Přejít k článku

Přejít na obsah

Snažíš se odrážet Jehovovu slávu?

Snažíš se odrážet Jehovovu slávu?

Snažíš se odrážet Jehovovu slávu?

„Odrážíme jako zrcadla Jehovovu slávu.“ (2. KOR. 3:18)

JAK BYS ODPOVĚDĚL?

Díky čemu dokážeme odrážet Jehovovu slávu, přestože jsme hříšní?

Jak nám modlitby a účast na shromáždění pomáhají, abychom odráželi Boží slávu?

Co nám pomůže, abychom Jehovovi dál dělali čest?

1., 2. Jak víme, že jsme schopní napodobovat Jehovovy vlastnosti?

KAŽDÝ z nás se v něčem podobá svým rodičům. Není nic výjimečného, když se o dítěti řekne, že je to celý táta nebo celá maminka. Děti navíc často napodobují to, co u svých rodičů vidí. A co my, Boží služebníci? Můžeme napodobovat našeho nebeského Otce Jehovu? Ačkoli jsme ho nikdy neviděli, můžeme poznávat jeho nádherné vlastnosti, když pozorujeme jeho stvořitelská díla, studujeme jeho Slovo a přemýšlíme o slovech a činech jeho Syna, Ježíše Krista. (Jan 1:18; Řím. 1:20) Díky tomu můžeme Jehovovy vlastnosti napodobovat a tak odrážet jeho slávu.

2 Už před stvořením Adama a Evy si Bůh byl jistý, že lidé budou schopní dělat to, co od nich očekává, a dokážou napodobovat jeho vlastnosti a tak mu budou přinášet slávu. (Přečti 1. Mojžíšovu 1:26, 27.) Jako křesťané tedy máme pádný důvod projevovat stejné vlastnosti, jaké má náš Stvořitel. Odrážet jeho slávu je výsada, ze které se můžeme těšit bez ohledu na to, z jakého národa či kultury pocházíme nebo jaké máme vzdělání. Bůh totiž „není stranický, ale v každém národu je mu přijatelný ten, kdo se ho bojí a působí spravedlnost“. (Sk. 10:34, 35)

3. S jakými pocity sloužíme Jehovovi?

3 Jehovovu slávu odrážejí pomazaní křesťané. Apoštol Pavel, který byl jedním z nich, napsal: „My všichni, zatímco s odhalenými obličeji odrážíme jako zrcadla Jehovovu slávu, jsme proměňováni v týž obraz od slávy k slávě.“ (2. Kor. 3:18) Když prorok Mojžíš sestupoval z hory Sinaj s tabulkami, na nichž bylo zapsáno Deset přikázání, jeho obličej vyzařoval paprsky, protože předtím mluvil s Jehovou. (2. Mojž. 34:29, 30) My jsme nic takového nezažili a naše tvář paprsky nevyzařuje, ale přesto záříme radostí, když s lidmi mluvíme o Jehovovi, jeho vlastnostech a nádherném záměru, který má s lidstvem. Pomazaní křesťané i jiné ovce se leštěným kovovým zrcadlům ze starověku podobají v tom smyslu, že odrážejí Jehovovu slávu svým životem a svou službou. (2. Kor. 4:1) Platí to i o tobě? Odrážíš Jehovovu slávu tím, jak žiješ, a tím, že pravidelně chodíš do služby?

TOUŽÍME ODRÁŽET JEHOVOVU SLÁVU

4., 5. (a) S jakým problémem se podobně jako Pavel potýkáme i my? (b) Co hřích způsobuje?

