1. Co si někteří lidé myslí o cizincích a proč je takový názor nesprávný?

JAK bylo uvedeno v předchozím článku, někteří lidé se k cizincům chovají přezíravě, nebo jimi dokonce pohrdají. Avšak povyšovat se nad někoho jenom proto, že pochází z jiného národa nebo země, je neuctivé. Navíc to svědčí o neznalosti faktů. Publikace The Races of Mankind (Lidské rasy) totiž uvádí: „Mezi lidmi všech ras je přesně takový vztah, o jakém se píše v Bibli — jsou to bratři.“ Rodní bratři se často v mnohém liší, ale na jejich vzájemném vztahu to nic nemění.

2., 3. Jak se Jehova dívá na cizince?

² Ať už žijeme kdekoli, jistě kolem sebe cizince máme. Tak to bylo i v případě starověkých Izraelitů. Smlouva Zákona jim umožňovala mít s Jehovou Bohem jedinečný vztah a práva cizinců do určité míry omezovala. Přesto od Izraelitů vyžadovala, aby s cizinci jednali uctivě a spravedlivě. To je vzor, kterého bychom se měli držet i my. Mezi pravými křesťany není místo pro stranickost ani předsudky. Proč? Apoštol Petr řekl: „S určitostí si uvědomuji, že Bůh není stranický, ale v každém národu je mu přijatelný ten, kdo se ho bojí a působí spravedlnost.“ (Sk. 10:34, 35)

³ Jehovova nestrannost se projevovala i v tom, že v době platnosti Zákona mohli mít cizinci užitek z blízkého kontaktu s Izraelity. Apoštol Pavel později napsal: „Nebo je [Jehova] jen Bohem Židů? Není také Bohem lidí z národů? Ano, také lidí z národů.“ (Řím. 3:29; Joel 2:32)

4. Proč je možné říct, že v „Božím Izraeli“ nejsou cizinci?

 ⁴ Na základě nové smlouvy se národem, s nímž má Bůh jedinečný vztah, stal místo doslovného Izraele sbor pomazaných křesťanů. Proto je nazýván „Božím Izraelem“. (Gal. 6:16) Apoštol Pavel vysvětlil, že v tomto novém národě „není Řek ani Žid, obřízka ani neobřízka, cizinec, Skyta, otrok, svobodný, ale Kristus je všechno a ve všech“. (Kol. 3:11) V tomto smyslu tedy v křesťanském sboru neměli být žádní cizinci.

5., 6. (a) Jaká otázka může vzniknout po přečtení Izajáše 61:5, 6? (b) Kdo jsou „Jehovovi kněží“ a „cizinci“, o kterých psal Izajáš? (c) Co tyto dvě skupiny spojuje?

⁵ Není to ale v rozporu s proroctvím v 61. kapitole Izajáše, které se splňuje na křesťanském sboru? V 6. verši této kapitoly se píše o lidech, kteří budou „Jehovovými kněžími“. A v 5. verši čteme o tom, že s nimi budou spolupracovat „cizinci“. Jak tomu máme rozumět?

⁶ „Jehovovými kněžími“ jsou pomazaní křesťané, kteří mají „podíl na prvním vzkříšení“ a kteří „budou kněží Boží a Kristovi a budou s ním kralovat těch tisíc let“. (Zjev. 20:6) Mnoho věrných křesťanů však má pozemskou naději. Tyto jiné ovce úzce spolupracují s těmi, kdo budou sloužit v nebi, ale obrazně řečeno jsou cizinci. (Jan 10:16) S radostí „Jehovovy kněze“ podporují a jsou jejich „rolníky“ a „vinaři“. Oslavují totiž Boha tím, že pomáhají pěstovat a sklízet duchovní úrodu — společně s pomazanými kážou dobrou zprávu a s láskou vyučují lidi, kteří touží Bohu sloužit navždy.

