Přejít k článku

Přejít na obsah

Služ Bohu, který dává svobodu

Služ Bohu, který dává svobodu

Služ Bohu, který dává svobodu

„Láska k Bohu . . . znamená, že zachováváme jeho přikázání; jeho přikázání však nejsou břemenem.“ (1. JANA 5:3)

UMĚL BYS ODPOVĚDĚT?

Jak se nás Satan snaží přesvědčit, že Boží měřítka jsou zatěžující?

Proč si své přátele musíme dobře vybírat?

Co nám pomůže dál věrně sloužit Bohu, který dává svobodu?

1. Jak Jehova uplatňuje svou svobodu a jak je to vidět z jeho jednání s Adamem a Evou?

JEHOVA je jediný, kdo má absolutní svobodu. Nikdy ji však nezneužívá ani nechce život svých služebníků řídit do posledního detailu. Dal jim svobodnou vůli, aby se mohli rozhodovat sami a mohli uspokojovat své správné touhy. Například Adamovi a Evě dal jen jediné omezení — zakázal jim jíst ovoce ze stromu poznání dobrého a špatného. (1. Mojž. 2:17) Mohli tedy konat vůli svého Stvořitele a přitom se těšit z úžasné míry svobody.

2. Proč první lidé přišli o svobodu, kterou jim dal Bůh?

2 Proč Bůh poskytl prvním lidem takovou míru svobody? Stvořil je ke svému obrazu a dal jim svědomí, a proto oprávněně očekával, že jejich láska k němu jim pomůže rozhodovat se správně. (1. Mojž. 1:27; Řím. 2:15) Adam s Evou však za svůj život a za svobodu, které jim Stvořitel dal, přestali být vděční. Poslechli Satana a vybrali si svobodu, na kterou neměli právo. Chtěli si sami rozhodovat, co je správné a co je špatné. Ale místo toho, aby byli svobodnější, sami sebe i své budoucí potomky zaprodali do otroctví hříchu. Jejich jednání mělo katastrofální následky. (Řím. 5:12)

3., 4. Co se nám Satan snaží namluvit o Jehovových měřítkách?

3 Jestliže se Satanovi podařilo navést dva dokonalé lidi a také mnoho duchovních tvorů, aby zavrhli Boží vládu, může se mu to podařit i v našem případě. Jeho metody jsou v podstatě stejné. Snaží se nás přesvědčit, že Boží měřítka jsou omezující a že kvůli jejich dodržování o hodně přicházíme. (1. Jana 5:3) Pokud se s takovým názorem setkáváme opakovaně, můžeme se jím nakonec nechat ovlivnit. „Špatní přátelé na mě měli velký vliv — zvlášť proto, že jsem se bála mít jiný názor,“ říká 24letá sestra, která se dopustila nemravnosti. Možná i ty z vlastní zkušenosti víš, jak silný může být tlak vrstevníků.

4 Je smutné, že negativní vliv na nás někdy mohou mít i lidé z křesťanského sboru. „Někteří mladí chodili s nevěřícími,“ říká jeden bratr. „Čím víc času jsem s nimi trávil, tím víc jsem se choval jako oni. Můj vztah k Jehovovi slábl, na shromáždění jsem se začal nudit a se službou jsem to nepřeháněl. Došlo mi, že s nimi musím přestat kamarádit, a taky jsem to udělal.“ Uvědomuješ si, jaký vliv na tebe mají tvoji přátelé? Zamysleme se teď nad biblickým příběhem, který je aktuální i dnes. (Řím. 15:4)

KRADL JEJICH SRDCE

5., 6. Jak se Absalom snažil oklamat druhé a byla jeho taktika úspěšná?

