1. Jakou vyhlídku má „velký zástup“?

DOKÁŽEŠ si představit, co všechno by v průběhu tisíce let mohla pro lidi udělat mocná vláda v čele se spravedlivým a soucitným panovníkem? Takovou vyhlídku má před sebou nespočetný „velký zástup“ těch, kdo přežijí „velké soužení“, v němž bude definitivně odstraněn současný zkažený systém věcí. (Zjev. 7:9, 14)

2. Jaké poměry panovaly na zemi v uplynulých 6 000 letech?

² Lidé se už 6 000 let snaží vládnout si sami, nezávisle na Bohu, což vede k nepopsatelnému utrpení. Před staletími jeden moudrý muž prohlásil: „Člověk panuje nad člověkem k jeho škodě.“ (Kaz. 8:9) A jak je to dnes? Příčinou strádání nejsou jen války a povstání, ale i nezměrná chudoba, nemoci, ničení životního prostředí, klimatické změny a mnoho dalších vlivů. Někteří vládní úředníci varují, že pokud se lidé budou i nadále chovat, jako by se nic nedělo, bude to mít katastrofální následky.

3. Co v průběhu tisíce let vykoná Boží království?

³ Boží království v rukou Ježíše Krista a jeho 144 000 spoluvládců postupně odstraní všechny škody způsobené lidem i jejich domovu, naší planetě. Tisíciletá vláda splní nádherný slib, který dal Jehova Bůh: „Tvořím nová nebesa a novou zemi; a dřívější věci nebudou připomínány ani nevstoupí do srdce.“ (Iz. 65:17) Na co se můžeme těšit? Nahlédněme nyní do Božího prorockého Slova, abychom spatřili některá z úžasných požehnání, která zatím nejsou vidět. (2. Kor. 4:18)

4. V jakých podmínkách dnes mnozí lidé žijí?

⁴ Kdo by nechtěl mít vlastní dům, kde by se svou rodinou mohl bydlet v klidu a bezpečí? Je smutné, že v dnešním světě lidé často žijí v katastrofálních podmínkách. Tísní se v přelidněných městech a mnozí nemají jinou možnost než si postavit primitivní přístřešek v chudinské čtvrti. Mít vlastní dům je pro ně neuskutečnitelný sen.

5., 6. (a) Jak se splní Izajáš 65:21 a Micheáš 4:4? (b) Co bychom měli dělat, abychom tato požehnání získali?

⁵ Pod vládou Božího království se každému člověku splní jeho touha mít vlastní dům. Prorok Izajáš napsal: „Jistě budou stavět domy a obývat je; a jistě budou sázet vinice a jíst jejich ovoce.“ (Iz. 65:21) Můžeme se však těšit i na něco dalšího. Dnes sice někteří lidé mají svůj dům, a někdy dokonce rodinné sídlo, ale mnozí z nich se obávají, že o něj přijdou kvůli finančním problémům, nebo žijí ve strachu, že se jejich majetek či oni sami stanou terčem zločinců. V Božím království to bude úplně jinak. V Micheášově proroctví čteme: „Skutečně budou sedět každý pod svou révou a pod svým fíkovníkem a nikdo nezpůsobí, aby se chvěli.“ (Mich. 4:4)

⁶ Co bychom vzhledem k tak nádherné vyhlídce měli dělat? Vhodné bydlení potřebuje každý z nás. Přesto by nebylo moudré snažit se získat dům svých snů už nyní, a možná se kvůli tomu i silně zadlužit. Daleko lepší je zaměřovat se na Jehovovy sliby. Připomeňme si, co o sobě řekl Ježíš: „Lišky mají doupata a nebeští ptáci mají hřadoviště, ale Syn člověka nemá kam složit hlavu.“ (Luk. 9:58) Ježíš by si rozhodně dokázal postavit nebo opatřit ten nejlepší dům, jaký si kdo umí představit. Proč to ale neudělal? Chtěl se vyhnout rozptylujícím vlivům a závazkům, které by mu bránily dávat Boží království na první místo. Mohli bychom jeho příklad napodobovat? Pokud budeme mít prosté oko a nenecháme se zlákat hmotnými věcmi, ušetříme si spoustu starostí. (Mat. 6:33, 34)

7. Jaký měl být vztah mezi lidmi a zvířaty?

⁷ Lidé jsou vrcholem Jehovova pozemského stvoření. Svému prvorozenému Synovi, Mistrovi v díle, Bůh řekl, s jakým záměrem je chce stvořit: „Udělejme člověka k našemu obrazu, podle naší podoby, a ať mají v podřízenosti mořské ryby a nebeské létající tvory a domácí zvířata a celou zemi a každého pohybujícího se živočicha, který se pohybuje po zemi.“ (1. Mojž. 1:26) Adam a Eva a nakonec i všichni jejich potomci měli dohlížet na zvířata.

