Pomáhejme lidem, aby se „probudili ze spánku“

„Znáte toto období, že již je hodina, abyste se probudili ze spánku.“ (ŘÍM. 13:11)

DOKÁŽEŠ TO VYSVĚTLIT?

Proč je tak důležité, aby křesťané byli duchovně bdělí?

Proč bychom ve službě měli být všímaví a lidem naslouchat?

Proč bychom měli být laskaví a taktní?

1., 2. V jakém smyslu se mnozí lidé musí probudit?

MIKROSPÁNEK za volantem je každý rok příčinou úmrtí tisíců lidí. Kvůli pozdním příchodům a podřimování v práci mnozí lidé přicházejí o zaměstnání. Ještě vážnější následky však může mít duchovní spánek. Proto Bible říká: „Šťastný je ten, kdo zůstává bdělý.“ (Zjev. 16:14–16)

² Jehovův velký den se blíží a lidstvo jako celek duchovně spí. Dokonce i někteří náboženští představitelé prohlásili, že členové jejich církve upadli do duchovního spánku. Co to duchovní spánek vlastně je? Proč je tak důležité, abychom my, Jehovovi ctitelé, zůstali bdělí? A jak můžeme pomáhat druhým, aby se z duchovního spánku probudili?

CO JE TO DUCHOVNÍ SPÁNEK?

3. Na co se zaměřuje člověk, který není duchovně bdělý?

³ Ten, kdo spí, nic nedělá. Ten, kdo spí duchovně, však může být velmi aktivní, ale není zaměstnán duchovními činnostmi. Je pohlcen každodenními starostmi, tráví čas svými koníčky, usiluje o určité postavení nebo se snaží získat majetek. Na to, aby se zajímal o duchovní věci, už mu tedy nezbývá moc času ani energie. Naproti tomu ten, kdo je duchovně bdělý, chápe, že žijeme „v posledních dnech“, a proto se co nejvíce zaměřuje na konání Boží vůle. (2. Petra 3:3, 4; Luk. 21:34–36)

4. Co Pavel myslel slovy „dále nespěme jako ostatní“?

⁴ Přečti 1. Tesaloničanům 5:4–8. Co apoštol Pavel myslel slovy „dále nespěme jako ostatní“? Duchovní spánek se může projevovat tím, že člověk  ignoruje Jehovova mravní měřítka nebo že nebere v úvahu skutečnost, že se blíží doba, kdy Jehova zničí bezbožné lidi. Musíme tedy dávat pozor, abychom se nenechali ovlivnit lidmi, kteří mají podobné postoje, jako měli ti, o nichž Pavel psal, a abychom nezačali smýšlet a jednat stejně.

5. Co si myslí lidé, kteří duchovně spí?

⁵ Někteří lidé si myslí, že Bůh neexistuje, a tudíž je nebude volat k odpovědnosti. (Žalm 53:1) Jiní žijí v představě, že Bůh se o lidi nezajímá, a tak není důvod zajímat se o něj. A ještě další mají pocit, že když patří k nějakému náboženství, automaticky mají Boží přízeň. Ti všichni duchovně spí a potřebují se probudit. Jak jim můžeme pomoci?

PROČ MUSÍME ZŮSTAT BDĚLÍ?

6. Proč musíme zůstat bdělí?

⁶ Máme-li probudit druhé, my sami musíme být bdělí. Co to znamená? V Bibli je duchovní spánek dán do souvislosti se „skutky, které patří tmě“ — s hýřením, pitkami, nedovolenými styky, nevázáným chováním, rozepřemi a žárlivostí. (Přečti Římanům 13:11–14.) Vyvarovat se takových skutků může být náročné, a proto musíme být ostražití. Řidič, který nebezpečí mikrospánku podceňuje, riskuje život. Smrt však může být následkem i duchovního spánku, a proto takové nebezpečí nesmíme podceňovat.