7. V čem se křesťané podobají Abrahamovi a jiným věrným Božím služebníkům ze starověku?

⁷ Jak jsme již uvedli v předchozím článku, praví křesťané jsou v Satanově zkaženém světě jako cizinci neboli dočasní usedlíci. V tomto směru se podobají věrným Božím služebníkům ze starověku, o nichž je napsáno, že byli „cizími lidmi a dočasnými  usedlíky v zemi“. (Hebr. 11:13) Jedním z nich byl například Abraham. Ať už máme vyhlídku na věčný život v nebi, či na zemi, můžeme se těšit ze stejného vztahu k Jehovovi, jaký měl on. Učedník Jakub uvedl, že „‚Abraham uvěřil Jehovovi a bylo mu to počítáno za spravedlnost‘, a byl nazván ‚Jehovovým přítelem‘“. (Jak. 2:23)

8. Jaký slib dostal Abraham a jaký k němu zaujal postoj?

⁸ Bůh slíbil, že prostřednictvím Abrahama a jeho potomků nezíská požehnání pouze jeden národ, ale všechny národy země. (Přečti 1. Mojžíšovu 22:15–18.) Abraham tomuto slibu plně důvěřoval, přestože k jeho splnění mělo dojít až v daleké budoucnosti. Víc než polovinu svého života cestoval s rodinou z místa na místo a těšil se z přátelství s Jehovou.

9., 10. (a) Jak můžeme napodobovat Abrahamův příklad? (b) Jakou nabídku lidem předkládáme?

⁹ I když Abraham nevěděl, jak dlouho bude muset čekat, než se splní slib, který dostal, stále Jehovu miloval a oddaně mu sloužil. Plně se zaměřoval na budoucí požehnání a nikde se natrvalo neusadil. (Hebr. 11:14, 15) Jeho příklad bychom měli následovat. Žijme jednoduše, nedělejme si zbytečné starosti o hmotné věci a neusilujme o významné postavení ve společnosti ani v zaměstnání. Proč bychom se měli snažit o takzvaně normální život ve světě, který tak jako tak brzy skončí? Proč bychom si měli vytvořit silný vztah k něčemu, co je pouze dočasné? Stejně jako Abraham máme před sebou něco mnohem lepšího a jsme ochotní trpělivě čekat, dokud se naše naděje neuskuteční. (Přečti Římanům 8:25.)

¹⁰ Jehova lidem ze všech národů stále nabízí možnost získat požehnání prostřednictvím Abrahamova semene. Pomazaní, „Jehovovi kněží“, a také jiné ovce neboli „cizinci“ předkládají tuto nabídku lidem po celém světě ve víc než 600 jazycích.

11. O čem se Šalomoun zmínil ve své modlitbě?

¹¹ Při zasvěcení chrámu v roce 1026 př. n. l. Šalomoun pronesl modlitbu, jež byla v souladu se slibem, který dal Jehova Abrahamovi. Poukázal v ní na to, že společně s Izraelity budou Jehovu chválit lidé ze všech národů. Řekl: „Také cizinci, který není částí tvého lidu Izraele a který skutečně přichází ze vzdálené země kvůli tvému jménu (oni totiž jistě uslyší o tvém velkém jménu a o tvé silné ruce a o tvé vztažené paži), a skutečně přichází a modlí se směrem k tomuto domu, kéž sám nasloucháš z nebes, svého stanoveného obydlí, a učiníš podle všeho, oč k tobě cizinec volá, aby všechny národy země poznaly tvé jméno, aby se tě bály stejně jako tvůj lid Izrael.“ (1. Král. 8:41–43)

12. Proč jsou svědkové Jehovovi v určitém smyslu cizinci bez ohledu na to, kde žijí?

¹² Za cizince je obvykle považován příslušník cizího státu či národa nebo člověk, který nepatří do dané komunity. V určitém smyslu je možné se takto dívat i na nás, svědky Jehovovy. Jsme věrní nebeské vládě, Božímu království v rukou Krista, a proto jsme zcela  neutrální v politických záležitostech, i když s tím někteří lidé nesouhlasí.

13. (a) Proč je pojem „cizinec“ relativní? (b) Patřilo k Božímu záměru to, že na zemi budou nějací cizinci? Vysvětli to.

¹³ Cizinec se často pozná podle toho, že se od lidí v daném místě liší jazykem, zvyky, vzhledem nebo způsobem oblékání. Avšak to, co mají všichni lidé společné, ať už jsou z jakéhokoli národa, je mnohem významnější než takové rozdíly. Za cizince je člověk považován zkrátka jen proto, že se v některých ohledech odlišuje. Když se naučíme nad takové skutečné či domnělé rozdíly povznést, slovo „cizinec“ do značné míry ztratí na významu. Pokud by všichni lidé na zemi byli občany jednoho státu, pak by v politickém smyslu nebyl cizincem nikdo. Jehovovým původním záměrem bylo, aby všichni lidé tvořili jednu rodinu pod jednou vládou, Boží vládou. Je možné, aby se lidé po celém světě k tomuto ideálu přiblížili už teď?

