1., 2. Proč pro nás mohou být fíky zajímavé?

MÁŠ rád čerstvé nebo sušené fíky? Mnozí lidé ano, a proto se fíkovníky pěstují v řadě zemí. Starověcí Židé měli tyto plody ve velké oblibě. (Nah. 3:12; Luk. 13:6–9) Jelikož fíky obsahují vlákninu, antioxidanty a minerály, říká se, že prospívají našemu srdci.

² Při jedné příležitosti Jehova mluvil o fících v obrazném smyslu. Neměl na mysli jejich výživnou hodnotu, ale přirovnal k nim lidi a to, v jakém stavu bylo jejich srdce. Jeho slova zapsaná prorokem Jeremjášem se týkají i tvého srdce a srdce tvých blízkých. Při jejich rozboru uvažuj, jaké poučení z nich lze načerpat.

3. Koho znázorňovaly fíky ve 24. kapitole Jeremjáše?

³ V roce 617 př. n. l. byl judský národ ve špatném duchovním stavu. Bůh dal Jeremjášovi vidění, ve kterém ukázal, co Judu čeká. Znázornil to dvěma koši fíků — v jednom byly „velmi dobré“ fíky a v druhém „velmi špatné“. (Přečti Jeremjáše 24:1–3.) Ty špatné představovaly krále Sedekjáše a jemu podobné, kteří měli zažít kruté zacházení z rukou Nebukadnecara a jeho vojáků. Ale co Ezekiel, Daniel a jeho tři přátelé, kteří už byli v Babylóně, a někteří z těch, kdo tam měli být zakrátko také odvedeni? Ti byli přirovnáni k dobrým fíkům. Ostatek Židů se měl do Jeruzaléma vrátit a znovu vybudovat město i jeho chrám. A to se v určeném čase také stalo. (Jer. 24:8–10; 25:11, 12; 29:10)

4. Proč je pro nás povzbuzující to, co Bůh řekl o lidech znázorněných dobrými fíky?

⁴ O těch, kdo byli znázorněni dobrými fíky, Jehova řekl: „Dám jim srdce, aby mě znali, že já jsem Jehova; a stanou se mým lidem.“ (Jer. 24:7) To je velmi povzbudivá myšlenka. Bůh nám chce dát srdce,  abychom ho znali, jinými slovy si přeje, abychom ho toužili znát. Je to tak i v tvém případě? Chceš patřit k jeho lidu? Pokud ano, musíš studovat Bibli, uplatňovat to, co se dozvídáš, činit pokání a odvrátit se od špatného, zasvětit se Bohu a dát se pokřtít ve jménu Otce, Syna a svatého ducha. (Mat. 28:19, 20; Sk. 3:19) Podnikl jsi už zmíněné kroky nebo se se svědky Jehovovými pravidelně scházíš a máš tyto kroky teprve před sebou?

5. Především koho se týkala Jeremjášova slova?

⁵ I když už jsme možná všechny tyto kroky podnikli, musíme stále dávat pozor na to, jaké máme postoje a jak se chováme. Proč je to důležité, se dozvídáme z jiných Jeremjášových slov o srdci. Některé kapitoly jeho knihy pojednávaly o okolních národech, ale jeho poselství se týkalo především judského národa v období vlády pěti králů. (Jer. 1:15, 16) Ano, Jeremjáš psal hlavně o mužích, ženách a dětech, kteří už byli Jehovovi zasvěcení. Jejich předkové se dobrovolně rozhodli, že budou Božím národem. (2. Mojž. 19:3–8) To, že jsou Bohu zasvěcení, Židé v Jeremjášově době potvrdili slovy: „Přišli jsme k tobě, neboť ty, Jehovo, jsi náš Bůh.“ (Jer. 3:22) V jakém stavu ale bylo jejich srdce?

6. Proč bychom se měli zajímat o to, co Bůh řekl o srdci?

⁶ Dnešní lékaři používají moderní metody, aby zjistili, zda je srdce zdravé a funguje správně. Jehova však ví o srdci víc než kdokoli jiný. Je to vidět z následujících slov: „Srdce je zrádnější než cokoli jiného a je k zoufání. Kdo je může znát? Já, Jehova, zkoumám srdce, . . . abych dal každému podle jeho cest, podle ovoce jeho jednání.“ (Jer. 17:9, 10) Tímto zkoumáním není myšlena zdravotní prohlídka doslovného srdce. Jehova zde mluvil o obrazném srdci, tedy o tom, jakým člověkem jsme uvnitř — jaké máme touhy, myšlenky, sklony, postoje a cíle. Bůh může prozkoumat i tvoje srdce a do určité míry to můžeš udělat i ty sám.

7. Co Jeremjáš řekl o srdci Židů ve své době?

⁷ Než se každý z nás zamyslí nad svým srdcem, ukažme si, v jakém stavu bylo obrazné srdce většiny Židů v Jeremjášově době. Je to vidět z neobvyklého vyjádření, které Jeremjáš použil: „Celý izraelský dům je neobřezaný v srdci.“ Nemluvil o obřízce, kterou předepisoval Zákon. Napsal totiž: „‚Pohleď, přicházejí dny,‘ je Jehovův výrok, ‚a budu účtovat s každým obřezaným, ale přece v neobřízce.‘“ I obřezaní židovští muži tedy měli neobřezané srdce. (Jer. 9:25, 26) Jaký význam Jeremjášova slova mají?