7. K čemu by mohlo vést to, kdybychom na lidi v obvodu měli negativní názor?

⁷ Křesťan by si například mohl začít říkat, že lidé v obvodu dobrou zprávu už definitivně odmítli. (Přísl. 6:10, 11) Napadlo tě někdy, že když lidé nereagují, nemá cenu za nimi chodit a snažit se jim pomáhat? Je pravda, že mnozí lidé dnes duchovně spí. Jejich životní okolnosti a názory se však mohou změnit, a někteří se proberou a zareagují. Pokud jim máme pomoci, musíme my sami zůstávat bdělí. Můžeme se například snažit poselství o Království předkládat nějakým jiným přitažlivějším způsobem. K bdělosti patří i to, že si připomínáme, proč je naše služba tak důležitá.

PROČ JE NAŠE SLUŽBA TAK DŮLEŽITÁ?

8. Proč je kazatelská služba tak důležitá?

⁸ Pamatujme na to, že ať už lidé reagují jakkoli, naše služba přináší chválu Jehovovi a hraje důležitou roli ve splňování jeho záměru. Ti, kdo neposlouchají dobrou zprávu, totiž brzy podstoupí soudcovský trest, který bude založen právě na tom, jak reagovali na naše kázání. (2. Tes. 1:8, 9) Kromě toho by byla chyba myslet si, že horlivá služba není důležitá, protože „bude vzkříšení spravedlivých i nespravedlivých“. (Sk. 24:15) Z Božího Slova je zřejmé, že ti, kdo budou zařazeni do skupiny „kozlů“, odejdou „do věčného odříznutí“. Naše kazatelská služba je projevem Božího milosrdenství, protože lidem dává příležitost, aby se změnili a získali dar „věčného života“. (Mat. 25:32, 41, 46; Řím. 10:13–15) Pokud bychom nekázali, jak by lidé slyšeli poselství, které jim může zachránit život?

9. Jaký prospěch kazatelská služba přináší tobě i druhým?

⁹ To, že kážeme dobrou zprávu, je prospěšné i pro nás samotné. (Přečti 1. Timoteovi 4:16.) Když mluvíš o Jehovovi a jeho Království, asi cítíš, že to  posiluje tvou víru a prohlubuje lásku k Bohu. Také ti to pomáhá rozvíjet křesťanské vlastnosti. A to, že svou službou dáváš najevo oddanost Bohu, přispívá k tvé radosti. Mnozí z těch, kdo učí druhé biblickým pravdám, s potěšením sledují, jak Boží duch upřímným lidem pomáhá, aby svůj život uvedli do souladu s Božími měřítky.

BUĎME VŠÍMAVÍ

10., 11. (a) Z čeho je zřejmé, že Ježíš a Pavel byli všímavými pozorovateli? (b) Jak ti všímavost může pomáhat v kazatelské službě?

¹⁰ Zájem o dobrou zprávu je možné v lidech probudit různými způsoby. Musíme ale být všímaví. Vzorem je nám Ježíš — rozeznal, že farizeus je pohoršený, že pokání hříšné ženy je upřímné a že vdova dala všechno, co měla. (Luk. 7:37–50; 21:1–4) Ježíš dokázal reagovat na duchovní potřeby každého člověka. My na rozdíl od něj nejsme dokonalí, ale přesto můžeme být všímavými pozorovateli. Je to zřejmé z příkladu apoštola Pavla. Dobrou zprávu předkládal různými způsoby podle toho, s jakými lidmi mluvil. (Sk. 17:22, 23, 34; 1. Kor. 9:19–23)

¹¹ Jestliže se i ty snažíš být všímavý, pravděpodobně dokážeš odhadnout, jakým způsobem můžeš probudit zájem člověka, s nímž mluvíš. Dá se z něčeho poznat, odkud pochází, co ho zajímá nebo zda má rodinu? Všiml sis, že se věnuje nějaké činnosti? Možná bys rozhovor mohl zahájit tím, že se o tom zmíníš.

12. Na co bychom měli pamatovat, když jsme ve službě?

¹² Všímavý pozorovatel se nenechá rozptýlit. Když si zvěstovatelé ve službě spolu povídají, může to být povzbuzující. Pamatujme však, že účelem naší služby je mluvit s lidmi. (Kaz. 3:1, 7) Dávejme tedy pozor, aby společné rozhovory neodváděly naši pozornost od služby. Jestliže mluvíme o tom, co říct, abychom zaujali člověka, u jehož dveří se chystáme zazvonit, je to dobrý způsob, jak účel služby neztratit ze zřetele. Rušivým prvkem by mohl být i mobilní telefon. Někdy nám sice ve službě může pomáhat, ale pokud by zazvonil ve chvíli, kdy s někým mluvíme, bylo by to spíše na škodu.