4 Našemu Stvořiteli jistě chceme přinášet čest vším, co děláme. Často se ale stává, že to, co si přejeme dělat, se nám nedaří. S tímto problémem se potýkal i apoštol Pavel. (Přečti Římanům 7:21–25.) Důvod shrnul slovy: „Všichni zhřešili a nedosahují Boží slávy.“ (Řím. 3:23) Jelikož všichni lidé jsou potomky hříšného Adama, hřích nad námi vládne jako krutý král. (Řím. 5:12; 6:12)

5 Co je vlastně hřích? Je to cokoli, co neodpovídá Jehovově osobnosti, měřítkům a vůli. Hřích ničí vztah člověka k Bohu. Způsobuje, že se míjíme cíle podobně jako lukostřelec, který netrefí terč. Hřích může být úmyslný či neúmyslný. (4. Mojž. 15:27–31) V každém člověku je hluboce zakořeněn a vytváří bariéru mezi ním a Stvořitelem. (Žalm 51:5; Iz. 59:2; Kol. 1:21) Lidstvo jako celek je proto Jehovovi zcela odcizeno a drahocennou příležitost odrážet jeho slávu nevyužívá. Není pochyb o tom, že hřích je tou hlavní vadou lidstva.

6. Díky čemu dokážeme odrážet Jehovovu slávu, přestože jsme hříšní?

6 Přestože jsme hříšní, Jehova nám „dává naději“. (Řím. 15:13) Poskytl prostředek k tomu, abychom mohli být hříchu zbaveni — výkupní oběť Ježíše Krista. Jestliže v ni projevujeme víru, přestáváme být „otroky hříchu“ a můžeme Jehovovu slávu odrážet. (Řím. 5:19; 6:6; Jan 3:16) Pokud si takové schválené postavení před Bohem udržíme, můžeme si být jistí, že nám bude žehnat a že v budoucnosti dosáhneme dokonalosti a získáme věčný život. Jehova věří tomu, že jsme navzdory naší hříšnosti schopní jeho slávu odrážet, a to je opravdu povzbuzující.

CO NÁM POMÁHÁ ODRÁŽET BOŽÍ SLÁVU

7. Co musíme uznat, máme-li odrážet Boží slávu?

7 Máme-li Boží slávu odrážet, musíme si poctivě přiznat, že máme hříšné sklony. (2. Par. 6:36) Jakmile nějaký hříšný sklon rozeznáme, musíme proti němu bojovat, protože jedině tak budeme moci dělat Bohu čest. Například ten, kdo propadl potupnému hříchu v podobě sledování pornografie, musí uznat, že potřebuje duchovní pomoc, a pak o ni požádat. (Jak. 5:14, 15) To je první krok k tomu, aby svým životem mohl znovu dělat Bohu čest. Stále si musíme pokládat otázku, zda ve všem odpovídáme Božím spravedlivým měřítkům. (Přísl. 28:18; 1. Kor. 10:12) Ať už jsou naše hříšné sklony jakékoli, musíme je vytrvale potlačovat, abychom Boží slávu mohli odrážet.

8. Co bychom měli dělat, přestože jsme nedokonalí?

8 Ježíš byl jediný člověk, který Bohu nikdy nepřestal dělat radost a jeho slávu odrážel dokonale. My sice dokonalí nejsme, ale přesto bychom měli ze všech sil jednat podle vzoru, který nám Ježíš zanechal. (1. Petra 2:21) Jehova si všímá nejen našeho duchovního pokroku, ale i toho, s jakým úsilím se snažíme jeho slávu odrážet, a naší snaze žehná.

9. Jakou úlohu má Bible v životě křesťana, který se chce řídit Božími požadavky?

9 K tomu, abychom zjistili, jaké změny musíme udělat, nám pomáhá Boží Slovo. Musíme ho do hloubky studovat a rozjímat o něm. (Žalm 1:1–3) Budeme-li ho číst denně, přijdeme na to, v čem se musíme zlepšit. (Přečti Jakuba 1:22–25.) Biblické poznání je základem naší víry a posiluje naše rozhodnutí vyvarovat se vážných hříchů a dělat radost Jehovovi. (Žalm 119:11, 47, 48)