8., 9. Co většina Židů nutně potřebovala udělat se svým srdcem?

⁸ Klíč k pochopení výrazu „neobřezaný v srdci“ nacházíme ve vybídce, kterou Bůh Židům adresoval: „Odejměte předkožky svých srdcí, judští muži a obyvatelé Jeruzaléma; aby můj vztek nevyšel . . . kvůli špatnosti vašich jednání.“ A z čeho jejich jednání pramenilo? Zevnitř, z jejich srdce. (Přečti Marka 7:20–23.) Prostřednictvím Jeremjáše Bůh jasně ukázal, odkud jejich špatné skutky vycházely. Židé měli zatvrzelé a vzpurné srdce. Jejich pohnutky a způsob myšlení se proto Bohu nelíbily. (Přečti Jeremjáše 5:23, 24; 7:24–26.)  Bůh jim řekl: „Dejte se obřezat Jehovovi a odejměte předkožky svých srdcí.“ (Jer. 4:4; 18:11, 12)

⁹ Židé v Jeremjášově době tedy obrazně řečeno potřebovali operaci — obřízku srdce. Stejně na tom byli Izraelité v Mojžíšově době. (5. Mojž. 10:16; 30:6) „Obřezat předkožku srdce“ znamenalo odstranit všechno, kvůli čemu jejich srdce nereagovalo na Boží vedení. Měli se zbavit myšlenek, tužeb a pohnutek, které byly v rozporu s Boží vůlí. (Sk. 7:51)

10. V čem můžeme Davida napodobit?

¹⁰ Můžeme být velmi vděční za to, že nám Jehova pomáhá naše obrazné srdce zkoumat. Ale proč bychom se o prohlídku srdce vůbec měli zajímat? V našich sborech to přece není tak, že by většina jednala špatně a podobala se „špatným fíkům“, jako tomu bylo u starověkých Židů. Právě naopak — praví křesťané Bohu věrně slouží a jednají v souladu s vysokými biblickými měřítky. Přesto se zamysleme nad prosbou, kterou vyslovil král David: „Prozkoumej mě, Bože, a poznej mé srdce. Vyzkoušej mě a poznej mé znepokojivé myšlenky a viz, zda je ve mně nějaká bolavá cesta.“ (Žalm 17:3; 139:23, 24)

11., 12. (a) Proč bychom měli zkoumat své srdce? (b) Co Bůh nedělá?

¹¹ Jehova si přeje, aby každý z nás získal jeho schválení a nikdy o něj nepřišel. Jeremjáš řekl: „Ty, Jehovo vojsk, zkoumáš spravedlivého; vidíš ledviny a srdce.“ (Jer. 20:12) Jestliže Jehova zkoumá i srdce spravedlivého člověka, neměli bychom se poctivě zkoumat také my sami? (Přečti Žalm 11:5.) Možná díky tomu hluboko v srdci objevíme nějaký postoj, touhu nebo pocit, kterým bychom měli věnovat pozornost. Může to být něco, kvůli čemu naše srdce nereaguje pohotově na Boží vedení a co je nutné odstranit. Pokud se rozhodneš své srdce prozkoumat, na co by ses měl zaměřit? A jak můžeš udělat potřebné změny? (Jer. 4:4)

¹² Jisté je to, že Jehova nás k žádným změnám nenutí. O Židech, kteří byli znázorněni „dobrými fíky“, řekl: „Dám jim srdce, aby mě znali.“ Ke změně srdce je nechtěl donutit. Oni sami měli toužit po citlivém srdci, z jehož reakcí by bylo vidět, že znají Boha. Nepřejeme si snad totéž?

13., 14. V jakém ohledu může být pro člověka nebezpečné to, co má v srdci?

¹³ Ježíš vysvětlil: „Ze srdce . . . vycházejí ničemná uvažování, vraždy, cizoložství, smilstva, krádeže, falešná svědectví, rouhání.“ (Mat. 15:19) Pokud by měl křesťan natolik necitlivé srdce, že by se dopustil cizoložství nebo smilstva a nečinil by pokání, mohl by natrvalo ztratit Boží přízeň. Avšak i člověk, který neudělá něco tak špatného, by mohl připustit,  aby v jeho srdci vznikly nevhodné touhy. (Přečti Matouše 5:27, 28.) A právě to můžeme při prohlídce svého srdce odhalit. Co uděláš, když zjistíš, že máš nesprávné pocity vůči někomu opačného pohlaví, tedy nějakou tajnou touhu, kterou Bůh neschvaluje a které je nutné se zbavit?

