Písmo nás varuje: „Ze srdce . . . vycházejí ničemná uvažování, vraždy, cizoložství, smilstva, krádeže, falešná svědectví, rouhání.“ (Mat. 15:19) Naše obrazné srdce nás může klamat a vést k tomu, že si omlouváme jednání, které se Bohu nelíbí. My si to možná ani neuvědomujeme, dokud neuděláme něco nemoudrého. Co nám pomůže rozpoznat úmysly svého srdce dřív, než se dopustíme něčeho špatného?

Čti Bibli každý den a o tom, co čteš, do hloubky přemýšlej.

„Slovo Boha je živé a vykonává moc a je ostřejší než jakýkoli dvojsečný meč a proniká až k rozdělení duše a ducha,“ napsal apoštol Pavel. Boží Slovo „je schopné rozeznávat myšlenky a úmysly srdce“. (Hebr. 4:12) Když při studiu Bible zkoumáme své smýšlení a jednání, pomáhá nám to rozpoznat, co je skutečně v našem srdci. Je tedy velmi důležité, abychom Boží Slovo četli denně a o tom, co říká, přemýšleli, protože tak si osvojíme Jehovův způsob myšlení a přijmeme jeho názory.

Když uznáváme, že biblické rady a zásady jsou k našemu prospěchu, a uplatňujeme je, má to vliv na naše svědomí — na náš vnitřní hlas, který „vydává . . . svědectví“. (Řím. 9:1) Svědomí nám  může zabránit, abychom si špatné jednání omlouvali. V Bibli se kromě toho píše o lidech, kteří jsou pro nás výstražnými příklady. (1. Kor. 10:11) Pokud se z jejich jednání poučíme, zabrání nám to, abychom neudělali krok špatným směrem. Co by každý z nás měl dělat?

Modli se, aby ti Bůh pomohl rozpoznat úmysly tvého srdce.

Jehova „[zkoumá] srdce“. (1. Par. 29:17) „Je větší než naše srdce a zná všechno.“ (1. Jana 3:20) Boha nikdo a nic neoklame. Když se mu v modlitbě svěřujeme se svými starostmi, pocity a touhami, může nám pomoci rozeznat úmysly našeho srdce. Můžeme ho dokonce prosit podobně jako David: „Stvoř ve mně i čisté srdce.“ (Žalm 51:10) Pokud tedy chceme rozpoznat sklony svého srdce, je modlitba nezbytná.

Pozorně naslouchej na shromážděních.

K tomu, abychom poctivě prozkoumali úmysly svého srdce, nám pomůže i to, když dáváme pozor na shromážděních. Ačkoli možná vždycky neuslyšíme něco nového, můžeme lépe pochopit biblické zásady a uvažovat o cenných připomínkách k sebezkoumání. Užitek můžeme mít také z komentářů bratrů a sester, protože nám pomáhají zkvalitňovat naši osobnost. (Přísl. 27:17) Pokud bychom se izolovali a nescházeli se pravidelně se spolukřesťany na shromáždění, mohlo by nám to uškodit. Mohli bychom začít „hledat svou vlastní sobeckou touhu“. (Přísl. 18:1) Zeptejme se tedy sami sebe: Chodím na všechna shromáždění a věnuji pozornost tomu, co se tam říká? (Hebr. 10:24, 25)

Naše zrádné srdce nás může zavést na scestí v mnoha oblastech života. Podívejme se na čtyři z nich: touha po hmotných věcech, pití alkoholu, výběr přátel a to, jak trávíme volný čas.

Touha po hmotných věcech.

To, že lidé chtějí uspokojovat základní životní potřeby, je přirozené. Ježíš však své následovníky varoval, aby hmotným věcem nepřikládali příliš velkou důležitost. Vyprávěl příběh o bohatém muži, který měl zásobárny plné obilí. Neměl tedy kam uskladnit úrodu z další bohaté sklizně. Rozhodl se proto, že sýpky strhne a postaví větší. Říkal si: „Tam shromáždím všechno své obilí a všechny své dobré věci; a řeknu své duši: ‚Duše, uložila sis mnoho dobrých věcí na mnoho let; pohov si, jez, pij, těš se.‘“ Tento bohatý muž ale nevzal v úvahu jeden důležitý fakt: Jeho život mohl tu noc skončit. (Luk. 12:16–20)

S přibývajícím věkem bychom si mohli začít dělat starosti, jak se na stáří hmotně zajistit, a tak bychom si mohli omlouvat, že v době shromáždění pracujeme přesčas, nebo bychom mohli nějak zanedbávat své křesťanské povinnosti. Neměli bychom se snad takovému sklonu bránit? Anebo jsme mladí a uvědomujeme si, že celodobá služba je tím  nejlepším způsobem života. Co když ale průkopnickou službu odkládáme a zdůvodňujeme to tím, že bychom se měli nejdřív finančně zajistit? Neměli bychom se ze všech sil snažit být už teď bohatí vůči Bohu? Kdo ví, zda budeme naživu i zítra?