10. Jak nám mohou modlitby pomáhat, abychom Jehovovi lépe sloužili?

10 Chceme-li odrážet Boží slávu, musíme se také vytrvale modlit. (Řím. 12:12) Měli bychom se modlit o to, aby nám Jehova pomáhal sloužit mu způsobem, který schvaluje. Můžeme ho prosit o svatého ducha, o pevnější víru, o sílu odolávat pokušení a o to, abychom uměli „správně [zacházet] se slovem pravdy“. (2. Tim. 2:15; Mat. 6:13; Luk. 11:13; 17:5) Je nezbytné, abychom byli na Bohu závislí stejně, jako je malé dítě závislé na svém otci. Jestliže Jehovu prosíme, aby nám pomáhal lépe mu sloužit, můžeme se spolehnout na to, že nás vyslyší. Nikdy si nemysleme, že ho naše prosby obtěžují. Ve svých modlitbách ho vyvyšujme, děkujme mu a hledejme jeho vedení, a to zvláště ve zkouškách. Také ho prosme o pomoc, abychom svou službou mohli jeho svatému jménu dělat čest. (Žalm 86:12; Jak. 1:5–7)

11. Jak nám shromáždění pomáhají odrážet Boží slávu?

11 Péči o své drahocenné ovce Bůh svěřil „věrnému a rozvážnému otroku“. (Mat. 24:45–47; Žalm 100:3) Věrný otrok si velmi přeje, aby se nám dařilo Jehovovu slávu odrážet. Je jako krejčí, který upravuje náš oděv, abychom vypadali lépe. Na shromáždění nám dává cenné podněty, díky kterým můžeme upravovat svou křesťanskou osobnost. (Hebr. 10:24, 25) Přicházejme proto na shromáždění včas. Kdybychom si totiž navykli chodit pozdě, mohlo by se stát, že o nějakou důležitou myšlenku přijdeme.

NAPODOBUJME NAŠEHO BOHA

12. Jak můžeme napodobovat Boha?

12 Máme-li odrážet slávu našeho Boha, musíme se stát jeho napodobiteli. (Ef. 5:1) Jeden způsob, jak to dělat, je dívat se na věci z jeho stanoviska. Cokoli jiného Jehovu zneuctívá a nám to ubližuje. Svět kolem nás je pod vlivem Satana Ďábla, a proto se musíme ze všech sil snažit, abychom nenáviděli to, co nenávidí Jehova, a měli hlubokou lásku k tomu, co miluje on. (Žalm 97:10; 1. Jana 5:19) Musíme být ze srdce přesvědčeni, že jediný správný způsob, jak mu sloužit, je dělat všechno k jeho slávě. (Přečti 1. Korinťanům 10:31.)

13. Proč musíme nenávidět hřích a k čemu nás to podněcuje?

13 Jehova nenávidí hřích a my bychom měli mít stejný postoj. Místo abychom zkoušeli, jak daleko můžeme zajít, aniž se dopustíme hříchu, musíme si nesprávné jednání naprosto ošklivit. Hříchem, kvůli kterému bychom nemohli dělat čest Bohu, je například odpadlictví, a proto se před ním musíme mít na pozoru. (5. Mojž. 13:6–9) Vyhýbejme se odpadlíkům i každému, kdo tvrdí, že je bratr, ale přitom dělá Bohu hanbu. To platí i v případě, že je to člen naší rodiny. (1. Kor. 5:11) Pokud bychom se snažili vyvracet argumenty odpadlíků nebo těch, kdo mají kritický postoj k Jehovově organizaci, žádný užitek by nám to nepřineslo. Seznamovat se s jejich názory, ať už v tištěné podobě, nebo na internetu, je totiž nesprávné a duchovně nebezpečné. (Přečti Izajáše 5:20; Matouše 7:6.)