5 V Bibli najdeme mnoho příběhů o lidech, kteří měli na druhé špatný vliv. Jedním z nich byl Absalom, syn krále Davida. Byl to mimořádně hezký člověk. Podobně jako Satan však dovolil, aby jeho srdce postupně ovládla chamtivost. Začal toužit po trůnu svého otce, na který ale neměl nárok. * Zákeřně se snažil uchvátit královské postavení. Předstíral hluboký zájem o ostatní Izraelity a vychytrale se je snažil přesvědčit, že jeho otci na nich nezáleží. Stejně jako Ďábel v zahradě Eden, Absalom vystupoval v roli dobrodince a zároveň bez skrupulí pomlouval svého otce. (2. Sam. 15:1–5)

6 Byla Absalomova vychytralá taktika úspěšná? Do určité míry ano, protože podle Bible „stále kradl srdce izraelských mužů“. (2. Sam. 15:6) Absalomova pýcha však nakonec vedla k jeho pádu. O život přišel nejen on, ale i tisíce těch, kdo se jím nechali ovlivnit. (2. Sam. 18:7, 14–17)

7. Co se můžeme naučit z příběhu o Absalomovi? (Viz obrázek na straně 14.)

7 Jak to, že se někteří Izraelité nechali tak snadno oklamat? Možná toužili po věcech, které jim Absalom sliboval, nebo se nechali ošálit jeho vzhledem. Ať už to bylo jakkoli, jedno je jisté — nebyli věrně oddaní Jehovovi a jím ustanovenému králi. Satan se stále snaží krást srdce Jehovových služebníků a dnes to dělá prostřednictvím novodobých Absalomů. Možná říkají: „Jehovova měřítka jsou tak omezující. Podívej se na ty, kdo Jehovovi neslouží. Ti si umí užívat!“ Dokážeš takové odporné lži prohlédnout a zůstaneš Bohu věrný? Budeš stále považovat Jehovův „dokonalý zákon“, tedy Kristův zákon, za jedinou cestu k získání skutečné svobody? (Jak. 1:25) Tohoto zákona si važ a svou křesťanskou svobodu nikdy nezneužij. (Přečti 1. Petra 2:16.)

8. Jak je z uvedených příběhů vidět, že znevažování Jehovových měřítek nevede ke štěstí?

8 Satanovým terčem jsou především mladí lidé. Bratr, kterému je přes třicet let, vzpomíná na své dospívání: „Myslel jsem si, že mě Jehovova měřítka omezují, a ne chrání.“ Nakonec se dopustil nemravnosti. Štěstí a spokojenost mu to ale nepřineslo. Říká: „Ještě mnoho let mě trápily pocity viny a výčitky svědomí.“ Jedna sestra o svém dospívání napsala: „Nemravnost v člověku zanechá prázdnotu a smutek. Špatné vzpomínky se mi vrací i teď, po devatenácti letech.“ Jiná sestra se vyjádřila takto: „Když jsem si uvědomila, že jsem svým jednáním ublížila těm, které mám ráda, po všech stránkách mě to zlomilo. Je strašné žít s pocitem, že jste přišli o Jehovovu přízeň.“ Satan nechce, abychom o takových následcích hříchu přemýšleli.

9. (a) Pomocí kterých otázek se můžeme zamyslet nad tím, jak se díváme na Jehovu, jeho zákony a zásady? (b) Proč je důležité Boha dobře poznat?

9 O tom, že za hříšné jednání je často nutné zaplatit vysokou cenu, se mnoho mladých křesťanů, a dokonce i nemálo těch starších, žel muselo přesvědčit z vlastní zkušenosti. (Gal. 6:7, 8) Polož si proto otázky: Dokážu odhalit, čím se mě Satan snaží oklamat? Považuji Jehovu za svého nejbližšího přítele, za někoho, kdo vždycky říká pravdu a kdo pro mě chce to nejlepší? Jsem pevně přesvědčen, že by mi nikdy neodepřel něco, co by bylo skutečně dobré a díky čemu bych byl šťastnější? (Přečti Izajáše 48:17, 18.) K tomu, abys na tyto otázky mohl upřímně odpovědět ano, nestačí, abys znal Jehovu jen povrchně. Musíš se důvěrně seznámit s tím, jaký je, a chápat, že biblické zákony a zásady odrážejí jeho lásku, a ne touhu tě omezovat. (Žalm 25:14)

