Andrea, * svobodná sestra, které je něco přes 30 let, je trochu nervózní. Mají k ní totiž přijít starší. Co jí asi řeknou? Je pravda, že v poslední době několikrát nebyla na shromáždění. Celý den se ale v práci stará o seniory, a tak bývá večer hrozně unavená. A kromě všech těch běžných věcí, které musí řešit, má teď obavy o nemocnou maminku.

Představ si, že bys šel Andreu navštívit ty. Jak bys tuto „unavenou duši“ povzbudil? (Jer. 31:25) A především, jak by ses připravil, aby tvoje návštěva byla skutečně osvěžující?

Čas od času se každý z nás cítí unavený, ať už kvůli zaměstnání, nebo teokratickým povinnostem. Například když prorok Daniel dostal vidění, kterému nerozuměl, „cítil [se] vyčerpán“. (Dan. 8:27) Po nějaké době k němu přišel anděl Gabriel a posílil ho. Projevil mu pochopení a ujistil ho, že Jehova slyšel jeho modlitby a že je „někdo velmi žádoucí“. (Dan. 9:21–23) Později se Danielovi objevil jiný anděl a povzbudil ho podobnými slovy. (Dan. 10:19)

Když se tedy chystáš na návštěvu k někomu, kdo je unavený nebo sklíčený, věnuj čas tomu, abys přemýšlel o jeho životních okolnostech. S jakými problémy bojuje? Jaký dopad to na něj asi má? Jaké hezké vlastnosti projevuje? Richard, který je starším už přes 20 let, říká: „U svých bratrů a sester se zaměřuji na jejich pozitivní stránky. Před návštěvou  vždycky hodně přemýšlím o jejich situaci. Je pak pro mě snazší povzbudit je právě tak, jak potřebují.“ Pokud na návštěvu půjdeš s jiným starším, možná byste si mohli o situaci svého spolukřesťana předem popovídat.

Asi budeš souhlasit s tím, že když má člověk mluvit o svých pocitech, může mu to být nepříjemné. Představ si, že jsi na návštěvě u bratra, pro kterého je těžké mluvit otevřeně. Jak bys mohl takzvaně prolomit ledy? Hodně může udělat tvůj přátelský úsměv a několik povzbudivých slov. Michal, který slouží jako starší už víc než 40 let, na začátku své návštěvy často říká něco ve smyslu: „Víš, na práci staršího se mi moc líbí, že můžu navštěvovat bratry a sestry a lépe je poznat. Proto jsem se těšil, až si spolu popovídáme.“

Možná se rozhodneš, že hned ze začátku proneseš vřelou modlitbu. Apoštol Pavel ve svých modlitbách za spolukřesťany zdůrazňoval jejich víru, lásku a vytrvalost. (1. Tes. 1:2, 3) Když vyjádříš své ocenění pro hezké vlastnosti, které dotyčný projevuje, můžeš tím své i jeho srdce naladit tak, aby váš rozhovor byl skutečně přínosný. Tvá slova ho zároveň mohou utěšit. Radek, jiný zkušený starší, říká: „Občas všichni zapomínáme na to, co dobrého se nám podařilo. Když nám to tedy někdo připomene, je to pro nás osvěžující.“

Podobně jako Pavel můžeš svým spoluvěřícím předat „duchovní dar“ tím, že s nimi rozebereš nějakou biblickou myšlenku, třeba i jen z jednoho verše. (Řím. 1:11) Například bratr, který bojuje s depresí, se může cítit bezcenný. Možná bys mu mohl přečíst slova žalmisty, který sám sebe přirovnal k seschlému „koženému měchu v dýmu“. Potom však řekl: „Tvé předpisy jsem nezapomněl.“ (Žalm 119:83, 176) Potom co verš krátce vysvětlíš,  můžeš svému bratrovi vyjádřit důvěru slovy, že ani on určitě „nezapomněl na [Boží] přikázání“.

A co sestra, která se vzdaluje od sboru nebo slábne její horlivost? Mohlo by na ni zapůsobit například podobenství o ztracené drachmě? (Luk. 15:8–10) Ztracená mince mohla být součástí nějakého drahocenného náhrdelníku tvořeného mnoha stříbrnými mincemi. Když se sestrou toto podobenství rozebereš, můžeš jí pomoci pochopit, že i ona je cennou součástí křesťanského sboru. Potom můžeš zdůraznit, že je jednou z Jehovových oveček a že Jehovovi na ní velmi záleží.

Bratři a sestry bývají rádi, když mohou sami říct, jak na ně určitý biblický verš působí. Nemluv tedy celou dobu sám! Když přečteš nějaký verš, který se týká jejich situace, můžeš zdůraznit klíčové slovo nebo spojení a poprosit je, aby se k tomu vyjádřili. Například po přečtení 2. Korinťanům 4:16 se můžeš zeptat: „Vybavuješ si nějaké chvíle, kdy jsi cítil, že tě Jehova opravdu obnovuje?“ Výsledkem takového přístupu je „vzájemná výměna povzbuzení“. (Řím. 1:12)

Tvého spolukřesťana může osvěžit i to, když si s ním popovídáš o nějaké biblické postavě, se kterou se může snadno ztotožnit. Například někomu, kdo je skleslý, bude pravděpodobně blízký příklad Hany nebo Epafrodita, které občas přemohla sklíčenost, ale v Božích očích byli stále vzácní. (1. Sam. 1:9–11, 20; Fil. 2:25–30) Pokud se to hodí, mohli byste si o některých hezkých příkladech z Bible společně popovídat?

Zájem o své bratry a sestry bys měl projevovat i dál. (Sk. 15:36) Možná bude dobré, když se na konci návštěvy domluvíte do služby. Po nějaké době se také můžeš vrátit k tomu, o čem jste na pastýřské návštěvě mluvili. Dlouholetému staršímu Karlovi se osvědčil tento přístup — když se setká s bratrem nebo sestrou, kterým dal krátce předtím určitou radu, taktně jim ji připomene například otázkou: „Pověz mi, pomohlo ti to?“ Projevíš-li tímto způsobem svůj upřímný zájem, pomůže ti to rozpoznat, zda bys měl svému spoluvěřícímu poskytnout další pomoc.

V dnešní době potřebují naši bratři a sestry víc než kdy dřív cítit, že se o ně někdo zajímá, rozumí jim a má je rád. (1. Tes. 5:11) Když se tedy k někomu chystáš na pastýřskou návštěvu, věnuj čas tomu, abys přemýšlel o jeho okolnostech. Mluv o tom s Jehovou v modlitbě. Vyber vhodné verše. Potom dokážeš najít správná slova, která osvěží „unavenou duši“.