1., 2. (a) Co mnozí lidé považují za úspěch? (b) Jak můžeš zjistit, co za úspěch považuješ ty?

CO TO znamená být úspěšný? Odpovědi na tuto otázku se značně liší. Mnozí například považují za úspěch, když někdo dosáhne mimořádných výsledků v kariéře nebo ve vzdělání či nahromadí velký majetek. Jiní posuzují úspěch podle toho, jaké má člověk vztahy v rodině, s přáteli nebo kolegy. Někteří spoluvěřící by ti možná řekli, že se úspěch měří podle toho, jaký úřad křesťan zastává ve sboru nebo jak se mu daří ve službě.

² Co za úspěch považuješ ty? Pokud to chceš zjistit, zkus si napsat jména několika lidí, kteří jsou v tvých očích úspěšní a kterých si nejvíc vážíš a obdivuješ je. Co mají společného? Je to bohatství, sláva nebo velký vliv? Odpovědi na tyto otázky do značné míry odhalí, co je v tvém srdci. To, co se v něm ukrývá, může silně ovlivnit tvá rozhodnutí a cíle. (Luk. 6:45)

3. (a) Co měl Jozue dělat, aby byl úspěšný? (b) Nad čím se zamyslíme?

³ Nejdůležitější samozřejmě je, zda nás za úspěšné považuje Jehova. Vždyť na jeho schválení závisí samotný náš život. Když Jehova pověřil Jozua zodpovědným úkolem dovést Izraelity do Zaslíbené země, řekl mu, aby si četl „dnem a nocí“ v Mojžíšově zákoně a řídil se tím, co se v něm píše. Ujistil ho: „Potom učiníš svou cestu úspěšnou a pak budeš jednat moudře.“ (Jozue 1:7, 8) Z Písma víme, že Jozue úspěšný skutečně byl. A co my? Jak můžeme zjistit, zda za úspěch považujeme totéž co Bůh? Popřemýšlejme o životě dvou mužů, o nichž se píše v Bibli.

4. Proč je možné Šalomouna označit za úspěšného muže?

⁴ Šalomoun dosáhl v mnoha oblastech života výjimečného úspěchu. Díky čemu? Řadu let se bál Jehovy a poslouchal ho a ten mu bohatě žehnal. Vzpomeň si, že když se Jehova Šalomouna zeptal, co by mu měl dát, požádal o moudrost, aby mohl správně vést izraelský národ. Bůh jeho žádosti vyhověl a dal mu nejen moudrost, ale i bohatství. (Přečti 1. Královskou 3:10–14.) Šalomounova moudrost byla „rozsáhlejší než moudrost všech Orientálců a než všechna moudrost Egypta. . . . Jeho věhlas dospěl do všech národů všude kolem.“ (1. Král. 4:30, 31) A velkolepost jeho bohatství je patrná z toho, že jen zlata získal každý rok přes 22 tun. (2. Par. 9:13) Šalomoun byl také vynikajícím diplomatem, architektem a obchodníkem. Dokud usiloval o Boží schválení, těšil se z úspěchu. (2. Par. 9:22–24)

5. Čím se podle Šalomouna vyznačují ti, kdo jsou úspěšní v Božích očích?

⁵ Myslel si snad Šalomoun, že uspokojení a štěstí mohou dosáhnout pouze ti, kdo jsou bohatí nebo vlivní? Z toho, co napsal v knize Kazatel, jasně vidíme, že tento mylný názor nezastával. Čteme tam: „Poznal jsem, že není pro [lidi] nic lepšího, než aby se radovali a činili za svého života dobro; a také že by každý člověk měl jíst a vskutku pít a vidět dobré za všechnu svou tvrdou práci. Je to dar od Boha.“ (Kaz. 3:12, 13) Šalomoun si také uvědomoval, že tato potěšení přispívají k smysluplnému životu pouze tehdy, když má člověk s Bohem dobrý vztah, a tedy i jeho schválení. Vystihl to slovy: „Všechno bylo vyslechnuto, a závěr věci je: Boj se pravého Boha a dodržuj jeho přikázání. To je totiž celý závazek člověka.“ (Kaz. 12:13)