14., 15. Čeho dosáhli pouze svědkové Jehovovi?

¹⁴ V sobeckém a nacionalistickém světě je příjemné narazit na člověka, který nehledí na to, z jakého státu či národa někdo pochází. Překonat předsudky však není jednoduché. Ted Turner, zakladatel televizní stanice CNN, měl možnost pracovat s mnoha talentovanými lidmi z různých zemí. Řekl o tom: „Poznávat tyto lidi bylo úžasným zážitkem. Příslušníky jiných národů jsem přestal považovat za cizince a začal jsem se na ně dívat jako na spoluobčany této planety. Slovo ‚cizinec‘ pro mě dostalo negativní nádech, a tak jsem v CNN zavedl pravidlo, že toto slovo nemá zaznít ve vysílání ani při rozhovorech na pracovišti.“

¹⁵ Boží názor v této věci však jako skupina přijali pouze svědkové Jehovovi. Učíme se dívat na všechno Jehovovýma očima a díky tomu pro nás není podstatné, z jaké země či národa člověk pochází. Místo abychom k takovým lidem byli nedůvěřiví, podezíraví, nebo je dokonce považovali za nepřátele, naučili jsme se vážit si jejich charakteristických rysů a schopností. Uvědomuješ si, že je to něco naprosto jedinečného? Zamyslel ses už nad tím, jakým přínosem je to pro tebe osobně?

16., 17. Co to bude pro tebe osobně znamenat, až se splní Zjevení 16:16 a Daniel 2:44?

¹⁶ Brzy se všechny současné národy střetnou s Ježíšem Kristem a jeho nebeskými vojsky v závěrečné bitvě, která „se hebrejsky nazývá Har-Magedon“ a je posledním dějstvím vzpoury proti Boží vládě. (Zjev. 16:14, 16; 19:11–16) Před víc než 2 500 lety byl prorok Daniel inspirován, aby předpověděl, jak tento střet dopadne. Napsal: „Za dnů těch králů zřídí nebeský Bůh království, které nebude nikdy zničeno. A království nebude přeneseno na žádný jiný lid. Rozdrtí a ukončí všechna tato království a samo bude stát na neurčité časy.“ (Dan. 2:44)

¹⁷ Zkus si představit, co to bude znamenat pro tebe osobně. Lidmi vytvořené hranice, kvůli kterým je každý člověk v určitém smyslu cizincem, přestanou existovat. A i když se lidé stále budou v některých ohledech jeden od druhého lišit, bude to pouze projev úžasné rozmanitosti Božího stvoření. Nádherná budoucnost, která je před námi, by měla každého z nás podněcovat, abychom dále chválili a ctili Stvořitele, Jehovu Boha, jak nejlépe dokážeme.

18. Jaké nedávné organizační změny svědčí o tom, že mezi svědky Jehovovými pojem „cizinec“ ztrácí svůj význam?

¹⁸ Je snad nerealistické očekávat takovou celosvětovou změnu? Právě naopak. Můžeme se na to plně spolehnout. Pojem „cizinec“ už mezi námi, svědky Jehovovými, ztratil mnohé ze svého významu, protože s druhými nejednáme podle toho, k jakému národu patří. Nedávno se například řada menších odboček spojila, aby se zjednodušil dohled nad kázáním dobré zprávy a aby tato činnost byla vykonávána ještě efektivněji. (Mat. 24:14) Pokud to z hlediska světských zákonů bylo možné, státní hranice nehrály při slučování odboček žádnou úlohu. To je dalším viditelným důkazem, že Ježíš Kristus jako oprávněný vládce dosazený Jehovou odstraňuje lidmi vytvořené bariéry a brzy „[dokončí] své vítězství“. (Zjev. 6:2)

19. Co Jehovův lid dokázal díky čistému jazyku pravdy?

¹⁹ Pocházíme z mnoha národů a mluvíme různými jazyky, ale všichni se snažíme používat čistý jazyk pravdy. Tím vzniká jednota, kterou není možné rozbít. (Přečti Sefanjáše 3:9.) Jsme mezinárodní rodina, která žije uprostřed zkaženého systému věcí, ale přesto je od něj oddělená. Naše jednota je předzvěstí toho, co brzy přijde — svět, ve kterém nikdo nebude cizincem. Každý si pak bude plně uvědomovat pravdivost výroku, který jsme v tomto článku už citovali: „Mezi lidmi všech ras je přesně takový vztah, o jakém se píše v Bibli — jsou to bratři.“ (The Races of Mankind)