8. Jakou schopnost zvířata mají?

⁸ Je opravdu možné, aby lidé měli v podřízenosti všechna zvířata a měli s nimi pokojné vztahy? Je běžné, že mezi člověkem a jeho domácím mazlíčkem, jako je pes nebo kočka, vzniká velmi silné pouto. Jak je to ale s divokými zvířaty? Jedna zpráva uvádí: „Vědci, kteří ve volné přírodě zblízka  studovali divoká zvířata, zjistili, že všichni savci dokážou projevovat emoce.“ Víme, že zvířata dávají najevo strach nebo jsou agresivní, když se cítí ohrožená. Jsou ale schopná něčeho, co se dá nazvat něžnými city? Zpráva pokračuje: „Při výchově mláďat je u savců možné pozorovat jejich nejvýznačnější rys — neuvěřitelnou schopnost projevovat něhu.“

9. Jakou změnu týkající se zvířat můžeme očekávat?

⁹ Nemáme tedy důvod divit se biblickým proroctvím o tom, že mezi lidmi a zvířaty budou pokojné vztahy. (Přečti Izajáše 11:6–9; 65:25.) Když Noe a jeho rodina vyšli po potopě z archy, Jehova jim řekl: „Strach z vás a zděšení z vás bude nadále na každém živém zemském tvorovi.“ Od té doby většina zvířat před člověkem utíká, což je vlastně v jejich zájmu. (1. Mojž. 9:2, 3) Jehova jistě dokáže určitou míru takového strachu a zděšení odstranit, aby lidé v souladu s jeho původním záměrem mohli mít zvířata v podřízenosti. (Oz. 2:18) Všichni, kdo budou žít na zemi, se tedy mohou těšit na nádherné zážitky.

10. Proč lidé obvykle pláčou?

¹⁰ Šalomoun napsal: „Viděl [jsem] všechny skutky útlaku, které se dějí pod sluncem, a pohleďme, slzy těch, kdo byli utlačováni, ale neměli žádného utěšitele.“ (Kaz. 4:1) Dnes je to podobné, ne-li horší. Kdo z nás nikdy neplakal? Je pravda, že někdy pláčeme radostí, ale většinou jsou slzy projevem ztrápeného srdce.

11. Která biblická zpráva na tebe zvlášť působí?

¹¹ V Bibli je popsáno mnoho smutných situací. Když ve věku 127 let zemřela Sára, „Abraham vešel, aby [ji] oplakával“. (1. Mojž. 23:1, 2) Když se Noemi loučila se svými ovdovělými snachami, obě „začaly pozvedat své hlasy a plakat“ a pak „plakaly ještě více“. (Rut 1:9, 14) Když krále Ezekjáše postihla vážná nemoc a čekala ho smrt, modlil se k Bohu a „začal usedavě plakat“, až se ho Jehovovi zželelo. (2. Král. 20:1–5) A když apoštol Petr zapřel Ježíše a kohout zakokrhal, Petr „vyšel ven a hořce plakal“. (Mat. 26:75)

12. Co Boží vláda udělá pro lidstvo?

¹² Vzhledem k tomu, že nás postihují větší či menší tragédie, naléhavě potřebujeme útěchu a vysvobození. A právě to udělá Boží království pro své poddané. Bůh lidem „setře každou slzu z očí a smrt již nebude a nebude již ani truchlení ani křik ani bolest“. (Zjev. 21:4) To, že Jehova odstraní truchlení, křik a bolest, je nádherné samo o sobě. Toto proroctví ale obsahuje i slib, že zbaví lidstvo úhlavního nepřítele, smrti. Jak k tomu dojde?

13. Co smrt představuje pro lidstvo už od Adamova hříchu?

¹³ Smrt nad lidstvem kraluje od chvíle, kdy Adam zhřešil. Tento neporazitelný nepřítel nevyhnutelně potká každého hříšného člověka a je zdrojem nezměrného utrpení a zármutku. (Řím. 5:12, 14) Kvůli strachu ze smrti  jsou lidé „po celý život podrobeni otroctví“. (Hebr. 2:15)

14. Jak se projeví to, že smrt bude přivedena vniveč?

¹⁴ V Bibli se píše, že „jako poslední nepřítel má být přivedena vniveč smrt“. (1. Kor. 15:26) Budou z toho mít užitek dvě skupiny lidí. „Velký zástup“ bude mít možnost přejít do slíbeného nového světa s vyhlídkou na věčný život. A miliardy těch, kdo již zemřeli, budou vzkříšeny. Umíš si představit tu radost a nadšení, až členové „velkého zástupu“ budou vítat vzkříšené? Když se zamyslíme nad biblickými zprávami o vzkříšení, získáme určitou představu o tom, jak radostná doba to bude. (Přečti Marka 5:38–42; Lukáše 7:11–17.)

