Není důvod se příliš zabývat tím, kde by v sále Království měli sedět vyloučení. Tento časopis se snaží povzbuzovat křesťanské rodiče, aby v duchovním ohledu pomáhali svému vyloučenému dítěti, které s nimi žije, pokud to považují za vhodné. Jak bylo ukázáno ve Strážné věži z 1. prosince 1989 na stranách 31 a 32, rodiče mohou s nezletilým vyloučeným dítětem, které s nimi bydlí, dokonce studovat. Může tak dostávat povzbuzení nezbytné k tomu, aby změnilo své smýšlení a jednání.

Pokud jde o to, kde by vyloučené dítě mělo sedět v sále Království, zdá se rozumné, aby sedělo se svými rodiči a nerušilo tak ostatní. Jelikož se od vyloučených nevyžaduje, aby seděli vzadu, nikdo by neměl mít nic proti tomu, aby vyloučené dítě sedělo vedle rodičů, ať to bude kdekoli. Rodiče se o své dítě starají po duchovní stránce, a tak určitě chtějí, aby ze shromáždění mělo co největší užitek. V tom mu může pomoci, když bude sedět s nimi, a ne bez dozoru někde jinde.

A co když vyloučené dítě se svými rodiči nežije? V tomto časopise bylo dříve jasně uvedeno, jaký postoj by měl křesťan zaujmout v otázce kontaktu s vyloučeným příbuzným, který s ním nebydlí. * Jedna věc je, když vyloučený sedí tiše vedle svých příbuzných na shromáždění, ale něco úplně jiného je, když příbuzní zbytečně vyhledávají jeho společnost. Pokud mají věrní členové rodiny správný postoj k vyloučenému příbuznému a ze všech sil se snaží dodržovat biblické rady, které se týkají kontaktu s ním, zřejmě není důvod se znepokojovat. (1. Kor. 5:11, 13; 2. Jana 11)

Ať už vyloučený sedí vedle někoho ze svých příbuzných, nebo vedle jiného člena sboru, nemělo by to být důvodem ke znepokojení, pokud se přitom chová správně. Pravidla ohledně sezení v sále Království by mohla v závislosti na okolnostech vyvolat různé problémy. Pokud se všichni přítomní, včetně věrných příbuzných, snaží dodržovat biblické zásady týkající se vyloučených a pokud to, že vyloučený sedí s příbuznými, není kamenem klopýtání pro spoluvěřící, není potřeba dělat problém z toho, kde kdo na shromáždění sedí.