6. Co se od Šalomouna učíme o tom, podle čeho posuzovat úspěch?

⁶ Šalomoun měl celé roky bázeň před Bohem. Píše se o něm, že „dále miloval Jehovu, takže chodil v ustanoveních svého otce Davida“. (1. Král. 3:3) To jistě můžeme považovat za opravdový úspěch. Na Boží pokyn Šalomoun postavil skvostný chrám pro pravé uctívání a napsal tři biblické knihy. Přestože my nic takového pravděpodobně nevykonáme, můžeme se od Šalomouna něčemu naučit. V době, kdy byl věrný Bohu, nám ukázal, co je opravdový úspěch a jak ho dosáhnout. Pod inspirací napsal, že bohatství, vzdělání, sláva a moc — tedy to, co dnes většina lidí považuje za známku úspěchu — jsou marnost. Takové věci jsou ve skutečnosti prázdné a usilovat o ně je jako „honba za větrem“. Možná sis všiml, že ti, kdo milují bohatství, chtějí mít stále víc. A často se bojí, aby nepřišli o to, co už vlastní. Jejich bohatství navíc jednoho dne připadne jiným. (Přečti Kazatele 2:8–11, 17; 5:10–12.)

7., 8.  Proč Šalomoun nezůstal věrný Bohu a k čemu to vedlo?

⁷ Jak víme, Šalomoun přestal Jehovu poslouchat a ze stezky věrnosti nakonec odbočil. Boží Slovo říká: „V čase, kdy Šalomoun zestárl, se stalo, že jeho manželky naklonily jeho srdce, aby následovalo jiné bohy; a jeho srdce se neprokázalo být úplné s Jehovou, jeho Bohem, jako srdce jeho otce Davida. . . . A Šalomoun začal činit to, co bylo špatné v Jehovových očích.“ (1. Král. 11:4–6)

 ⁸ Jehova se na Šalomouna po právu rozhořčil: „Protože . . . jsi [nedodržel] mou smlouvu a má ustanovení, která jsem ti uložil příkazem, zcela jistě od tebe království odtrhnu a jistě je dám tvému sluhovi.“ (1. Král. 11:11) To byl doopravdy smutný konec! Přestože byl Šalomoun v mnoha směrech úspěšný, skutečného úspěchu nakonec nedosáhl. V té nejdůležitější oblasti života totiž selhal — nezůstal věrný Bohu. Každý z nás by se měl sám sebe zeptat: Jsem odhodlaný poučit se z příkladu Šalomouna?

9. Byl Pavel z pohledu světa úspěšný? Vysvětli to.

⁹ Životy apoštola Pavla a Šalomouna se naprosto lišily. Pavel neseděl na trůnu ze slonoviny ani nehodoval s králi. Naopak zažíval chvíle, kdy byl o hladu, žízni, v chladu a nahotě. (2. Kor. 11:24–27) Když přijal Ježíše jako Mesiáše, přišel o postavení, které měl mezi zastánci judaismu. Židovští náboženští vůdci ho navíc začali nenávidět. Byl vězněn, mrskán, bit pruty a kamenován. Pavel přiznal, že jemu a jeho spoluvěřícím lidé spílali, pronásledovali je a ponižovali. „Stali jsme se smetím světa, odpadem všeho, až dosud,“ napsal. (1. Kor. 4:11–13)

10. Proč by se mohlo zdát, že Pavel úspěchem pohrdl?

¹⁰ Jako mladý muž, známý pod jménem Saul, měl apoštol Pavel nakročeno k úspěchu. Zřejmě se narodil do vlivné rodiny a studoval u uznávaného učitele Gamaliela. Později napsal: „Dělal jsem větší pokroky v judaismu než mnozí mého věku.“ (Gal. 1:14) Saul mluvil plynně hebrejsky a řecky a měl římské občanství, díky kterému se těšil z mnoha privilegií a práv, po nichž tehdy lidé toužili. Pokud by se rozhodl dál usilovat o světské cíle, pravděpodobně by získal významné postavení a značný majetek. On si ale vybral životní cestu, která byla v očích mnohých, možná i jeho příbuzných, čirým bláznovstvím. Proč to udělal?