¹⁴ Ježíš řekl, že ze srdce vycházejí i vraždy. Křesťan by samozřejmě nikoho nezavraždil, ale co když nechá ve svém srdci doutnat zášť až do té míry, že začne nějakého spoluvěřícího nenávidět? (3. Mojž. 19:17) Takové pocity mohou způsobit, že jeho srdce nebude citlivě reagovat na Boží vedení. Udělá všechno pro to, aby se jich zbavil? (Mat. 5:21, 22)

15., 16. (a) Jak by se projevilo, že má křesťan neobřezané srdce? (b) Proč se neobřezané srdce nelíbí Jehovovi?

¹⁵ Se závažnými vadami obrazného srdce se naštěstí nepotýká většina křesťanů. Ježíš ale také mluvil o ničemném uvažování. Jsou to názory a postoje, které se mohou promítnout do mnoha oblastí života. Člověk může mít například pokřivený pohled na příbuzenská pouta. Nechceme samozřejmě být jako mnozí lidé „v posledních dnech“, kteří jsou „bez přirozené náklonnosti“. (2. Tim. 3:1, 3) Někteří křesťané ale zacházejí do určitého extrému. V duchu rčení „bližší košile než kabát“ brání za každou cenu svého příbuzného nebo se staví na jeho stranu a berou si osobně, když mu někdo ublíží. Vzpomeňme si, k jakému strašnému činu byli takovými silnými emocemi dohnáni bratři Diny. (1. Mojž. 34:13, 25–30) A co měl asi v srdci Absalom, když nechal zabít svého nevlastního bratra Amnona? (2. Sam. 13:1–30) Nevycházely všechny tyto skutky z ničemného uvažování?

¹⁶ Křesťan by se takového činu samozřejmě nedopustil. Co když je ale nevraživý vůči bratrovi nebo sestře, kteří se nějak dotkli jeho příbuzného nebo o kterých si myslí, že tak jednali? Možná se jim vyhýbá, nikdy je nepozve k sobě domů a ani by nepřijal pozvání od nich. (Hebr. 13:1, 2) Takové silné negativní pocity se nedají brát na lehkou váhu. Člověk by jimi dával najevo nedostatek lásky a Jehova, který zkoumá i nejhlubší pocity, by o něm řekl, že  je „neobřezaný v srdci“. (Jer. 9:25, 26) Vzpomeňme si, jakou radu dal Židům: „Odejměte předkožky svých srdcí.“ (Jer. 4:4)

17. Jak nám bázeň před Jehovou pomůže mít vnímavější srdce?

¹⁷ Co když při prohlídce svého srdce zjistíš, že není tak vnímavé k Jehovovým pokynům, jak by mělo být, a že je tedy v určitém ohledu neobřezané? Možná v něm odhalíš strach z lidí, touhu po postavení či po bohatství, nebo dokonce sklon k tvrdohlavosti a nezávislosti. Rozhodně nebudeš první, kdo má podobný problém. (Jer. 7:24; 11:8) Jeremjáš napsal, že nevěrní Židé v jeho době měli „zatvrzelé a vzpurné srdce“. Dodal: „Neřekli si . . . v srdci: ‚Bojme se nyní Jehovy, našeho Boha, Toho, kdo dává liják a podzimní déšť.‘“ (Jer. 5:23, 24) Z Jeremjášových slov vyplývá, že nežádoucí rysy ze svého srdce dokážeme odstranit, pokud si budeme rozvíjet bázeň před Jehovou a víc si vážit toho, co pro nás dělá. Díky zdravé bázni bude naše srdce schopné citlivěji vnímat, jací bychom podle Jehovy měli být.

18. Co Jehova slíbil účastníkům nové smlouvy?

¹⁸ Jehova je ochoten dát nám vnímavé srdce a my s ním při tom můžeme spolupracovat. Pomazaným křesťanům, kteří jsou účastníky nové smlouvy, slíbil: „Vložím svůj zákon do nich, a napíši jim jej do srdce. A stanu se jejich Bohem a oni se stanou mým lidem.“ Pak dodal: „Již nebudou vyučovat každý svého druha a každý svého bratra a říkat: ‚Poznejte Jehovu!‘, neboť mě budou znát všichni od nejmenšího z nich až po největšího z nich . . . Odpustím totiž jejich provinění a na jejich hřích již nebudu vzpomínat.“ (Jer. 31:31–34) *

19. Jakou vyhlídku před sebou mají praví křesťané?

¹⁹ Ať už máš vyhlídku na to, že budeš mít užitek z nové smlouvy v nebi nebo zde na zemi, měl bys stále posilovat svou touhu znát Jehovu a patřit k jeho lidu. Nezbytným předpokladem ke splnění této vyhlídky je, aby ti byly na základě výkupní oběti Ježíše Krista odpuštěny hříchy. Skutečnost, že tvoje hříchy mohou být prominuty, by tě měla podnítit k tomu, abys odpouštěl druhým, i kdyby to pro tebe bylo velmi těžké. Pokud se zbavíš jakékoli zloby nebo nenávisti, svému srdci jen prospěješ. Dáš tím najevo nejen to, že chceš Jehovovi sloužit, ale také to, že ho znáš čím dál lépe. Budeš jako lidé, o kterých Jehova Jeremjášovi řekl: „Skutečně mě budete hledat a najdete mě, vždyť po mně budete pátrat celým srdcem. A dám se vám najít.“ (Jer. 29:13, 14)