1., 2. (a) Proč je důležité, abychom byli „bdělí vzhledem k modlitbám“? (b) Jaké otázky si může každý z nás položit?

„NEJTĚŽŠÍ je zůstat vzhůru těsně před svítáním,“ řekl jeden muž, který pracoval na noční směny. S tím by pravděpodobně souhlasili i jiní, kdo musí být v noci vzhůru. My jsme v podobné situaci. „Noc je velmi pokročilá“ a žijeme v tom nejtemnějším období lidských dějin, kdy se Satanův systém chýlí ke konci. (Řím. 13:12) Bylo by nebezpečné právě teď usnout. Je proto nesmírně důležité řídit se Petrovou radou: „Buďte . . . zdravé mysli a buďte bdělí vzhledem k modlitbám.“ (1. Petra 4:7)

² Vzhledem k tomu, v jak závažné době žijeme, by si každý z nás měl položit otázky: Jaké místo v mém životě má modlitba? Využívám různé druhy modliteb a modlím se vytrvale? Mám ve zvyku modlit se za druhé, nebo se většinou zaměřuji jen na své potřeby a přání? A jak důležitá je modlitba pro mou záchranu?

3. Například které druhy modliteb můžeme využívat?

³ V dopise Efezanům apoštol Pavel vybízel křesťany, aby se modlili „každým druhem modlitby“. (Ef. 6:18) Jehovu často prosíme, aby nám dával to, co potřebujeme, a pomáhal nám zvládat různé problémy. Miluje nás a naslouchá nám. (Žalm 65:2) Neměli bychom ale zapomínat ani na jiné druhy modliteb. Patří k nim chvála, díkůvzdání a úpěnlivá prosba.

4. Proč bychom měli Jehovu chválit?

⁴ Máme mnoho důvodů, proč bychom měli Jehovu ve svých modlitbách chválit. Ke chvále nás  podněcuje například to, že přemýšlíme o jeho úžasných výtvorech a o „hojnosti jeho velikosti“. (Přečti Žalm 150:1–6.) V šesti verších 150. žalmu zaznívá vybídka ke chvále Jehovy dokonce třináctkrát. I skladatel jiného žalmu pociťoval hlubokou úctu k Bohu a zpíval: „Sedmkrát za den jsem tě chválil kvůli tvým spravedlivým soudcovským rozhodnutím.“ (Žalm 119:164) Jehova si naši chválu nepochybně zaslouží. Chválíme ho ve svých modlitbách „sedmkrát za den“, tedy velmi často?

5. Před čím nás chrání to, že Jehovovi v modlitbách děkujeme?

⁵ Jehovovi bychom měli také děkovat. Pavel vybídl křesťany ve Filipech: „O nic nebuďte úzkostliví, ale ve všem dávejte své prosebné žádosti na vědomí Bohu modlitbou a úpěnlivou prosbou spolu s díkůvzdáním.“ (Fil. 4:6) Žijeme v posledních dnech Satanova světa a lidé kolem nás jsou nevděční. (2. Tim. 3:1, 2) Pokud se takovým postojem nechceme nechat nakazit, ze srdce Jehovovi děkujme za všechno, co pro nás dělá. K čemu to vede, když svou vděčnost vyjadřujeme v modlitbách? Jsme spokojenější a pomáhá nám to, aby se z nás nestali „reptalové, stěžující si na svůj životní úděl“. (Juda 16) A když manželka s dětmi slyší, jak hlava rodiny děkuje Jehovovi ve svých modlitbách, prohlubuje se tím i jejich vděčnost.

6., 7. Co je to úpěnlivá prosba a o co můžeme Jehovu prosit?

⁶ Úpěnlivá prosba je upřímná modlitba doprovázená hlubokými emocemi. V jakých situacích se můžeme na Jehovu takto obracet? Například když zažíváme pronásledování nebo se potýkáme s vážnou nemocí. V takových chvílích je přirozené, že Jehovu úpěnlivě prosíme o pomoc. Ale o co dalšího bychom se k Jehovovi měli úpěnlivě modlit?

⁷ Odpověď nám poskytuje Ježíšova vzorová modlitba. Mluvil v ní o Božím jménu, jeho království a jeho vůli. (Přečti Matouše 6:9, 10.) Současný svět je skrz naskrz prolezlý špatností a lidské vlády se nedokážou postarat ani o základní potřeby svých občanů. Určitě bychom se proto měli modlit, aby Jehova posvětil své jméno a aby jeho království zbavilo zemi Satanova vlivu. V dnešní době je také rozhodně vhodné Jehovu úpěnlivě prosit, aby se jeho vůle děla na zemi, stejně jako v nebi. Zůstávejme tedy bdělí a využívejme všechny druhy modliteb.

