1., 2. O čem pojednává tento článek?

KAM až paměť většiny z nás sahá, mezinárodní a oblastní sjezdy vždy byly nedílnou součástí novodobých dějin svědků Jehovových. Podle toho, jak dlouho jsi v pravdě, ses v průběhu let možná zúčastnil několika desítek těchto radostných událostí.

² I před tisíci lety se Boží služebníci scházeli na velkých shromážděních a v tomto článku se nad některými z nich zamyslíme. Ukážeme si, v čem se jim novodobé sjezdy podobají, a také uvidíme, jaký užitek máme z toho, že se sjezdů účastníme. (Žalm 44:1; Řím. 15:4)

3. (a) Čím se vyznačovalo první velké shromáždění Jehovových služebníků, o kterém se píše v Bibli? (b) Co bylo pro Izraelity znamením, že se mají shromáždit?

³ První velké shromáždění, při kterém byli Boží služebníci poučováni o duchovních věcech, se konalo u hory Sinaj. Byla to jedna z klíčových událostí v dějinách čistého uctívání. Při tomto nezapomenutelném shromáždění dal Jehova Izraelitům svůj zákon a dramatickým způsobem projevil svou moc. (2. Mojž. 19:2–9, 16–19; přečti 2. Mojžíšovu 20:18; 5. Mojžíšovu 4:9, 10) Od tohoto shromáždění se odvíjelo veškeré Jehovovo jednání s Izraelity. Krátce potom Jehova stanovil, jak budou svoláváni. Nařídil Mojžíšovi, aby vyrobil dvě stříbrné trubky, jejichž zvukem bude „celé shromáždění“ upozorněno, že se má sejít „u vchodu do stanu setkání“. (4. Mojž. 10:1–4) Zkus si představit, jak radostné události to pro Izraelity byly.

4., 5. Proč byla shromáždění, která zorganizovali Mojžíš a Jozue, tak důležitá?

 ⁴ Na konci 40letého putování pustinou přišel významný okamžik v dějinách tohoto relativně nového národa. Izraelité měli vstoupit do Zaslíbené země a to byl vhodný čas, aby je Mojžíš svolal a připomněl jim, co všechno pro ně Jehova už udělal a co se ještě chystá udělat. (5. Mojž. 29:1–15; 30:15–20; 31:30)

⁵ Zřejmě při této příležitosti Mojžíš také poukázal na opatření, které Jehova zavedl, aby svůj lid poučoval. Každý sabatní rok se při Svátku chýší měli muži, ženy, děti i cizí usedlíci sejít na Jehovou určeném místě, „aby naslouchali a aby se učili . . . bát Jehovy, [svého] Boha, a dbát, aby prováděli všechna slova tohoto zákona“. (Přečti 5. Mojžíšovu 31:1, 10–12.) Už od počátku se tedy Boží služebníci měli pravidelně shromažďovat, aby uvažovali o Jehovových výrocích a záměru. Když Izraelité dokončili dobývání Zaslíbené země, byli stále obklopeni pohanskými národy. Jozue proto svolal všechny Izraelity, aby posílil jejich rozhodnutí dál věrně sloužit Jehovovi. Reagovali na to přísahou, že Jehovovi zůstanou věrní. (Jozue 23:1, 2; 24:1, 15, 21–24)

6., 7. Proč můžeme říct, že novodobé sjezdy Jehovova lidu byly významnými milníky?

⁶ I v novodobých dějinách Jehovova lidu se konala významná shromáždění, která znamenala zásadní posun v teokratických činnostech nebo v pochopení Písma. (Přísl. 4:18) Prvním velkým shromážděním, které badatelé Bible uspořádali po první světové válce, byl sjezd v Cedar Pointu ve státě Ohio v roce 1919. Asi 7 000 přítomných si vyslechlo výzvu k zahájení celosvětového kazatelského díla. V roce 1922 se na stejném místě konal devítidenní sjezd, na kterém Joseph F. Rutherford dal mocný podnět k tomu, aby se Boží služebníci do tohoto díla horlivě zapojili. Řekl: „Staňte se věrnými a pravými svědky pro Pána. Kupředu, do boje, dokud nebudou poslední zbytky Babylóna zpustošeny. Rozhlašujte to poselství široko daleko. Svět se musí dozvědět, že Jehova je Bůh a že Ježíš Kristus je Král králů a Pán pánů. Toto je den všech dnů. Pohleďte, Král panuje! Vy jste jeho zvěstovateli. Proto zvěstujte, zvěstujte, zvěstujte Krále a jeho království.“ Nejen všichni přítomní, ale i Boží služebníci po celém světě si jeho burcující slova s radostí vzali k srdci.

