou jeho okolnosti a jak se na danou věc dívá. Pokud si předem vytvoříš vlastní představu, aniž znáš všechna fakta, mohlo by se stát, že mu svou radou zkomplikuješ život. (Luk. 6:39)

Zeptej se, jaké informace už získal. Když tě někdo žádá o radu, může být moudré se ho zeptat: Uvažoval jsi už o tom, které biblické zásady se na tu situaci vztahují? Jaké jsou výhody a nevýhody možností, které se nabízejí? Už sis k tomu vyhledal nějaké informace? Požádal jsi o pomoc sborové starší, rodiče nebo toho, kdo s tebou vede biblické studium?

Těmito otázkami zjistíš, jaké úsilí už dotyčný vynaložil, aby našel správné řešení. Také budeš moci vzít v úvahu to, co mu poradili druzí. Možná se ukáže, že ten, kdo tě prosí o radu, ve skutečnosti jen hledá někoho, kdo mu bude lechtat uši neboli řekne mu to, co chce slyšet. (2. Tim. 4:3)

  2 Neodpovídej ukvapeně.

„Každý člověk má být rychlý k slyšení, pomalý k mluvení.“ (JAK. 1:19)

Možná máš někdy sklon odpovědět rychle. I když to určitě myslíš dobře, obvykle to není moudré, zvláště když toho o dané záležitosti moc nevíš. Přísloví 29:20 říkají: „Spatřil jsi muže, který je ukvapený ve svých slovech? Je více naděje pro někoho hloupého než pro něho.“

Věnuj dostatek času tomu, aby ses ujistil, že tvůj pohled je v souladu s moudrostí shora. Zeptej se sám sebe: Neprojevují se v mém smýšlení lidské názory a vliv „ducha světa“? (1. Kor. 2:12, 13) Pamatuj, že dobrý úmysl obvykle nestačí. Když se apoštol Petr dozvěděl, jaká náročná zkouška Ježíše čeká, poradil mu: „Buď k sobě laskavý, Pane; tento osud tě vůbec nepotká.“ Z těchto Petrových slov je zřejmé, že i když to člověk myslí dobře, může začít propagovat názory, které nejsou „myšlením Božím, ale lidským“. (Mat. 16:21–23) Je tedy velmi důležité, abychom napřed mysleli a až pak mluvili. Ve srovnání s Boží moudrostí jsou totiž naše životní zkušenosti velmi omezené. (Job 38:1–4; Přísl. 11:2)

3 Pokorně se drž Božího Slova.

„Nedělám nic ze své vlastní iniciativy; ale právě jak mě Otec naučil, tak mluvím.“ (JAN 8:28)

Někteří lidé dávají rady typu „já bych na tvém místě udělal to a to“. Máš k tomu sklon i ty? Přestože odpověď na otázku, kterou jsi dostal, může být jasná, měl bys napodobovat pokoru a skromnost, které projevoval Ježíš. Byl daleko moudřejší a zkušenější než kterýkoli jiný člověk, a přesto řekl: „Nemluvil [jsem] ze svého vlastního popudu, ale sám Otec . . . mi dal přikázání, co povědět a co mluvit.“ (Jan 12:49, 50) To, co Ježíš učil a radil, bylo vždy založeno na názorech jeho Otce.

Například u Lukáše 22:49 čteme o tom, že když byl Ježíš zatýkán, jeho učedníci se ho zeptali, zda ho mají bránit. Jeden z nich dokonce zaútočil mečem. Z paralelní zprávy v Matoušovi 26:52–54 se však dozvídáme, že i v tak vyhrocené situaci Ježíš věnoval čas tomu, aby učedníkům poukázal na Jehovův názor. V souladu se zásadou z 1. Mojžíšovy 9:6 a s proroctvími z 22. žalmu a z 53. kapitoly knihy Izajáš poskytl Ježíš moudrou radu, která odpovídala Boží vůli a zabránila krveprolití.

  4 Využívej svou teokratickou knihovnu.

„Kdo je skutečně ten věrný a rozvážný otrok, kterého jeho pán ustanovil nad svou čeledí, aby jim dával jejich pokrm v pravý čas?“ (MAT. 24:45)

Ježíš pověřil věrného otroka, aby rozděloval životodárný duchovní pokrm. Když tě někdo požádá o radu v nějaké důležité záležitosti, vynaložíš úsilí, aby sis vyhledal informace v našich publikacích?