8., 9. Proč bychom Petra a ostatní apoštoly neměli odsuzovat za jejich selhání v zahradě Getsemane?

⁸ Ačkoli apoštol Petr povzbuzoval křesťany, aby byli „bdělí vzhledem k modlitbám“, jemu samotnému se to předtím přinejmenším v jedné situaci nepodařilo. Byl mezi apoštoly, kteří v zahradě Getsemane usnuli, když se Ježíš modlil. A nepomohlo jim ani to, že je Ježíš vybídl: „Zůstaňte bdělí a modlete se neustále.“ (Přečti Matouše 26:40–45.)

⁹ Místo abychom Petra a ostatní apoštoly za jejich selhání odsoudili, měli bychom si uvědomit, že za sebou měli velmi náročný den. Nejdřív připravovali vše potřebné pro Pasach a pak ho  večer s Ježíšem oslavili. Potom Ježíš zavedl novou slavnost, která měla jeho následovníkům sloužit jako vzor, až si budou připomínat jeho smrt. (1. Kor. 11:23–25) „Když zazpívali chvály“, vydali se ulicemi Jeruzaléma k Olivové hoře. (Mat. 26:30, 36) Je možné, že se tam dostali až dlouho po půlnoci. Pokud bychom tehdy byli v zahradě Getsemane s nimi, asi bychom také usnuli. Ježíš apoštoly nekritizoval, ale s pochopením uznal: „Duch je . . . dychtivý, ale tělo je slabé.“

10., 11. (a) Co se Petr naučil ze svého selhání v zahradě Getsemane? (b) Co se od Petra můžeš naučit ty?

¹⁰ Petr se tu noc, kdy nezůstal bdělý, naučil něco velmi důležitého. Připomeňme si, co se stalo předtím. Ještě v horní místnosti Ježíš apoštolům řekl: „Všichni tuto noc klopýtnete ve spojitosti se mnou.“ Petr reagoval slovy: „I když všichni ostatní klopýtnou ve spojitosti s tebou, já nikdy neklopýtnu!“ Ježíš mu na to řekl, že ho třikrát zapře. S Petrem to ani nehnulo a prohlásil: „I kdybych musel s tebou zemřít, rozhodně tě nezapřu.“ (Mat. 26:31–35) Stalo se ale přesně to, co Ježíš předpověděl. Když si to Petr uvědomil, zhroutil se a „hořce plakal“. (Luk. 22:60–62)

¹¹ Petr se ze svého bolestného zážitku poučil a pochopil, že není dobré mít přehnanou sebedůvěru. Nepochybně mu v tom pomohla modlitba. Jak to víme? Vybídka „buďte bdělí vzhledem k modlitbám“ totiž pochází právě od něj. Řídíme se touto inspirovanou radou? Dáváme najevo svou závislost na Jehovovi tím, že se modlíme neustále? (Žalm 85:8) V této souvislosti si připomeňme varování apoštola Pavla: „Ať si ten, kdo si myslí, že stojí, dá pozor, aby nepadl.“ (1. Kor. 10:12)

12. V čem nám dal Nehemjáš dobrý příklad?

¹² Zamysleme se teď nad příkladem Nehemjáše, který byl v 5. století př. n. l. číšníkem perského krále Artaxerxa. Měl ve zvyku modlit se k Jehovovi z celého srdce. Trápil ho těžký úděl Židů v Jeruzalémě, a kvůli tomu se mnoho dní „stále . . . postil a modlil se před Bohem“. (Neh. 1:4) Když se ho Artaxerxes zeptal, proč je smutný a co  od něho žádá, „ihned . . . se pomodlil k Bohu nebes“. (Neh. 2:2–4) Jak to dopadlo? Jehova jeho modlitby vyslyšel a řídil události k užitku svého lidu. (Neh. 2:5, 6) Nehemjášovu víru to muselo velmi posílit.

13., 14. Co nám pomůže uchovat si pevnou víru a odolat Satanovým útokům?