14. Především kterou Boží vlastnost bychom měli napodobovat a proč?

14 Jedním z důležitých způsobů, jak můžeme napodobovat našeho nebeského Otce, je projevovat lásku. (1. Jana 4:16–19) Láska, kterou mezi sebou máme, svědčí o tom, že jsme Ježíšovými učedníky a Jehovovými služebníky. (Jan 13:34, 35) Kvůli vrozené hříšnosti pro nás někdy může být těžké ji projevovat, ale měli bychom se o to vždy ze všech sil snažit. Láska a další vlastnosti, které má Stvořitel, nám pomohou, abychom nejednali bezohledně a nehřešili. (2. Petra 1:5–7)

15. Jak se láska projevuje v našich vztazích s druhými?

15 Láska nás podněcuje k tomu, abychom s druhými jednali hezky. (Řím. 13:8–10) Uveďme si několik příkladů. Manžel a manželka, kteří se mají rádi, si budou věrní. Láska ke sborovým starším a úcta k práci, kterou vykonávají, nám pomůže, abychom byli poslušní a podřizovali se jejich pokynům. Děti, které cítí lásku ke svým rodičům, je poslouchají, projevují jim úctu a nemluví o nich negativně. Jestliže milujeme své bližní, nemyslíme si, že jsme lepší než oni, a nemluvíme o nich pohrdavě. (Jak. 3:9) A starší, kteří milují Jehovovy ovce, s nimi zacházejí něžně. (Sk. 20:28, 29)

16. Jaký vliv má láska na naši kazatelskou službu?

16 Láska by měla být patrná i v naší kazatelské službě. Hluboká láska k Jehovovi nám nedovolí, abychom se nechali odradit lhostejností nebo negativními reakcemi některých lidí, ale pomůže nám dobrou zprávu kázat vytrvale. Podněcuje nás, abychom se na službu dobře připravovali a snažili se působit lidem na srdce. Pokud Boha a své bližní skutečně milujeme, nedíváme se na kazatelskou službu jako na nepříjemnou povinnost. Považujeme ji naopak za velkou výsadu a věnujeme se jí s radostí. (Mat. 10:7)

DÁL JEHOVOVI DĚLEJME ČEST

17. Co musíme dělat, když víme, jak závažný je hřích?

17 Lidstvo jako celek si neuvědomuje, jak závažný je hřích. My to však víme, a proto se snažíme proti hříšným sklonům bojovat. Školíme své svědomí, které nás pak podněcuje, abychom jednali správně, když zatoužíme dopustit se něčeho špatného. (Řím. 7:22, 23) Je pravda, že jsme slabí, ale Bůh nás může posílit, abychom se v každé situaci zachovali správně. (2. Kor. 12:10)

18., 19. (a) Díky čemu můžeme zvítězit v boji proti ničemným duchovním silám? (b) Co si přejeme dělat?

18 Máme-li dělat Jehovovi čest, musíme bojovat i proti ničemným duchovním silám. V tom nám pomáhá duchovní výzbroj od Boha. (Ef. 6:11–13) Satan se neúnavně snaží okrást Jehovu o slávu, která mu právem patří. Také vynakládá veškeré úsilí, aby zničil náš vztah k Jehovovi. Pro Satana je velkou ranou, když my, nedokonalí muži, ženy a děti, jsme našemu Bohu věrní a děláme mu čest. Vytrvale ho proto chvalme podobně jako duchovní tvorové v nebi, kteří říkají: „Hoden jsi, Jehovo, ano náš Bože, přijmout slávu a čest a moc, protože jsi stvořil všechny věci a z tvé vůle existovaly a byly stvořeny.“ (Zjev. 4:11)

19 Buďme rozhodnuti za všech okolností dělat Jehovovi čest. Náš nebeský Otec má radost z toho, že se ho tolik věrných lidí usilovně snaží napodobovat a tak odrážet jeho slávu. (Přísl. 27:11) Máme stejné pocity jako David, který napsal: „Chvalořečím ti, Jehovo, můj Bože, celým srdcem, a budu oslavovat tvé jméno na neurčitý čas.“ (Žalm 86:12) Velmi se těšíme na dobu, kdy každý poslušný člověk bude odrážet Jehovovu slávu dokonale a bude ho chválit navždy. Odrážíš Boží slávu už teď s vyhlídkou, že to budeš dělat po celou věčnost?

[Studijní otázky]

[Obrázky na straně 27]

Daří se ti odrážet Jehovovu slávu?