⁷ Další význačný sjezd proběhl v Columbu v Ohiu v roce 1931. Badatelé Bible tam s nadšením přijali jméno svědkové Jehovovi. V roce 1935 na sjezdu ve Washingtonu bratr Rutherford vysvětlil, kdo tvoří „velký zástup“, o kterém je ve Zjevení napsáno, že „stojí před trůnem a před Beránkem“. (Zjev. 7:9–17) A v roce 1942, kdy zuřila druhá světová válka, Nathan H. Knorr přednesl dramatický proslov s názvem „Mír — může být trvalý?“. Objasnil v něm, co představuje „šarlatové divoké zvíře“ ze 17. kapitoly Zjevení, a ukázal, že až válka skončí, kazatelská činnost zažije velký rozmach.

8., 9. Proč byly některé sjezdy zvlášť dojemné?

⁸ Klíčovým bodem programu teokratického sjezdu „Radostné národy“ konaného v roce 1946 v Clevelandu v Ohiu byl proslov Nathana H. Knorra nazvaný „Problémy obnovy a rozvoje“. Jeden bratr, který se sjezdu účastnil,  později napsal, jak tento proslov na posluchače zapůsobil: „Měl jsem výsadu být ten večer na pódiu za bratrem Knorrem, když vysvětloval, jaké dílo je před námi, a mluvil o plánech zvětšit brooklynský domov betel a tiskárnu. Znovu a znovu zazníval bouřlivý potlesk. Z pódia jsem sice nerozeznával tváře posluchačů, ale čišela z nich obrovská radost.“ Účastníci mezinárodního sjezdu pořádaného v roce 1950 v New Yorku nadšeně uvítali vydání Křesťanských řeckých písem — Překladu nového světa. Byla to první část moderního překladu Bible, ve kterém se Boží jméno objevilo na původních místech. (Jer. 16:21)

⁹ Velmi působivé byly také sjezdy, při nichž Jehova shromáždil své věrné svědky po obdobích pronásledování či zákazu. Adolf Hitler přísahal, že svědky Jehovovy v Německu vyhladí, ale v roce 1955 se jich přes 107 000 sešlo v Norimberku na místě, kde Hitler dřív pořádal vojenské přehlídky. Mnozí přítomní jen stěží zadržovali slzy radosti. V Polsku v roce 1989 se tří sjezdů „Zbožná oddanost“ zúčastnilo 166 518 posluchačů. Početné skupiny přijely z tehdejšího Sovětského svazu, Československa a dalších východoevropských zemí. Někteří delegáti ještě nikdy nebyli na shromáždění, kde by bylo víc než 15 nebo 20 spoluvěřících. A představ si, jaká radost zavládla v roce 1993 na mezinárodním sjezdu „Božské vyučování“ v Kyjevě, když bylo pokřtěno 7 402 nových bratrů a sester. Byl to největší zaznamenaný křest svědků Jehovových. (Iz. 60:22; Ag. 2:7)

10. Na které sjezdy rád vzpomínáš a proč?

¹⁰ Asi i tobě nějaký oblastní nebo mezinárodní sjezd zvlášť utkvěl v mysli. Možná to byl tvůj první sjezd nebo sjezd, na kterém jsi byl pokřtěný. Je pro tebe významným duchovním milníkem, a proto na něj nikdy nezapomeň. (Žalm 42:4)

11. Kterých svátků se Izraelité měli každý rok účastnit?

¹¹ Jehova Izraelitům přikázal, aby se scházeli v Jeruzalémě při třech každoročních svátcích. Byly to Svátek nekvašených chlebů, Svátek týdnů (později nazvaný Letnice) a Svátek chýší. Jehova o nich řekl: „Při třech příležitostech v roce se každý muž z vás objeví před obličejem pravého Pána, Jehovy.“ (2. Mojž. 23:14–17) Mnozí izraelští otcové si uvědomovali, jak velkou duchovní hodnotu tyto svátky mají, a proto se jich účastnili s celou rodinou. (1. Sam. 1:1–7; Luk. 2:41, 42)

12., 13. Co pro mnohé Izraelity znamenalo cestovat na každoroční svátky do Jeruzaléma?

¹² Zkus si představit, co taková cesta  pro izraelskou rodinu znamenala. Například Josef a Marie museli z Nazaretu do Jeruzaléma ujít vzdálenost asi 100 kilometrů. Jak dlouho myslíš, že by to trvalo tobě, kdybys šel i s malými dětmi? Ze zprávy o tom, jak Ježíš ve 12 letech navštívil Jeruzalém, vyplývá, že příbuzní a známí tyto cesty možná podnikali společně. Jaké to asi bylo, když spolu cestovali, připravovali jídlo a v neznámém prostředí hledali místo k přenocování? V té době bylo poměrně bezpečno, takže děti v Ježíšově věku nemusely být neustále pod dohledem rodičů. Zvlášť pro mladé musely být cesty do Jeruzaléma nezapomenutelné. (Luk. 2:44–46)

¹³ V době, kdy Izraelité žili i za hranicemi své domoviny, se na svátky scházeli z mnoha vzdálených zemí. Na svátek Letnic roku 33 n. l. přicestovali do Jeruzaléma zbožní Židé a proselyté například z Itálie, Libye, Kréty, Malé Asie a Mezopotámie. (Sk. 2:5–11; 20:16)