¹³ Pokud se budeme stejně jako Nehemjáš neustále modlit, pomůže nám to uchovat si pevnou víru. Satan je nemilosrdný a často na nás útočí ve chvílích, kdy jsme slabí. Jestliže se například potýkáš s nějakou nemocí nebo depresí, možná si myslíš, že čas, který každý měsíc strávíš ve službě, pro Jehovu nic neznamená. Někteří z nás zase bojují se skličujícími myšlenkami kvůli zážitkům z minulosti. Satan se nás snaží přesvědčit, že jsme bezcenní. Negativní pocity využívá k tomu, aby naši víru oslabil. Jestliže jsme ale „bdělí vzhledem k modlitbám“, naše víra zůstane pevná. „Velký štít víry“ nám pomůže „uhasit všechny ohnivé střely toho ničemného“. (Ef. 6:16)

¹⁴ Pokud jsme „bdělí vzhledem k modlitbám“, nestane se nám, že nás nějaká zkouška zaskočí a my v ní neobstojíme. Když se dostaneš do náročné situace, vzpomeň si na Nehemjáše a okamžitě se obrať na Jehovu. Jedině s jeho pomocí se ti podaří zkoušky víry a různá pokušení překonat.

15. Jaké otázky si můžeme položit?

¹⁵ Ježíš se úpěnlivě modlil za Petra, aby jeho víra neselhala. (Luk. 22:32) Napodoboval ho Epafras, věrný křesťan  z prvního století, který se vytrvale modlil za své spoluvěřící v Kolosech. Apoštol Pavel o něm napsal: „Nepřetržitě se za vás modlí, abyste byli ve víře pevní a dovedli rozeznat Boží vůli ve všem, co děláte.“ (Kol. 4:12, Slovo na cestu) Polož si proto otázky: Modlím se neustále za bratry po celém světě? Jak často v modlitbách pamatuji na spoluvěřící, kteří se potýkají s následky nějaké přírodní katastrofy? Kdy jsem se naposledy úpěnlivě modlil za bratry, kteří mají v Jehovově organizaci zvlášť odpovědné úkoly? Modlil jsem se v poslední době za ty ve sboru, kdo mají nějaké problémy?

16. Záleží na tom, zda se modlíme za druhé? Vysvětli to.

¹⁶ Naše modlitby mohou druhým opravdu pomoci. (Přečti 2. Korinťanům 1:11.) Jehova není povinen zasáhnout jen proto, že ho mnoho jeho služebníků o něco opakovaně prosí. Když ale vidí, jak se za druhé se zájmem modlíme, dělá mu to radost a může nás vyslyšet. To, že se můžeme modlit za druhé, je výsada, ale zároveň i velká odpovědnost. Stejně jako Epafras tím dáváme najevo upřímnou lásku ke spoluvěřícím a zájem o ně. A také jsme šťastnější, protože „více štěstí je v dávání než v přijímání“. (Sk. 20:35)

17., 18. V čem nám to pomáhá, když jsme „bdělí vzhledem k modlitbám“?

¹⁷ Těsně předtím než Pavel napsal, že „noc je velmi pokročilá [a] den se přiblížil“, své spoluvěřící vybídl: „Znáte toto období, že již je hodina, abyste se probudili ze spánku, neboť nyní je naše záchrana blíže než v době, kdy jsme se stali věřícími.“ (Řím. 13:11, 12) Slíbený nový svět je na dosah a naše záchrana je blíž, než si možná myslíme. Nesmíme proto duchovně usnout a dovolit, aby nás rozptylující vlivy tohoto světa připravily o čas, který bychom mohli strávit o samotě modlitbami k Jehovovi. To, že jsme „bdělí vzhledem k modlitbám“, nás bude podněcovat ke svatým činům chování a skutkům zbožné oddanosti. (2. Petra 3:11, 12) Z našeho způsobu života tak bude patrné, že zůstáváme duchovně bdělí, očekáváme Jehovův den a uvědomujeme si, že tento zkažený systém věcí brzy skončí. Řiďme se proto výzvou: „Ustavičně se modlete.“ (1. Tes. 5:17) Také napodobujme Ježíše v tom, že budeme vyhledávat příležitosti, abychom při modlitbách mohli být s Jehovou sami. Jestliže si na modlitby vyhrazujeme dostatek času, náš vztah k němu se bude prohlubovat. (Jak. 4:7, 8) A to je něco velmi vzácného.

¹⁸ Bible říká: „Za dnů svého těla Kristus předkládal úpěnlivé prosby a také prosebné žádosti se silnými výkřiky a slzami Tomu, kdo byl schopen ho zachránit ze smrti, a pro svou zbožnou bázeň byl příznivě vyslyšen.“ (Hebr. 5:7) Ježíš se k Bohu úpěnlivě modlil a věrně mu sloužil až do konce svého života zde na zemi. Jehova ho proto vzkřísil a odměnil ho nesmrtelným životem v nebi. I my mu můžeme zůstat věrní bez ohledu na to, jaké pokušení a zkoušky nás ještě potkají. Pokud jsme „bdělí vzhledem k modlitbám“, získáme cenu v podobě věčného života.