Pití alkoholu.

„Neoctni se mezi silnými pijany vína,“ píše se v Příslovích 23:20. Pokud člověk silně touží po alkoholu, možná si pravidelné pití ospravedlňuje. Říká, že pije, aby se uvolnil, ne aby se opil. Pokud nejsme schopní se bez alkoholu uvolnit, možná je nejvyšší čas, abychom sklony svého srdce poctivě prozkoumali.

Výběr přátel.

Je pravda, že kontaktu s nevěřícími — například ve škole, v práci nebo v kazatelské službě — se nemůžeme úplně vyhnout. Něco docela jiného ale je, když s nimi trávíme víc času, než je nezbytné, nebo s nimi dokonce navazujeme blízká přátelství. Omlouváme si to tím, že tito lidé mají mnoho dobrých vlastností? „Nedejte se zavést na scestí,“ varuje Bible. „Špatná společenství kazí užitečné návyky.“ (1. Kor. 15:33) Podobně jako malé množství znečišťující látky může kontaminovat čistou vodu, přátelství s těmi, kdo nemilují Boha, může znečistit naše duchovní smýšlení a vést k tomu, že začneme přejímat světské názory a způsob oblékání, mluvy a chování.

Jak trávíme volný čas.

Moderní technika nám umožňuje věnovat se nejrůznějším formám zábavy, ale většina z ní je pochybná, nebo dokonce pro křesťana nevhodná. „Ať mezi vámi není ani zmínka o . . . kdejaké nečistotě,“ napsal Pavel. (Ef. 5:3) Co když naše srdce touží dívat se na něco nečistého nebo to poslouchat? Možná si říkáme, že každý přece potřebuje trochu odpočinku a zábavy a že to, jak tuto potřebu uspokojujeme, je naše osobní věc. Vezměme si ale k srdci Pavlovu radu a nedovolme, abychom svýma očima nebo ušima přijímali něco nečistého.

Pokud jsme padli za oběť sklonům svého zrádného srdce a zvykli jsme si své špatné chování omlouvat, můžeme to změnit. (Ef. 4:22–24) Zamysli se nad dvěma novodobými příklady.

Miguel * musel upravit svůj postoj k hmotným věcem. Vypráví: „Spolu s manželkou a synem pocházíme ze země, kde je pro lidi důležité mít nejnovější a nejkvalitnější techniku a žít v pohodlí. Jednu dobu jsem chtěl ze světa urvat co nejvíc a myslel jsem si, že se přitom ze mě nemusí stát hmotař. Brzo jsem si uvědomil, že usilovat o hmotné věci je jako jet po silnici, která nemá konec. Modlil jsem se k Jehovovi, aby mi pomohl změnit moje názory a taky úmysly srdce. Řekl jsem mu, že mu chceme jako rodina sloužit co nejvíc. Rozhodli jsme se zjednodušit si život a odstěhovat se tam, kde je zapotřebí víc zvěstovatelů. Zanedlouho už jsme byli průkopníci. Zjistili jsme, že abychom měli bohatý a šťastný život, nepotřebujeme hodně hmotných věcí.“

Lee z vlastní zkušenosti ví, že poctivé sebezkoumání může člověku pomoci zpřetrhat pouta se špatnou společností. „Kvůli práci jsem se pravidelně stýkal se zahraničními dodavateli,“ říká. „Věděl jsem, že na schůzkách s nimi se bude hodně pít, ale chodil jsem tam rád. Častokrát jsem se málem opil, ale pak jsem toho vždycky litoval. Musel jsem poctivě prozkoumat, jak je na tom moje srdce. Díky radám z Božího Slova a od starších jsem si uvědomil, že vlastně vyhledávám společnost lidí, kteří nemilují Jehovu. Teď se snažím vyřizovat obchodní záležitosti po telefonu a stýkat se s dodavateli co nejmíň.“

Musíme být k sobě poctiví a rozpoznat úmysly svého srdce. Modleme se proto k Jehovovi, který „si [je] vědom tajemství srdce“. (Žalm 44:21) Studujme jeho Slovo, které nám slouží jako zrcadlo. (Jak. 1:22–25) Važme si připomínek a rad, které čteme v našich publikacích a slyšíme na shromážděních. To všechno nám může pomoci, abychom střežili své srdce a dál dělali, co je správné.