PROJEVUJME UPŘÍMNÝ ZÁJEM

13., 14. (a) Jak zjistíš, co člověka skutečně zajímá? (b) Jak v někom můžeš roznítit zájem o duchovní věci?

¹³ Jsme-li duchovně bdělí, pak lidem pozorně nasloucháme. Na co by ses mohl zeptat, aby ti lidé v obvodu řekli svůj názor? Uvažují o tom, proč je tolik různých náboženství? Jsou znepokojeni nárůstem zločinnosti? Dělá jim starosti to, že vláda nedokáže řešit problémy? Mohl bys v nich probudit zájem o duchovní věci tím, že poukážeš na krásy přírody nebo na praktické rady z Bible? Lidé ve většině kultur, a dokonce i někteří ateisté, se modlí. Mnozí si kladou otázku, zda jejich modlitby někdo slyší. Jiní se zamýšlejí nad tím, zda Bůh vyslýchá všechny modlitby nebo zda je třeba modlit se nějakým konkrétním způsobem.

¹⁴ Přirozeně zahajovat rozhovory se můžeš naučit od zkušených zvěstovatelů. Co dělají pro to, aby rozhovor nevypadal jako výslech nebo vyzvídání? Všímej si, jak tónem hlasu a výrazem obličeje dávají najevo, že je názor osloveného člověka skutečně zajímá. (Přísl. 15:13)

 BUĎME LASKAVÍ A VYNALÉZAVÍ

15. Proč bychom v kazatelské službě měli být laskaví?

¹⁵ Je ti příjemné, když tě někdo prudce vzbudí z hlubokého spánku? To se nelíbí asi nikomu. Obvykle je lepší budit člověka jemně. Totéž platí o tom, když chceš někoho probudit duchovně. Co je zpravidla nejlepší, jestliže oslovený reaguje hněvivě? Buď laskavý, dej mu najevo, že chápeš jeho pocity, a v klidu odejdi. (Přísl. 15:1; 17:14; 2. Tim. 2:24) Tvoje laskavé jednání takového člověka možná podnítí k tomu, aby reagoval přívětivěji, až u něj příště někdo z našich spoluvěřících znovu zazvoní.

16., 17. Proč je důležité mít ve službě dobrý úsudek?

¹⁶ Jindy možná můžeš zkusit námitku osloveného překonat. Někdo například řekne: „Ne, děkuji. Mám své vlastní náboženství.“ Nebo: „Nemám zájem.“ Někteří lidé to říkají proto, že je to nejjednodušší způsob, jak rozhovor ukončit. Počáteční negativní reakcí se nemusíš nechat odradit. Jsi-li laskavý a vynalézavý, může se ti podařit zájem o duchovní věci vzbudit vhodnou otázkou. (Přečti Kolosanům 4:6.)

¹⁷ Když oslovený řekne, že nemá čas, bývá nejlepší to respektovat a rozloučit se. Někdy však možná dojdeš k závěru, že mu můžeš stručně něco konkrétního sdělit. Někteří zvěstovatelé otevřou Bibli, přečtou podnětný verš a na rozloučenou nadhodí zajímavou otázku — a to všechno za necelou minutu. Stává se, že osloveného to zaujme a udělá si čas na krátký rozhovor. Mohl bys ve vhodné situaci takový přístup vyzkoušet i ty?

18. Co ti pomůže působivě vydávat neformální svědectví?

¹⁸ Buď také připraven vydávat neformální svědectví. Díky tomu se ti možná podaří probudit zájem o dobrou zprávu u lidí, s nimiž se setkáváš v běžných každodenních situacích. Mnozí bratři a sestry mají stále u sebe nějaké publikace. Někteří mají na mysli i konkrétní biblický verš, který chtějí při vhodné příležitosti lidem říct nebo přečíst. Pokud v tomto ohledu potřebuješ poradit, obrať se na dozorce služby nebo průkopníky ve svém sboru.