Vynikajícími nástroji jsou Index publikací Watch Tower Society a Watchtower Library. * Byla by škoda je nevyužívat. Jsou v nich tisíce námětů a odkazy na mnoho článků, z nichž můžeš čerpat. Také je moudré druhým pomáhat, aby sami dokázali vyhledávat potřebné biblické zásady a uvažovat o nich. Podobně jako díky GPS navigaci člověk může zjistit, kde je a kudy se dostane do cíle, i díky našim studijním pomůckám můžeme zjistit, kde jsme a kudy jít dál po cestě k životu.

Mnozí sboroví starší pomáhají zvěstovatelům, aby Index nebo Watchtower Library uměli používat a na základě toho sami uvažovali o biblických zásadách. Dokážou pak řešit situace, do kterých se dostávají, a navíc si navyknou zkoumat Písmo a hledat rady v publikacích, které Jehova prostřednictvím své organizace poskytuje. Tak cvičí „svou vnímavost, aby rozlišovali mezi správným a nesprávným“. (Hebr. 5:14)

5 Nerozhoduj za druhé.

„Každý . . . ponese svůj vlastní náklad.“ (GAL. 6:5)

Člověk se musí sám rozhodnout, kterou radu uplatní. Jehova nám dal svobodnou vůli a nechává na nás, zda se jeho zásadami budeme řídit nebo ne. (5. Mojž. 30:19, 20) Na některé situace se vztahuje více biblických zásad a ten, kdo tě prosí o radu, bude muset sám zvážit, na které z nich své rozhodnutí založí. Podle toho, o jakou záležitost se jedná a kolik let je tomu, kdo tě o radu prosí, možná budeš muset zvážit, zda máš vůbec autoritu s ním danou věc řešit. V některých případech je nejlepší, když se tazatel obrátí na sborové starší nebo, pokud je mladý, na své rodiče.

[Poznámka pod čarou]

[Rámeček a obrázek na straně 8]

Podnět pro rodinné uctívání

Co kdybyste si v rámci rodinného uctívání vyhledali odpovědi na otázky, jež vám v poslední době někdo položil? Které články nebo biblické zásady by takovému člověku mohly pomoci? Dejme tomu, že se někdo ze spolukřesťanů zeptá, zda má s někým začít chodit. V Indexu nebo ve Watchtower Library si nejprve vyhledejte námět, který s tím přímo souvisí. Například v Indexu to budou záhlaví „Známost“ nebo „Manželství“. Potom si vyberte příslušné podzáhlaví a podívejte se na odkazované články. U některých záhlaví najdete odkaz „viz také“, jenž vás může nasměrovat k jinému záhlaví, které s daným námětem souvisí konkrétněji.

[Rámeček na straně 9]

Díky duchovnímu pokrmu, který nám Jehova poskytuje prostřednictvím své organizace, můžeme dávat i dostávat ty nejlepší rady. V Kazateli 12:11 je uvedeno: „Slova moudrých jsou jako volské bodce, a právě jako zatlučené hřebíky jsou ti, kdo si libují ve sbírkách úsloví; byla dána jedním pastýřem.“ „Volské bodce“ byly zašpičatělé tyče, které se používaly k tomu, aby tažná zvířata šla správným směrem. Podobně může láskyplná a moudrá rada pomoci upřímnému člověku, aby nesešel ze správné cesty. „Zatlučené hřebíky“ přispívají k tomu, aby stavba byla stabilní. Podobně i dobrá rada může člověku dodat duchovní stabilitu. Moudří lidé „si libují ve sbírkách úsloví“ neboli s velkým potěšením uvažují o radách, v nichž se zrcadlí moudrost jejich Pastýře, Jehovy Boha.

Když někomu radíš, napodobuj svého Pastýře. Jestliže se ti někdo svěří a ty mu můžeš pomoci, velmi si toho važ. Bude-li tvá rada opravdu založena na biblických zásadách, bude moudrá a může přispět k trvalému dobru toho, komu ji dáváš.