Ochotně se nabídli — Slouží v Ekvádoru

BRUNO, mladý bratr z Itálie, stál před důležitým rozhodnutím. Právě dokončil střední školu, a protože měl nejlepší známky ve třídě, učitelé a příbuzní ho přemlouvali, aby šel studovat dál. O několik let dřív se ale zasvětil Jehovovi a slíbil mu tak, že se bude v životě řídit jeho vůlí. Jak se nakonec rozhodl? Vysvětluje: „Řekl jsem Jehovovi, že chci žít v souladu se svým zasvěcením a chci dávat jeho zájmy na první místo. Upřímně jsem ale dodal, že nechci mít nudný život, že chci ve službě něco pořádného zažít.“

 O několik let později Bruno odjel do Ekvádoru. Říká: „To, jak Jehova vyslyšel moji modlitbu, daleko předčilo mé očekávání.“ Ke svému překvapení zjistil, že je tam i mnoho dalších mladých lidí, kteří se do Ekvádoru přestěhovali proto, aby Jehovovi mohli sloužit víc.

MLADÍ LIDÉ, KTEŘÍ VYZKOUŠELI JEHOVU

Bruno i tisíce dalších mladých křesťanů po celém světě reagovali na tuto Jehovovu vybídku: „Vyzkoušejte mě, prosím, . . . zda vám neotevřu nebeské propusti a opravdu na vás nevyleji požehnání.“ (Mal. 3:10) Láska k Bohu je vedla k tomu, že se ho rozhodli vyzkoušet a ochotně dali k dispozici svůj čas, energii a prostředky, aby podporovali jeho zájmy v zemích, kde jsou hlasatelé Království velmi zapotřebí.

Když ochotní mladí bratři a sestry přijedou do nového působiště, na vlastní oči vidí, že „žeň je veliká, ale dělníků je málo“. (Mat. 9:37) Například Jaqueline z Německa nadšeně napsala odbočce v Ekvádoru: „Sloužím tady teprve dva roky a už mám 13 biblických studií a 4 zájemci pravidelně chodí na shromáždění. Není to skvělé?“ Chantal z Kanady vypráví: „V roce 2008 jsem začala sloužit v jedné oblasti na ekvádorském pobřeží, kde byl jen jeden sbor. Teď tam jsou sbory  tři a přes 30 průkopníků. Můžu sledovat, jak tolik zájemců dělá pokroky, a to se nedá s ničím srovnat.“ Pokračuje: „Nedávno jsem se přestěhovala do města, které leží téměř 3 000 metrů vysoko v Andách. Má přes 75 000 obyvatel, ale je v něm jen jeden sbor. Tolik lidí se zajímá o dobrou zprávu! Službu si opravdu užívám.“

NENÍ TO VŽDY JEDNODUCHÉ

Se službou v zahraničí jsou samozřejmě spojené i určité potíže. Mladí křesťané občas narážejí na překážky ještě před tím, než se přestěhují. Kayla ze Spojených států říká: „Někteří bratři v mém domovském sboru to sice mysleli dobře, ale jejich negativní reakce mě moc nepovzbudily. Nechápali, proč se chci odstěhovat do ciziny a sloužit tam jako průkopnice. Dokonce jsem kvůli tomu začala pochybovat, zda je moje rozhodnutí správné.“ Kayla se ale nenechala odradit. Vysvětluje: „Díky mnoha modlitbám a dlouhým rozhovorům se zralými bratry a sestrami jsem pochopila, že Jehova žehná těm, kdo se ochotně nabídnou.“

Pro mnohé je překážkou nový jazyk. Siobhan z Irska vzpomíná: „Je těžké, když se člověk nedokáže pořádně vyjádřit. Musela jsem se naučit být trpělivá, intenzivně se věnovat jazyku a smát se svým chybám.“ Anna z Estonska dodává: „Na tropické horko, spoustu prachu a sprchování bez teplé vody jsem si celkem dokázala zvyknout, ale naučit se španělsky bylo téměř nad mé síly. Občas jsem to chtěla vzdát. Musela jsem se naučit zaměřovat na svůj pokrok, a ne na své chyby.“

Někoho také může přepadnout stesk po domově. Jonathan ze Spojených států připouští: „Krátce po příjezdu na mě dolehlo, že okolo sebe nemám své přátele a rodinu. Překonal jsem to tak, že jsem se ponořil do studia Bible a zaměřil se na službu. Měl jsem nádherné zážitky a ve sboru jsem si našel nové přátele. Díky tomu jsem se už brzo zase cítil dobře.“