MODLI SE O MOUDRÉ A POSLUŠNÉ SRDCE

10. Proč bychom měli napodobovat mladého krále Šalomouna?

10 Mladý Šalomoun se pokorně modlil: „Jsem jen malý chlapec. Nevím, jak vycházet a jak vcházet.“ Pak prosil o moudré a poslušné srdce. (1. Král. 3:7–9, 12) Jehova jeho upřímnou prosbu vyslyšel a určitě vyslyší i tebe, bez ohledu na tvůj věk. Moudrost ti samozřejmě nedá nějakým zázračným způsobem, ale pomůže ti ji získat, jestliže budeš do hloubky studovat jeho Slovo, budeš se modlit o svatého ducha a budeš plně využívat všechno, co ti poskytuje křesťanský sbor. (Jak. 1:5) Díky tomu mohou být i mladí Jehovovi služebníci moudřejší než ti, kdo jeho rady ignorují, dokonce včetně moudrých a intelektuálů tohoto světa. (Luk. 10:21; přečti Žalm 119:98–100)

11.–13. (a) Co se můžeme dozvědět ze Žalmu 26:4, Přísloví 13:20 a 1. Korinťanům 15:33? (b) Jak můžeš tyto biblické zásady uplatnit?

11 Jak nám studium Bible a rozjímání o tom, co čteme, pomáhá se s Jehovou důvěrně seznámit? Ukažme si to na následujících verších. Každý obsahuje důležitou zásadu, která nás může vést při výběru přátel. Stojí v nich: „Nesedal jsem s muži nepravdy; a s těmi, kdo tají, co jsou, nevcházím.“ (Žalm 26:4) „Kdo chodí s moudrými, zmoudří, ale ten, kdo jedná s hlupáky, pochodí špatně.“ (Přísl. 13:20) „Špatná společenství kazí užitečné návyky.“ (1. Kor. 15:33)

12 Co důležitého se z těchto veršů můžeme dozvědět? (1) Jehova si přeje, abychom si své přátele dobře vybírali. Chce nás v mravním i duchovním ohledu chránit. (2) Lidé, se kterými trávíme čas, na nás mají buď dobrý, nebo špatný vliv. V životě to tak zkrátka chodí. Z toho, jak jsou výše uvedené verše formulovány, je vidět, že se Jehova snaží zapůsobit na naše srdce. Všimni si, že pouze popisují určité skutečnosti a nejsou to pravidla typu „nesmíš . . .“ a „musíš . . .“. Jehova nám jakoby říká: „Taková jsou fakta. Jak na ně zareaguješ? Co máš v srdci?“

13 Díky tomu, že jsou tyto tři verše formulovány jako obecné pravdy, jsou nadčasové a mají široké uplatnění. Ukažme si to na následujících otázkách: Jak se mohu vyhýbat těm, „kdo tají, co jsou“? V jakých situacích se s nimi mohu setkat? (Přísl. 3:32; 6:12) Kdo jsou ti moudří, se kterými se mám podle Jehovy přátelit? Kdo jsou ti hlupáci, kterým se mám podle něj vyhýbat? (Žalm 111:10; 112:1; Přísl. 1:7) O které „užitečné návyky“ přijdu, když budu trávit čas ve špatné společnosti? Jsou špatnou společností jen lidé ve světě? (2. Petra 2:1–3) Jak bys na tyto otázky odpověděl?

14. Jak můžete obohatit vaše rodinné uctívání?

14 Podobným způsobem můžeš uvažovat i o jiných verších, z nichž poznáš, jak se Bůh dívá na záležitosti, které se dotýkají života tvé rodiny nebo tebe samotného. * Rodiče, co kdybyste takový rozbor zařadili do rodinného uctívání? Mějte přitom na mysli, že cílem je každému v rodině pomoci, aby ještě víc vnímal, jak se v biblických zákonech a zásadách zračí Jehovova hluboká láska k nám. (Žalm 119:72) Takové studium by mělo vést k tomu, že si členové rodiny vytvoří bližší vztah k Jehovovi i k sobě navzájem.