11. Jaké hodnoty a cíle byly Pavlovi blízké a proč?

¹¹ Pavel miloval Jehovu a toužil po jeho schválení víc než po bohatství a vlivném postavení. Když získal přesné poznání pravdy, začal si vážit věcí, které pro svět nemají téměř žádnou hodnotu — výkupní oběti, křesťanské služby a naděje na život v nebi. Také si uvědomoval, že může svým životem potvrdit,  či vyvrátit Satanův výrok, že dokáže každého člověka odvrátit od Boha. (Job 1:9–11; 2:3–5) Pavel byl odhodlaný zachovat Bohu věrnost a dál se věnovat pravému uctívání nehledě na to, jaké zkoušky mu budou stát v cestě. To je cíl, který ve světských příručkách o úspěchu chybí.

12. Proč zakládáš svou naději na Bohu?

¹² Jsi stejně odhodlaný jako Pavel? Být věrný Bohu není vždy lehké, ale přináší to Jehovovo požehnání a schválení, a to vede ke skutečnému úspěchu. (Přísl. 10:22) Pokud jsme věrní, máme z toho užitek už nyní a můžeme se těšit i na mnohá požehnání v budoucnu. (Přečti Marka 10:29, 30.) Máme tedy pádné důvody k tomu, abychom „nezakládali svou naději na nejistém bohatství, ale na Bohu, který nám bohatě opatřuje všechno k našemu potěšení“. Pokud to děláme, můžeme si být jistí, že získáme „skutečný život“, který nám Bůh slíbil. (1. Tim. 6:17–19) Když se za sto, tisíc nebo i víc let ohlédneme zpět, jasně uvidíme, že jsme se vydali cestou ke skutečnému úspěchu.

13. Jakou radu nám dal Ježíš?

¹³ Ježíš řekl: „Přestaňte si střádat poklady na zemi, kde stravuje mol a rez a kde se zloději vloupávají a kradou. Raději si střádejte poklady v nebi, kde nestravuje ani mol, ani rez a kde se zloději nevloupávají a nekradou. Kde je totiž tvůj poklad, tam bude i tvé srdce.“ (Mat. 6:19–21)

14. Proč není moudré střádat si poklady na zemi?

¹⁴ Co jsou poklady na zemi, o kterých Ježíš mluvil? Nepatří k nim jen peníze, ale i věci, o kterých psal Šalomoun a které mnozí lidé spojují s úspěchem, například sláva a moc. Ježíš vyjádřil podobnou myšlenku jako Šalomoun v knize Kazatel — světské poklady nejsou trvalé. Možná sám vidíš, že všechny takové poklady pomíjejí, a často velmi rychle. Profesor F. Dale Bruner o Ježíšově výroku napsal: „Je dobře známo, že sláva je vrtkavá. Z dnešního hrdiny bude zítra zkrachovalá existence. To, co je letos finančním úspěchem, skončí příští rok bankrotem. . . . [Ježíš] miluje lidi. Naléhá na ně, aby se vyhnuli zoufalství, které se pojí s prchavou slávou. Sláva není trvalá a Ježíš nechce, aby byli jeho učedníci nešťastní. Každý den se svět otočí zády k někomu, komu do té doby ležel u nohou.“ Ačkoli většina lidí s tímto vyjádřením souhlasí, málokdo podle toho jedná. Jak se k tomu postavíš ty?