 Další náročnou věcí jsou životní podmínky. Pravděpodobně se budou lišit od toho, na co jsi zvyklý. Beau z Kanady vypráví: „Doma člověk považuje za samozřejmost, že celý den jde proud a teče voda. Ale tady se na to spolehnout nemůžete.“ V mnoha rozvinutých zemích je také běžná chudoba, nepohodlné dopravní prostředky a negramotnost. Jak se s takovými podmínkami vyrovnává Ines z Rakouska? Zaměřuje se na hezké vlastnosti místních lidí. „Jsou velmi pohostinní, laskaví, ochotní a pokorní,“ říká. „A především chtějí poznávat Boha.“

„POŽEHNÁNÍ, AŽ JIŽ NEBUDE NEDOSTATEK“

Tito mladí křesťané museli kvůli službě v Ekvádoru něco obětovat. Přesvědčili se ale o tom, že Jehova pro ně dělá mnohem víc, než si uměli představit. (Ef. 3:20) Cítí, že jim dává „požehnání, až již [není] nedostatek“. (Mal. 3:10) O své službě se vyjádřili takto:

Bruno: „Službu v Ekvádoru jsem začal v úchvatné Amazonii. Pak jsem pomáhal při rozšiřování místní odbočky a teď sloužím v betelu. Tehdy v Itálii jsem se rozhodl, že budu dávat Jehovovy zájmy na první místo, a on opravdu splnil moje přání mít zajímavou a nevšední službu.“

Beau: „Tady v Ekvádoru můžu veškerý svůj čas věnovat duchovním činnostem a to mě hodně přiblížilo k Jehovovi. Za požehnání považuju i to, že můžu cestovat na fascinující místa. Po něčem takovém jsem vždycky toužil.“

Anna: „Myslela jsem si, že jako svobodná sestra nikdy nezažiju to, co misionáři. Teď ale vím, že to možné je! Jehova mi žehná — mám krásné zážitky ze služby, pracuju na stavbách sálů Království a mám spoustu nových přátel.“

Elke: „Doma v Rakousku jsem se k Jehovovi často modlila, abych měla aspoň jedno biblické studium. Tady jich mám 15! Když vidím, jak zájemci dělají pokroky a jakou mají radost, cítím nesmírné uspokojení.“

Joel: „Přijet na neznámé místo s cílem sloužit tam Jehovovi je skvělá zkušenost. Člověk se na něj naučí mnohem víc spoléhat. Taky je úžasné sledovat, jak mým snahám žehná. Během prvního roku po tom, co jsem se přestěhoval ze Spojených států, se naše skupinka rozrostla ze 6 na 21 zvěstovatelů. Na Památné slavnosti nás bylo 110.“

A CO TY?

Patříš k mladým křesťanům, kterým okolnosti umožňují přestěhovat se do země, kde jsou hlasatelé Království velmi zapotřebí? Než se pro něco takového rozhodneš, musíš si to dobře promyslet. Především ale musíš milovat Jehovu a své bližní. Pokud takovou lásku máš a splňuješ potřebné požadavky, modli se v tomto ohledu k Jehovovi. O svém přání přestěhovat se do jiné země si také promluv se svými křesťanskými rodiči a sborovými staršími. Možná dojdeš k závěru, že tato fascinující a uspokojující forma svaté služby je i pro tebe!

[Praporek na straně 3]

„Díky mnoha modlitbám a dlouhým rozhovorům se zralými bratry a sestrami jsem pochopila, že Jehova žehná těm, kdo se ochotně nabídnou.“ Kayla ze Spojených států

[Rámeček a obrázek na straně 6]

Jak se na službu v cizí zemi připravit

• Zvykni si kvalitně a pravidelně studovat

• Projdi si Naši službu Království ze srpna 2011, strany 4 až 6

• Promluv si s někým, kdo v zahraničí sloužil

• Zjisti si něco o kultuře a historii té země

• Absolvuj základní jazykový kurz

[Rámeček a obrázek na straně 6]

Jak si někteří během služby v zahraničí vydělávají

• Několik měsíců v roce pracují v rodné zemi

• Pronajímají svůj dům, byt nebo obchod

• Pracují přes internet

[Obrázky na straně 4 a 5]

1 Jaqueline z Německa

2 Bruno z Itálie

3 Beau z Kanady

4 Siobhan z Irska

5 Joel ze Spojených států

6 Jonathan ze Spojených států

7 Anna z Estonska

8 Elke z Rakouska

9 Chantal z Kanady

10 Ines z Rakouska