14. Jaký užitek měli Izraelité z toho, že se účastnili každoročních svátků?

¹⁴ Pro věrné Izraelity bylo hlavním důvodem takových cest to, že společně s tisíci spoluvěřícími mohli uctívat Jehovu. Jak to na ně působilo? Odpověď vyplývá z pokynů, které dal Jehova svým služebníkům v souvislosti se Svátkem chýší: „Budeš se během svého svátku radovat ty a tvůj syn a tvá dcera a tvůj otrok a tvá otrokyně a Levita a cizí usedlík a chlapec bez otce a vdova, kteří jsou uvnitř tvých bran. Sedm dní budeš slavit svátek Jehovovi, svému Bohu, na místě, které Jehova vyvolí, protože Jehova, tvůj Bůh, ti požehná ve všem tvém výnosu a v každém skutku tvé ruky, a staneš se jedině radostným.“ (5. Mojž. 16:14, 15; přečti Matouše 5:3)

15., 16. Jaké oběti přinášíš, aby ses mohl účastnit sjezdů? Proč bys řekl, že tvoje úsilí stojí za to?

¹⁵ Starověká shromáždění jsou pro nás vynikajícím vzorem. Mnoho věcí se sice od té doby změnilo, ale dnešní sjezdy tehdejším shromážděním v řadě význačných rysů odpovídají. Pro ty, kdo chtěli přijít v biblických dobách na svátek, to představovalo určitou oběť. A stejné je to i dnes. Užitek, který ze sjezdu máme, však stojí za jakékoli úsilí. Taková shromáždění Božího lidu jsou totiž v duchovním ohledu velmi důležitá. Slyšíme na nich myšlenky, bez nichž bychom si nemohli udržet blízký vztah k Bohu. Jsme na nich podněcováni, abychom uplatňovali to, co se učíme, vyhýbali se problémům, věnovali se činnostem, které nás osvěží, a nezabývali se tím, co by nás v duchovním ohledu mohlo brzdit. (Žalm 122:1–4)

¹⁶ Sjezdy jsou vždy zdrojem radosti. Zpráva z velkého sjezdu v roce 1946 uváděla: „Bylo nádherné pozorovat ty tisíce shromážděných svědků. Ještě úžasnější bylo, když připojili své hlasy k početnému orchestru, takže tribuny rezonovaly zvukem radostných písní Království ke chvále Jehovy.“ Ve zprávě se dále psalo: „V oddělení dobrovolné služby se přihlásilo tolik delegátů, že se podařilo zajistit veškeré potřebné práce. Přihlásili se z čisté radosti, že mohou sloužit svým spoluvěřícím.“ Máš takové zážitky z oblastních či mezinárodních sjezdů i ty? (Žalm 110:3; Iz. 42:10–12)

17. Jak se v naší době sjezdy měnily?

 ¹⁷ Po organizační stránce se sjezdy v průběhu let měnily. Někteří z nás si možná pamatují, že trvaly i osm dní. Programy probíhaly dopoledne, odpoledne i večer. Pravidelnou součástí sjezdů bývala kazatelská služba. Proslovy někdy začínaly už v devět hodin ráno a sjezd často končil až v devět večer. Dobrovolníci celé hodiny připravovali snídaně, obědy a večeře pro všechny účastníky. Dnes jsou sjezdy kratší a jídlo si každý připravuje sám, takže se všichni mohou plně soustředit na duchovní pokrm předkládaný na sjezdu.

18., 19. Na co se při sjezdech nejvíc těšíš a proč?

¹⁸ Některé programy jsou nedílnou součástí sjezdů už dlouhou dobu a vždycky se na ně těšíme. Duchovní „pokrm v pravý čas“, díky kterému lépe rozumíme biblickým proroctvím a naukám, dostáváme nejen formou proslovů, ale také v podobě nových publikací. (Mat. 24:45) Mnohé z nich můžeme používat ve službě a pomáhat tak upřímným lidem, aby chápali biblické pravdy a vážili si jich. Podnětné biblické dramatizace povzbuzují mladé i ty dříve narozené, aby zkoumali své pohnutky a chránili se před bezbožným smýšlením tohoto světa. Při proslovech ke křtu se můžeme zamyslet nad tím, co máme v životě na prvním místě, a také můžeme s radostí sledovat nové bratry a sestry, jak dávají najevo, že se zasvětili Jehovovi.

¹⁹ Velká shromáždění jsou už od nepaměti součástí čistého uctívání. Pomáhají nám, abychom v této náročné době dokázali přijatelným způsobem sloužit Jehovovi a měli z toho radost. Duchovně nás budují, poskytují nám příležitost seznámit se s jinými bratry a sestrami, pomáhají nám vážit si našeho celosvětového společenství a jsou významným nástrojem, prostřednictvím kterého nám Jehova žehná a pečuje o nás. Jistě chceme udělat všechno pro to, abychom se mohli účastnit každého sjezdu a nic z programu nám neuniklo. (Přísl. 10:22)