15. O jaký úspěch bychom měli usilovat?

¹⁵ Někteří náboženští vůdci hlásají, že usilovat o úspěch je špatné a jakákoli  touha po úspěchu by se měla potlačit. Všimni si však, že Ježíš učil něco jiného. Jeho následovníci měli usilovat o úspěch, jen měli své síly napřít jiným směrem — měli si střádat nezničitelné „poklady v nebi“. Naším hlavním cílem by tedy mělo být stát se úspěšnými v Jehovových očích. Z Ježíšových slov také vyplývá, že si můžeme vybrat, o co budeme usilovat. Skutečností však zůstává, že budeme usilovat o to, co je v našem srdci, neboli co je pro nás hodnotné.

16. Čemu můžeme plně důvěřovat?

¹⁶ Pokud je v našem srdci touha dělat radost Jehovovi, můžeme se spolehnout, že nám opatří všechno, co potřebujeme. Možná připustí, že dočasně zakusíme hlad nebo žízeň, jako se to stalo apoštolu Pavlovi. (1. Kor. 4:11) Můžeme však plně důvěřovat tomu, co nám moudře poradil Ježíš: „Nikdy . . . nebuďte úzkostliví a neříkejte: ‚Co budeme jíst?‘ nebo ‚Co budeme pít?‘ nebo ‚Co si oblékneme?‘ O to všechno totiž dychtivě usilují národy. Vždyť váš nebeský Otec ví, že to všechno potřebujete. Neustále tedy hledejte nejprve království a Otcovu spravedlnost, a to všechno ostatní vám bude přidáno.“ (Mat. 6:31–33)

17., 18. (a) Co je základem skutečného úspěchu? (b) Na čem skutečný úspěch nezávisí?

¹⁷ Hlavní myšlenkou tedy je, že pravý úspěch se neodvíjí od toho, čeho jsme dosáhli ve světě. Neměří se ani podle toho, jaké výsady máme v křesťanském sboru, i když ty se základem skutečného úspěchu mohou souviset. Základem skutečného úspěchu totiž je, že posloucháme Boha a jsme mu věrní. V Božím Slově se píše, že od správců se věrnost očekává. (1. Kor. 4:2) A nesmíme se jí vzdát, protože Ježíš řekl: „Kdo vytrvá až do konce, ten bude zachráněn.“ (Mat. 10:22) Určitě souhlasíš s tím, že dosáhnout záchrany je nepopiratelnou známkou úspěchu.

¹⁸ Jak jsme si ukázali, skutečný úspěch nijak nesouvisí s tím, jaký máme vliv, vzdělání, majetek nebo postavení. Také nezávisí na naší inteligenci, nadání nebo schopnostech. Ať už je totiž naše situace jakákoli, věrní Bohu můžeme být vždy. Mezi Božími služebníky v prvním století byli lidé bohatí i chudí. Těm, kdo měli hodně majetku, Pavel radil, „aby působili k dobru, byli bohatí ve znamenitých skutcích, aby byli štědří, pohotoví dělit se“. Jak bohatí, tak chudí se mohli „pevně [chopit] skutečného života“. (1. Tim. 6:17–19) Totéž platí i v dnešní době. Každý z nás má stejnou příležitost a zároveň odpovědnost: musí zůstat věrný a být bohatý „ve znamenitých skutcích“. Náš Stvořitel nás pak bude považovat za úspěšné a budeme se těšit z toho, že mu děláme radost. (Přísl. 27:11)

19. Čeho chceš dosáhnout?

¹⁹ Asi neovlivníme to, jak se na nás dívá svět. Můžeme ale ovlivnit to, jak se na sebe díváme my sami. Ať už se dostaneš do jakékoli situace, budeš úspěšný, pokud se budeš ze všech sil snažit zůstat věrný. Takové úsilí se vyplatí. Buď si jistý, že ti Jehova požehná už nyní a bude ti žehnat po celou věčnost. Nikdy nezapomeň na to, co Ježíš řekl pomazaným křesťanům: „Prokaž se jako věrný až do smrti a já ti dám korunu života.“ (Zjev. 2:10) Většího úspěchu dosáhnout nelze.