15. Podle čeho poznáš, že si rozvíjíš moudré a poslušné srdce?

15 Podle čeho poznáš, že si rozvíjíš moudré a poslušné srdce? Jednou možností je porovnat své pocity s pocity Božích služebníků ze starověku. Například král David napsal: „Je mi potěšením činit tvou vůli, můj Bože, a tvůj zákon je v mém nitru.“ (Žalm 40:8) A podobně se vyjádřil pisatel 119. žalmu: „Jak já miluji tvůj zákon! Po celý den se jím zabývám.“ (Žalm 119:97) Taková láska nevznikne sama od sebe. Je výsledkem hlubokého studia, modliteb, rozjímání a vlastních zkušeností, kdy člověk sám na sobě zažívá požehnání plynoucí z toho, že jedná podle Božích měřítek. (Žalm 34:8)

O SVOU KŘESŤANSKOU SVOBODU SE NENECH PŘIPRAVIT

16. Co si musíme uvědomit, pokud máme v boji za skutečnou svobodu zvítězit?

16 V lidských dějinách se ve jménu svobody vedlo mnoho válek. Oč víc bys měl být ochotný bojovat za svobodu, kterou ti dal Bůh! Musíš si uvědomit, že tvými nepřáteli nejsou jen Satan, tento svět a jeho jedovatý duch. Bojuješ také proti vlastní nedokonalosti, včetně zrádného srdce. (Jer. 17:9; Ef. 2:3) S Jehovovou pomocí však v tomto boji můžeš zvítězit. Každé správné rozhodnutí, ať už se týká něčeho malého, nebo velkého, má přinejmenším dva pozitivní dopady. Za prvé, svým chováním děláš radost Jehovovi. (Přísl. 27:11) A za druhé, když zažiješ osvobozující účinky „dokonalého zákona, který patří ke svobodě“, posílí to tvé rozhodnutí zůstat na úzké cestě vedoucí k věčnému životu. Pokud budeš Jehovovi dál věrně sloužit, získáš v budoucnosti ještě větší míru svobody. (Jak. 1:25; Mat. 7:13, 14)

17. Proč bychom se neměli nechat sklíčit vlastní nedokonalostí a jakou pomoc Jehova opatřil?

17 Všichni občas děláme chyby. (Kaz. 7:20) Když se ti to stane, nenech se tím sklíčit ani si nezačni myslet, že jsi k ničemu. Pokud obrazně řečeno klopýtneš, vstaň a jdi dál, přestože možná budeš muset požádat o pomoc starší ve svém sboru. Jejich „modlitba víry“, napsal Jakub, „prospěje churavému a Jehova ho pozvedne. Také když hřešil, bude mu odpuštěno.“ (Jak. 5:15) Nezapomeň, že Jehova je velmi milosrdný a do sboru tě přivedl proto, že v tobě rozpoznal něco dobrého. (Přečti Žalm 103:8, 9.) Pokud se mu budeš snažit vytrvale sloužit s úplným srdcem, nikdy tě nezavrhne. (1. Par. 28:9)

18. Co musíme dělat, aby o nás Jehova pečoval?

18 Když se Ježíš poslední noc svého života na zemi modlil v přítomnosti svých jedenácti věrných apoštolů, řekl: „Prosím tě, . . . abys nad nimi bděl kvůli tomu ničemnému.“ (Jan 17:15) Ježíš se nemodlil jen za své apoštoly, ale za všechny své následovníky. Můžeme si proto být jistí, že Jehova jeho prosbu vyslyší a v této náročné době o nás bude pečovat. V Příslovích 2:7, 8 nacházíme tento slib: „Pro ty, kdo chodí v ryzosti, je [Jehova] štítem . . ., cestu svých věrně oddaných, tu bude střežit.“ Jednat podle Jehovových měřítek sice není vždycky snadné, ale je to jediný způsob, jak můžeme získat věčný život a skutečnou svobodu. (Řím. 8:21) Nenech se proto nikým oklamat!

[Poznámky pod čarou]

^ 5. odst. Slib o příchodu semene, které má zdědit trůn, dal Bůh Davidovi až po Absalomově narození. Absalom proto mohl vědět, že ho Jehova za Davidova nástupce nevybral. (2. Sam. 3:3; 7:12)

^ 14. odst. Například se můžeš zamyslet nad 1. Korinťanům 13:4–8, kde Pavel popisuje lásku, a nad Žalmem 19:7–11, kde jsou uvedena požehnání, která plynou z dodržování Jehovových zákonů.

[Studijní otázky]

[Obrázky na straně 14]

Jak se projevují novodobí Absalomové a jak se před nimi můžeme chránit?