POMÁHEJME SVÝM PŘÍBUZNÝM

19. Proč je dobré s příbuznými mluvit o pravdě opakovaně?

¹⁹ Je přirozené, že chceme duchovně probudit i své příbuzné. (Jozue 2:13; Sk. 10:24, 48; 16:31, 32) Pokud se tvé počáteční úsilí nesetkalo s úspěchem, možná nemáš chuť zkoušet to znovu a říkáš si, že sotva můžeš udělat nebo říct něco, na co zareagují. V důsledku nějaké události se však jejich život či názor může změnit. A je také možné, že  postupem doby dokážeš pravdu předávat působivěji.

20. Proč je důležité mluvit s příbuznými taktně?

²⁰ K pocitům příbuzných bychom měli být vnímaví. (Řím. 2:4) Jestliže se chováme taktně k lidem v kazatelské službě, neměli bychom stejně jednat i s příbuznými? Mluv s nimi klidně a uctivě. Místo abys je poučoval, raději vyprávěj, jak ti pravda pomáhá. (Ef. 4:23, 24) Na konkrétních věcech vysvětli, v čem je tvůj život kvalitnější díky tomu, že Jehova „tě vyučuje k tvému prospěchu“. (Iz. 48:17) Buď pro své příbuzné příkladem toho, co to znamená být křesťanem.

21., 22. Vyprávěj zkušenost, ze které je vidět, jak důležité je stále se snažit příbuzným duchovně pomáhat.

²¹ Jedna sestra nedávno napsala: „Vždy jsem se snažila slovy i chováním vydávat svědectví svým 13 bratrům a sestrám. Každý rok jsem jim všem psala. Přesto jsem 30 let byla jediným svědkem v rodině.“

²² Sestra dále uvedla: „Jednoho dne jsem zatelefonovala své sestře, která žije stovky kilometrů daleko. Řekla mi, že požádala svého kazatele, aby s ní studoval Bibli, ale nedošlo k tomu. Navrhla jsem jí, že jí v tom ráda pomohu, a ona odpověděla: ‚Dobrá, ale rovnou ti říkám, že svědkem Jehovovým se nikdy nestanu.‘ Poslala jsem jí knihu Co Bible doopravdy říká? a vždycky po několika dnech jsem jí zavolala. Ona se do ní ale ani nepodívala, a tak jsem ji nakonec poprosila, ať si knihu vezme k ruce a asi čtvrt hodiny jsme po telefonu četly a rozebíraly některé z citovaných veršů. Tak jsme to udělaly ještě několikrát a sestra pak chtěla, abychom studovaly déle. Potom mi začala volat ona sama. Někdy ještě dřív, než jsem ráno vstala z postele, a někdy chtěla studovat i dvakrát denně. V následujícím roce se dala pokřtít a o rok později už byla průkopnicí.“

23. Proč bychom se měli vytrvale snažit pomáhat lidem, aby se probudili z duchovního spánku?

²³ Pomáhat lidem, aby se probudili z duchovního spánku, je umění a neobejde se to bez vytrvalého úsilí. Mírní lidé však na naši snahu reagují. V průměru je každý měsíc pokřtěno více než 20 000 nových svědků Jehovových. Vezměme si tedy k srdci to, co v prvním století Pavel radil našemu spoluvěřícímu Archippovi: „Stále bdi nad službou, kterou jsi přijal v Pánu, abys ji splnil.“ (Kol. 4:17) Následující článek nám pomůže, abychom neztratili ze zřetele, že kazatelská služba je dnes velmi naléhavá.

[Studijní otázky]

[Rámeček na straně 13]

JAK ZŮSTAT DUCHOVNĚ BDĚLÝ

▪ Plně se zaměřuj na konání Boží vůle

▪ Vyvaruj se skutků, které patří tmě

▪ Nepodceňuj nebezpečí duchovního spánku

▪ Na lidi v obvodu se dívej pozitivně

▪ Vyzkoušej nové způsoby, jak vydávat svědectví

▪ Pamatuj na to, proč je služba tak důležitá