15. Jak asi budeš reagovat, až bude někdo z tvých blízkých vzkříšen?

¹⁵ Všimni si výrazů „byli bez sebe velkým nadšením“ a „začali oslavovat Boha“. Kdybys byl svědkem těchto událostí, možná bys měl podobné pocity. Až budou naši blízcí vzkříšeni, zaplaví nás radost a štěstí, jaké si snad ani neumíme představit. Ježíš řekl: „Přichází hodina, kdy ti všichni v pamětních hrobkách uslyší jeho hlas a vyjdou.“ (Jan 5:28, 29) Ačkoli nikdo z nás svědkem vzkříšení nebyl, jistě se dá říct, že je to jedna z nejúžasnějších věcí, které zatím nejsou vidět.

16. (a) Proč bychom měli o své naději s nadšením mluvit? (b) Jak Pavel povzbudil své spoluvěřící v Korintu?

¹⁶ Každého, kdo Jehovovi v dnešní náročné  době vytrvale a věrně slouží, čeká opravdu krásná budoucnost. Ačkoli slíbená požehnání zatím nemůžeme vidět, mějme je stále jasně před očima. Tak se dokážeme zaměřovat na důležité věci a nenecháme se odvést pomíjivými lákadly současného světa. (Luk. 21:34; 1. Tim. 6:17–19) O této překrásné naději a vyhlídkách nadšeně mluvme během rodinného uctívání a zmiňujme se o nich v rozhovorech se spolukřesťany i se zájemci. Pomůže nám to, aby pro nás Boží sliby byly skutečné. Tímto způsobem se snažil povzbudit své spoluvěřící apoštol Pavel. Obrazně řečeno je dovedl až na konec Kristovy tisícileté vlády. Zkus si představit, jaké to bude, až se Pavlova slova splní. (Přečti 1. Korinťanům 15:24, 25, 28.)

17., 18. (a) V jakém smyslu byl na počátku lidských dějin Jehova „každému vším“? (b) Co Ježíš udělá, aby byly jednota a soulad obnoveny?

¹⁷ Slova „Bůh [bude] každému vším“ nejlépe vystihují to, jak nádherný bude život, až skončí Kristova tisíciletá vláda. Co Pavlova slova znamenají? Vraťme se v proudu času do zahrady Eden, kdy dokonalí lidé Adam a Eva patřili do Jehovovy pokojné a jednotné rodiny. Svrchovaný panovník Jehova přímo vládl nad veškerým stvořením, včetně andělů a lidí. Mohli s ním komunikovat bez prostředníka, uctívat ho a mít jeho požehnání. Bůh byl „každému vším“.

¹⁸ Tento soulad byl narušen, když se lidé podnícení Satanem vzbouřili proti Jehovově svrchovanosti. Od roku 1914 však Boží království v rukou Krista podniká kroky k tomu, aby jednota a soulad byly obnoveny. (Ef. 1:9, 10) Během tisícileté vlády se uskuteční úžasné věci, které zatím nejsou vidět. Pak přijde „konec“, čímž je myšlen konec Kristova tisíciletého panování. Co se stane potom? Ježíšovi sice byla svěřena „všechna autorita v nebi a na zemi“, ale svou moc si nebude chtít za každou cenu udržet. Nikdy neměl v úmyslu uchvátit Jehovovo postavení. Pokorně „předá království svému Bohu a Otci“. Svůj výjimečný úřad a autoritu vždycky používá „ke slávě Boha“. (Mat. 28:18; Fil. 2:9–11)

19., 20. (a) Jak dají všichni poddaní Božího království najevo, že uznávají Jehovovu svrchovanost? (b) Na co se můžeme těšit?

¹⁹ V té době už budou pozemští poddaní Božího království dokonalí. Budou následovat Ježíšův příklad a pokorně a ochotně uznávat Jehovovu svrchovanost. V závěrečné zkoušce pak dostanou příležitost dát to jasně najevo. (Zjev. 20:7–10) Všichni vzbouřenci, lidští i duchovní, potom budou jednou provždy zničeni. Přijde radostná doba, kdy všichni inteligentní tvorové budou chválit Jehovu a on bude „každému vším“. (Přečti Žalm 99:1–3.)

²⁰ Podněcují tě takové nádherné vyhlídky k tomu, abys svou pozornost a úsilí plně zaměřoval na konání Boží vůle? Odoláváš falešným slibům a pohodlnému životu, které nabízí Satanův svět? Posiluješ své odhodlání podporovat Jehovovu svrchovanost? Pokud to svými skutky budeš stále dávat najevo, budeš mít výsadu radovat se z pokoje a blahobytu nejen po tisíc let, ale po celou věčnost.